Nutnost, či zbytečná buzerace? Povinné bezhotovostní platby očima expertů

21. 7. 2023

21 059

Stále víc Čechů si v posledních týdnech stěžuje, že na řadě míst nemůže zaplatit kartou. Jde jen o sezónní jev, nebo se vrací „doba hotovostní“? Měl by stát zavést povinnost přijímat bezhotovostní platby? A jaký vliv (jestli vůbec nějaký) na současnou situaci mělo zrušení EET? Zeptali jsme se odborníků.

Nutnost, či zbytečná buzerace? Povinné bezhotovostní platby očima expertů

Stěžování si na podniky, které přijímají pouze platby v hotovosti, v poslední době – zejména na sociálních sítích – skutečně hodně zesílilo. Lidé nechápou, proč dnes, kdy na většině míst mohou zaplatit třeba i mobilem nebo chytrými hodinkami, u sebe stále musejí nosit hotovost, což je na některých místech i velmi nepraktické.

Mezi taková místa patří například stánky na hudebních festivalech nebo v kempech, které přitom právě platby jen v hotovosti často vyžadují nejvíc.

Shutterstock

Hotovost je mrtvá, ať žijou mobily! Covid Čechy přeučil na bezhotovostní platby

Píp a je to. Hotovost je na ústupu, toho si nešlo nevšimnout. Vedle platebních karet ji ale nově válcují i moderní platební metody jako Google Pay a Apple Pay. Stále častěji zkrátka platíme mobilem nebo chytrými hodinkami. Možná i proto neustále sílí volání po právu na užívání hotovosti, tedy bankovek a mincí.

„V létě je nejvíc vidět procento podniků, které karty neakceptují. Jsou to především sezónní provozy, které otevírají právě jen v létě a často je provozuje starší generace, která si s novými technologiemi nerozumí,“ řekl webu Novinky.cz Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka, která v Česku poskytuje pokladní systémy v 8000 podnicích.

Jedním z důvodů odmítání bezhotovostních plateb může být podle některých odborníků i zájem podniků nezanášet všechny prodeje do účetnictví. V tomto směru se nabízí spojitost se zrušením elektronické evidence tržeb (EET) současnou vládní koalicí, které mohlo znovu nastartovat trend „optimalizace“ finančních toků a návrat některých podniků do takzvané šedé ekonomiky, tedy takových ekonomických aktivit, z nichž se neodvádí daně a které jsou skryté před zraky státu.

Bližší pohled do dat však nenaznačuje, že by se Česko v tomto ohledu vracelo v čase a znovu by se posilovala pozice hotovosti. Trend je opačný. Třeba z údajů už zmíněné společnosti Dotykačka vyplývá, že v gastru nyní platební karty přijímá 67 procent podniků, meziročně o 13 procent víc. Týká se to podniků, které mají pokladní systémy od této firmy.

Přesto se v poslední době stále víc mluví o potřebě zavést zákonem povinnost přijímat bezhotovostní platby. Tyto hlasy jsou opřené i o fakt, že v Česku platí povinnost přijímat platby v hotovosti, kterou nařizuje zákon o oběhu bankovek a mincí. Je to ale vůbec potřeba? Nepostará se o všechno přirozený vývoj?

„Bankovky a mince pomalu odkráčí ho historie, obdobně jako před nimi jiná platidla – mušle, kousky látky nebo drahé kovy. Bezhotovostní platby tuhle bitvu vyhrají, aniž by o jejím výsledku musela zákonem rozhodovat vláda a parlament,“ píše hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Jak se na celou věc dívají politici, zástupci podnikatelů či ekonomové? Položili jsme jim následující otázky:

Co říkáte na současnou debatu o zavedení povinnosti přijímat i bezhotovostní platby? Měl by stát v této oblasti zasahovat? A nebyla vzhledem k současné debatě chyba rušit EET?

Z veřejně dostupných informací, například od Sdružení bankovních karet, lze snadno zjistit, že bez ohledu na fungování či nefungování EET, které je již zastavené více než tři roky, počet bezhotovostních plateb a využívaných terminálů v současné době exponenciálně roste. A stejně tak i míst a akcí, kde se dá platit bezhotovostně. Počet platebních terminálů od začátku letošního roku podle těchto dat meziročně vzrostl o pět procent na téměř 307 tisíc míst.

Je třeba říci, že neochotu některých provozovatelů přijímat bezhotovostní platby není možné automaticky spojovat se snahou o krácení daní nebo nefér jednání. V České republice ostatně zákonná povinnost přijímat bezhotovostní platby neexistuje.

