Za energie platíme čtyřnásobek, pomoc státu je nutná, říká šéf přední keramičky

Značku Jika zná v Česku téměř každý, na budování svého neochvějného postavení měla ostatně víc než 140 let. Založena byla v roce 1878 ve Znojmě, v roce 1961 přidala druhý závod v Bechyni a od roku 1991 spadá pod nadnárodní holding Laufen. A i přes sílící konkurenci na ni řada Čechů a Slováků dodnes nedá dopustit.

Dneska už ale firma v českých závodech zdaleka nevyrábí jen pod známou českou značkou. Začleněním výroby do holdingu se přidala i španělská Roca a – pro český export prestižní – švýcarský Laufen. „Vyrábíme sortiment, který má vysokou přidanou hodnotu. A vyrábíme ho přímo v Česku,“ vyzdvihuje pro Finmag.cz Castro.

O významu českých závodů (po Evropě jich má Laufen šest) ostatně svědčí fakt, že se loni postaraly o 1,59 milionu kusů koupelnové keramiky, zejména pod zmíněnou prémiovou značkou. Ve Znojmě má navíc firma největší evropské vývojové centrum, kde vznikají produkty i pro mezinárodní značky. Na export tak jde celých 75 procent výroby.

Díky několika akvizicím dneska firma vyrábí vedle samotné keramiky například i koupelnové baterie, zrcadla či nejrůznější doplňky. I díky tomu se jí doposud dařilo, tržby loni vzrostly o celých 11 procent na 3,22 miliardy korun. Letos je však situace zcela jiná.

Jak se tedy firmě, která v Česku zaměstnává bezmála tisíc lidí, daří v aktuální době? S rodilým Španělem Luisem Sergiem Castrem jsme do těchto témat zabředli přímo v pražské centrále Laufen CZ.

Německo chce významně a aktivně podporovat své firmy, ale jiné státy si tak masivní podporu nemůžou dovolit.

Začnu asi tím nejaktuálnějším, což je energetická krize. Předpokládám, že bez pecí se při vypalování keramiky těžko obejdete. Jak na vás růst energií dopadá?

Samozřejmě se nás to velmi dotýká, protože jsme energeticky náročná firma, zejména z pohledu plynu. Výroba keramiky se bez něj neobejde a i když jsou nové pece úspornější, spotřeba je stále vysoká.

Luis Sergio Castro Landa

Laufen CZ

Generální ředitel společnosti Laufen CZ. Španělský ekonom na tomto postu působí od září 2017. Do skupiny Roca Group, která pod Laufen spadá, nastoupil v roce 2001 a o rok později se dostal do týmu společnosti českého zastoupení značky. V letech 2005 a 2008 byl finančním manažerem pro Českou republiku, následovalo úspěšné působení na pozici generálního ředitele pro Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko.

O kolik víc aktuálně platíte? Odrazí se krize i v cenách vašich produktů?

Ceny plynu se nezvýšily jen o dvacet procent, ale o tři čtyři pět set procent. To samé elektřina. To je tak obrovská ekonomická externalita, že i kdybychom nakrásně chtěli, na tak velké šoky se nelze přizpůsobit. Byli jsme tak nuceni zvýšit i naše ceny.

Je vůbec možné se v takové situaci obejít bez podpory státu? Co by vám pomohlo?

Chtěli bychom zastropovat ceny energií, ale informace, které se k nám dostávají, bohužel mluví jen o podpoře menších firem a domácností. Pro velké společnosti jako my zatím neexistuje evropské řešení.

Evropské možná ne, ale Německo už masivní podporu pro svůj průmysl chystá. A to tak masivní, že se logicky chudší země bouří. Co na to říkáte?

Německo chce významně a aktivně podporovat své firmy, ale jiné státy mají například větší dluh – dejme tomu Itálie, Španělsko, Francie – a tak masivní podporu si nemůžou dovolit. Právě proto se to debatuje na evropské úrovni. Kdyby Německo skutečně zavedlo oznámenou podporu velkých firem, bylo by to nefér a konkurenceschopnost jiných než německých firem by byla ohrožena. Věřím ale, že nakonec podmínky budou podobné pro všechny.

Je podle vás státní podpora v této situaci správně? Neměly by si podniky zkrátka poradit samy?

