Články na téma: zajištění na důchod

O stárnutí populace a neudržitelnosti současného způsobu financování penzí víme již desetiletí. Namísto reformy jsme se však zatím vždy dočkali pouze několika více či méně trvalých parametrických zásahů do stávajícího systému. Nyní však dochází ke změně v podobě dlouhodobého investičního produktu (DIP).

DIP. Tři písmena, která mění mnohé. Dlouhodobý investiční produkt může pomoci k pohádkovému důchodu všem. Bez osobního přičinění to ovšem ani tak nepůjde.

Češi by se rádi dožili 93 let – ale do toho, jak pečují o své zdraví, se to nepromítá. Na dlouhý život nejsou připraveni ani finančně. Vyplývá to z průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti, který se zaměřil na dlouhověkost. Ta závisí mimo jiné na fyzické kondici či schopnosti přizpůsobit se změnám.

Při debatách o zajištění důstojného důchodu podnikatelů se delší dobu zmiňuje potřeba našetřit si na penzi alespoň dva miliony korun. Platí ale tenhle cíl i dnes? Není potřeba už vyšší naspořená suma? A může v tomto směru pomoci vládní plán zvýšení záloh na sociální pojištění? Zeptali jsme se odborníků.

Ministryně práce a sociálních věcí chce ze spravedlivých důchodů udělat chybějící předvolební téma sociální demokracie. Marně tím Jana Maláčová zakrývá fakt, že svou hlavní prioritu, tedy důchodovou reformu, vláda, v níž sedí, nesplnila. Důchody se tak dál lepí jen politicky výhodnými příplatky.

Danuše Nerudová předsedala důchodové komisi, která navrhla velkou změnu penzí. Jak se vyrovnává s kritikou, že připravená reforma nic neřeší? Jaký je podle ní rozdíl v přístupu ministryň Maláčové a Schillerové? Rektorka Mendelovy univerzity v rozhovoru také vysvětluje, proč je práce pro stát frustrující, a proč s ní přesto neskončí.

Ptáme se odborníků, kde vezmeme peníze na budoucí penze. Ať projde návrh důchodové komise v jakékoli podobě. Anebo když neprojde. Porostou daně?

Důchodová komise uvažuje o zavedení státního penzijního fondu, který by byl alternativou k fondům soukromých penzijních společností. Dobrý nápad, nebo zbytečnost, která ještě víc zkomplikuje český penzijní systém?

Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? Proč v komisi chybí zástupce penzijních fondů? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom je druhý díl rozhovoru s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.

„Nerada bych se dožila toho, že by se mě děti za patnáct let zeptaly, proč jsem odmítla možnost pokusit se zlepšit náš důchodový systém. Je strašně jednoduché stát opodál a kritizovat,“ vysvětluje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, proč přijala nabídku vést novou důchodovou komisi.

Dynamické fondy nového penzijka zatím vykazují slušné výsledky. Naprostá většina ze stamiliard v penzijních fondech je ale ve starém penzijku, které sotva stačí vyrovnávat inflační znehodnocení peněz.

I současná vláda si na seznam priorit napsala reformu penzí. Zatím se do ní nijak nehrne.

Albert Einstein prý složený úrok označil za osmý div světa a největší matematický objev všech dob. Asi to bude tím, že žádné jiné matematické kouzlo nedokáže vydělat tolik peněz. Pokud má ovšem dostatečně dlouhý čas.

Obecně se doporučuje spořit si na důchod minimálně deset procent příjmů. A začít hned od první výplaty. Ukažme si na modelovém příkladu, jak dosáhnout renty deset tisíc korun měsíčně. Jakou částku si musím odkládat, když začnu ve 30 letech, ve 40 letech, nebo v 50 letech?

Pokud chcete mimískovi odkládat korunky, můžete zvolit i penzijní spoření. Novinka je, že stát mu při částečném výběru nesebere připsanou podporu, jak bylo původně v plánu.

Fondy životního cyklu jsou mezi investory i finančními poradci značně populární. Nejčastěji mají sloužit jako základ zajištění na penzi. V čem spočívá jejich kouzlo? Je to správná volba? Měli byste jim dát přednost před klasickými akciovými fondy?

Jednou z možností, jak se finančně zajistit na stáří, může být i kombinace doplňkového penzijního spoření a pravidelných investic do klasických podílových fondů. Doplňkové spoření je levnější a má státní podporu, peníze z podílového fondu jsou zase v případě nenadálé potřeby rychle k dispozici.

Na začátku loňského roku odstartovalo doplňkové penzijní spoření. Novinka má být náhradou za populární penzijko, které má sjednané přes pět milionů lidí. Nabídky na přestup do nových fondů ale zatím využil jen málokdo. A to přesto, že nový produkt by k zajištění na stáří mohl sloužit o dost lépe.

Druhý pilíř prohrál v boji o image a nejspíš kvůli tomu prohrál všechno. Zvítězil jeho obraz jakožto parazita, který odklání peníze z hromádky určené všem někam do ztracena, mimo dohled a kontrolu. Ano, vyvádí peníze mimo kontrolu politiků, proto je u nich tak nepopulární. Ve skutečnosti ale nejde o protivníka prvního, státního pilíře, ale o jeho bratra v boji.

„Co je pro člověka důležitější – když má nějaké přilepšení k důchodu, nebo vlastní střechu nad hlavou? Dobrý důchod je samozřejmě taky důležitý, ale v diskuzích o zajišťování na stáří se zapomíná, že základ by měl být ve vlastním bydlení,“ říká v našem rozhovoru nový šéf Asociace českých stavebních spořitelen Vladimír Staňura.

Česká investiční společnost Conseq se loni vydala i na pole penzijních produktů. Spustila program doplňkového penzijního spoření (nástupce populárního penzijka) a koupila penzijní fond Aegon, včetně sta tisíc klientů. Nejen o zajištění na stáří, ale o investicích vůbec hovoříme s Janem Vedralem, předsedou představenstva a hlavním investičním manažerem Conseq Investment Management.