Osobně zastávám názor, že je zde volné tržní prostředí, kdy se provozovatel může dobrovolně rozhodnout, že bude přijímat pouze hotovost. Stejně tak zákazník může vyvíjet tlak na provozovatele tím, že bude preferovat ty provozovny, kde platby kartou umožňují, a tím v rámci konkurenčního prostředí přispět k širšímu akceptování jím preferované platební metody.

Horké prázdninové dny v plné síle odhalily problém ohledně příjímání bezhotovostních plateb. Až čtvrtina obyvatel České republiky se v posledním roce setkala s tím, že přibývá obchodů, které nepřijímají bezhotovostní platby a požadují hotovost. Za mě je to nešťastný návrat do devadesátek.

Aby bylo jasné: chci možnost volby. Možnost, aby si spotřebitelé mohli zvolit, zda chtějí platit v hotovosti, nebo kartou, je nezbytným krokem směrem k moderní a transparentní ekonomice. Navíc bezhotovostní platby mají mnoho výhod. Jsou rychlé, efektivní a snižují administrativní náklady spojené s manipulací s hotovostí. A samozřejmě, výhradně hotovostní platby vytvářejí určitou skulinku pro nepoctivé podnikatele. Ačkoliv jsou takoví podnikatelé jen malou menšinou, stále ztěžují život poctivé většině.

Z tohoto pohledu je dnes již zřejmé, že rušení EET bylo zásadní chybou. Vidíme to dnes i na konkrétních číslech inkasa DPH, které se státu nedaří efektivně vybírat. Právě tento týden ministr Stanjura odprezentoval, že odhad inkasa DPH se snižuje o téměř 16 miliard korun.

Zrušit EET byla jednoznačná chyba a nebetyčná hloupost. Bylo to zavedené a zainvestované. Fungovalo to. Omezovalo šmelinu a narovnávalo konkurenci. Jako volič ODS jsem zrušení nepochopil. Byla to ryze destruktivní politika s troškou populismu. Dávalo jistě smysl dál EET nerozšiřovat do různých dalších profesí. Ale do retailových obchodů, restaurací, kaváren a podobně jednoznačně patří, když už tam byla.

S diskusí o povinnosti přijímat bezhotovostní platby bych to nepropojoval. Ale jistě to zvýšilo motivaci některých podnikatelů omezit karty, přijímat cash a šmelit s daněmi a odměňováním zaměstnanců platbami mimo sociální systém. Poplatky za platby kartami jdou dlouhodobě dolů a reálně se mohou při trošce vyjednávání pohybovat kolem jednoho procenta. Poplatky za platby stravenkami jsou pětkrát vyšší, ale s těmi se daňově optimalizovat nedá.

Byl jsem jednoznačně proti zákonné povinnosti přijímat hotovost. A nejsem ani podporovatel zákonné povinnosti přijímat karty, přestože jsem silný zastánce bezhotovostní ekonomiky. Mělo by to být o konkurenci a službě zákazníkům. Bohužel pravdou je, že hotovost má někde nekalou výhodu proti bezhotovostním platbám v možnosti obcházet systém daní, a tak šetřit. Sama o sobě je hotovost v podnikání spíš riziko a náklad.

Odmítáním plateb kartou podnikatelé ubližují především sobě a brzdí se v růstu. Žijeme ve svobodném světě a každý má právo volby, ale data hovoří jasně. Platby kartou rostou, i útrata zákazníků je v takovém případě vyšší. Z téhle rovnice jasně vychází, že drtivá většina obchodníků by akceptací bezhotovostní platební možnosti jen ziskově profitovala.

Máme přece rok 2023. Benzin zaplatíte kartou, hotel si zabookujete a zaplatíte online, kartou či chytrými hodinkami platíte i v prodejnách s potravinami či oblečením, za autobus, vlak… Přijde mi pak komické šlapat někde po Šumavě a nosit s sebou bankovky a třást se strachy, že nemám jinou volbu než hotovost. Nebo v Karlových Varech vidět nebohé cizince, jak po městě zmateně hledají bankomat. I to je důvod, proč se o tom debatuje. Lidé prostě nechtějí stát někde na festivalu hodinovou frontu u bankomatu jen proto, že se někdo rozhodl nebrat karty a oni neměli jinou volbu.

Pokud je zákonem daná povinnost obchodníka akceptovat hotovost, tak bych řekl, že v moderním světě by stejnou šanci mohly dostat i digitální platby. Nejsou to jen platby kartou s poplatkem, máme přece i další možnosti jako platby QR kódem nebo přes aplikace přímo na účet. Tyhle varianty se nákladově blíží nule.

