Že nám stroje vezmou práci? Nechte jim tu nudnou, radí expert na AI Mikolov

Pro pochopení souvislostí u možné automatizace práce je důležité definovat samotný koncept práce a jak jej jako lidé evolučně vnímáme. „Máme zažitou myšlenku, že bez práce nejsou koláče. Prostě věříme tomu, že těžká a tvrdá práce bude odměněna. Když se podíváme do středověku nebo starověku, tak kdo chtěl mít jídlo, tak musel osít pole nebo někde ulovit zvíře,“ říká Mikolov, vědec a expert na umělou inteligenci.

„Dnes jsme ale najednou ve společnosti, kde někdo nazpívá písničku, která se milionkrát zkopíruje a najednou tomu člověku chodí do konce života peníze a nemusí hnout ani prstem. Vytváří to věci, na které nejsme mentálně připraveni,“ dodává.

Podcast Future is Now

Vojtěch Wagner/Shutterstock

Future is Now – co to vlastně znamená? Znamená to, že žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých, a zdaleka to není poprvé, kde naše inovační možnosti překročily naše evoluční limity. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu, a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? Můžeme vůbec odhadnout, jak se bude budoucnost vyvíjet? A jakou roli v tom hrají technologie? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak. Povídají si tak, jako by zrovna seděli v obýváku a tlachali o tom, co je zajímá – tak i uvařte čaj a připojte si jejich polemiky do uší.

1. díl: Ovládnou nás technologičtí obři?

Podobné schéma nefunguje jen v zábavním průmyslu, ale třeba i u softwaru nebo ve vědě. „Co jeden programátor vymyslí, se pak dá mockrát zkopírovat. Nakonec i ve vědě to funguje tak, že jedna úspěšná myšlenka může být cennější než milion neúspěšných,“ pokračuje Mikolov s tím, že v současnosti se hledí hlavně na to, co nejlepšího dokázal člověk během své kariéry vyprodukovat a nikoho už nezajímá, jak moc tvrdě pracoval. Hlavní je výsledek.

Podle Mikolova zatím nejsme nastaveni na to, abychom dokázali s klidným vědomím předávat práci strojům. „Od začátku průmyslové revoluce se opakují myšlenky, jak nám stroje berou práci. Přitom díky tomu, že nějakou práci dokážeme zautomatizovat, se jako společnost můžeme posunout dál v evolučním vývoji,“ tvrdí.

O obavách společnosti z přijetí nové technologie a toho, co by nám mohla přinést, hovoří i archeoložka a výzkumnice Sara Polak. Strach o udržení pozice podle ní vyvěrá už z generačních bojů. „Bereme to hrozně emočně. Na to je pak vázaná i práce, která definuje velkou část našeho života. Když se pak řekne, že nám robot sebere práci, tak si neřekneme: ‚Super, já teď půjdu do světa něco tvořit.‘ Protože nevíme, odkud přijdou peníze a nevíme, jak budeme společnosti užiteční,“ tvrdí.

S kým máte tu čest? Hlavní tváře Future is Now

---

Jan Zátorský

Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers.

Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU. Loni v dubnu se pro svou osvětu vědy a umělé inteligence zvláště stala hlavní tváří tištěného Finmagu.

 

---

Jindřich Nosek (NoJin) – vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.

Mikolov své nadání objevil už raném dětství, programování se věnuje od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Mimoděk se proslavil i jako ústřední postava vítězného snímku Czech Press Photo 2020.

---

Repetitivní, monotónní a nudnou práci budou dělat stroje nebo algoritmy a my budeme dělat víc věcí, které nás baví.

Japonský recept

Na možný recept, jak z automatizace práce sejmout nálepku hrozby, podle Mikolova přišli v Japonsku: „Když tam úředník ve státní správě přijde na to, jak zautomatizovat své pracovní místo, tak dostává za svou práci plat i nadále a přitom už do ní nemusí chodit.“

Podcast Future is Now podporují. Děkujeme!

KIA

Kia

SIMPLEA

Simplea

Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 % případů.

ESET

Eset

Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. protected.

Podle něj jde o jednu z cest, jak docílit „sociálního smíru“ mezi lidmi, kteří vymýšlejí nové technologie a automatizace a lidmi, kteří takové činnosti vykonávají.

S tím souvisí téma nepodmíněného základního příjmu (universal basic income). Zatímco pro Polak je tento koncept velmi zajímavou alternativou, Mikolov je zdrženlivější: „Přijde mi to jako sociální experiment. Je to docela zvláštní koncept. Pokud lidi nemají motivaci, že když budou dělat práci líp, tak dostanou větší odměnu, tak práci navíc dělat nebudou. Nebo ji budou dělat někde bokem, kde ji dostanou extra zaplacenou.“

Jaká tedy bude budoucnost na pracovním trhu? „Myslím si, že se neustále budeme posouvat k tomu, že repetitivní, monotónní a nudnou práci budou dělat stroje nebo algoritmy a my budeme dělat víc věcí, které nás baví. A to, co bychom brali v dnešní době třeba jako zábavu ve volném čase nebo dokonce dovolenou, tak je dost dobře možné, že to bude práce, za kterou budeme brát peníze,“ říká Mikolov.

Podle něj mohou za dvacet let vzniknout práce, které jsou z dnešního pohledu naprosto utopistické. „Když je dnes někdo schopný vydělat peníze na Instagramu tím, že fotí fotky z dovolených a přidá k tomu trochu reklamy, tak za těch dvacet let to bude ještě určitě o dost divočejší,“ je přesvědčený Mikolov.

Co v podcastu dále zazní?

• Jak automatizace pomohla zemědělství a dalším odvětvím
• Jak pokrokový byl Caesar v odměňování občanů Římské říše
• Jak by měla vypadat ideální společnost
• Jak zařídit, aby společnost bez peněz měla drive
• Jestli jsou algoritmy rasistické a genderově nevyvážené

Kam dál? Podcast na Finmag.cz:

• Investice do nemovitostí nemají být jen pro vyvolené, říká Pock
• Spousta emitentů nemá na trhu s dluhopisy co dělat, říká Cimala z CFG
• Platební morálka? Paradoxně bývají horší korporace, říká expert přes faktury
• Úspěch je pro ty, co se nebojí, říká manažerka Mattelu. Zabojuje o Senát
• Na digitalizaci tlačí i sami pacienti. Benefity převažují, říká šéf Kyndrylu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag