Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Pět tisíc na každé dítě? Mimořádná dávka očima expertů

Jiří HovorkaMichal Hron
Jiří Hovorka, Michal Hron | 29. 4. 2022 | 2 komentáře | 24 107
anketainflaceočima expertůPetr Fialasociální dávkyspotřebitelské ceny

Vláda se chystá podpořit rodiny s příjmy do jednoho milionu korun ročně mimořádnou dávkou pět tisíc korun na každé dítě. Tvrdí, že tím cílí na potřebné. Je tomu ale skutečně tak? Nerozhazuje náhodou peníze podobně, jako to dělala vláda předchozí?

Pět tisíc na každé dítě? Mimořádná dávka očima expertů

Premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání vlády oznamuje mimořádnou dávku pět tisíc korun na dítě (27. dubna 2022)

Zdroj: Úřad vlády ČR

S poměrně překvapivým návrhem vystoupili ministři po středečním jednání vlády. V rámci takzvaného balíčku rodinné pomoci se shodli na mimořádném příspěvku pro rodiny, jejichž roční příjmy nepřekročí milion korun čistého. To vychází zhruba na 83 tisíc korun čistého měsíčního příjmu. Pět tisíc korun by měly tyto rodiny dostat na každé dítě, dvoudětné tedy deset tisíc, tří patnáct a tak dále.

Vláda chce mimořádný příspěvek rodinám prosadit v Poslanecké sněmovně (ve které má většinu) pomocí speciálního zákona. Peníze by měly rodiny dostat zhruba v srpnu, aby – slovy ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) – přispěly k nutným výdajům spojeným s nástupem do školy. Týkat se to má zhruba 2,1 milionu dětí, což znamná výdaj zhruba 10,5 miliardy ze státní kasy.

Návrh téměř okamžitě vzbudil bouřlivé debaty o nepřípustném rozhazování státních peněz. Terčem se stal nejen vysoký příjmový limit, ale i výše samotné dávky. Jednoduchá matematika odhalí, že je to 500 korun na dítě měsíčně, což je suma, kterou by střední třída, na kterou podle vlády opatření míří, přece měla zvládnout uspořit sama.

Vláda své rozhodnutí hájí s odkazem na nutnost reagovat „na současnou situaci rodin v důsledku energetické a humanitární krize související s ruskou agresí na Ukrajině, které provází skokový růst cen a inflace“. A tvrdí, že o plošné rozhazování peněz, které tak silně kritizovala u předchozí vlády Andreje Babiše, naopak vůbec nejde.

„Pomáháme těm, kteří si s těmi dopady nemohou pomoct sami. Nikoho nenecháme padnout, ale není v možnostech státních financí ani by nebylo rozumné, abychom dávali podporu plošně všem, abychom dělali plošná opatření. (…) Proto jsme se dnes shodli na balíčku následujících opatření, která pomohou střední třídě, pomohou rodinám s dětmi, samoživitelkám a samoživitelům,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Má vláda takto plošně pomáhat rodinám? Neměl by být limit pro poskytnutí mimořádné dávky nižší? A není to jen zbytečné rozhazování peněz, které navíc současná vláda dříve u té předchozí silně kritizovala?

Čistá, nebo hrubá? Když z vás dělaj opice...

Zatímco ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na středeční vládě jasně ujišťoval, že limit pro příspěvek je milion ročního příjmu ČISTÉHO (protože to jsou peníze, které skutečně lidé vidí na účtu) a stejnou informaci nese i speciální brožura ministerstva, po vlně kritiky o víkendu ministr na Twitteru uvedl, že se prý spletl a jde o milion ročního příjmu HRUBÉHO. To zhruba odpovídá měsíčnímu příjmu jednoho z rodičů na úrovni průměrné mzdy, přesto vláda čelí kritice dál. I do takto definované skupiny totiž podle ekonomů spadnou lidé, kteří příspěvek nepotřebují. Při vyšší adresnosti by se navíc dalo těm potřebným, zejména samoživitelům a samoživitelkám, pomoci ještě víc. Splést se může samozřejmě každý, ale tohle tak nějak... smrdí.

