Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Exekutorům vstup zakázán! Chráněný účet očima expertů

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma | 29. 1. 2021 | 1 komentář | 18 603
anketaběžné účtydluhyexekuceinsolvenceLukáš Kovanda

I když jste v exekuci, něco by vám exekutor měl vždycky nechat. To něco se jmenuje nezabavitelná částka. V praxi ovšem nikdy tak docela nezabavitelná nebyla. Proto vzniknou chráněné účty, kam exekutor opravdu nebude moct. Nad jejich schválenou podobou se ale vedou diskuze.

Exekutorům vstup zakázán! Chráněný účet očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Poslanecká sněmovna minulý týden definitivně schválila novinku, která má lidem v exekuci ochránit nezabavitelné minimum ze mzdy nebo třeba z důchodu. Banky mají takzvané chráněné účty začít zřizovat na začátku dubna.

„Chráněný účet je další krok k spravedlivému prostředí a k prosazení toho, že férovému splácení je třeba otevírat cestu, musíme ale říct jasné ne dlužnímu otroctví. Pomůže především rodinám dlužníků, kterým dá finanční jistotu. Pomůže samoživitelkám, kterým to ochrání státní podporu, která nesmí být exekvována. Pomůže to i státu – poklesne počet lidí, kteří se dvojitými a mnohanásobnými exekucemi dostanou do situace, že jsou zcela bez prostředků, a to je nutí požadovat mimořádnou státní výpomoc nebo se stávají snadnou kořistí lichvářů a upadají do stále hlubší propasti,“ vysvětluje výhody chráněného účtu spoluautorka návrhu Kateřina Valachová z ČSSD.

Kalkulačka
Zdroj: Shutterstock

Zkuste si to s minimem

Dlužníkovi, který nesplácí dluhy, může exekutor zabavit část mzdynemocenskéošetřovného za péči o nemocného člena rodiny, mateřskédůchodu či podpory v nezaměstnanosti. Chráněny nejsou ani přídavky na děti či rodičovský příspěvek. Z těchto příjmů zůstane dlužníkovi jen nezabavitelná částka. není pro každého stejná, zkuste si na kalkulačce na peníze spočítat tu svoji.

Kalkulačka nezabavitelné částky

Na tu by exekutor neměl sáhnout stejně jako na výživné nebo dávky v hmotné nouzi. Jenže peníze jako peníze. Ani Václav Klaus neuměl rozeznat čisté od špinavých – jak by měl exekutor, který člověku obstaví účet, vědět, odkud na něj co přišlo? Něco tam je, beru. 

 

Sněmovna přebila Senát

Poslanci nakonec přebili pozměňovací návrh senátorů, kteří namítali, že je poslanecká verze zbytečně složitá. Jejich hlavní námitka směřovala vůči tomu, že ke zřízení chráněného účtu, musí být napřed bankovní účet dlužníka exekutorem obstaven. Jenže řada lidí s dluhy účet prostě nepoužívá. Budou si tedy napřed muset založit vůbec nějaký účet, aby jim ho exekutor mohl obstavit. Senátní pozměňovací návrh byl, aby dlužník bance při zřízení chráněného účtu dokládal, že je v exekuci a spolu s potvrzením dodal i čestné prohlášení, že nemá další chráněné účty.

Shrnutí rozdílů mezi návrh obou komor najdete na Peníze.cz:

Za senátní verzí stály Česká bankovní asociace, neziskové společnosti pomáhající lidem v dluzích nebo Exekutorská komora. Poslaneckou verzi naopak podporovaly Česká národní banka, odbory nebo Ministerstvo spravedlnosti. Jak bude legislativní novinka v praxi fungovat, se dozvíme už za pár měsíců.

Co si o zavedení chráněných účtů a o jejich podobě myslí respondenti naší ankety? Je podle nich dobře, že Poslanecká sněmovna nakonec zamítla senátní verzi návrhu? Co jiného by se dalo na systému exekučního vymáhání vylepšit?

