Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pod palcem má technologický skvost. Chceme být plně soběstační, říká šéf robotického centra

Hynek Just
Hynek Just
8. 4. 2024
BrandInsight

Budova robotického centra v Kojetíně je desátou generací vývojové řady distribučního centra vybaveného nejmodernější robotickou technologií. V Česku jde o logistický unikát. „Jsme na cestě k tomu, abychom do roku 2025 napájeli své provozy pouze z obnovitelných zdrojů," tvrdí Jan Vavřík, šéf distribučního centra v Kojetíně.

Pod palcem má technologický skvost. Chceme být plně soběstační, říká šéf robotického centra
Zdroj: Daniel Hamerník

Šéfujete robotickému centru, o kterém i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela mluví jako o naprosto výjimečném. V čem je tak unikátní?

Pro mě je to pořád něco neuvěřitelného, a to pro Amazon pracuji už desátým rokem. V dnešní logistice jsou technologie jako třeba třídičky, paletizátory nebo robotická ramena běžné, naše nová robotická budova v Kojetíně je ale úplně jiná liga.

V čem konkrétně?

Třeba už to, že budova je čtyřpodlažní, není pro distribuční centrum typické. Jedná se o plochu asi 190 tisíc metrů čtverečních, to je skoro dvojnásobek oproti našemu centru v Dobrovízi. Toho jsme mohli dosáhnout proto, že díky robotům nepotřebujeme velkou manipulační plochu a regály u sebe mohou být velmi blízko. Tím pádem jsme mohli navýšit skladovatelnost o 50 procent.

Jan Vavřík

Zdroj: Amazon

Po získání inženýrského titulu strávil deset let ve Velké Británii, kde pracoval v logistických firmách Technicolor, DHL a UnipartLogistics. Postupně se vypracoval k vedoucím pozicím a do Amazonu nastoupil v roce 2015 jako Flow Area Manager, kde se staral o proces objednávek, později přešel na pozici Senior Operations Managera. V této pozici se věnoval strategickému plánování, řízení projektů či mentoringu. Letos v lednu se stal šéfem nově otevřeného robotického distribučního centra v Kojetíně.

Spodní patro je v Kojetíně technologické, tam se zboží naskladňuje a připravují se balíčky k odeslání, další tři patra jsou čistě robotická. Jde o flotilu robotů, které si můžete představit jako jezdící plošiny, trochu větší než robotické vysavače nebo sekačky na trávu. Roboti komunikují s cloudem, ze kterého dostávají informace o tom, kde se nachází a do jakého bodu se mají posunout, nabírají regály s položkami a dopravují je operátorovi.

Roboti dopravují celé regály? Ne jen položky z nich?

Přesně tak. Regály přijíždějí k lidem. Robot v Kojetíně vezme celý regál, a přiveze ho k operátorovi. Ten už ví, z jakého šuplíku položku vzít a umístí ji do přepravky, která pak putuje k dalšímu odbavení nebo naopak do které části regálu má položku z přepravky naskladnit. Zboží je v jednotlivých regálech naskladněno náhodně.

A to se v tom roboti vyznají?

Musím přiznat, že právě to mě fascinovalo na začátku nejvíce. Když jsem do skladu přišel poprvé, působilo to na mě chaoticky – zboží není seskupeno podle kategorií, jak by to člověk čekal. Všechno je všude. Elektronika je na jednom regálu se spotřebním zbožím, hračkami nebo knihami. Je tam jen pár výjimek, které jsou dané legislativou, třeba potraviny nesmí být na jednom místě s krmivem pro zvířata a podobně. Odpověď na vaši otázku je, že se v tom roboti vyznají – a to jsou ve skladu řádově miliony kusů zboží. V té ohromné velikosti je systém schopný nakombinovat k sobě jdoucí položky tak, aby to pro ně bylo logisticky efektivní. Jsme takhle schopni odbavit tisíce položek za hodinu.

To jistě nepůjde bez využívání umělé inteligence.

Ano, bez ní to nešlo, nejde a určitě už ani nepůjde. Umělá inteligence je s námi už nějakých 25 let, možná si vzpomenete na hlasového asistenta Amazon Echo nebo pozdější Alexu. Dnes AI využíváme hlavně při řešení logistiky, při rozhodování toho, co za zboží má být kde naskladněno. Musí sledovat trendy, které se během roku mění, jaké jsou nároky jednotlivých regionů na určité typy zboží a podobně.

Kde jsou limity toho, co robot dokáže?

Prvořadě je třeba mít stále na mysli, že roboti nikdy nezastoupí lidskou práci, šikovnost lidské ruky je nenahraditelná. Roboti nám slouží především ke snížení náročnosti stereotypních činností. Je velkou úlevou, když mohou přebrat práci s těžkými břemeny za člověka, robot unese až 500 kilo. Ušetří také desítky kilometrů denně, které by zaměstnanec jinak musel nachodit.

Trochu bych se bál vstoupit mezi roboty v případě kolize. S tím vaši zaměstnanci nemají problém?

