Český průmysl je pořád z formy. Škodí mu slabá německá poptávka, ale i teplé počasí

Hlavním problémem tuzemského průmyslu zůstává nedostatečný výkon klíčového exportního partnera. Německo se totiž samo musí vypořádat s odpojením od poměrně levných ruských energií, v zemi navíc probíhá transformativní přeměna energetiky a škodí mu i zadrhávání čínské ekonomiky. Ta je hlavním vývozním odbytištěm německého průmyslu. 

I když spotřebitelská inflace v české ekonomice klesá, tuzemští průmyslníci se musejí vypořádávat s růstem cen svých vstupů. Inflace jejich nákladů je sice mírná, ale i tak nejvýraznější za poslední víc než rok. Na vině jsou zejména útoky jemenských povstalců na obchodní plavidla v Rudém moři. Přesměrování lodní přepravy kolem mysu Dobré naděje, protahuje dodávky vstupů a také je prodražuje.

Jen část průmyslových firem v Česku ale vyšší náklady přenáší na zákazníky. Každopádně jde o neklamný znak toho, že možné výraznější inflační tlaky v české ekonomice stále nejsou zcela zažehnány.

Průmyslová výroba v Česku tak letos zatím představuje zklamání. Růst ve výrobě aut totiž není natolik silný, aby výrazněji kompenzoval propad zejména v těžebním a těžkém průmyslu nebo ve výrobě stavebních hmot. Energetickému průmyslu zase škodí nadprůměrně teplé počasí, které omezuje poptávku po energiích. V případě výroby aut odeznívá efekt dokončování dříve rozpracovaných zakázek, který poskytoval celému autoprůmyslu silný růstový impulz, který však není udržitelný.

Zakázky se v autoprůmyslu nahromadily coby důsledek zpřetrhaných mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, narušených už od doby pandemie. Efekt nahromaděných a dokončovaných zakázek bude letos tedy postupně dále slábnout, takže autoprůmysl bude mít i slabší sílu vytahovat celkovou průmyslovou výrobu do černých čísel.

Přitom podstatná část ostatního průmyslu trpí stále poměrně vysokými cenami energií a zmíněným útlumem německé ekonomiky, zprostředkovaně tedy také ekonomiky čínské. Zároveň ji nesvědčí ani poměrně vysoké úrokové míry, tedy vysoké náklady financování a investic, které rovněž omezují zakázky – jak domácí, tak zahraniční. Za celý letošní rok se tak průmyslová výroba v Česku mírně propadne, v rozsahu „červené nuly“, a to o 0,2 procenta.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Inflace konečně dosáhla dvouprocentního cíle. Je čas na oslavy?

• Gigafactory na Karvinsku by Česku zatraceně slušela. Tak si to zas nepokazme!

• Zpracovatelský průmysl pomalu nabírá dech. Brzdí ho ale slabá poptávka z Německa

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag