Do jak velké recese se řítíme? Budoucí vyhlídky očima expertů

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 20. 1. 2023 | 1 komentář | 20 037
anketaekonomikahrubý domácí produktinflacenezaměstnanostočima expertů

Nejdřív covid, pak válka a s ní spojená energetická krize a pádivá inflace. Nejen česká ekonomika je po těchto ranách na prahu recese, podle mnohých ekonomů už je dokonce v ní. Jak velké problémy budeme mít? A můžeme v recesi najít i příležitost? Zeptali jsme se expertů.

Do jak velké recese se řítíme? Budoucí vyhlídky očima expertů

Česko míří do ekonomické recese. Je ale potřeba se opravdu bát? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Český hrubý domácí produkt (HDP) by letos měl klesnout o 1,1 procenta, vyplývá z nedávné studie společnosti Deloitte. Českou ekonomiku tak vlivem energetické krize a rostoucí inflace čeká recese. Právě u inflace ale Deloitte očekává její postupné snižování, za celý rok by měla dosáhnout v průměru 8,5 procenta.

Podle Deloitte v roce 2023 opět klesnou reálné mzdy, nezaměstnanost by ale měla zůstat na současné úrovni. V posledním měsíci loňského roku se dostala na 3,7 procenta, v předchozích třech měsících se držela na 3,5 procenta.

„Hlavní příčinou poklesu bude pokračující snižování spotřeby domácností a vlivem vysoké inflace snižující reálné příjmy domácností. Klesnout má také hrubá tvorba kapitálu, a to o 3,1 procenta. Firmy vlivem růstu nákladů a snižování ziskovosti musí snižovat investice a rozpracované projekty budou odkládat do budoucna, “ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Vývoj HDP v Česku

Ani s příchodem recese ale zřejmě není potřeba propadat panice. Jak v komentáři pro Finmag.cz napsal loni v srpnu ekonom Dominik Stroukal, „přestože průměrná délka recesí je kolem jednoho roku, dlouhodobě se toto číslo zkracuje“. Centrální banky a vlády už se totiž naučily na krize reagovat.

„Zatímco v prosinci 2007 termín kvantitativní uvolňování slavil teprve dvanáct let existence a znalo ho jen pár fanoušků měnové politiky, dnes se zapíná a vypíná naprosto přirozeně. I naše vlády si prošly několika velkými propady a naučily se používat své nástroje k mírnění jejich dopadů, jakkoliv se jim to ne vždy daří úplně efektivně. Spoustu munice ještě mají, a navíc nejenom munice, ale i úplně nových zbraní,“ upozorňuje Stroukal.

Každá recese navíc obvykle přináší i příležitosti, ať už v oblasti investičních možností, tak ve zvýšení efektivity v různých oblastech, způsobených potřebou šetřit a účinněji hospodařit.

Je podle vás už jisté, že se česká ekonomika propadne do recese? Pokud ano, jak velká podle vás bude? A máme se budoucího vývoje bát, nebo v něm můžeme najít i příležitost?

Zbyněk Stanjura

ministr financí

Zbyněk Stanjura
-46
+
-

Česká ekonomika se už v určité fázi recese nachází. HDP se ve třetím čtvrtletí loňského roku snížil o 0,2 % a hospodářská aktivita nejspíše klesla i v závěru loňského roku a stejně tak se nejspíš stane i letos v prvním čtvrtletí. Poté by už měl HDP opět růst. Recese by tak měla být jen krátká a zároveň poměrně mělká. Očekávám, že ekonomika celkem klesne přibližně o 1,5 %, což je výrazně méně než během první vlny epidemie covidu-19 v roce 2020 nebo v recesi z přelomu let 2008 a 2009.

Spotřeba domácností by během této recese mohla klesnout zhruba o pět procent a měla by být hlavní příčinou snížení ekonomického výkonu. Výdaje domácností podrývá nejen silný nárůst životních nákladů, ale i propad spotřebitelské důvěry. Je pochopitelné, že za současné situace má řada lidí obavy z budoucnosti, a právě proto tu máme sociální systém a řadu vládních opatření na pomoc zejména nízkopříjmovým skupinám obyvatel.

Jako pozitivum uplynulého roku lze vnímat zvýšení energetické bezpečnosti České republiky a postupné zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech. Citelné zdražení elektřiny a zemního plynu totiž poskytlo mimořádně silný impuls pro investice do obnovitelných zdrojů energií a energetických úspor, což bezpochyby posílí konkurenceschopnost a odolnost české ekonomiky.