Bezpečí našich zaměstnanců je na prvním místě. Ale ti se v robotickém poli, které je ohrazeno plotem, nepohybují. Tam mohou vstoupit jen odborníci, kteří jsou k tomu vyškoleni. A ti mají na sobě speciální vestu, která vysílá signál. Jestli jste viděl film Matrix, tak je to ten případ, kdy Neo vejde a všechno se rozestoupí. Roboti skutečně zastavují a dělají člověku prostor. Sám jsem si to vyzkoušel a je to skvělý pocit. Roboti se pohybují rychlostí přes pět kilometrů v hodině, takže vlastně celkem rychle, na to, že nesou na zádech půl tuny.

Berou roboti lidem v Amazonu práci?

Spíš bych řekl, že jde o spolupráci lidí a robotů. Celkově jsme díky automatizaci zavedli na celém světě více než 700 nových pracovních kategorií. Jde o technické, IT nebo bezpečnostní pozice, které vznikají s novými stupni modernizace provozu. K tomu celý tento systém potřebuje někoho, kdo by ho udržoval, což přináší další pracovní pozice. Robotické technologie nám umožňují pracovat chytřeji, ne tvrději, a pracovat efektivně a bezpečně.

Kolik zaměstnává centrum v Kojetíně lidí?

Asi dva tisíce a třeba o vánoční špičce rozšiřujeme naše týmy o další sezonní zaměstnance, vloni jich bylo 1300.

Centrum v Kojetíně chce být do roku 2025 plně energeticky soběstačné, jde to dohromady se vší tou energeticky náročnou robotikou?

Udržitelný přístup byl zahrnut již při výstavbě budovy například v podobě ekologické likvidace azbestu z demolice původních budov, recyklace stavebního odpadu na místě a využití železniční dopravy pro přepravu prefabrikované části budovy. Ta mimochodem získala hodnocení Excellent v rámci prestižní ekologické certifikace BREEAM New Construction podle nejnovějších standardů – stejné, jaké získalo již první české distribuční centrum v Dobrovízi u Prahy. Řešíme také například elektromobilitu – u obou center máme nabíječky na elektromobily, e-kola a motorky.

Jak se k tomuto cíli chcete dostat?

Budova má už teď čtyřmegawattovou solární elektrárnu na střeše, která je mimochodem největší v Česku. Skoro vše je tu řízeno přes čidla. Když půjdete přes sklad, tak se před vámi bude automaticky rozsvěcet a za vámi zhasínat. Myslím, že co se dalo z udržitelných prvků implementovat, tak se implementovalo.

Co třeba zelené fasády, ty jste nezvažovali?

Ty sice nemáme, ale vysadili jsme 500 stromů a máme třeba 64 dobíjecích míst pro elektroauta. Na nich je pěkně vidět, jak tahle pobídka funguje. Když jsme sem přišli, nevyužíval nabíječky nikdo, dnes tu pravidelně nabíjí asi sedm Tesel. Zaměstnanci mají dobíjení zadarmo.

Přechází logistika Amazonu celkově na elektromobily?

Postupně přecházíme na elektromobilní flotilu. Globálně máme už deset tisíc elektrických dodávek Rivian. V Evropě jich je zatím 300 v Německu. Do roku 2030 by jich mělo být sto tisíc.

Je za těmi všemi technologickými změnami i tlak konkurence?

Pro nás je nejdůležitější zákazník, také proto je naším posláním být společností, která se nejvíce orientuje na zákazníka. To se promítá do všeho, co děláme.

Co zákazník chce?

Chce velké portfolio zboží, chce mít pocit, že si má z čeho vybírat, chce jistou, kvalitní a rychlou službu. Na tu rychlost dnes klade asi největší důraz.

Co bude dál? Technologie, které dnes nasazujete, za pár let zestárnou. Víte už teď, kam je možné se posouvat?

Vývoj u nás pokračuje neustále a naše specializované týmy robotiků, inženýrů, softwarových vývojářů a dalších odborníků vyvíjejí řešení, která nám umožňují automatizovat základní funkce – například způsob přesunu, manipulace, třídění, identifikace a skladování produktů.

Zůstane nějaká manuální činnost také lidem?

Co budou dělat asi vždy lidé, je balení zboží. Sice i tenhle proces je do velké míry automatizovaný, systém ví o všech položkách zboží všechno, rozměry i váhu, takže doporučí třeba optimální velikost boxu pro více položek (nechceme v kamionech převážet vzduch, to je neekologické a stojí to peníze), ale nakonec to musí zabalit člověk. V roce 2022 jsme v USA představili nový inteligentní robotický systém Sparrow, který zefektivňuje proces tím, že přesouvá jednotlivé produkty před jejich zabalením. I to je třeba významný technologický pokrok na podporu našich zaměstnanců.

Finmag BrandVoice: Partnerem článku je Amazon

Daňové přiznání online

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Hynek Just

Hynek Just

Vystudoval teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, což se na jeho profesní kariéře nijak nepodepsalo. Věnoval se hudební publicistice, jeho recenze a rozhovory lze dohledat třeba v archivu... Více

Související témata

AmazonBrandInsightenergetická soběstačnostenergetikainformační technologieinovacekonkurencelogistikaobnovitelné zdrojeOlomoucký krajPodnikavé Českorobotirobotizacerozhovortechnologieudržitelnostumělá inteligencezelené technologie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo