Proč ty tajnosti? Konečně známe fakta o armádní pomoci Ukrajině

Ondřej Stratilík
Ondřej Stratilík | 5. 1. 2023 | 4 komentáře | 133 650
armádaMinisterstvo obranynázorUkrajinaválka

Až díky mezinárodním smlouvám je možné přesněji říct, kolik a jaké těžké techniky poskytla Česká republika napadené Ukrajině. Skladové zásoby armády jsou tak sice po loňsku nižší o desítky tanků a bojových vozidel, ale během pár let by je měly nahradit pokročilejší západní technologie.

Proč ty tajnosti? Konečně známe fakta o armádní pomoci Ukrajině

Odměnou za odeslání bojových tanků T-72 a bojových vozidel BVP je pro Prahu výměnná dohoda s Německem. (ilustrační foto)

Zdroj: Karolis Kavolelis / Shutterstock.com

Co se týče státní pomoci Ukrajině, kterou barbarsky napadla demoralizovaná armáda Vladimira Putina, drží české ministerstvo obrany stále jasnou linii. Detaily, jako jsou počty či druhy techniky, odmítá zveřejňovat. Prý z bezpečnostních důvodů. Odtajní je prý až po skončení konfliktu.

A to je poněkud zarážející. I proto, jak dlouho už se ví, že Praha je výrazným spojencem Kyjeva.

Sami Ukrajinci jsou aktivní a na sociálních sítích fotkami či videi darované techniky děkují zemím, včetně České republiky.

Tajnosti nedávají smysl

Samozřejmě citlivé informace, jako jsou trasy či data železničních transportů z Česka na Ukrajinu nebo opravy bojem poškozené techniky v tuzemských podnicích, musí zůstat co nejdéle neveřejné. Nicméně tajení toho, kolik a jakých zbraní z armádních skladů na bojiště zamířilo, nedává téměř jedenáct měsíců po vypuknutí ruské agrese moc smyslu.

Zvlášť v souvislosti s tím, jak se svou pomocí „chlubí“ jiné členské státy NATO. Velmi aktivní je například slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Ten v minulých měsících bez jakýchkoliv zábran informoval o dodávce třicítky bojových vozidel pěchoty a houfnicích Zuzana 2 na Ukrajinu.

Navíc i sami Ukrajinci jsou poměrně aktivní a na sociálních sítích fotkami či videi darované techniky děkují zemím – včetně České republiky – za dodávky těžkých zbraní.

Už loni v říjnu obrana uvedla, že sama Česká republika poskytla Ukrajině materiál v hodnotě 4,2 miliardy korun.

Po čtyřech letech míň těžké techniky

Po začátku roku 2023 je nicméně u českého ministerstva obrany jasněji. Díky každoročně zveřejňovanému přehledu vypracovaném podle Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a Vídeňského dokumentu 2011. Tyto materiály stanovují maximální počty těžkých zbraní pro každou zemi.

Z nich vyplývá, že se zásoby těžké techniky Armády ČR poprvé po čtyřech letech zmenšily. A to celkově o téměř stovku kusů. Největší podíl na úbytku mají bojová vozidla (minus 45 kusů) a tanky T-72 (minus 35 kusů).

Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2019 se počty nijak nehýbaly, je vysoce pravděpodobné, že výrazný pokles souvisí právě s pomocí českého státu vzdorující Ukrajině.

O kolik se loni zmenšila výzbroj Armády ČR

Bojové tanky T-72- 35 kusů
Bojová obrněná vozidla- 45 kusů
Dělostřelecké systémy- 7 kusů
Úderné vrtulníky- 4 kusy

Zdroj: Armáda ČR

Těsně před loňskými Vánoci se na webu ministerstva obrany objevil tento text: „Ministerstvo intenzivně spolupracuje na pomoci Ukrajině s českým obranným průmyslem a zároveň poskytuje materiál, který může Armáda ČR poskytnout tak, aby to neohrozilo naši obranyschopnost. Kromě pomoci státu posílají zbraně a další materiál na Ukrajinu zejména čeští zbrojaři a občané a Ministerstvo obrany ČR tuto pomoc koordinuje. Export českého vojenského materiálu na Ukrajinu dosahuje přes 47 miliard korun. Pro srovnání, v roce 2021 to bylo 14 miliard korun.“ Už loni v říjnu obrana uvedla, že sama Česká republika poskytla Ukrajině materiál v hodnotě 4,2 miliardy korun.

