Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

I drobná chyba může stát miliony, říká specialistka na umělou inteligenci

Markéta Hronová
Markéta Hronová | 10. 9. 2022 | 1 760
automatizacerozhovortechnologieumělá inteligence

Pro práci v základním výzkumu umělé inteligence Daria Hvížďalová původně neměla kvalifikaci. Fascinoval ji ale natolik, že našla „průnik“. Teď se coby šéfka nového vzdělávacího konceptu 42 Prague snaží o to, aby tu byl dostatek lidí, kteří budou umět programovat stroje.

I drobná chyba může stát miliony, říká specialistka na umělou inteligenci

Odbornice na umělou inteligenci Daria Hvížďalová

Zdroj: David Turecký

Daria Hvížďalová žije v Česku pouhých osm let, a už se tady dokázala etablovat jako odbornice na umělou inteligenci. Vytvořila program na vysoké škole, který se umělou inteligencí v byznysu zabývá, a letos v březnu začala šéfovat projektu 42 Prague. Ten do Česka pod patronací Škoda Auto přináší úplně nový typ vzdělávání, zaměřeného na programování, automatizaci a umělou inteligenci.

Přihlásit se může kdokoli, studium trvá obvykle tři roky a je zdarma. „Přijímací řízení probíhá ve formě počítačové hry,“ přibližuje Hvížďalová. Úkoly mohou studenti plnit podle vlastní potřeby, intenzivně a rychleji se dostat na nejvyšší úroveň kurzu, nebo mnohem volnějším tempem třeba s dítětem na rodičovské. O tom sama něco ví, kariéru rozjela právě v době, kdy většina matek na rodičovské pracovní tempo spíše zvolní. Daria se u toho věnovala startupu, který spoluzaložila, a později kývla na nabídku vést 42 Prague.

„Vzdělávání mě nadchlo a věděla jsem, že se mu chci dřív nebo později věnovat,“ říká osmadvacetiletá Ruska, která má celou rodinu v Petrohradě, ale na rozhovor přichází s nehty nalakovanými v modro-žluté kombinaci, aby bylo hned jasno, na čí je straně.

Zalíbilo se nám tady. Je tu evropská kvalita života, ale zároveň i černý humor a slovanské aspekty.

Jak jste se vlastně dostala do Česka?

Přivedl mě sem můj nynější manžel. Čech, kterého jsem potkala na Erasmu ve Finsku. Původně jsem začala studovat sinologii, ale poté, co jsem v Číně strávila několik měsíců, jsem si uvědomila, že mě na ní fascinují především technologie. Zároveň jsem začala víc přemýšlet o tom, co budu reálně dělat, a tak jsem si jako vedlejší obor přibrala ještě IT management.

Daria Hvížďalová (28)

Daria HvížďalováDavid Turecký

Pochází z Petrohradu, kde vystudovala sinologii a IT management, pokračovala na magisterském studiu ve Švédsku, ale studovala i ve Finsku a na VŠE v Praze. Zabývá se automatizací a umělou inteligencí.

Pracovala pro společnost GoodAI, která dělá výzkum v oblasti umělé inteligence. V roce 2018 se začala zabývat praktickým využitím automatizace v průmyslu ve společnosti JHV-Engineering, kterou vede její manžel společně se svým otcem. Později spoluzakládala technologický startup Mainware, který je součástí skupiny JHV Group a kombinuje virtuální realitu a umělou inteligenci při zavádění a údržbě výrobních strojů.

Učí předmět „umělá inteligence v byznysových procesech“ na vysoké škole European School of Business & Management v Praze. Letos v březnu se stala ředitelkou vzdělávacího institutu 42 Prague, zaměřeného na programování. Má dvouletou dceru a žije v Pardubicích.

Je vtipné, že jsem si mohla vybrat, jestli pojedu na Erasmus do Finska, nebo na Vysoké učení technické v Brně, kde můj manžel taky studoval. Tehdy jsem si vybrala Finsko, protože jsem musela zároveň dodělat sinologii a z Petrohradu to bylo jen šest hodin cesty.

Čím vás Čína fascinovala, že jste si zvolila studium sinologie?