Marian Jurečka

ministr práce a sociálních věcí

Marian Jurečka
-279
+
-

Příspěvek je dalším krokem, kterým vláda reaguje na zvyšující se ceny prakticky ve všech oblastech. Chceme adresně a efektivně pomoci těm, kteří to za současné situace nejvíce potřebují. Cílíme na rodiny s dětmi, kterých se dosavadní zvýšení dávek, příspěvků nebo důchodů netýkalo. Třeba právě senioři dostanou letos přidáno s největší pravděpodobností dokonce třikrát. Zvýšily se i některé dávky v souvislosti s růstem životního minima. Nyní se zaměřujeme na rodiny s nižšími a středními příjmy a také samoživitelky.

Nová dávka v otázkách a odpovědích

Proč do jednoho milionu? Kde se tato částka vzala? Proč zrovna pět tisíc? Potřebují to ti lidé? Není nefér, že to dostanou i nepracující? A proč jednorázově? Také vás napadají takové otázky? Nejste sami. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto na ty nejčastější odpovědělo ve speciálně vydané brožuře.

Podmínkou pro získání příspěvku bude věk dítěte, které v den výplaty příspěvku bude již narozené a zároveň dosáhne nejvýše věku 18 let. Dalším předpokladem je celkový čistý příjem rodiny (včetně jiných dávek nebo například výživného), který se bude pohybovat pod hranicí jednoho milionu korun ročně. Při aktuální průměrné mzdě se do této částky vejdou i rodiny se středními příjmy. Toto jsou jediná dvě omezení pro získání příspěvku, není tedy podmíněn třeba tím, že by členové rodiny museli pracovat, nebo nesměli pobírat nějaké dávky.

Celkový dopad na státní rozpočet by neměl přesáhnout deset miliard korun. Na MPSV jsem nechal vypracovat mapu zranitelnosti, díky které máme data o dopadech inflace na jednotlivé skupiny obyvatel. Vyplývá z ní mimo jiné to, že inflace a zdražování ohrožuje především samoživitelky a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Kromě toho se dotýká i samostatně žijících seniorů. Právě proto vláda pečlivě zvažuje veškeré varianty a adresnou pomoc, kterou k našim občanům směřujeme.

Kamila Fialová

ekonomka, Sociologický ústav Akademie věd ČR

Kamila Fialová
+200
+
-

Rodiny s dětmi patří mezi skupiny, které mohou být prudkým zvyšováním cen zasaženy relativně více. Jde však o velice širokou skupinu a zdaleka ne všechny rodiny s dětmi mají napjatý rozpočet. Podle šetření Životní podmínky bylo v Česku v roce 2020 okolo 1,5 milionu domácností s nezaopatřenými dětmi. Z toho měla asi třetina čistý měsíční příjem na osobu nižší než 15 tisíc korun a o něco více než desetina uváděla, že se svým příjmem vychází s obtížemi či velkými obtížemi.

Mimořádná dávka rodinám s dětmi, jejichž čistý příjem nepřevýší 83 tisíc Kč měsíčně, však cílí daleko výš, než jen na ty nejpotřebnější. Hypotetická domácnost dvou pracujících dospělých se dvěma dětmi, kde oba rodiče vydělávají průměrnou mzdu, si dnes dohromady v čistém přijde měsíčně na 66 tisíc korun, takže se ani zdaleka nepřiblíží ohlášené hranici 83 tisíc. Hrubý odhad na základě dat již zmíněného šetření ukazuje, že nárok na plánovaný mimořádný příspěvek by mohlo mít více než čtyři pětiny domácností s dětmi. Takto velká skupina zahrnuje jak rodiny, které mají existenční problémy a pomoc opravdu potřebují, tak zároveň ty, které sice nepříznivý vývoj pociťují, ale žádné větší ohrožení z něj pro ně neplyne a dovedou si (zatím) pomoci samy. Zatímco pro chudší rodiny může být příspěvek 5000 korun významný, pro bohatší rodiny tato jednorázová dávka takový význam nemá. Představuje pak hlavně zbytečnou zátěž pro již tak dost napjatý státní rozpočet: tento mimořádný výdaj půjde na vrub dalšímu růstu zadlužení státu.