Alena Schillerová

předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, bývalá ministryně financí

Alena Schillerová
-138
+
-

Nechci být pesimistkou a šířit negativní nálady, ale obávám se, že nás čeká mimořádně komplikovaný rok. Výrazný pokles reálných mezd spojený s vyčerpáním úspor domácností z období pandemie bude mít vliv na pokles spotřeby domácností. Bohužel vládní sektor jde cestou investičních škrtů, jak vidíme již z nedodržení plánovaných investic na rok 2022.

Dnes proto očekávám mělkou recesi s pomalu klesající inflací a bohužel i nárůstem počtu domácností závislých na sociální podpoře. Nárůst životních nákladů dopadne především na nízkopříjmové domácnosti. 

Určitě to není jen o vývoji HDP v Německu, potížích v globální logistice, válce, inflaci nebo čistě o cenách energií. Bude výrazně záležet na tom, zda stát udrží plánované výdaje do dopravních staveb, zda se nebude opakovat loňské zpoždění v čerpání prostředků z EU – pětikoalice nesmí přispět k uškrcení ekonomiky.

Naštěstí se našemu kabinetu podařilo udržet nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí EU, a i přestože nejnovější zprávy z ministerstva financí nám v tomto ohledu nedávají příliš důvodů k optimismu, je Česká republika stále jednou z nejméně zadlužených zemí v EU a vláda má i díky extrémnímu daňovému inkasu všechny předpoklady k tomu, aby, dojde-li k recesi, což pravděpodobně dojde, se jednalo o recesi s takzvanou zápornou nulou. A nikoliv recesi dlouhou a hlubokou.

Dominik Stroukal

ekonom, Metropolitní univerzita Praha, člen NERV

Dominik Stroukal
+63
+
-

My už v recesi s nejvyšší pravděpodobností jsme, jen jsme to zatím nezměřili a nevydali v titulcích. Jen není potřeba strašit každou recesí, ta probíhající je technická. Zatím? Aby se přelila do hlubší recese, musela by se zásadně zvýšit nezaměstnanost. Ve Spojených státech se od války nepodařilo ani jednou zvýšit z rekordně nízkých úrovní nezaměstnanost „jen trochu“ a udržet to.

Snižování inflace vysokými sazbami není zadarmo, ale nese s sebou riziko, že se z měkkého přistání stane tvrdé, nebo dokonce poletíme letadlem přímo proti betonu. Všechny relevantní prognózy ukazují na o něco tvrdší, ale stále měkké přistání, nicméně s neodmyslitelným rizikem takové recese, která by se zapsala do ekonomických učebnic. Zvyšování sazeb (a dnes i další nástroje jako je kvantitativní utahování) je rizikem, a proto se dnes tolik mluví o recesi. Není to věštění z křišťálové koule, je to solidní teorie a historická zkušenost.

Na druhou stranu to vše centrální bankéři moc dobře vědí a ve Velké Británii, v Japonsku i jinde dobře ukazují, že když se riziko tvrdého nárazu do přistávací dráhy přiblíží, umějí letadlo hodně rychle zvednout. Držme jim palce, že to upilotují. Není ale ostuda si zopakovat pokyny pro nouzové přistávání.

Petr Musil

člen Národní rozpočtové rady

Petr Musil
+19
+
-

Jaký vývoj české ekonomiky v letošním roce nastane, je zahaleno velkou nejistotou. Ministerstvo financí (MF) ve své listopadové makroekonomické predikci očekávalo pokles českého HDP o 0,2 procenta. Jenže od té doby se situace v Evropě včetně jejího výhledu zlepšila. Je tedy možné, že i tuzemské instituce (zejména MF a Česká národní banka) budou své předpovědi revidovat k lepšímu.

Pokud by však přesto k recesi české ekonomiky došlo, nedomnívám se (se současnou znalostí stávající situace), že by měla být hluboká a dlouhá. Koneckonců i recesi lze chápat pozitivně, přinejmenším jako ozdravný proces pro hospodářství.

Proto ani nevidím důvod k přílišným obavám z vývoje v nadcházejícím období. Pokud nás čekají lepší časy, než jsme si třeba ještě před půl rokem mysleli, měli bychom je využít především ke konsolidaci veřejných financí, či alespoň k jejímu nastartování. Zároveň by nám v tom neměla chybět odvaha k přijímání řady nepopulárních kroků. Je lepší, aby nás dnes zabolely trochu, než abychom museli snášet mnohem tvrdší a bolestivější terapii za pár let.

Helena Horská

hlavní ekonom Raiffeisenbank, poradkyně premiéra

Helena Horská
+111
+
-

Zatímco se stále diskutuje, zda je ekonomický propad – tedy recese – nevyhnutelnou obětí boje s pádivou inflací a dokonalou bouří nahromaděných šoků, máme ji tu. Dokonce ani nelze vyloučit, že teď, v tento okamžik procházíme tou nejhorší fází – prudkým zpomalením ekonomiky. Pak už pokles bude zpomalovat, až se zastaví, a nakonec se i obrátí v sice pomalý, ale kladný růst. Nebyla by to nakonec dobrá zpráva? Neulevilo by se nám?