Bavila mě jejich literatura, historie, kultura i náboženství. Zároveň v Rusku si musíte už zhruba ve 14 letech říct, na jaký obor chcete jít studovat, a následující roky studia makat a podřídit vše tomu, abyste se tam dostala a získala stipendium. Ve čtrnácti mi to přišlo jako zajímavý obor, i když jsem zvažovala ještě studium matematiky a fyziky.

Umíte tedy čínsky?

Dnes už zvládnu maximálně objednat si v čínské restauraci, ale u státnic jsme měli zkoušky z čínského práva v čínštině, takže v tu chvíli jsem uměla dobře. Museli jsme se toho hodně naučit. Až ve Finsku jsem se poprvé setkala s evropským vzdělávacím systémem. Studium bylo založené na projektech a spolupráci s reálnými firmami, což mi v postsovětském školství chybělo.

I na magistra jsem se proto přihlásila do Švédska na Královský technologický institut ve Stockholmu, až potom jsme s manželem přijeli do Čech. Jeho rodina tady má firmu, původně jsme jim jeli pomoct a potom jsme se chtěli rozhodnout, kam dál. Ovšem zalíbilo se nám tady. Je tu evropská kvalita života, ale zároveň i černý humor a slovanské aspekty.

Kdy jste se poprvé dostala k práci s automatizací a umělou inteligencí?

Když jsem v Česku studovala magisterský program CEMS na Vysoké škole ekonomické v Praze, byla jsem na stáži v belgické pobočce McKinsey New Ventures. Tam jsem si poprvé jako projekťačka osahala automatizační softwarové projekty. Byla to základní automatizace finančních analýz z Excelu, ještě bez jakýchkoliv prvků umělé inteligence. Začala jsem přemýšlet, jak by se věci daly dělat efektivněji, a tehdy jsem se dozvěděla o možnostech pokročilé automatizace.

Daria Hvížďalová v tištěném Finmagu

Proto jste se přihlásila do GoodAI, kde jste pak v Česku začala pracovat?

Ta cesta byla složitější. Původně jsem byla na stáži v karlínské pobočce Procter & Gamble, která sídlí ve stejné budově. Tam jsem si GoodAI všimla a zjistila, že jako jedna z mála firem na světě dělá základní výzkum v oblasti umělé inteligence. Jenže všechny jejich volné pozice byly pro výzkumné specialisty, na což jsem neměla žádnou kvalifikaci. O práci u nich jsem ale hodně stála, a tak jsem za nimi přišla se svým životopisem a řekla, že mě fascinuje, co dělají, a jestli bychom nenašli nějaký průnik. A našli jsme ho.

Monotónní a automatická práce bude nahrazena automatizací snad už v nejbližším desetiletí.

Co vás na umělé inteligenci fascinovalo?

Ze začátku to byla normální zvědavost, kam až se dají hranice posouvat. Ne že bych měla vizi, co všechno místo mě za padesát let budou dělat stroje, ale spíš jsem si kladla otázky typu: Můžeme to tady udělat ještě lépe? A jak? A pak jsem přišla na to, že výzkum umělé inteligence dělají lidé se zkušeností z biologie, neurověd, matematiky a že k tomu, jak něco počítačově udělat lépe, vede spousta cestiček.

Prague 42

Neziskový vzdělávací projekt, který od září otevírá v novém kampusu v Praze. Prostor bude otevřený 24 hodin denně, každý student v něm bude mít k dispozici svůj počítač a může kdykoli přijít a pracovat na svých úkolech.

Škola je zdarma a funguje na principu vzájemného učení, studenti se učí spolupracovat v týmech a nemají žádné přednášky a cvičení. Už od prvního dne dostávají praktické, ale jednoduché projekty, postupně se budou úlohy komplikovat. Na konci si budou moct vyzkoušet hodně pokročilé projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti nebo umělé inteligence. Délka studia je variabilní, od jednoho a půl roku do tří a půl let.

Proč jste z výzkumu tak rychle odešla?

GoodAI se zabývá výzkumem takzvané obecné umělé inteligence, která by v budoucnu měla kopírovat lidské schopnosti a orientovat se v neznámém prostředí bez nutnosti znát předem definovaná data. Výzkum v informatice je velmi praktický a já jsem měla možnost se toho i za krátkou dobu strašně moc naučit.

