Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Co když Rusko vážně utáhne kohouty? Dodávky plynu očima expertů

Michal Hron
Michal Hron | 22. 7. 2022 | 1 komentář | 7 949
anketaenergetikaenergieEvropakrizeočima expertů

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Co když Rusko vážně utáhne kohouty? Dodávky plynu očima expertů

I přiškrcené kohouty znamenají problém. Jak moc budou omezené dodávky ruského plynu Evropu bolet? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Bez ohledu na obnovení dodávek plynu, byť opět jen v omezeném objemu, se Evropa podle vyjádření řady vrcholných politiků reálně připravuje na situaci, kdy ruský Gazprom pod přímou kontrolou Kremlu z politických důvodů dodávky plynu obnoví jen zčásti, nebo v budoucnu dokonce zcela zastaví. Hlasitě o tom mluví nejen Německo, přes které plyn z klíčového plynovodu Nord Stream 1 proudí dál do Evropy včetně Česka, ale i české ministerstvo průmyslu a obchodu.

Vzhledem k tomu, že Česká republika nyní předsedá Evropské unii, ministr Jozef Síkela svolal do Bruselu na 26. července mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Pět dnů po plánovaném obnovení provozu Nord Stream 1 chce projednat postup pro výše naznačené krizové scénáře. Už dřív se objevily například informace o možném znárodnění části už dokončené, nicméně stále nespuštěné, druhé větve plynovodu zvané Nord Stream 2. Německo by ho následně přebudovalo, aby skrze něj proudil zkapalněný plyn LNG od Baltu.

Nord Stream 1
Shutterstock

Putin pošle Evropu do recese. Připravme se na krušnou zimu

Ruský vůdce zatím plyn nadobro nezastaví. Nepošle ho však tolik, aby si Evropa mohla vydechnout. Čeká nás těžký konec roku, píše vrchní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Ruská společnost Gazprom přitom dodávky skze Nord Stream 1 omezila už v červnu, tedy dlouho před plánovanou odstávkou. Tehdy se objem plynu proudícího do Evropy snížil na zhruba 40 procent kapacity plynovodu. Ruský distributor své kroky obhajoval technickými problémy s kompresorovou turbínou, která prošla opravou v Kanadě. Ta ji v neděli poslala zpět do Německa, odkud už putovala přímo do Ruska. Ukrajina postup Západu kritizuje a považuje ho za porušení sankcí vůči Moskvě.

Analytici také upozorňují, že díky nebývalému růstu ceny plynu na burze Rusko nic nenutí k tomu, aby dodávky v přislíbeném objemu Evropě poskytlo. Peníze, které i za omezený objem dostává, jsou totiž stejné jako před jejich snížením. Z ruského plynu se tak stává mocná politická zbraň, skrze kterou si může Vladimir Putin prosazovat v Evropě své zájmy. Přiškrcení kohoutů tedy může být jen začátek a i za aktuální situace stále hrozí, že evropské země nenaplní před zimou své zásobníky. To by znamenalo citelná omezení i další růst ceny této klíčové komodity.

Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček například upozorňuje na analýzu Mezinárodního měnového fondu, podle které by přerušení dodávek ruského plynu znamenalo pro českou ekonomiku společně s Maďarskem a Slovenskem jeden z největších poklesů ekonomik v Evropě. Že je tedy opatrnost stále na místě, upozornil na Twitteru i sám ministr průmyslu a obchodu Síkela. „Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream 1, znamená, že máme víc času naplnit před zimou zásobníky. V žádném případě to ale neznamená, že se máme vzdát cíle zbavit se energetické závislosti na Rusku,“ uvedl.

Co by se ale stalo, kdyby Rusko dodávky neobnovilo? Jak černý scénář to pro Evropu je? A dokážete odhadnout ekonomické dopady „utažených“ či jen „přiškrcených“ kohoutů nejen na Evropu, ale především na Česko samotné?

René Neděla

náměstek ministra průmyslu a obchodu pro sekci energetiky

René Neděla
-12
+
-

Ke čtvrtečnímu ránu jsou tuzemské zásobníky zaplněny z více než 78 procent. Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream 1 nám dá možnost v plnění zásobníků před zimou pokračovat. I nadále je ale na místě obezřetnost.