Obecně vzato jsou podnikatelé zvyklí si pomáhat sami, kolikrát nám nezbývá nic jiného, než se dané situaci přizpůsobit. Ale to, co se děje teď – a teď mluvím jako ekonom – je obrovská externalita. Kdyby to byl nárůst o nějakých dvacet třicet procent, o státní podpoře by vůbec nebyla řeč. Tato situace, z velké části způsobená válkou na Ukrajině, je ale zcela mimořádná.

Roky 2020 a 2021 pro nás byly nakonec poměrně normální, hodně tomu pomohl přesun našich distributorů na internet.

Dopadla na vás válka i jinak? Dostává se vám například potřebného materiálu?

Se zásobováním problémy nemáme, ale válku začínáme pociťovat jinak: zatímco do léta byznys fungoval normálně, protože lidi měli ušetřené peníze z pandemie a nezastavilo se ani pro nás důležité odvětví stavebnictví, od druhé poloviny srpna je znát vliv inflace a šetření domácností. Lidé teď řeší hlavně drahé potraviny a energie a v jiných nákupech jsou konzervativnější.

Vláda ČR

Vláda mění plány. Energetická krize zbourala její pravicovou politiku

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

A přímo na Ukrajině? Působí tam Laufen? Spoléháte například na to, že se budete podílet na obnově země po ukončení války?

Na Ukrajině máme obchodní zastoupení, ale současná situace je taková, že tam neprodáváme téměř nic. Ukrajinci mají poměrně logicky jiné priority. A náš případný podíl na obnově země? Na to teď vůbec nemyslíme, je moc brzy: nikdo stále neví, kdy válka skončí.

Když jste zmiňoval, jak jsou podnikatelé zvyklí se přizpůsobit situaci, co ono dvouleté období jménem covid? Jak jste se s ním poprali?

Na začátku, v době tvrdých uzávěr ekonomiky, to pro nás samozřejmě byla složitá situace. Později si ale lidé začali postupně zvykat a třeba projekty ve stavebnictví se skoro nezastavily. Roky 2020 a 2021 tak pro nás byly nakonec poměrně normální roky, a to i díky snaze našich distributorů, kteří výpadek v kamenných obchodech pokryli díky přesunu na internet.

Mezi řádky to už zaznívá, ale: jak moc jste závislí na stavebnictví?

Spolupracujeme s různými developery, máme s nimi otevřený dialog. Na druhou stranu jsme firma, která má z mého pohledu jednu zásadní přidanou hodnotu: prodáváme vždycky přes distributora. A naši distributoři, partneři, to jsou naši hlavní zákazníci, ty si jako správná rodinná firma s víc než stoletou tradicí hýčkáme a respektujeme. Jinými slovy ctíme každého našeho zákazníka.

Ptám se proto, že se Česko v objemu výstavby řadí léta na chvost mezinárodních žebříků, takže mi to nezní jako dvakrát lukrativní byznys. Lze nějak vyčíslit, jak velký podíl prodejů tvoří developeři a jak velký běžný maloobchod?

Jelikož se spoléháme především na distributory, nevidíme už do toho, zda to nakupují pro developerské projekty, nebo pro maloobchod. Náš odhad ale je sedmdesát na třicet, tedy že třicet procent prodejů je nový development a sedmdesát retail. Ostatně, naše výrobky najdete všude v České republice, a to včetně největších hobby marketů.

V sortimentu vybraných velkých hobby marketů ovšem získává hlavní postavení vaše polská konkurence. Obáváte se jí?

Poláci v České republice působí už dávno, ale Cersanit, na který zřejmě narážíte, je jen jeden z mnoha našich konkurentů. Kdybych měl vyzdvihnout ty hlavní konkurenty, bude to například Geberit, V&B, Duravit, ale také import z Číny a Turecka.

Každý člověk je jiný a my si s tím musíme umět pohrát, definovat typického uživatele dané značky.

Je Jika pro Čechy stále tou hlavní značkou? Berou ji jako jakýsi „lovebrand“?

Určitě, Jika je pro Čechy známá a velmi blízká značka. Vždyť naše závody ve Znojmě jsou tu už od roku 1878 a v Bechyni od roku 1961, za tolik let existence tu značku zná opravdu hodně lidí. Důležité je nicméně říct, že máme v České republice tři silné značky: vedle Jiky je to i švýcarský Laufen a španělská Roca. A každá z nich má nejen jiné hodnoty, ale kolikrát i jiné výrobky a oslovuje jinou cílovou skupinu.

