Články na téma: Ukrajina

Sbližování Moskvy a Pekingu je velkým tématem poslední doby. Západ se obává, že Čína do Ruska posílá i zbraně. Asijská velmoc oficiálně odmítá, že Putinovi vojensky pomáhá, existuje ale i řada komponentů, které by mohly ruský zbrojní průmysl posílit. Čína zase může těžit z ruské pomoci v jaderné energetice.

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Ekonomika Ukrajiny loni klesla o 30,4 procenta a bez mezinárodní pomoci by země neměla šanci válku ustát. Ale ani ruský agresor na tom není nejlíp. Podcenil reakci Západu a hrozí mu závislost na Číně.

Vladimir Putin se neospravedlnitelnou invazi na Ukrajinu pokoušel obhájit už mnoha vysvětleními s kolísavou mírou absurdity. Jedno, velmi racionální a uvěřitelné, si stále nechává pro sebe: ukrajinský plyn.

Až díky mezinárodním smlouvám je možné přesněji říct, kolik a jaké těžké techniky poskytla Česká republika napadené Ukrajině. Skladové zásoby armády jsou tak sice po loňsku nižší o desítky tanků a bojových vozidel, ale během pár let by je měly nahradit pokročilejší západní technologie.

Z ruské agrese proti Ukrajině se stává nejen obrovská možnost pro tuzemské zbrojní firmy, ale konečně i pro samotnou českou armádu a naši obranyschopnost. Pomoc napadanému státu se nám vyplatí.

Ve Finmag newsletteru se ani tentokrát nevyhneme ruské agresi na Ukrajině, zaměříme se ale i na Nobelovu cenu za ekonomii nebo na otázku lidské nesmrtelnosti. Tak k věci.

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Úprk mužů z Ruska a velké ztráty ruské armády během agrese na Ukrajině ukazují, že problém, který si před sebou Moskva tlačí, je větší a větší. Nastartovat ekonomiku země po skončení Putinovy války bude zatraceně složité. A je otázka, kdo v tom bude chtít Kremlu pomoct.

I když se teď v kinech promítá nový film o Janu Žižkovi, lekce ze středověké mentality dává někdo jiný. Moskva. Vladimir Putin tím vrhá do ještě větší klatby nejen Rusko, ale i hospodářství celé země.

Motorová nafta je v Česku oproti benzinu aktuálně rekordně drahá. Nahrazuje totiž drahý plyn. Není to však jediný důvod.

Proč milujeme časopisy o jídle a bydlení, proč toužíme mít na zahradě vlastní bazén, i když nás každé léto trápí sucho a není z čeho napouštět, a proč stále vtipkujeme o frontách na banány, i když je už víc než třicet let po sametové revoluci? Sociolog Pavel Pospěch vysvětluje některé společenské jevy, které jsou na první pohled nepochopitelné.

Nejen záchodové mísy nebo psí boudy, ruští vojáci kradou na Ukrajině i umění nevyčíslitelné hodnoty. Rusové na to vytvořili dokonce i speciální tým, který se zaměřuje hlavně na zlaté artefakty starověkých Skytů. Jak se ale zdá, vůbec jim nejde o finanční stránku věci: podle expertů je to spíš kulturní genocida.

Ukrajina už přes čtyři měsíce odolává ruské agresi, její ekonomika ale čím dál víc strádá. Centrální banka dělá, co může, do země stále míří i pomoc ze zahraničí. Přesto zůstává na místě otázka: jak dlouho ještě vydrží tamní ekonomika v chodu?

Malé a střední podniky jsou pro českou ekonomiku alfou a omegou, dění posledních let jim ale nepřeje. Nejdřív pandemie, pak válka na Ukrajině a energetická krize. Bez pomoci státu to řada firem nepřežije. „Nejsme ale žádné fňukny,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Josef Jaroš.

Nedostatek pracovních sil je v současnosti považován za jednu z bariér dalšího rozvoje české ekonomiky, zejména průmyslu. Už tak složitou situaci navíc zkomplikovala ruská invaze na Ukrajinu a problém nastává i z hlediska struktury absolventů. Jak tento nedostatek řešit?

S pokračující válkou na Ukrajině se stále více mluví o možném použití jaderných zbraní. Dokonce se o něm debatuje s lehkostí, která tu nebyla minimálně od padesátých let minulého století. Proč je tahle možnost reálná, co by to znamenalo a jak se na to mají lidé, státy i ekonomiky připravit?

Ruská okupace se v únoru „trefila“ do začínajícího propadu akciových indexů a významně akcelerovala nejistotu a strach z dalšího vývoje na kapitálových trzích. Výrazné slevy napříč sektory naznačily zajímavé investiční příležitosti. Jak ale nepohořet? Ptali jsme se zkušeného investora Jaroslava Šury.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli válce zrušil krajanům všechny daně a cla na dovoz aut. Promítne se to i do cen v Česku, za ojetiny zaplatíme minimálně o třetinu víc.

Kdo myslel, že válka skončí tak rychle, jako přišla, mýlil se. Je to přes měsíc a půl, co Rusko barbarsky vtrhlo na území suverénního státu. Navzdory zvěrstvům, které se v zemi jen pár set kilometrů od nás odehrávají, ale můžeme díky dlouhému trvání alespoň odpovědět na část otázek, které se nám tu a tam na začátku války vyrojily.

Ruská invaze na Ukrajinu zasadila poslední ránu rostoucí globalizaci. Výsledkem bude víc pracovních míst v západních ekonomikách, větší rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a větší chudoba pro všechny. Nemusíme ale zoufat. Vlna globalizace, kterou jsme zažili, není první a patrně nebude ani poslední. Jen ta další bude zase trochu jiná a může přijít až za desítky let.