Data o výkonnosti celé ekonomiky máme zatím jen za třetí kvartál loňského roku. A už tehdy jsme čelili zatím sice mírnému, přesto poklesu o 0,2 %. Poslední čtvrtletí, jak naznačují tvrdá měsíční data o průmyslu a maloobchodu, tak i měkké ukazatele důvěry v ekonomiku, bylo nejspíš ve znamení výraznějšího poklesu. Pokud tomu opravdu tak bylo, česká ekonomika prošla takzvanou technickou recesí už ve druhé polovině loňského roku. Jestli tomu tak opravdu bylo, se ukáže na konci ledna, kdy vyjde předběžný odhad vývoje ekonomiky.

Vladimír Pikora

hlavní ekonom CFG

Vladimír Pikora
+28
+
-

O tom, že přijde recese, nepochybuji. Ekonomika už ve třetím kvartále mezikvartálně poklesla. Když vidím, jak prudce padá maloobchod, byl bych překvapen, kdyby čtvrtý kvartál nepřinesl další pokles. A recese je definovaná jako dva poklesy v řadě. Přitom podle mě bude ekonomika padat i v prvním pololetí roku 2023.

Nicméně si nemyslím, že to bude tak tvrdý dopad, jak mnozí strašili. Vzpomeňme, jak na podzim některé ratingové agentury varovaly, že plyn bude jen na příděl. Nyní to tak nevypadá. Plyn bude. Dražší, ale bude. Výroba se proto nemusí zastavit. Uvidíme mírný pokles, ale stále se bude vyrábět. To s sebou přinese růst nezaměstnanosti. I tady ale platí, že počet propuštěných bude nižší, než mnozí před pár měsíci tvrdili. Když vezmeme v úvahu, že u nás máme stále více volných míst než nezaměstnaných, tak je jasné, že nás žádná tragédie s dlouhými frontami nezaměstnaných nečeká. Trh práce je stále přehřátý a jen se vrátí do normálu.

Příležitosti budou nejspíš na trhu nemovitostí. Tady půjde asi levně koupit. Z většího nadhledu budou k nákupu zajímavé i dluhopisy a zlato.

Vít Hradil

hlavní ekonom Cyrrus

Vít Hradil
+82
+
-

Technické recesi – tedy dvěma čtvrtletím poklesu HDP – se zřejmě nevyhneme a je spíše pravděpodobné, že v ní už jsme. V záplavě špatných zpráv a apokalyptických varování v médiích i na billboardech ovšem půjdu trochu proti proudu a dovolím si učinit pro běžného Čecha optimistickou predikci. Špatně už bylo, jsme na cestě nahoru.

České domácnosti mají za sebou vskutku nepodařený rok. Dozvuky pandemie, válka a inflace zadupaly spotřebitelskou náladu do historických hlubin. Ačkoliv česká ekonomika vykáže zřejmě za rok 2022 růst poblíž 2,5 % (!), reálné mzdy – a tedy i životní úroveň průměrného Čecha – se propadají téměř o deset procent.

Navzdory katastrofickým varováním se přitom česká ekonomika nehroutí. Nálada v podnikatelském sektoru je srovnatelná s lety 2012 a 2013, tedy sice nijak euforická, ovšem ani zoufalá. Marže firem, stejně jako celá ekonomika, v průběhu „krizového“ období rostly a namísto masového propouštění zůstává po zaměstnancích na trhu práce spíše hlad. Evropě se podařil malý zázrak, když se ze závislosti na ruském plynu – byť trochu i díky štěstí – vymanila bez přechodu na přídělové hospodářství. Globálně z předchozích postpandemických výšin klesají ceny přepravy i průmyslových komodit.

Rok 2023 nás překvapí pozitivně. Inflace bude klesat rychleji, než se čekalo. Ceny energií zamíří pod stropy a už tam zůstanou. Zaměstnanci se osmělí a vymohou si růst reálných mezd. Kdo práci ztratí, najde si bez větších problémů jinou. Růst HDP dosáhne kladných čísel.

Michal Kuzněcov

investor, podnikatel, Kuzněcov & Partners Invest

Michal Kuzněcov
+79
+
-

Zda Česká republika míří do recese není otázkou, ona už tam je. Jen čekáme na data, která nám to zpětně potvrdí. Osobně tuto recesi vidím spíše jako příležitost než něco, čeho bychom se měli bát. Že přijde recese, očekáváme už do covidu, takže o ní už tři roky mluvíme. Jenže se natiskly nové peníze, byly dotace pro firmy a pro podnikatele a naučili jsme se pracovat v onlinu, tak jsme ji úspěšně oddálili. Ale věděli jsme, že přijde. Teď dojde k očištění trhu práce, stále je hodně pracovních nabídek za solidní jistou mzdu. Více lidí chce pracovat a máme malou nezaměstnanost, která o pár procent naroste.