Že Laufen míří výš než Jika, je cítit i ze zdejšího prostředí (rozhovor vznikal v pražském showroomu Laufen v Legerově ulici, pozn. aut.). Velká designérská jména, tenkostěnná keramika… Existuje nějaká designérská spolupráce i u Jiky?

Značka Laufen je orientovaná na náročné zákazníky, kteří preferují design, prestižní materiály a komfort. Proto u Laufenu spolupracujeme s velkými jmény průmyslového designu jako je Patricia Urquiola, Marcel Wanders, ale taky s renomovanou italskou značkou Alessi. Jika je orientovaná spíš na zákazníky, kteří preferují dobrý poměr kvality a ceny. I ona má ovšem svého hlavního designéra, kterým je architekt Michal Janků.

Jak lidé v tomto segmentu trhu vůbec designové výstřelky přijímají? Přece jen mi sanitární keramika přijde jako poměrně konzervativní oblast.

To je právě o tom zaměření značek. Každý člověk je jiný a my si s tím musíme umět pohrát, definovat typického uživatele dané značky. Hodně lidí chce standardní řešení a hledají funkčnost, kvalitu a samozřejmě i cenu. A potom jsou tu zákazníci, kteří jsou opravdu velcí fandové designu a chtějí si na prvním místě koupit krásnou koupelnu.

Ok, to jste mi moc neodpověděl. Tak jinak: existuje nějaký jasný trend, který zákazníci – napříč značkami – dnes žádají?

Ano, stále důležitější jsou technologické záchody, tedy takové, které mají integrovanou bidetovou funkci, často rovnou i suší, dají se připojit přes aplikaci k telefonu. To je jeden z poměrně jasný trendů. A pak je tu ona tenkostěnná keramika, slim lines, kterou dělá Laufen. Vyrábíme ji z námi vyvinutého revolučního materiálu, který jsme nazvali Saphirkeramik. Je to náš patent a dovoluje nám dělat designy, které od nás někdo jen těžko okopíruje.

Záchod s aplikací…? To vážně někdo chce?

Technologie je všude. Je v telefonech a je taky v koupelně.

S podomítkovými moduly je to jako s auty: mají větší výkon, víc možností, ale člověk si je už sám neopraví.

Jak jste na to s automatizací ve výrobě?

Výroba sanitární keramiky je relativně tradiční průmysl, ale i tady postupuje vývoj stále vpřed. Pece jsou úspornější, rostou nároky na manipulaci, aby operátoři byli přesnější a pracovní podmínky příjemnější. Technologie jsou tedy hodně důležité i ve výrobě samotné. Posledních pět let jsme například hodně investovali do pracovních podmínek a jsme hrdí na to, že velká část našich zaměstnanců je u nás víc než deset let.

Shutterstock

Covid-necovid, průmyslová revoluce je tu. Nahradí nás algoritmy?

Okřídlená věta, že po pandemii už nikdy nebude svět stejný, nemá základ jen ve větším počtu homeofficů. Až se v létě probudíme z vlny lockdownů a restrikcí, sečteme ztráty a nadechneme se k novým příležitostem, možná zjistíme, že pro firmu už brzy nebudeme potřební ani na dálku. Rozborka stavu postupující automatizace od Jiřího Zahrádky na Finmagu.

Vnímáte nějaké trendy třeba i z pohledu úspory vody? Případně vyvíjíte nějaká úsporná řešení? Přece jen jste už i výrobcem vodovodních baterií...

Ano, úspora vody se řeší už několik let a nároky se postupně zvyšují. Vedle splachovacích systémů s objemem 6/3 litry vody se objevují i 4,5/3 litry, navíc se to dá různými způsoby regulovat i dál. U vodovodních baterií jsou už standardem perlátory, které vodu šetří, a nově se prosazuje princip cold start, který šetří nejen vodu, ale i energie. Spočívá to v tom, že se na začátku otevírá jen studená voda, která k běžnému umytí rukou úplně stačí.

Máte vlastní vývojové centrum, nebo se v tomto duchu inspirujete jinde?

Máme samozřejmě vlastní vývoj, ve Znojmě sídlí jedno z našich největších vývojových center na světě. Jenom v něm zaměstnáváme víc než třicet lidí. Vyvíjí se tu produkty pro Laufen, Jiku a kolikrát i pro španělskou Rocu. A máme tam také jedno z nejlepších školících center, kde se mohou zájemci o řemeslo kdykoliv nechat proškolit a zlepšit tak své dovednosti.

