Články na téma: exekuce

Stát od loňského ledna zřídil datovou schránku více než dvěma milionům živnostníků, spolků, nadací a dalším nepodnikajícím právnickým osobám. Přes 450 tisíc z nich ji však aktivně nevyužívá. A v tom může být velká potíž. V každé druhé neotevřené datovce jsou totiž dopisy od finančního úřadu nebo exekutora, vyplývá ze statistik odesílatelů zpráv do datových schránek.

Svůj svátek oslavila republika 28. října stylově. Vyhlásila tříměsíční akci, která může mnoha lidem pomoct vymazat nesplatitelné dluhy. Trochu to ale skřípe.

Dluhová problematika má za sebou v posledních letech mnoho velkých změn. Teď je na řadě milostivé léto nebo konec marných exekucí. Co dál?

Učí mladé, jak nespadnout do dluhů. Finanční gramotnost ale nevnímá jen jako způsob, jak si správně spočítat úroky. „Život je krásný. Pokazit si ho kvůli takovému detailu, jakým jsou peníze, považuji za nerozumné,“ vysvětluje svůj postoj k finanční osvětě popularizátor Jiří Nožička.

I když jste v exekuci, něco by vám exekutor měl vždycky nechat. To něco se jmenuje nezabavitelná částka. V praxi ovšem nikdy tak docela nezabavitelná nebyla. Proto vzniknou chráněné účty, kam exekutor opravdu nebude moct. Nad jejich schválenou podobou se ale vedou diskuze.

Český systém exekucí a bankrotů se po letech kritiky reformuje podle zahraničních vzorů. Odemykáme podstatnou část analýzy, kterou zveřejnil magazín Finmag v aktuálním čísle.

Stát chce pomoct dlužníkům navýšením nezabavitelného minima. Pomůže to dlužníkům? A věřitelům? Ptáme se exekutora, v neziskovkách i politiků.

Exekutoři musejí vracet peníze z nezákonných exekucí, potvrdil Krajský soud v Ostravě. Začíná boj pro desítky tisíc poškozených.

Po dlouhých dohadech prošla Poslaneckou sněmovnou novela insolvenčního zákona. Pomůže lidem uniknout z dluhové pasti, nebo na neutěšené situaci statisíců Čechů nic nezmění?

Každý desátý Čech starší patnácti let má exekuci. Proč tolik lidí končí v dluhové pasti a co s tím?

Zajišťovací příkaz je poměrně extrémní nástroj, který má finanční správa proti potenciálním neplatičům daní. Umožňuje předpokládanou daň vybrat dopředu, pokud mají berní úředníci důvodné podezření domnívat se, že později už by ji firma nezaplatila. Jenže je nějak čím dál víc sprostých podezřelých. Z užívání výjimečného nástroje se stává všednodenní praxe.

Vymknuly se v Česku exekuce kontrole? Prý se z nich stal byznys, ze kterého profitují především exekutorské úřady, advokátní kanceláře a inkasní firmy. Jak to změnit? A může něčemu pomoci výraznější snížení odměn exekutorů, jak navrhuje Ministerstvo spravedlnosti?

Prošel šesti kriminály. Minimálně dvakrát za dost brutální činy. Drogy, loupeže a vykrádačky dvacet let lemovaly jeho život jak patníky u silnice. Dneska pomáhá lidem s podobnou zkušeností vrátit se zpátky do života. Grázl, co rostl pro kriminál, na pokraji Kristových let našel Boha; narovnal si hodnoty i páteř. David Vavřík. Seznamte se.

Je příznačné, že angažovaný film o dluzích natočí v Čechách štáb, který na něj prostě nemá. V jakémkoli smyslu.

„Spousta politiků si vzala exekuce za téma. Je to populismus. Před krajskými volbami slibovali kandidáti na hejtmany na billboardech ,Zatočíme s exekutory‘ – to by mě zajímalo, jak toho hejtman může docílit. Ve Sněmovně teď leží hodně návrhů, které kladou věřiteli překážky v tom, aby se domohl svého práva,“ říká Pavel Staněk.

Druhý díl rozhovoru s nejobávanějším českým exekutorem. Proč Tomáš Vrána zarytě odmítá zveřejnit výdělky svého úřadu? O kolik zakázek by přišel, kdyby byla zavedena místní příslušnost exekutorů, která by podle mnohých zkrotila největší exekutorské dravce? A nepřipadá mu trochu provokativní, když soudní exekutor sponzoruje fotbalový klub? Ptáme se na všechno.

Terč kritiky médií, neziskových organizací, ale také části kolegů, objekt nenávistných ataků veřejnosti. A dlužníkova noční můra. To je přerovský soudní exekutor Tomáš Vrána. Médiím se vyhýbá. Tentokrát udělal výjimku. Nejobávanější exekutor v zemi se o rozhovor na Peníze.cz sám přihlásil.

„Přijdou k dlužníkovi v sedm ráno, znovu v devět a pak v jedenáct, všechno oblepí, včetně dětské postýlky, a řeknou – nezabavíme to, když do zítřka seženete pět tisíc. Exekutor ví, že dlužník nemá majetek, který by bylo možné exekučně postihnout, ale ví, že dlužník to neví. V podstatě jde o klasické výpalné,“ popisuje Daniel Hůle z Člověka v tísni metody některých českých exekutorů. A dodává, o kterých je řeč.

„Pět nebankovních společností nabízí férové půjčky, které obstojí v konkurenci bank. Tisíce jiných zkouší pořád stejný podfuk. Jejich cílem je udělat si z dlužníka vazala, dojnou krávu, která nedej bože, aby splácela,“ říká Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Kde má smysl si půjčit? Komu se vyhnout obloukem? I o tom jsme si povídali v první části našeho rozhovoru.

Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.

Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.