Před Vánocemi jsme mohli vidět plná obchodní centra, jak lidé nakupují do zásoby a kupují i to, co není nutné. I když byl drahý benzin a nafta, tak lidé jezdili autem stále víc. I když jsou dražší energie, tak lidé topí na víc než „doporučených“ 18 stupňů. Takže se stále máme dobře.

Dojde k očištění trhu, někde možná ke snížení nadsazených marží a lehce klesne růst HDP. Ale to vše vnímám jako ozdravný proces, který ekonomika po covidu a energetické krizi nutně potřebuje, aby se zbavila tlaku a stresu. Vždy po recesi následuje růst a všeobecná pohoda. Takže prosím, ať recese přijde, přijměme ji, projděme si jí a tešme se na následnou konjunkturu.

Miroslav Zvonek

realitní makléř a právník, Agentura Zvonek

Miroslav Zvonek
+34
+
-

Už na podzim loňského roku jsme sledovali, že se česká ekonomika ponořila do mírné recese. Aktuální vyhlídky však nevidím zase tak tragicky. Například na realitním trhu pozoruji s příchodem nového roku mírné oživení, i když je spojeno se skutečností, že prodávající jsou už ochotni přistoupit na snížení prodejních cen svých nemovitostí. I v jiných tržních segmentech je vidět, že nákupní nálada obyvatelstva je zatím relativně příznivá.

Hlavní roli v nákupních obavách spotřebitelů hraje kombinace několika faktorů: válka na Ukrajině, vysoká inflace, vysoké ceny energií a také v rámci trhu s nemovitostmi vysoké sazby ČNB, které v podstatě pozastavily hypoteční trh. V posledních letech byl navíc narušen klasický hospodářský cyklus a i díky výše zmíněným faktorům to zatím nevypadá, že by se situace měla vrátit do normálu. Takže určitou recesi očekávám, je dle mého názoru nevyhnutelná, její nástup byl několik let uměle odsouván intervencemi státu, ale nemyslím si, že dojde k nějaké hluboké strukturální krizi, jako tomu bylo v roce 2009.

Co se týká příležitostí, každá recese znamená, že lidé musí začít šetřit a lépe hospodařit, z čehož vyplývá zvýšení efektivity v nejrůznějších oblastech – a to je pozitivní.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank

Lukáš Kovanda
+38
+
-

Lednové prognózy letošního výkonu české ekonomiky hovoří poměrně jasně. Ano, skončí v recesi. Americká banka Morgan Stanley jí předpovídá pokles o 0,9 procenta, italská banka UniCredit o 0,6 procenta a třeba švýcarská Credit Suisse nebo americká Citi o 0,7 procenta. Neměla by to však být žádná hluboká recese. Půjde spíš o pokračování technické recese, do níž Česko zabředlo už v loňském druhém pololetí.

Anketa

Kdo má nejlepší názor?

Recese je vlastně částečné splácení účtu za pandemii. Tehdy centrální banky srazily úroky, čímž umožnily vládám se nebývale zadlužit. Na tento dluh se lidem platilo, i když nepracovali. Vlastně poprvé v dějinách v tak plošném měřítku.

Mladí lidé si tak upevnili svůj pocit, že peníze padají z nebes a jsou kvůli tomu ještě rozmazlenější než kdykoli v minulosti. Mají pocit, že se jejich generace má nejhůř v historii, ačkoli se má naopak nejlépe. Žádají tak ještě víc socialismu, jak monetárního, tak fiskálního. Ještě víc tištění peněz v podání centrálních bank a ještě víc rozhazování v režii vlád. Módně tak nyní často vzývaný přístup k životu „work – life balance“ přetvářejí v „no work – just give money balance“. Bohužel, nikdo zatím nemá moc odvahu – a politici už vůbec ne –, jim říct, že vznikající obří dluh, a nejen ten pandemický, bude splácet hlavně jejich generace. A že tedy budou muset jednou pořádně pracovat, a to na sebe sama, ale i na naše dluhy, tedy na dluhy starších generací, včetně dluhu pandemického.

Rapidní inflace, která představuje klíčový důvod recese, jim mezitím reálně část dluhu umaže. Takže mladí lidé by vlastně inflaci mohli vítat. Neboť je to způsob, jak se na splácení velkého dluhu, který budou splácet převážně oni, už nyní podílí právě alespoň zčásti i starší generace.

Kam dál? Ankety Očima expertů na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.