Takže vychováváte nové instalatéry?

To ne, člověk musí být na instalatéra normálně vyučený, ale jelikož má každý výrobce nějaká svá specifika a například namontovat naše podomítkové moduly není úplně stejné jako u konkurence, je dobré, aby znali nejlepší způsob, jak to dělat. Staráme se tedy o to, aby znali ten nejlepší způsob a aby byla funkčnost našich výrobků perfektní. Ve školícím centru si mohou vše osahat a získat veškeré technické znalosti.

Tím trendem podomítkových modulů jste mimochodem Čechům dost narušili jejich zálibu v kutilství, ty si už člověk jen tak neopraví...

Je to trend, který je na trhu už léta, a my se mu přizpůsobili. Je to podobné jako u aut: taky mají větší výkon, mají víc možností, ale člověk si je už sám neopraví. A závěsné klozety nabízejí větší komfort, lepší design, ale je pravda, že je k němu potřeba i odborník-instalatér. Stále ale existuje dost šikovných lidí, kteří to zvládnou i sami.

Český spotřebitel je hodně racionální, hledá nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. U Jihoevropanů zas víc převažují emoce.

Dostává se vám za současné nízké nezaměstnanosti lidí? Kolik jich v závodech ve Znojmě a v Bechyni zaměstnáváte?

Celý Laufen CZ, to je plus minus tisíc lidí. Situaci na trhu práce samozřejmě sledujeme, ale není to věc, která by nás přímo trápila. Faktem ale je, že když jsme chtěli rozšířit výrobu, sehnat nový personál, nebylo to jednoduché. Většinou u nás pracují lidi z okolí, kteří bydlí blízko Bechyně nebo Znojma. Zatím jsme byli úspěšní i v tom si udržet lidi, kteří mají větší know-how.

Pomáhá vám v tom i fakt, že jste se už dvakrát dostali mezi sto nejlepších firem Česka?

Ano, to je prestižní záležitost. A působí to prestižně nejen vně firmy, ale i uvnitř. Zaměstnanci cítí, že jsme solidní zaměstnavatel a že jsou ve firmě, kde má smysl pracovat. Odpovídají tomu i naše CSR aktivity, ve Znojmě i Bechyni podporujeme sport i kulturu.

Obecně se vám v Česku podniká dobře?

Obecně ano, působíme tu léta a jsme spokojeni. Ostatně i ona nízká nezaměstnanost svědčí o tom, že má Česká republika pro podnikatele dobré podmínky. Teď samozřejmě nějaké potíže máme, ale ty jsou spojeny s onou energetickou krizí, s mezinárodní situací. V tomto duchu bychom byli rádi za větší podporu vlády, ale rozumíme, že není jednoduché vyhovět všem. Kdyby ale mohla udělat trochu víc, aby nám dala větší jistotu do budoucna, bylo by to fajn.

Co byrokracie, daně…? Nic z toho vám nevadí?

Já český daňový systém považuji za efektivní, daňové úřady tu pracují velmi dobře. Z pohledu nějaké byrokracie by občas mohly být jednodušší nějaké výrobní normy, ale nějaké opravdu velké potíže nezaznamenávám. Ve státní správě tu většinou navíc sedí lidé, kteří jsou odborníci a dá se s nimi normálně mluvit.

Zkušenosti si nesete z Maďarska, Rumunska, Španělska. Když tyto trhy porovnáte, je český v něčem specifický?

Je. Český spotřebitel je hodně racionální, hledá nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. To třeba u těch jihoevropských národů víc převažují emoce, je tam cítit větší důraz na design. De facto ale chtějí lidé v Evropě víceméně stejné věci.

Kam dál? Podnikání na Finmagu:

• Všichni chceme někam patřit, říká majitel pražského byznys klubu
• Už je čas, Mauricku! Schellekens končí v čele NN, revoluci nahrazuje střídání
• Malé podniky nejvíc pálí nábor a byznys plán, říká Martin Mára z DoToho!
• Zaplať a odleť. Heathrow ukazuje, jakými triky dostat letiště do zisku
• Sáhl si na dno, dnes vyrábí exkluzivní lampy. Život vás donutí, říká designér