Články na téma: robotizace

Nejslibnější technologie pro růst a konkurenceschopnost malých a středních podniků (SME) jsou robotika, automatizace a umělá inteligence, vyplývá z průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Překážkou v jejich implementaci je nízká dostupnost. „Malé a střední podniky striktně investují jen do toho, co dává jasný smysl ruku v ruce s ekonomickou logikou,“ říká předseda AMSP Josef Jaroš.

Budova robotického centra v Kojetíně je desátou generací vývojové řady distribučního centra vybaveného nejmodernější robotickou technologií. V Česku jde o logistický unikát. „Jsme na cestě k tomu, abychom do roku 2025 napájeli své provozy pouze z obnovitelných zdrojů," tvrdí Jan Vavřík, šéf distribučního centra v Kojetíně.

Mongolové a Filipínci pomohou. Českou ekonomiku ale dlouhodobě nespasí. Pomoci ji může robotizace. A firmy, které automatizaci svých provozů zanedbají, přestanou být konkurenceschopné a skončí.

Je to obrázek jako ze sci-fi filmu: Ve vývojové centrále firmy Hewlett Packard v americkém Idahu stojí v hale 45 robotů a neúnavně mačkají displeje tiskáren. Dělají to 24 hodin, sedm dní v týdnu, celý rok. Svátek nesvátek. Ty roboty vyrobila brněnská firma Y Soft. Je to její nový byznysový směr.

Slibuje až osmdesátiprocentní úsporu nákladů nebo rapidní zvýšení efektivity zaměstnanců. Nepotřebuje přestávky a pracuje čtyřikrát rychleji. Umělá inteligence, která loni vtrhla do společnosti s nebývalou razancí, se čím dál častěji prosazuje i v oborech dříve nečekaných. Vybíráme nejzajímavější příklady poslední doby, kde všude může firmám pomoci.

Světem poslední dobou hýbe umělá inteligence, takže se jí znovu nevyhneme ani v novém Finmag newsletteru. Tentokrát se ale víc zaměříme na segment, který s ní stejně úzce souvisí: na roboty. Skutečně nám brzy seberou práci?

Digitalizace ekonomiky má potenciál vytvářet velké množství nových pracovních míst. Lidem poskytne důstojnější práci a zvýší kvalitu života. A právě kvalitu života bychom měli řešit spíš než nerovnost. V rozhovoru pro Finmag.cz to říká Michael Mandel, hlavní ekonom amerického Progressive Policy Institute (PPI).

Elon Musk věří, že přišel s dalším převratným vynálezem: humanoidním robotem Tesla Bot, který by měl zastat pro lidi nebezpečnou, repetitivní a nudnou práci. Jeho typický optimismus ale mírní skeptické hlasy z trhu. Má vůbec smysl humanoidní roboty navrhovat? Nestačí snad jednoúčelové stroje?

Po generace se u nás říká, že bez práce nejsou koláče. Co kdyby ale najednou byly? Převezmou naši práci roboti? A máme se toho vůbec bát, nebo to naopak vítat? Nejen o tom si v dalším díle speciální série Finmag podcastu Future is Now, zaměřeném na umělou inteligenci, povídali Sara Polak a Tomáš Mikolov.

Když se řekne umělá inteligence, řadě lidí vytane na mysl nějaký ten humanoidní robot ze sci-fi trháků. Sami při tom ani netuší, že se s ní už dnes a denně setkávají, nebo s ní dokonce i komunikují. Své o tom ví Mário Mitas, jeden ze zakladatelů pražské softwarové firmy Agnostix. Nadšenec, který si ovšem uvědomuje i rizika s touto technologií spjatá.

Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak tyto roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím více se budou snižovat příjmy státních rozpočtů. Jak navrhnout zdanění tak, aby bylo spravedlivé a přínosné, řeší Pavel Semerád.

Globální pracovní trh začíná čelit masivní robotizaci, což s sebou přináší i otázky, jak tyto roboty zdanit. Důvodem je jednoduchý předpoklad, že čím méně lidí bude v budoucnu pracovat, tím víc se budou snižovat příjmy státních rozpočtů. Jak ale navrhnout zdanění tak, aby bylo spravedlivé a přínosné?

Nesnadné dětství, několik podnikatelských neúspěchů a nakonec „pohádka s otevřeným koncem“, jak Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny ze skupiny Packeta, ráda říká. Za 11 let od prvních zásilek se jí firma rozrostla do dalších sedmi zemí a překotně roste. Zaměstnává už dva tisíce lidí a přidává i roboty.

Okřídlená věta, že po pandemii už nikdy nebude svět stejný, nemá základ jen ve větším počtu homeofficů. Až se v létě probudíme z vlny lockdownů a restrikcí, sečteme ztráty a nadechneme se k novým příležitostem, možná zjistíme, že pro firmu už brzy nebudeme potřební ani na dálku.

Když chcete uvidět budoucnost, podívejte se do minulosti. Tenhle týden to bylo sto let, co první profi divadlo uvedlo R. U. R. Karla Čapka. Saháme při té příležitosti do starších Finmagů pro článek Kamila Fily. U Čapka chladný rozum (Rossum) prohrával s láskou. Ale o některých jejích formách se mu asi nesnilo. Vítejte na přehlídce svůdnosti filmových robotek, fembotek a gynoidek.

Technologický vývoj nezastavíme, ale obávat se, že robotičtí reportéři v žurnalistice kompletně nahradí člověka, je nesmyslné.

Netěšte se zatím na robota, který vám při řízení auta namíchá long drink podle nálady a bude vás bavit duchaplnou konverzací. Zatím to vypadá, že nejprv se dočkáme vysoce, ale úzce specializovaných strojů. Fachidiotů, kterým bude neradno svěřit cokoli mimo jejich obor.

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu a prodloužit dovolenou. Podaří se jim návrh prosadit? Co to bude znamenat pro zaměstnavatele? A jak bude vypadat pracovní trh za pár let?

Umělá inteligence nám práci nebere. Jen nám ji mění pod rukama.

Technologicky podmíněné proměny trhu práce budou pro valnou většinu z nás znamenat, že se naše pracovní životy změní k lepšímu. Měli bychom se na ně těšit.

Už jste to slyšeli? Je tu revoluce, převrat, zachraň se kdo můžeš. Nebo se k té revoluci přidej, třeba na tom vyděláš. Ovšem – před čím se to máme schovávat? K čemu přidat a jak? Co je to čtvrtá průmyslová revoluce, kterou se kdekdo ohání? Je vůbec? Otázky, otázky, otázky. Mají experti odpovědi, odpovědi, odpovědi?