Jsem moc rád, že se debata o tom vede. Zda vyústí v nějaké konkrétní řešení, nedokážu odhadnout, nejsem politik. Ale už se odmítám koukat na císařovy nové šaty, kdy se obchodníci vymlouvají, že platby kartou jsou pro ně strašně a záhadně nevýhodné. Zákazník v dnešní době je už dominantně digitální. Pokud někdo nechce mít vyšší zisk a tržby a zůstat v minulosti, nechť je mu to přáno. Ale v takovém případě mu nevěštím optimistickou budoucnost.

Bezhotovostní placení je dlouhodobě na vzestupu, protože spotřebitelé dávají přednost tomu, co je snadné a pohodlné, funguje rychle a bezpečně a ve výsledku šetří čas i peníze. Z našich pravidelných průzkumů jednoznačně vyplývá, že lidé vnímají bezhotovostní platby jako primární způsob placení za zboží a služby. Češi platí kartou v 59 % případů (ještě v roce 2019 to bylo jen 49 %). A bylo by to až 77 %, kdyby zákazníci někdy nenaráželi právě na obchodníky, kteří bezhotovostní platby neakceptují.

V principu by měl mít právo volby způsobu placení jak uživatel, tak obchodník, protože obou se týká. Obchodníci jsou ale sami proti sobě, pokud bezhotovostní platby nepřijímají. Zkušenosti ukazují, že se tím připravují o až pětinu tržeb. Z našich průzkumů také víme, že pokud obchodník neakceptuje platbu kartou, odradí od nákupu až dvě třetiny svých potenciálních zákazníků. Polovina lidí platí kartou i v případech, kdy má v peněžence dost hotovosti. Tu lidé v posledních letech vnímají spíš jako rezervu pro případ, že narazí na obchodníka, který platby kartou nepřijímá.

Náklady na práci s hotovostí jsou pro obchodníky mnohdy značné. Vstupuje do nich celá řada faktorů, třeba kolik peněz se ztratí nebo zcizí, časové náklady na svoz hotovosti a její evidenci, na manipulaci při obsluze zákazníků, nemluvě o hygienických aspektech. Bezhotovostní platby jsou oproti tomu zcela transparentní, kontrolovatelné a mají jasnou cenovku.

Z veřejně dostupných dat je patrné, že počet terminálů dlouhodobě roste a stejně tak objem bezhotovostních plateb. Nemůžeme tedy tvrdit, že by konec EET měl průkazný vliv na snížení akceptace elektronických plateb v České republice.

Zastáváme názor, že by spotřebitelé měli mít možnost volby, jakou platební metodu preferují. Ve Visa se snažíme aktivně podporovat a usnadňovat obchodníkům implementaci bezhotovostních platebních řešení a poskytovat jim potřebné nástroje a podporu, protože v České republice zájem o placení kartou dlouhodobě roste. Tento trend tak koresponduje s oblibou moderních platebních metod jako je platba hodinkami nebo mobilním telefonem u českých zákazníků, kteří při placení vyhledávají pohodlí, rychlost a bezpečnost.

Obecně pak má přijímaní elektronických forem plateb pozitivní vliv na celkovou úroveň digitalizace a výkon ekonomiky. Z našich průzkumů totiž vyplývá, že zákazníci utrácejí víc, pokud mohou platit kartou oproti hotovosti – potvrdilo to 65 % dotázaných malých a středních podniků. Zároveň 74 % malých a středních firem tvrdí, že jim digitální platby pomáhají fungovat efektivněji.

Zákazník má mít na výběr, jak za nákup nebo službu zaplatí. A má-li existovat nějaká regulace, měla by odrážet zájmy zákazníků a chránit poctivé podnikatele. Málokdo ze zákazníků možná ví, že stát už dnes zákonem ukládá podnikatelům, aby povinně přijímali hotovost.

Technologických řešení pro bezhotovostní platby je přitom už hodně a rychle klesá i jejich cena. Elektronická platba je proto v současnosti už mnohdy levnější než práce s hotovostí. Nabízí se proto, aby podnikatelé – s výjimkou těch nejmenších – vedle té hotovostní nabízeli zákazníkům i platby bezhotovostní. Přitom nemusí nutně jít o platební karty, ale třeba o QR kódy. Je správné, že podnikatelé o tom teď vedou diskusi mezi sebou, a není lepší místo k takové debatě, než je půda Hospodářské komory. Určitě bych ale nepředjímal, k jakému závěru dojdou. Umím si představit, že hotovost usnadňuje přesun do šedé ekonomiky. Ale určitě odmítám tvrzení, že karty nepřijímají jen podnikavci a nepoctivci.

