Pro Čechy je důležitější smysl života než finanční příprava, ukázal průzkum

Průzkum vychází z práce akademiků v čele s Colinem Sandersem z Hasseltské univerzity a z jejich modelu připravenosti na dlouhověkost. Podle tohoto modelu existuje šest klíčových faktorů podporujících dlouhý a spokojený život. Jsou jimi schopnost přizpůsobovat se změnám, smysl života, finance, fyzické zdraví, kvalita sociálních vazeb a celoživotní učení.

Na otázky zaměřené na tato témata odpovídalo téměř 12 tisíc respondentů všech věkových skupin chystajících se na stáří v jedenácti zemích světa. Začátkem prosince o výsledcích z průzkumu diskutovali odborníci napříč odvětvími na kulatém stolu NN Životní pojišťovny. 

Peníze až na prvním místě

Přestože si Češi přejí žít dlouho a pro 71 procent z nich je největším strašákem nesoběstačnost, starost o sebe sama podceňují, a to téměř na všech frontách. Zatímco podle výzkumu je ze všech šesti parametrů nejdůležitější finanční příprava, Češi ji přikládají nejnižší váhu. Téměř 40 procent respondentů nemá žádné nebo jen minimální úspory a pouze 23 procent by vyžilo z rezerv déle než rok.

Podle Michala Korejse, produktového ředitele NN Životní pojišťovny, to může být vlivem několika faktorů: „Roli mohla sehrát poslední doba, jmenovitě vysoká inflace a růst životních nákladů. Češi také mohou aktiva vnímat pouze z pohledu hotovosti – jako peníze, které mají hned k dispozici. Je otázkou, zda do toho zahrnují například i stavební spoření, investice v podílových fondech či penzijní spoření.“

Na druhou stranu upozorňuje, že si Češi nemusí naplno uvědomovat, že jedním z rizik dlouhověkosti je vrtkavé zdraví. Odpovídající finanční zabezpečení je proto nezbytné. „Ačkoliv si na penzi s podporou státu spoří už téměř 4,3 milionu Čechů, každý čtvrtý dospělý se do 80 let stane závislým na druhých a při nezbytné celodenní péči ve specializovaném zařízení se mohou měsíční náklady vyšplhat na desítky tisíc korun,“ vysvětluje a připomíná i důležitost správně nastaveného životního pojištění.

Zdroj: NN

K pojištění na stáří pro případ nesoběstačnosti nově nepřímo nabádá i stát. Od příštího roku totiž hodlá zodpovědnost lidí, kteří se rozhodnou pro pojištění dlouhodobé péče, odměňovat daňovým odpočtem až 48 tisíc korun ročně. Tento produkt zatím nabízí minimum pojišťoven a NN je jednou z nich.

Jsme připraveni dožít se devadesátky?

Ani v oblasti zdraví čísla nevyznávají příliš pozitivně. Svůj zdravotní stav hodnotí kladně jen polovina Čechů, což je druhý nejhorší výsledek ze všech zemí. Třetina lidí navíc odmítá zlepšit svou životosprávu, i když jim to doporučí lékař. Ke změně by se pak spíš rozhodli ti, co už zdravý přístup k životu preferují. Předešlé průzkumy NN přitom ukázaly, že Češi považují své zdraví za to nejdůležitější v životě.

Lékařka Iva Holmerová vidí problém také v podceňování prevence, doléčení a rehabilitace. „Otázka prevence se netýká jen nás, ale i okolního prostředí. Například jezdit na kole po Praze není vůbec jednoduché, je to téměř nebezpečné a mnohdy až nemožné. Naše prostředí by nám také mělo umožnit se zdravě hýbat či stravovat,“ jmenuje další rezervy. Vyzdvihuje také důležitost zdravotní gramotnosti neboli schopnosti člověka získat adekvátní a srozumitelné informace a zpracovat si je tak, aby podle nich dokázal žít zdravě.

Psycholog Tomáš Vašák zas v Česku postrádá „jednoduchý návod“ třeba s pěti všeobecně přijímanými pravidly, která by se měla dodržovat, pokud chceme být zdravý národ. Lidem by je měly stále dokola opakovat autority, které jsou akceptované v nejrůznějších sociálních skupinách.

Poměrně překvapivou informací je, že 65 procent lidí ve svém životě nepociťuje stres, anebo jen velmi málo. Ze své zkušenosti to ale relativizuje Jiří Hrabě, ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida, která se věnuje klientům převážně z řad seniorů. „V poslední době naše klienty, stejně jako celou společnost, ovlivňují vnější stresory, primárně válka na Ukrajině, covid a ekonomická situace způsobená růstem cen energií. To jsou i témata, s nimiž volají na naši linku pro seniory. Z tohoto pohledu mě překvapilo, že výsledky vyšly poměrně dobře.“

Nad daty se pozastavil také Vašák. „Otázka je, jestli odpověď dotazovaných znamená, že vůbec necítí stres, nebo že nejsou často ve stresu ve smyslu silného zážitku.“

Změna je život, anebo taky ne

Delší život s sebou nese i nutnost přizpůsobovat se změnám. Na ty si ale Češi podle průzkumu příliš nepotrpí. Hůře se s nimi vyrovnávají už jen Belgičani. „Konzervativnost vnímám spíš v otázkách stěhování nebo ochoty se rekvalifikovat. Radši se stáváme většími experty, než abychom začali dělat něco úplně jiného. Na druhou stranu, když jsme v době covidové všichni museli přejít do on-line světa, klienti se adaptovali velmi dobře,“ konstatuje Korejs. Dodává ale, že životní pojištění je natolik komplexní, že jej klienti stále raději nejprve v klidu proberou s finančním poradcem, než aby si ho pořizovali on-line.

Zdroj: NN

Ani do vzdělávání se Češi příliš nehrnou. Přípravu na stáří si s celoživotním rozvojem zatím spojuje velmi malé procento lidí. Jen 35 procent Čechů se v posledních třech letech aktivně učilo něco nového. „Podle mě nenávidíme školu. Zatímco v Americe se pyšní, do jaké školy chodí, náš postoj je spíš takový, že to musíme odchodit. Vejšku studujeme jen proto, abychom měli vejšku. Je to opravdu zvláštní přístup. Vždyť celoživotní vzdělávání je klíčem ke spokojenosti i úspěchu,“ podivuje se Vašák.

Dobrá zpráva na konec

Na jedné věci se Češi shodují snadno: pro 87 procent dotázaných je rodina zdrojem životní radosti. U nejstarší generace čísla šplhají dokonce k 96 procentům. Většina (80 procent) respondentů také tvrdí, že vede smysluplný život a celkem 70 procent jich je spokojeno s tím, čeho v životě dosáhli.

Smysl života pro Čechy zkrátka hraje ze všech šesti pilířů připravenosti na dlouhý život tu nejvýznamnější roli.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag