Články na téma: ekonomika
Vzpomínky na 90. léta aneb To se to podnikalo, když padla opona!
Když se 17. listopadu 1989 začal hroutit reálný socialismus (tak komunistický režim oficiálně označoval sám sebe), bylo zřejmé, že zemi čekají zásadní ekonomické změny. Pojďme si dnes, den před 34. výročím Sametu, zavzpomínat, jak se v tehdejším Československu vlastně podnikalo.
Mají peníze a nebojí se utrácet. Generace 50+ ukrývají obří potenciál
Zákazníci snů. Tak by se daly pojmenovat generace dnešních padesátníků a šedesátníků, které mají dostatek prostředků a nebojí se je utratit. Právě ony dost možná skrývají klíč k prosperitě firem. Tak proč je tak moc ignorujeme?
Česko získá miliardy navíc. Změna globálních daňových pořádků je tu
Google, Apple, Facebook, Twitter či Amazon? Česko získává možnost danit zisky velkých nadnárodních firem, stejně jako drtivá většina jiných zemí světa. Získá tím i miliardy korun navíc, které ovšem veřejné finance moc ozdravit nepomohou. Co tomu předcházelo a co čekat?
Tohle už na levnou pracovní sílu nesvedete. Proč Čína válcuje Západ?
Technici versus humanisté. Tento odvěký souboj mezi dvěma směry smýšlení společnosti a hlavních vzdělávacích směrů dokáže docela dobře vysvětlit nebývalý úspěch a rozkvět Číny. A vlastně i důvod, proč západní státy, Česko nevyjímaje, nemají zrovna růžové vyhlídky.
Blbá nálada, blbé vyhlídky. Tenhle newsletter radši nečtěte
Před pár dny všechny naštvalo a znechutilo fotbalové derby, do toho nám evidentně začíná nová vlna covidu. Tak se v té blbé náladě pojďme ještě pobabrat. Je tady pesimistický Finmag newsletter. (A to ještě vzniká před volbami na Slovensku.)
Šeď a průměr. Proč značka Made in Czech Republic netáhne a jak to změnit?
Někdy prodává značka výrobku, někdy jeho kvalita a někdy stačí jen to, z jaké je země. I název země či oblasti je totiž svého druhu značkou. Takovou, že některé firmy dokonce předstírají, že v takové zemi sídlí, jen aby na nich ulpěl punc kvality. U značky Česko to bohužel neplatí. Ale dá se to změnit.
Česko jako finanční velmoc? Proč tohle spojení nemusí být sci-fi
Česko už se nemůže tak jako dřív opřít o automobilový průmysl, strojírenství či výrobní odvětví obecně. Tak na co by se měla česká ekonomika v příštích letech zaměřit? Jednou z cest je rozvoj finančních služeb. Může se tedy z Česka někdy stát finanční centrum, jak se to povedlo třeba Maltě?
Vláda na nic, liknavé soudy a vysoká korupce. „Blbá nálada“ v Česku nekončí
Česko je podle Indexu prosperity a finančního zdraví na 12. místě v Evropské unii. Příliš nedůvěřujeme vládě a soudům a korupci vnímáme jako vysokou. Proč tomu tak je a jak by to šlo zlepšit? Odemykáme pro vás komentář ekonoma Pavla Kohouta z tištěného Finmagu.
Že centrální banky tisknou peníze? Nevěřte bludům, je tomu jinak
Kvantitativní uvolňování. Kdo pozorně sledoval dění v měnové politice (nejen) v posledních letech, jistě toto terminologické spojení nemohl minout. Lidově se pro něj vžilo označení „tištění peněz“. Co přesně ale ono kvantitativní uvolňování je a je skutečně pravdou, že centrální banky tisknou peníze?
Byznys na hraně. Evropa chce svázat zakázkovou ekonomiku novými pravidly
Gig economy neboli zakázková ekonomika je fenoménem poslední dekády. Jejími nejznámějšími představiteli jsou světové firmy jako Uber, Upwork nebo třeba Wolt, svůj byznys v tomto odvětví ale staví i celá řada dalších firem, včetně těch českých. Evropě se ale nelíbí postavení pracovníků v tomto druhu podnikání a chystá se ho svázat jasnými pravidly. Na co se připravit?
Snížení sazeb na obzoru? ČNB (zatím) setrvává na pozicích
Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními opět ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak nadále činí sedm procent. Na této úrovni se přitom nachází už přesně rok. Zároveň se ale začíná blížit chvíle, kde by mohly sazby klesnout. Kdy k tomu dojde?
