Ondřej Stratilík

Vyostřená situace v pneumatikárně Nexen Tire u Žatce dokresluje to, s čím se počítalo hned od vzniku průmyslových zón. Pokud budou plné jednoduchých montoven stojících jen na manuální práci a levné síle, dlouhodobý přínos pro českou ekonomiku a společnost nemají.

Přestávka v poločasu letošní prezidentské volby je ideálním časem podívat se na to, jaké pravomoci vlastně hlava českého státu má. Hlavně proto, že se v posledních dnech objevují v hromadně sdílených příspěvcích na sociálních sítích opravdu velké nesmysly.

Až díky mezinárodním smlouvám je možné přesněji říct, kolik a jaké těžké techniky poskytla Česká republika napadené Ukrajině. Skladové zásoby armády jsou tak sice po loňsku nižší o desítky tanků a bojových vozidel, ale během pár let by je měly nahradit pokročilejší západní technologie.

Přesně před 460 lety v českých zemích vznikl první betlém. I když je tradice dlouhá a sběratelé po celém světě jsou ochotni dávat za pravé králické figurky velké sumy, i tohle řemeslo je na velmi rychlém ústupu.

Z ruské agrese proti Ukrajině se stává nejen obrovská možnost pro tuzemské zbrojní firmy, ale konečně i pro samotnou českou armádu a naši obranyschopnost. Pomoc napadanému státu se nám vyplatí.

Přestože to bude už třicet let, co ostravské doly vydaly poslední kilogram uhlí, region stále neprošel potřebným restartem, o němž se jen a jen diskutuje. Kam neřešená situace dospěla, nejlíp ilustruje sama Ostrava.

Po osmi měsících ruské agrese na Ukrajině se rozhodujícím prvkem drastické války diktátora Vladimira Putina stávají bezpilotní prostředky. A nejen ty vzdušné. Jejich nasazení dokazuje, že staletí trvající ruská bojová strategie „nas mnogo“ se už pravděpodobně vyčerpala. Pro zbrojní průmysl je to další velká šance.

Osm měsíců ruské agrese na Ukrajině ukázalo světu několik věcí. Řada zemí, včetně Česka, si třeba až nyní uvědomila, jak nákladná a materiálově náročná je válka. O to víc, když je třeba průběžně dodávat materiál Kyjevu. I proto nyní všichni urgentně řeší, jak urychleně za miliardy naplnit své sklady a mít dostatečné zásoby.

Úprk mužů z Ruska a velké ztráty ruské armády během agrese na Ukrajině ukazují, že problém, který si před sebou Moskva tlačí, je větší a větší. Nastartovat ekonomiku země po skončení Putinovy války bude zatraceně složité. A je otázka, kdo v tom bude chtít Kremlu pomoct.

I když se teď v kinech promítá nový film o Janu Žižkovi, lekce ze středověké mentality dává někdo jiný. Moskva. Vladimir Putin tím vrhá do ještě větší klatby nejen Rusko, ale i hospodářství celé země.

Německo začalo stavět masivní systém protivzdušné obrany, o jehož miliardové financování by se chtělo podělit s dalšími zeměmi. Jak zištná může být současná pomoc Berlína středoevropským spojencům?

Po přešlapování minulých vlád má současný kabinet jasnou strategii. Do podvyživeného českého vojska chce konečně napumpovat dvě procenta HDP. Situaci ale komplikuje fakt, že v jiných oblastech podobná vehemence kabinetu chybí. A to se blíží podzim, který může být pro řadu lidí velmi kritický.

Bublalo to několik posledních let, teď už je situace zoufalá. Cestování vlakem po hlavních českých trasách se změnilo v martyrium, kde se zpoždění v desítkách minut bere jako nový standard. Rekonstrukce se navíc zpožďují a prodražují.

Veřejnost už to bere jako téměř definitivní: za pár let bude české nebe střežit čtyřiadvacet amerických „superstíhaček“ F-35. Jenže hotovo zdaleka není. A cesta k nim bude ještě hodně klikatá.

Armáda řeší, jaké nadzvukové letouny bude v příštích letech používat. Prodloužení spolupráce se Švédy už přitom není automatické, do hry totiž vstoupil americký výrobce. A Češi na tom můžou jen vydělat.

Na začátku prázdnin dostávají české ozbrojené síly dva velké šoky. Tím prvním je zásadní změna v čele generálního štábu, druhým slovenský nákup pásových bojových vozidel. Jak to dopadne na armádu?

Po necelém roce je tu opět debata o budoucnosti Budějovického Budvaru. Zatímco loni šlo o poměrně nešťastné vyjádření pirátského lídra Ivana Bartoše, dnes je konstelace rozdílná. Pro pivovar daleko kritičtější.

S nástupem majoritního majitele Aera Vodochody do nového kabinetu Viktora Orbána se do letecké továrny vrací nejisté doby. I kvůli úzkým vazbám Maďarska na Rusko. Jak zamíchá kartami Omnipol?

Velká aktivita na lince Praha-Berlín v posledních dnech připomněla, jak důležitá ekonomická spolupráce obou zemí je. Zvlášť nyní v době energetické a bezpečnostní krize.

Až ruská agrese na Ukrajině v plné síle ukázala, jak špatně a pomalu postupuje modernizace české armády. Je bolavou realitou, že ani 23 let po našem vstupu do NATO se Praha nemůže zbavit sovětských zbraní. Bez nich by totiž vojáci měli holé ruce.

Mít na svém území základnu s jednotkou spojeneckých vojáků je zvláště dnes pro státy východního křídla NATO vítanou pojistkou. Pro případ napadení Ruskem mají jistotu, že by se ihned aktivovala celá aliance. Diskutovat o možných přínosech takové základny v době, kdy Moskva ztratila jakékoliv zábrany, je ale už úplně zbytečné.