Scénáře pro případ přerušení dodávek plynu z Ruské federace do Evropy se neustále aktualizují dle vývoje spotřeb a množství plynu uskladněného v podzemních zásobnících. Státy Evropské unie se tedy i na hrozbu  uzavřených či přiškrcených kohoutů již od jara pečlivě připravují a sestavují akční plán nejen formou vyhlášení jednotlivých opatření týkajících se úspor plynu v oblasti průmyslu a domácností, ale také nahrazení plynu jinými palivy, opětné zprovoznění uhelných elektráren či oddálení uzavření jaderných elektráren.

Důležitým opatřením je i zabezpečení vyšších dodávek LNG do Evropy a maximálního urychlení využití obnovitelných zdrojů při výrobě elektrické energie. Ekonomické dopady se proto nyní jen těžko odhadují, nicméně je zřejmé, že snahou Ruska je vyvolat ekonomický chaos v EU.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV

Helena Horská
+31
+
-

Podle našich odhadů výpadek dodávek plynu z Ruska pošle Česko bez pardonu do recese, a to navíc pěkně drahé. Ohrožovat nás nebude jen nedostatek plynu, ale i jeho další pravděpodobné zdražení. V ekonomické hantýrce by nám hrozila takzvaná slumpflace. Nezbývá, než se připravit na to nejhorší a urychleně hledat cesty, jak co nejvíce omezit dopad na domácnosti a firmy. Nejrychlejší cestou jsou úspory ve spotřebě a samozřejmě náhradní zdroje. Když najdeme náhradní zdroje či zajistíme zásoby pro čtvrtinu naší spotřeby, jednorázový pokles ekonomiky může v průměru činit „jen“ čtyři procenta. Když navíc výrazně omezíme spotřebu, propad ekonomiky může být i méně než dvě procenta. Obecně platí čím více náhradních zdrojů a čím větší úspory ve spotřebě, tím menší propad ekonomiky a tím nižší účty za energie.

Recese ekonomik ale hrozí téměř celé Evropě. Dle nedávno zveřejněných propočtů Mezinárodního měnového fondu by česká ekonomika byla třetí nejpostiženější zemí hned po Maďarsku a Slovensku. Oběma ekonomikám by hrozil propad o více jak pět procent. Pokud budou ale státy (nejen EU) spolupracovat, propad bude výrazně nižší (v případě Česka maximálně do dvou procent), a to u většiny států EU. Spolupracovat se prostě vyplatí.

Zpět do Česka. Vypnutí plynu a dopad na sektory. Asi není překvapení, že největší starosti by měly plynárny, teplárny, následované hutním a kovodělným průmyslem. Ale velké problémy by měli i výrobci nekovových minerálních produktů (cihly, sklo, keramika, kameniny, porcelán...). Výpadky dodávek plynu by se tak přenesly nejen do často zmiňovaném potravinářství, ale také stavebnictví.

Jiří Gavor

výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, jednatel ENA

Jiří Gavor
+35
+
-

Úplné přerušení dodávek plynu není nejpravděpodobnějším scénářem, přinejmenším ne v nejbližší době. Prezident Putin by tím popřel své prohlášení během návštěvy Íránu. Především jde ale o ekonomickou a strategickou logiku: pro Rusko je výhodnější omezovat dodávky a hnát tím jejich cenu nahoru, než absolutní nula v dodávkách a tím i v příjmech. Přesto příprava na nejhorší scénář má svůj význam a nemá smysl zastírat, že pak by se Evropa bez regulace odběru neobešla.

V České republice je situace o to bolavější, že jsme na konci transportního řetězce pro dodávky plynu z neruských zdrojů a tolik proklamovaná solidarita nemá zatím dohodnutý právně závazný rámec pro komerční subjekty. Ekonomické dopady nelze tedy spočítat, jen rámcově odhadovat. Už v současnosti, nikoliv kvůli zastavení toku energií, ale „pouze“ na základě jejich vysokých cen, pozorujeme sníženou konkurenceschopnost především energeticky náročných provozů a druhotně odběratelů jejich produkce.

Štěpán Křeček

hlavní ekonom BH Securities, člen NERV

Štěpán Křeček
+3
+
-

Naplnily se mé předpoklady, že se dodávky plynu obnoví, nicméně s komplikacemi. K těm patří i snížení objemu dodávek. Tento postup pravděpodobně vyžene ceny komodit, z čehož bude logicky profitovat Rusko. Proto to ostatně dělá.