Chudé rodiny s dětmi pomoc bezpochyby potřebují, měly by ji dostat a výše této pomoci by mohla být i vyšší než 5000 korun na jedno dítě. Okruh rodin, který by měl na tuto dávku dosáhnout, by ale měl být výrazně zúžen. Ve stávajícím nastavení tato, dá se říci téměř plošná, pomoc působí spíše jako předvolební tah, než promyšlená snaha zabývat se problémy těch nejpotřebnějších.

Aleš Juchelka

poslanec za ANO, stínový ministr práce a sociálních věcí

Aleš Juchelka
+2
+
-

Vítáme každou pomoc, a konečně se vláda blíží plošné pomoci, po které v této situaci voláme. Její výhoda je mimo jiné v tom, že bude automatická. Nemusí se chodit s formuláři na úřady. Zatím tedy nevíme, jak bude celý proces testování příjmů probíhat. Je to jako obvykle nedomyšlené, pracné a komplikované. Vláda vlastně oznámila, že má nápad, že snad v srpnu pomůže, zatím ale nemá žádnou oporu v zákoně a lidé navíc potřebují pomoci hned. Není divu, že se úřady práce bouří. Čeká je pravděpodobně další testování milionu domácností a jejich příjmů.

Vláda konečně pochopila, že dnes už to není o pomoci jen nízkopříjmové skupině obyvatel. Problémy se výrazně dotýkají i střední třídy. O mnoho více dětí v ČR, než kterým chce vláda pomoci, není. Plošné opatření by už rozpočet o moc nenavýšilo, zato by se předešlo tomu masivnímu zahlcení úředníků. Někdy je pomoc více lidem levnější než náklady na celou tu administraci. Plošná pomoc předejde také tomu, aby tento jednorázový příspěvek nespadl do exekucí. Ale zákonnou úpravu ještě nikdo neviděl.

Tato vláda se jinak chovala z opozičních lavic a jinak se chová nyní. Neustále volala po tom, aby byla pomoc během covidu plošná a vyšší. Teď naopak kritizuje, že pomoc byla příliš vysoká a nyní odmítá pomáhat plošně. Pokud plošnou pomoc označuje za populismus, vládnou ve 24 státech v Evropě populisté. Jestliže lidé spadnou do chudoby a systému státní sociální pomoci, bude to v této krizi nákladnější než jim teď plošně pomoci na omezenou dobu.

Kateřina Smejkalová

politoložka, vědecká pracovnice FES, členka platformy pro MDM

Kateřina Smejkalová
+30
+
-

Vláda opatřením reaguje na kritiku, že cílená pomoc přes stávající sociální dávky nemusí v současné krizi stačit. Kupříkladu v sousedním Německu dostane každý dospělý jednorázově 200 eur (asi 4 900 Kč) a za každé dítě dalších 100 eur (cca 2 500 Kč), tuto podporu přitom dostanou úplně všichni. Stanovenou hranici nepovažuji za příliš vysokou – stávající situace může skutečně dostávat do úzkých i poměrně dobře vydělávající. Je dokonce otázka, zda by měla nějaká příjmová hranice vůbec být stanovována – s ní automaticky rostou náklady na administrování pomoci a její vyplácení se protahuje.

Otázka nákladů sice je relevantní – vyplatilo by se ale podívat i na příjmovou stranu rozpočtu, které se vláda programově odmítá věnovat. Obecně je třeba říct, že by bylo dobré mít tak funkční a pružný sociální systém, že by na podobné situace zvládl reagovat automaticky místo podobných jednorázových opatření. A to i proto, že už teď je zřejmé, že krizová situace potrvá déle a schválený příspěvek pravděpodobně stačit nebude.