Důsledkem je pak to, že menší země východní Evropyna oplátku za dodávky svých zbraní získají peníze nebo rovnou vojenskou techniku.

Profit i pro Česko

Důvody pomoci České republiky a zdejších firem jsou poměrně jasné. Především jde o to, že česká armáda, stejně jako ozbrojené síly dalších zemí východního bloku, stále disponuje stejnými technologiemi, jako má Ukrajina. A pro ukrajinské vojáky je tedy mnohem jednodušší a rychlejší začít obsluhovat techniku bývalé východní provenience, než se přeučovat a drilovat na pokročilejší západní technologie a těžké zbraně.

I proto západní země tolik kvitují pomoc menších zemí východní Evropy. Důsledkem – a velmi příjemným, nutno dodat – je pak to, že státy na oplátku za dodávky svých zbraní získají peníze nebo rovnou potřebnou vojenskou techniku.

Aktuální výzbroj Armády ČR

Bojové tanky T-72 + Leopard 2A482 kusů
Bojová obrněná vozidla385 kusů
Dělostřelecké systémy172 kusů
Úderné vrtulníky13 kusů
Bojové letouny39 kusů

Zdroj: Armáda ČR

A tak bude profitovat i Česká republika. Kongres Spojených států už loni v září rozhodl o vojenské podpoře Česka ve výši 106 milionů dolarů (po přepočtu v tehdejším kurzu 2,7 miliardy Kč). Podle tehdejších slov ministryně obrany Jany Černochové půjdou peníze na modernizaci české armády i na další pomoc Ukrajině. A jiné země zase objednávají a platí u českých zbrojních firem techniku, jejíž cílovou destinací je právě Ukrajina.

Bez nadsázky se dá říct, že česká podpora Ukrajině byla důležitým momentem, který pomohl rozhýbat modernizaci Armády ČR.

Konečně rozhýbaná modernizace

Odměnou za odeslání bojových tanků T-72 a bojových vozidel BVP je pak pro Prahu výměnná dohoda s Německem. To daruje české armádě patnáct starších a repasovaných strojů Leopard 2A4 včetně tříleté servisní smlouvy.

Anketa

Mají se tajit dodávky české armády na Ukrajinu?

K nim by si pak Česko chtělo přikoupit dalších 45 úplně nových tanků západní výroby, s velkou pravděpodobností půjde opět o německé Leopardy 2A7. Právě do této varianty je možné zmodernizovat i oněch patnáct darovaných 2A4, jejichž celková hodnota se nyní vyčísluje na 3,85 miliardy Kč.

Bez nadsázky se proto dá říct, že česká podpora Ukrajině a darování těžké výzbroje byly důležitým momentem, který pomohl rozhýbat modernizaci Armády ČR.

Právě tankové vojsko je toho nejlepším důkazem. Investice do něj se v minulých letech stále odkládala, darované leopardy tak mohou jeho oživení a posunutí ke standardům Severoatlantické aliance výrazně urychlit.

Autor je členem redakce Reportérů ČT.

Kam dál? Ondřej Stratilík na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Ondřej Stratilík

Ondřej Stratilík

Vystudoval žurnalistiku a následně i mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Člen redakce Reportérů ČT a externí dopisovatel magazínu Jane's Defence Weekly pro oblast střední Evropy. V letech 2016 až 2020 působil v týdeníku Euro, předtím šest let v Lidových novinách a v úplných začátcích prošel ostravskou a pražskou redakcí deníku MF Dnes a serverem iDnes.cz. Je aktivní na twitteru (twitter.com/OndrejStratilik).