V krátkém horizontu, tedy když se bavíme o nejbližší topné sezóně, moc možností, co můžeme dělat, nemáme. Základem je naplnění zásobníků až po okraj. Dále bychom se měli orientovat na úspory. Ty už probíhají kvůli vysokým cenám, které motivují k omezování spotřeby. Co se týká plynu, tak už nyní se ho spotřebovalo o zhruba dvacet procent méně než loni. Češi tedy na vysoké ceny reagují a díky tomu nebudeme mít problém s naplněním nových cílů Evropské unie.

Co se dopadů na ekonomiku týče, následující roky sice mohou být těžké, ale každá předchozí krize – ať už to byly světové války, finanční krize z roku 2008 či pandemie – byla vždy poražena. Minimálně v Americe platí, že se trhy po původním propadu dostaly na nové a ještě vyšší úrovně. A i když se teď sešlo mnoho krizí, věřím, že nakonec vše zvládneme a naše životní úroveň bude z dlouhodobého pohledu narůstat.

Vývoj meziroční inflace

Máme tendenci věci dramatizovat, ale i když trendy v ekonomice avizují, že nás čekají těžké časy, nemusí to trvat dlouho. Je nutné si uvědomit, že každá recese má i svá pozitiva. Díky recesi se nastartují očistné procesy v ekonomice, což nám pomůže zkrotit inflaci. Následně budeme moci nastartovat nový ekonomický cyklus a na všechny nepříjemnosti budeme moci zapomenout.

Petr Bartoň

hlavní ekonom investiční skupiny Natland

Petr Bartoň
+13
+
-

Z pohledu Teorie her by bylo nejhorším řešením otevřít Nord Stream 2, o nějž ruský vladař usiluje. To by jej podnítilo ještě k dalším strategickým krokům. Evropské zásobníky by se mělo podařit naplnit z jiných zdrojů do listopadu i při výrazně sníženém plynutí z Ruska. Stále však platí, že o zimě rozhodujeme už dnes. Apel EU snížit spotřebu plynu o 15 procent v každé zemi už od srpna dává smysl, o to snáze nasyslíme plyn na zimu. Ale kdo by měl snižovat, se velice liší mezi západní a východní Evropou. 

Když srovnáme ekonomickou bolestivost odstavení průmyslu, domácností a elektráren, vychází, že relativně nejzbytnější je teď plyn v elektrárnách. (Domácnosti teď v létě stejně moc nespotřebují, tak se nic neušetří.) Ale ve východní Evropě je jich minimum, vládne uhlí. Na západě spotřebovávají elektrárny zhruba třetinu plynu, tak by se nejvíc vyplatilo omezit teď je. S elektřinou mohou částečně vypomoci východní uhelné – v míře, co přeshraniční kabely utáhnou.

Čím víc rozložíme snížení spotřeby v čase, i přes zimu, tím snáze přečká Unie zimu i se zavřenými kohouty. S nástupem topné sezóny pak začne budoucnost nejvíce záviset na východních domácnostech. Z komunismu jsou naučeny topit o několik stupňů víc než západní, které si prošly energetickou krizí 70. let (a rodiče tam vychovali dnešní dospělé). Snížení termostatu o nějaké tři stupně může ušetřit i víc než deset procent plynu. A nošením županu můžeme všichni zabránit tomu nejhoršímu – odstavování průmyslu v nejprůmyslovější zemi Evropy.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
-3
+
-

Pro Evropskou unii jako celek by zastavení dodávek ruského plynu byla nepříjemnost, ovšem žádná skutečná katastrofa. Velká část Evropy se bez něj obejde už nyní, nebo jí k tomu stačí učinit několik základních dodatečných kroků. V rámci unie se ovšem najdou konkrétní státy, kde by se o katastrofu jednalo. Například v Česku.

Česká pozice v této energetické krizi je mimořádně nepříjemná, a to hned z několika důvodů. Plyn využíváme intenzivně pro spotřebu i výrobu, odebíráme prakticky výhradně ten ruský, nemáme přístup k alternativním zdrojům, plynovodní spojení máme jen se státy, které budou samy mít plynu málo, a nejintenzivnější obchodní vazby máme taktéž se zeměmi, kde nedostatek plynu může spustit recesi.