Jaroslav Šura

investor, pravicový volič

Jaroslav Šura
+224
+
-

Jako pravicový volič se nestačím divit, jak vláda sklouzává k populistickým opatřením. S nemalým zadlužením a s velkým rozpočtovým deficitem je to na pováženou. Když bývalý premiér takto rozdával důchodcům, to bylo křiku z opozičních lavic. Nepřipadá mi rozumné dělat podobné nesystémové kroky a dále zadlužovat náš stát. Splácet dluhy, které tvoříme, budou stejně až další generace, tedy i děti, kterým tyto příspěvky dneska putují. Snad se ve svém věku někdy dožiju skutečně pravicové vlády, která bude minimálně škodit a zatěžovat občany výstředním jednáním a dluhy bude spíše splácet, než-li nové tvořit.

Vývoj meziroční inflace

Alena Šafrová Drášilová

autorka knih Základy úspěšného podnikání, lektorka a odborná asistentka na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity

Alena Šafrová Drášilová
+158
+
-

Aktuálně jsou rodiny s dětmi z hlediska zvýšení životních nákladů jednoznačně nejohroženější skupinou obyvatel. Mzdy mají poměrně velké zpoždění za inflací a řada podniků si jejich zvýšení po dvou letech covidu ani nemůže dovolit. Rodiče jsou také relativně málo flexibilní skupinou zaměstnanců, protože musí pracovní vytížení sladit s péčí o děti a změna zaměstnání je pro fungování rodiny vždy velkou zátěží. Specifickým rysem současné situace je také souběh několika inflačních faktorů – růstu cen energií a základních životních potřeb, nákladů na hypotéky a nejistoty způsobené válkou na Ukrajině. Pokud tedy někoho podpořit, pak rodiče s dětmi.

Forma je ale poněkud diskutabilní. Limitem pro jednorázovou dávku je roční čistý příjem domácnosti do jednoho milionu korun. To je asi 83 tisíc korun měsíčně, tedy o více než 14 tisíc Kč více, než je dvojnásobek mediánu mezd ve 4. čtvrtletí roku 2021 (34 360 Kč). Do podpory tedy paradoxně „spadnou“ i rodiny s vysloveně nadprůměrnými příjmy a dostatečnými příležitostmi pro tvorbu rezerv a zvládání nárazově zvýšených nákladů. Ty by se o sebe a své děti měly zvládnout postarat bez pomoci státu.

Otto Kočí

ředitel internetové společnosti B2M.cz

Otto Kočí
+133
+
-

Vláda takto plošně pomáhat nemá. Pomoc je méně efektivní ve smyslu správného zásahu těch rodin, kde pomoc bude nejvíce potřebná. Značná část rodin, jejichž čistý příjem je do jednoho milionu Kč, je schopna nastalou situaci zvládnout vlastními silami a pomoc vlády bude chybět ve zvýšené míře u rodin na opačné straně spektra.

Anketa

Čí názor je vám nejblíž?

Vláda má pomáhat více výběrově rodinám, které se dostaly do značných potíží. Současné rozhodnutí vlády chápu více jako politický než ekonomický krok. Podle mého názoru jde o obranu před kritikou opozice, že vláda nedělá nic pro vlastní občany. Je možné, že vláda chce udržet trvající sociální smír a stále ještě pozitivní nastavení pro podporu ukrajinským uprchlíkům. 

Výše limitu by měla být rozhodně nižší. Příspěvek pět tisíc Kč obdrží rodina s jedním dítětem, která měsíčně hospodaří až s 83 tisíci čistého příjmu. Tím se příspěvek udělí také rodinám, kde v trojčlenné rodině je čistý měsíční příjem 27,6 tisíc Kč na osobu. 

Toto rozhodnutí mne překvapuje. Příspěvek důchodcům ve stejné výši byl vyčítán Babišově vládě.

Robert Němec

CEO strategické reklamní agentury RobertNemec.com

Robert Němec
+50
+
-

Poskytnu značně alternativní a mírně ironický pohled: Dítě dostane 5 000 Kč. Ty bude muset jednou, řekněme za 20 let, zaplatit na daních. Stát si v dlouhodobém horizontu půjčuje průměrně za 2 %. Dítě tedy bude muset zaplatit na daních za 20 let 7 430 Kč.