Petr Němec

advokát, AK Petr Němec

Petr Němec
+3
+
-

Legislativní proces vzniku chráněného účtu jsem sledoval jen jako nezávislý pozorovatel, ale domnívám se, že senátní verze by byla v praxi použitelnější. To asi dokládá i to, že ji podporovaly organizace, které se zadluženými lidmi skutečně pracují. Každopádně chráněný účet je pozitivní krok, který řeší systémovou vadu exekucí. Osobně bych nyní v tématu exekucí a insolvencí rád viděl téma nelegální práce a vyplácení části mzdy na ruku. Je to nefér vůči věřitelům i poctivým dlužníkům a zaměstnavatelům, vůči státu a v důsledku tedy i vůči nám všem.

Daniel Hůle

dluhový analytik, Člověk v tísni

Daniel Hůle
+0
+
-

Podoba chráněného účtu, kterou Sněmovna schválila – a přehlasovala tak senátní návrh –, je podle mého odhadu prakticky nepoužitelná. Pro statisíce lidí, kteří jsou v exekuci a pravděpodobně nemají bankovní účet, bude zřízení chráněného účtu trvat řádově měsíce. Navíc s vysokým rizikem, že přijdou minimálně o jeden příjem, který skončí na zablokovaném účtu ještě před tím, než jim bude zřízen chráněný účet. Pokud tohle bude nyní poslední změna do voleb, tak se moc nepovedla, a byť nepochybuji o dobrých motivech předkladatelů a Pirátů, je to zklamání. Zvlášť nerozumím veletoči u Pirátů, kteří ve volebním programu zamýšleli chráněný účet jako nástroj pro předlužené a teď tvrdí, že to pro předlužené lidi není smysluplná cesta.

Za zcela klíčovou teď ale považuji implementaci směrnice Evropské unie o oddlužení, protože to dá naději jak lidem, kteří už předlužení jsou, tak lidem, kteří zbankrotují v důsledku pandemie. Pokud dáme těmto lidem šanci, vyděláme na tom nakonec všichni.

Patrik Nacher

poslanec za ANO, podvýbor pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení

Patrik Nacher
-7
+
-

Dluhy se mají platit, nicméně systém, který setrvačností zákonů z minula, dělá z dlužníků ještě větší dlužníky, nepomáhá nikomu – dlužníkům, věřitelům ani státu. S největšími potížemi se potýkají dlužníci, kteří mají víc než jednu exekuci u víc exekutorů. Jeden jim u zaměstnavatele obstaví mzdu, druhý obstaví účet, na který už v daný moment chodí pouze nezabavitelná částka garantovaná zákonem. Prokázat, že exekutor nemá na peníze nárok, může trvat i několik měsíců. Dlužník se tak ze dne na den ocitá zcela bez prostředků v existenční nouzi. Většina postižených se uchýlí k další půjčce, což vede k dalšímu zadlužení. Takoví dlužníci se pak logicky uchylují do šedé zóny a ve výsledku dochází k tomu, že jakékoliv změny zákonů se jich už nedotýkají. Poškozeni jsou pak i věřitelé a stát.

Správně nastavený chráněný účet může pomoci řešit tento letitý problém tuzemského exekučního byznysu. Zároveň se omezí odklánění prostředků z exekuce a poškozování věřitelů. Jak? Institutem chráněného účtu zvyšujeme pravděpodobnost, že dlužník zůstane v systému – on bude mít jistotu, že nepřijde o všechny prostředky a věřiteli se budou postupně vracet jeho peníze. To druhé neplatí v momentě, kdy dlužník utíká do šedé zóny. Myslím, že senátní verze byla pro dlužníky jednodušší z pohledu založení účtu a zasílání prostředků. Nevadilo by mi, kdyby prošla.

Martin Štika

soudní exekutor v Hradci Králové, doktorand na Katedře občanského práva ZČU Plzeň

Martin Štika
+22
+
-

Chráněný účet, byť je správný instrument, je legislativně nezvládnutý. Jeho zřízení znamená administrativní zátěž pro všechny zainteresované – exekutory, povinné, plátce příjmů, peněžní ústavy). Dlužníci často mění zaměstnání a čerpají různé a časově proměnné dávky sociální podpory. Lze tak předpokládat i další průběžné administrativní úkony.