Zdaleka nejpřesvědčivější analýzu možných ekonomických dopadů zpracoval Mezinárodní měnový fond a Česku z ní pro nadcházející rok vyplývá ztráta HDP až na úrovni 5,4 %. To je shodou okolností přesně tolik, kolik činil pandemický propad v roce 2020, ovšem s tím rozdílem, že žádné následné odražení a dohánění zameškané aktivity tentokrát nelze očekávat.

Jediné, co by nás podle MMF mohlo zachránit a snížit škody až na polovinu, by byla evropská solidarita, tedy dobrovolné sdílení nedostatkového plynu. Ano, přesně ta solidarita, kterou náš předchozí premiér nedávno jménem celé republiky kategoricky odmítl prohlášeními, že od přetížených Jihoevropanů nevezme „ani jednoho“ migranta. Za tento přístup se v minulosti dalo pouze stydět, nyní za něj možná budeme rovnou platit.

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Michal Kuzněcov
+27
+
-

Cena plynu díky mediální pozornosti i politickým obavám, které různí činitelé vyslovují, stoupá vzhůru. Pokud je tedy plyn pro evropskou ekonomiku nezbytnou surovinou a nabídka by byla podstatně nižší či žádná, základní ekonomické poučky velí, že cena vzroste enormně. Na jaký násobek loňské ceny bychom se dostali po vypnutí Nord Streamu 1, je ale ve hvězdách.

Je nicméně jasné, že by nás to bolelo. A hodně. Každý článek či rozhovor v mediálním prostoru (tedy i tento můj komentář) bohužel dál přispívá k panice a tím pádem přikrmuje opodstatnění, proč by měla cena plynu růst. I kdyby se tedy dodávky plně obnovily, stále budeme narážet na to, jak moc geopolitická situace ovlivní nadcházející topnou sezónu. Proto je jedině dobře, že všechny země včetně nás plní zásobníky plynu do maximálních rezerv. Kdo je připraven, není překvapen.

Pozorovat to ostatně můžeme na abnormální poptávce po fotovoltaice u domácností, protože se nechtějí spoléhat jen na stát či na vyvrcholení dané situace. Když jim to rozpočet dovolí, sice ho krátkodobě zatíží výdajem na pořízení alternativního zdroje elektřiny, ale následně se jim to v příštích letech po umoření prvotních nákladů podstatně vrátí na vyúčtování energií.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+2
+
-

Rusové překvapili. Podstatná část evropských obchodníků s plynem předpokládala, že Gazprom, ruský plynárenský monopol v rukou Kremlu, své dodávky jen tak neobnoví a alespoň po nějakou dobu dojde k průtahu s obnovením alespoň částečného provozu potrubí. Nyní na trhu převažuje názor, že Gazprom po částečném obnovení provozu potrubí nakonec rozjede naplno.

Anketa

Kdo u vás boduje?

Ruská strana omezený rozsah přepravy zdůvodňuje chybějící turbínou. Tu poslala na opravu do Kanady, ale kvůli protiruským sankcím ji kanadská strana zadržovala. Až na naléhání Německa se Ottawa rozhodla učinit výjimku a turbínu Rusku vrátit. Do plného provozu by se turbína měla vrátit nejspíše ve druhé polovině příštího týdne, takže by se dále navýšil objem zasílaného plynu.

Ruský prezident Vladimir Putin ovšem varoval, že už příští týden může dojít naopak k propadu objemu zasílaného plynu, a to na 20 procent kapacity plynovodu. A to v tom případě, že na pravidelnou revizní opravu bude odeslána další z turbín, přičemž ta výše zmíněná ještě nebude plně zprovozněna. Tato situace by však měla trvat jen přechodně, několik dní, pokud na ni vůbec dojde.

Kremlu vyhovuje současný stav, kdy omezením dodávek „šponuje“ cenu plynu v EU nahoru a udržuje celou Evropu v nejistotě stran energetické situace v nadcházející topné sezóně. Nejistota trhu dále zvyšuje cenu plynu v EU. Rozhodně tak nelze vyloučit, že si Kreml najde další důvody, jimiž by vysvětloval, proč nemůže posílat více plynu.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.