Rodiče dítěte ale investují těch 5 000 Kč do burzovně obchodovaných akcií, kde je průměrný roční výnos ve výši 8 %. Odečtěme ale 2 % na daně a 2 % na průměrnou inflaci. Takže celkově na tom dítě vydělá 10 956 Kč.

Ale teď vážně. Že inflace je způsobena přebytkem peněz v ekonomice, se učí už na gymnáziích. Zkrocení inflace bude bolet skoro každého, ale buďto to budeme odkládat a pak to bude stále bolestivější, nebo teď zařveme bolestí, ale pak už to bude jenom lepší a lepší. Je lepší jeden nebo dva bolestivé roky a pak být už zase v pohodě.

Některé věci v životě jsou nepříjemné. A netvařme se, že nejsou.

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roger, expert na kryptoměny

Dominik Stroukal
+139
+
-

Tohle je jeden z prvních velkých přešlapů současné vlády. Neměl jsem přehnaná očekávání, ale tady lze jen stěží najít rozumné odůvodnění. Chudým domácnostem příspěvek seberou exekutoři a pro bohaté to bude často i méně než procento ročních čistých příjmů. My se potřebujeme semknout nad těmi nejzranitelnějšími, ale tady děláme přesný opak.

Není na tom prakticky nic dobře. Zadlužíme se. Zbytečně. Nepomůžeme nejzranitelnějším, jen si je naštveme, protože jim peníze dorazí-nedorazí, zatímco bohatému sousedovi ano. A hlavně je to proinflační opatření a je tím více proinflační, čím plošnější opatření je. Limit milionu je navíc tak vysoký, že už nemuseli dávat vůbec žádný a rozdíl by byl zanedbatelný.

Chápu, že je obtížné najít hranici pro podporu tak, aby se nerozdělila společnost, ale často stačí se odrazit od nějakého veřejného čísla, třeba násobku minimální mzdy, násobku průměrné mzdy. Vlastně si jen obtížně dokážu představit, že by se to dalo udělat hůř. Doufám aspoň, že vláda nezapomněla na to, aby dopady takové pomoci byly dobře změřeny a anayzovány. Ale odpověď asi známe.

 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+174
+
-

Fialova vláda se rozhodla pokračovat v tradici Babišova kabinetu. Akorát se zaměřuje na děti, a ne na důchodce. Takže vyplatí „rouškovné pro děti“. Dosáhne na něj i domácnost, jejíž oba rodiče vydělávají každý takřka 50 tisíc hrubého měsíčně. Takže o adresnosti nemůže být řeč. Opět se nesystémově vyplácí veřejné peníze. Vyplácí se řadě domácností, které je vůbec nepotřebují. Naopak skutečně potřebným se pomůže méně, než by se pomoci mohlo.

Jedná se o populistický krok v duchu tolik kritizovaného konání předchozí Babišovy vlády. Kdo kritizoval rouškovné Babišovy vlády, činící v roce 2020 rovněž 5 000 korun, musí kritizovat i „rouškovné pro děti“ vlády Fialovy. Více než deset miliard korun mohlo být využito mnohem lépe, takto tyto peníze z podstatné části jen přilejí oleje do inflačního kotle.

Kam dál? Anketa Očima expertů na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům, bankovním produktům nebo dluhovým tématům. Je sportovní nadšenec, fandí Slavii, rád hraje šipky a ping pong. Někdy i s mluvčími, kteří nechtějí odpovídat.

Autor článku

Michal Hron

Michal Hron

Šéfredaktor webu Finmag.cz. Novinář s dlouholetou praxí z největších českých médií, milovník moderních technologií i přístupů, ale i čisté nedotčené přírody. Po krachu vydavatelství Mladá fronta přešel do Finmagu z týdeníku Euro, předtím vedl sdruženou domácí redakci Hospodářských novin, Aktuálně.cz a iHNed.cz a působil jako editor zpravodajství na portálech iDnes.cz a Novinky.cz.