Senátní návrh byl komfortnější, ale podle mého názoru by legislativně jednodušším a spravedlivějším řešením byla možnost dlužníka vybrat si každý měsíc z jím určeného účtu například trojnásobek životního minima (s nezabavitelným minimem by mohl disponovat i prostřednictvím elektronického bankovnictví).

Nový sněmovní tisk je věrným obrazem aktuálního legislativního přístupu. Nesystémovost, neodbornost, neznalost praxe.  Hlavním nedostatkem tisku je, že neobsahuje základní stavební kámen moderního evropského exekučního řízení – krajskou místní příslušnost (tzv. teritorialitu), ani princip jeden exekutor, jeden povinný.

Pavla Aschermannová

právnička, Rubikon Centrum

Pavla Aschermannová
+2
+
-

Že člověk v exekuci nemůže mít bankovní účet, je naprosto nelogické a nesmyslné. Neexistence ochrany nezabavitelných prostředků (především mzdy) způsobuje řadu let odchody dlužníků z legální práce a krkolomné pokusy zachránit prostředky, u kterých zákon stanovuje, že se exekvovat nesmí. A situace dlužníků se dál zhoršuje. Málokterý zaměstnavatel je ochoten vyplácet mzdu v hotovosti, posílání plateb složenkami je stále dražší a v době protiepidemických opatření jsou lidé bez účtu fatálně znevýhodněni.

Zavedení chráněných účtů nás aspoň trochu posouvá do jednadvacátého století. Ale proč to tak dlouho trvalo? Nejde o nějakou zvláštní ochranu dlužníků nebo újmu pro věřitele, je to jen dodržení ustanovení zákona, že nezabavitelné prostředky jsou opravdu nezabavitelné a dlužník má právo jimi disponovat.

Jakýkoli chráněný účet je lepší než žádný, ale že Sněmovna zamítla senátní verzi návrhu, je opravdu škoda. Měli jsme šanci mít jednoduchý způsob, jak si založit chráněný účet přístupný i lidem, kteří jsou v exekuci už delší dobu. Způsob. který by navíc vedl k podpoře větší samostatnosti dlužníků při správě prostředků na účtu. 

Jak bude fungovat schválená verze, je zatím nejisté. Pevně doufám, že dobře, přestože je založení účtu komplikovanější a administrativně náročnější. Myslím, že klíčové bude, jak se k zakládání a správě prostředků na účtu postaví banky a jakou budou mít dlužníci podporu při vyřizování nezbytných náležitostí. Budeme se se svými poradci velmi snažit účty pro svoje klienty zakládat a bedlivě monitorovat, jak systém funguje. 

Filip Hanzlík

náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace

Filip Hanzlík
+2
+
-

Že Sněmovna odmítla senátní pozměňovací návrh považuji z pohledu bankovního sektoru za nešťastné. Banky nejsou schopny z objektivních důvodů plnit povinnosti předvídané v této předloze, rozhodně ne v zákonem stanovené lhůtě, tedy k 1. dubnu 2021. Nedisponují systémem, který umí filtrovat platby přicházející na účet postižený exekucí a „odchytávat“ na něm platby od subjektů, které klientovi zasílají nezabavitelné částky, a ty následně zasílat na chráněný účet.

Při projednávání chráněného účtu ve Sněmovně jsme podporovali přijetí pozměňovacího návrhu pana poslance Výborného, který se snažil napravit alespoň některé vady. Senát našim výhradám porozuměl a námi podporovaný pozměňovací návrh podpořil. K jeho následnému přijetí ve Sněmovně chybělo pouhých šest hlasů.