Jenže pak jsem si jako typický mileniál řekla, že výzkum je bomba, ale bude ještě pokračovat dvacet, třicet let, a že chci vidět nějaký hmatatelný výstup své „nevědecké“ práce. Chtěla jsem se podívat na to, co se dá dělat líp teď. A to mě přivedlo do JHV Solutions, kde jsem hledala možnosti optimalizace v oblasti výrobní automatizace a umělé inteligence v průmyslovém prostředí.

Jak podle vás bude vypadat práce za deset let?

Hodně záleží, o jakém typu práce mluvíme. Monotónní a automatická práce bude nahrazena automatizací snad už v nejbližším desetiletí. Implementace pokročilejší automatizace a umělé inteligence se dnes většinou zaměřuje na oblasti s nízkým rizikem a významným dopadem, což může být třeba logistika. Autonomní vozíčky třeba ve skladech už teď dokážou zlepšit kvalitu procesů, a zároveň když někde spadne pár krabic, tak to přežijeme.

Ale pokud implementujeme určité algoritmy přímo do výrobní linky bez plného pochopení toho, jak fungují a co mohou způsobit, riskujeme ztrátu milionů korun. Tolik může stát i drobná chyba, která stroj vyřadí z provozu na pár minut.

Samotná technologie je nástroj. Není dobrá ani špatná, je od toho, aby plnila účel, který my definujeme.

Hodně se mluví o samořiditelných autech. Tak daleko ještě nejsme?

Ano, je to asi nejvíc viditelná oblast. Řízení je aktivita, kde platí poměrně jasná pravidla, jež se dobře převádějí do algoritmů. Na druhou stranu je tam ještě spousta nepředvídatelných událostí, třeba když vám do silnice vstoupí zvíře.

Anketa

Máte strach z umělé inteligence?

Myslím, že brzy uvidíme zajímavé automatické implementace ne v přepravě lidí, ale třeba nákladů z bodu A do bodu B. Když jsou tam lidé, riziko je větší, a přestože se o plně autonomní auta pokouší spousta firem, podle mě jejich uvedení na silnice ještě potrvá. Nejen z důvodu nepředvídatelnosti třeba té zvěře, ale i proto, že ošálit senzor čtení značek je pořád snadné. Stačí, aby značka trochu zarostla stromem.

Co říkáte na scénáře některých filmů, že samostatně myslící stroje se nám jednou mohou vymknout z rukou?

Jakýkoli stroj, ať už je to robot, auto, nebo výrobní linka, je věc, kterou můžeme naprogramovat tak, aby splnila svůj účel. Takže podle mě je určitě možné, že v poměrně brzké době budeme mít auto, které samo najde cestu z bodu A do bodu B. Ovšem vlastně nevidím důvod snažit se vytvořit auto, které bude samo určovat, kam jet.

Takže se toho nemáme obávat?

Umělá inteligence je strašně nešťastný název. Když ten obor v padesátých letech v USA vznikal, přemýšlelo se ještě o názvu computation racionality (výpočetní racionalita), to by možná vyvolávalo méně smutných scénářů. Samotná technologie je nástroj. Není dobrá ani špatná, je od toho, aby plnila účel, který my definujeme. Ale není cílem, aby věci byly plně autonomní a něco dělaly ze své vlastní vůle.

(...)

Zaujalo? Celý rozhovor najdete v tištěném Finmagu

Finmag 2022/4Zdroj: Finmag

Druhou polovinu rozhovoru si můžete přečíst v časopise. Na co ještě přijde řeč?

• Co by mělo být cílem umělé inteligence.

• V čem je studium na Prague 42 jiné.

• Na další projekty, za kterými Daria Hvížďalová stojí.

Nový Finmag najdete v trafice. Nebo si ho můžete koupit přes web - elektronicky i na papíře.

 

Kam dál? Umělá inteligence na Finmagu:

Autor článku

Markéta Hronová

Markéta Hronová

Redaktorka Hospodářských novin, v současnosti na mateřské (ne)dovolené. Věnuje se především vzdělávání a tématům souvisejícím se zdravotnictvím či sociální oblastí.