A zda nebyla chyba rušit EET? Od začátku jsme říkali, že EET má pro podnikatele smysl, pokud pomůže poctivým podnikatelům před nekalou konkurencí. Představte si dvě restaurace blízko sebe a jedna z nich byla konkurenčně znevýhodněna jen proto, že na rozdíl od té druhé řádně platila daně. Takovým podnikatelům měla EET pomoci. Fungovala ale relativně krátce a vyhodnocení s prokazatelnými daty ze strany státu se veřejnost už nedočkala.

Zatímco povinné přijímání hotovosti v Česku ukládá obchodníkům zákon, akceptování plateb kartou je jen na rozhodnutí konkrétního podnikatele a mělo by to tak zůstat. Zákazník rozhoduje, jestli nakoupí za daných podmínek. Obchodník stanovuje podmínky tak, aby prodal a vydělal. Když je nastaví špatně, neuživí se. Nic složitějšího v tom není.

Určení podmínek by mělo být transparentní, například v podobě cedule na dveřích, aby všichni věděli, na čem jsou. To ať si stát klidně kontroluje, tak jako provozní dobu, oprávnění k podnikání a další administrativní povinnosti. A dál ani krok.

Je úplně jedno, proč se konkrétní obchodník rozhodl nepřijímat bezhotovostní platby, a neustálá snaha obviňovat podnikatele z daňových úniků už by konečně měla vyjít z módy. Kdo podvádět chce, ten si cestu vždycky najde, a tu poctivou většinu autoři podobných výroků naprosto neomluvitelně uráží. Pokud mají navíc politickou nebo mediální moc, znepříjemňují podnikatelům život, zbytečně komplikují podmínky k podnikání (třeba zaváděním EET nebo navrhováním povinných bezhotovostních plateb) a přiživují absurdní stereotypy z devadesátých let.

Volba mezi přijímáním plateb v hotovosti anebo i kartou je nyní zcela na obchodníkovi. Rozhoduje se podle poměru náklad-výnos. Nákladem jsou výdaje za pořízení terminálu či poplatky za platby, naopak výnosem jsou zákazníci, kteří by si zboží či službu bez možnosti zaplatit kartou neobjednali. Svou roli budou hrát i další hlediska, třeba to, kolik svých vlastních výdajů (nákup zboží ve velkoobchodu, platby dalším dodavatelům) obchodník hradí v hotovosti.

Je zřejmé, že za poslední dobu nastal významný posun k bezhotovostním platbám, které jsou z podstaty bezpečnější. Odcizenou platební kartu můžete včas zablokovat a k penězům na ní se nikdo nedostane; o odcizenou hotovost nenávratně přijdete. Troufám si tedy tvrdit, že další posun směrem k bezhotovostním platbám bude vyvolán tlakem zákazníků. Zákonný příkaz ale podle mě nemá v této oblasti své místo. Stále bude existovat dostatek legitimních důvodů, pro které jsou bezhotovostní platby pro některé obchodníky nevýhodné, a i tak si ale najdou své zákazníky ochotné zaplatit hotově.

Obávám se, že projekt EET byl od svého počátku zatížen takovým nánosem politických emocí, že jeho racionální vyhodnocení je nyní na nějakou dobu skoro nemožné.

Hospodářská komora a někteří politici uvažují o tom, že by mohlo být zákonem daná povinnost podnikům přijímat platby kartou. Jenže takový postup by byl potlačením svobody podnikání. Byla by to vlastně měkčí verze EET, jakási „EET soft“. Z tohoto hlediska s ním nelze souhlasit.

Podniky by si měly nadále svobodně volit, jak chtějí platby přijímat. Toto řešení, tedy povinnost přijímat platby kartou, zjevně protlačuje lobby společností provozujících platební karty.

Ať ale volí zákazník: pokud jej obchodník „naštve“, vyžaduje-li platbu hotově, ať k němu příště prostě nechodí. Trh to postupně vyřeší i bez regulace v podobě povinnosti přijímat platby kartou. Pokud se kvůli této svobodné volbě zákazníka stanou obchodníci striktně vyžadující hotovost nekonkurenceschopní, brzy sami pochopí, že je lepší, či dokonce dokonce nutné platební karty přijímat.

Kam dál? Ankety s experty na Finmagu:

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Ohodnoťte článek

Sdílejte

Diskutujte (12)

Vstoupit do diskuze

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje... Více

Další články autora