Obávám se, že objektivně nebude možné spustit chráněný účet od 1. dubna a výsledkem bude zklamání i chaos. Česká bankovní asociace podnikne kroky k tomu, aby byla odložena účinnost právní úpravy chráněného účtu alespoň o pět měsíců, aby banky byly schopny v nějaké podobě implementovat řešení.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Je absurdní, když je nezabavitelné minimum ve skutečnosti zabavitelné. To připomíná Orwella. Jak sněmovní, tak senátní verze to napravuje. Liší se spíš v technikáliích, ne v principu. Jde tedy každopádně o krok správným směrem. Senátní verze má asi méně nelogičností, avšak i prosazení verze sněmovní zlepší sociální postavení dlužníků. Tažme se ale po podstatě problému. Jde zejména o problém vícečetných exekucí. Při jedné exekuci totiž koncept nezabavitelného minima fungoval i v dosavadní podobě. V rámci celé veřejně debaty je dlužník neustále a prakticky výhradně stavěn do role oběti systému. Proti němu stojí zlá exekutorská mafie. Toto černobílé vidění světa, připomínající mayovky nebo krimiseriály druhé poloviny 20. století, je značně nevěrohodné.

Anketa

Kdo to pověděl pěkně?

Nemělo by zanikat, že lidé se v podstatné části případů ocitají v exekucích vlastní vinou, ať už z laxnosti, kvůli zkoušení, co systém dovolí, či třeba švejkováním. Rozhodně nejde o všechny případy, samozřejmě. Mnozí jsou opravdu oběťmi systému, respektive úřední a exekuční zvůle. To ovšem neznamená, že neexistují „odstíny šedi“ v celém tom spektru, jemuž jsou „bílá“ a „černá“ krajními póly. Naopak – v praxi spíš neexistují tyto póly. Přesto se na ně upírá takřka veškerá mediální pozornost. S takovou úrovní veřejné debaty se nakonec ale dobereme výsledku, který bude podobně špatný jako ten, který dosud stranil exekutorům. Nový výsledek bude celospolečensky podobně špatný, jen bude stranit dlužníkům. Možné nepřiměřené zmírňování podmínek zadlužování a možná rostoucí, státem posvěcovaná tolerance nesplácení dluhu zapůsobí celospolečensky rozkladně, a nakonec zbrzdí celkový morální, sociální i ekonomický rozvoj dané společnosti.

Jan Mlynarčík

viceprezident Exekutorské komory ČR

Jan Mlynarčík
+4
+
-

Chráněný účet bude mít určitě pozitivní dopad. Důležité je, že nějaká právní úprava byla vůbec přijata. Současný stav byl dlouhodobě neudržitelný. Nemá cenu tvrdit, že tato verze chráněného účtu bude pro všechny typy dlužníků. Pro běžného dlužníka v exekuci to však bude dobrý nástroj.

Hodnocení, která z verzí byla lepší, je v současné době zbytečné. Měli bychom se teď všichni soustředit, aby se chráněný účet stal řešením pro co nejširší okruh dlužníků. Z našeho odborného pohledu měly obě úpravy k ideálnímu stavu poměrně daleko. Přijatá právní úprava je poměrně komplikovaná. Nejsou dostatečně řešeny situace, kdy má povinný více účtů ve více bankách, anebo je-li proti povinnému vedeno více exekucí u více exekučních orgánů. Pro banky, exekutory, soudy i právní poradny nebude jednoduché si vše osvojit. Běžný občan nemá prakticky šanci, aby právní úpravu pochopil. O to důležitější bude role bank, právních poraden a exekutorů, aby dokázaly občanům jednoduše vysvětlit, jak proces zřízení a vedení chráněného účtu funguje a jaké má pro ně výhody. Nyní by si všichni aktéři měli sednout k jednacímu stolu a vyjasnit si sporné body. Bude potřeba nastavit procesy tak, aby zřízení a vedení účtu bylo co možná nejjednodušší. Zákon nabízí mnoho možností, jak proces zrychlit. Toho je třeba využít a navést dlužníky na správnou cestu. Teprve čas ukáže, jak se tento institut uplatní v praxi. Nebude to ale dříve než v polovině příštího roku.

Autor článku

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách. Vedl cestovatelský server Tripzone.cz. Od roku 2010 pracuje pro největší český finanční portál Peníze.cz, zároveň působí jako šéfredaktor časopisu Finmag. Když zrovna neťuká do klávesnice, čte si detektivky, sedí na Letné (na pivu a na fotbale) nebo cestuje po Evropě.