Kamarádíčkování po česku. Proč jsme po Rusech druzí nejhorší na světě
Česko je hned po Rusku premiantem v počtu miliardářů napojených na politicky exponované obory. Ukazuje to index sestavený britským týdeníkem The Economist. Zjednodušeným pohledem by se dalo říct, že zde díky „kamarádíčkování“ s politiky bohatne po Rusku nejvíc lidí. Tak jednoduché to s tou protekcí ale není. Proč jsme v tomto indexu tak vysoko a co s tím?
Radek Špicar zblízka: Nejtěžší chvíle už má česká ekonomika za sebou
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy chodí často na balet, jen Louskáčka vloni viděl pětkrát. Dělá mu starosti výchova dcer a uklidňuje ho jízda ve starém džípu. Více se o něm dozvíte v tradiční rubrice Finmagu Zblízka.
Vydělali víc Češi, nebo Slováci? Třicet let od rozpadu Československa
Ačkoliv se mnozí s rozdělením Československa na dva samostatné státy ani doposud nevyrovnali a s nostalgií vzpomínají na společný stát, svět rozdělení dvou zemí bez použití síly oceňuje. I samotné rozdělení státu, jeho majetku a národní měny na dvě samostatné proběhlo zdárně bez větších otřesů tehdy mladičkých finančních trhů.
Zakázat inflaci zákonem? Plán ekonoma Havránka není tak bláznivý, jak se zdá
Peníze máme pět tisíc let a z toho tak sto let máme inflace. Vraťme se tedy k tomu, že ceny budu stálé, říká respektovaný ekonom Tomáš Havránek. Podle něj je inflace navíc protiústavní a stačí ji zakázat. Dokonce proto založil iniciativu Zrušme inflaci. Je to ale skutečně tak jednoduché?
Válka je vyhnala, ale podnikat chtějí dál. Tisíce Ukrajinců budují byznys i v Česku
Tisíce ukrajinských uprchlíků nezůstávají v Česku se zalomenýma rukama. Vedle těch, kteří se uchytí na běžném pracovním trhu, se řada z nich pouští i do vlastního podnikání. Jen za loňský rok se takových našlo přes osm tisíc. Nově proto vznikají i první programy na jejich podporu.
Zdaňme tabák i alkohol, vyděláme na tom všichni
Ve 20. století mělo kouření tabáku na svědomí smrt zhruba sta milionů lidí. Většina z nich pocházela ze dnes bohatých zemí. To se ale pomalu mění a zdravotní zátěž spojená s kouřením se přesouvá z vysokopříjmových států do zemí s nízkými a středními příjmy. A nové odhady znějí děsivě: v 21. století by užívání tabáku mohlo připravit o život až miliardu lidí. Co s tím?
Jak zatočit s podvýživou? Pomoci musíme hlavně těhotným ženám
Ze všech slibů v oblasti globálního rozvoje pro rok 2030, které se nám momentálně nedaří naplnit – a že je jich mnoho – je jedním z nejhorších a nejtragičtějších náš omezený pokrok v boji proti podvýživě. Přesto ale máme drastické snížení hladomoru ve světě na dosah ruky. Stačí jen správně jednat.
Změna času aneb Proč jsme zas přišli o hodinu? Finmag newsletter vám to poví
Tik tak, zase nám nastala změna času! Hodiny se stejně jako každý rok poslední neděli v březnu posunuly na letní čas. Proč tomu tak je, kde se to celé vzalo a co z toho máme, prozrazuje dnešní Finmag newsletter.
Horší než covid. Proč se nám vyplatí znovu řešit zapomenutou tuberkulózu
Je s podivem, že o infekčním onemocnění, které mělo loni na svědomí nejvíc lidských životů, jsme z médií v podstatě neslyšeli. Řeč je o tuberkulóze. V roce 2022 jí podlehlo zhruba 1,4 milionu lidí, což je víc než celkový počet obětí covidu. Přesto se tuberkulóze v bohatých zemích, kde už na ni prakticky nikdo neumírá, nevěnuje téměř žádná pozornost.
Na korupci existuje levné a efektivní řešení. Tak proč přešlapujeme na místě?
Korupce je obrovský celosvětový problém. Ročně nás stojí víc než jeden bilion dolarů (22,2 bilionu korun), což představuje zhruba 120 dolarů (2 670 korun) na každého obyvatele planety. Přes všechny sliby světových lídrů, kteří mluví o jejím potlačení, jsme se ale nikam neposunuli. Řešení přitom existuje.
Nejnovější podcasty