Až do první vlny pandemie maloobchodní tržby v Česku plynule rostly. Náraz přišel ve chvíli, kdy se republikou přelila první vlna covidu. Nejpřísnější omezení trvala od poloviny března do poloviny května roku 2020, očekávání opětovného růstu zisků se pak rozplynulo příchodem dalších covidových vln.
Lidé se po celou dobu běsnění covidového viru málo scházeli a kvůli vládním opatřením vlastně nebylo na pivo ani kam chodit. Podle nedávného průzkumu Plzeňského Prazdroje skončilo kvůli mizivé návštěvnosti za poslední tři roky 12 procent hospod v obcích do pěti tisíc obyvatel, což bylo dvojnásobně víc než v městech nad dvacet tisíc obyvatel. Plzeňský pivovar loni na domácím trhu prodal o desetinu své produkce méně než v roce 2019.
Snížená spotřeba piva v uplynulých dvou letech se logicky podepsala i na podnikání minipivovarů. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha kvůli covidu skončilo třicet z 500 malých výrobců piva.
V době nouzových stavů většina lidí nuceně pracovala z domova. Lidé se i kvůli tomu přestali scházet v pohostinství a naučili se pít doma.
Jdu na pivo. Ale ne do hospody
Oproti roku 2019 utratili Češi v prvním pandemickém roce o víc než desetinu méně za nealkoholické nápoje. Byl to nejhlubší pokles v historii samostatné republiky. U alkoholických nápojů nebyl propad tak výrazný, což zřejmě souviselo s částečným přesunem spotřeby mimo restaurační zařízení.
V době nouzových stavů a vládních restrikcí drtivá většina lidí nuceně pracovala z domova. Home office umožňovalo podle výpočtů statistického úřadu 96 procent velkých, 84 procent středně velkých a víc než polovina malých podniků. Lidé se i kvůli tomu přestali scházet v pohostinství a kavárnách a naučili se pít doma. Alkoholem rozpouštěli úzkost a strach z rychle se šířící epidemie.
To ostatně potvrzují i výsledky výzkumu Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Alkohol v posledních dvanácti měsících požívaly víc než čtyři pětiny oslovených respondentů.
Emocionální náboj pivní etikety
Příkladem brilantně marketingově uvažujícího majitele malého pivovaru je podnikatel z východního Finska. Přihlášku své země do Severoatlantické aliance oslavil „pivem NATO“ respektive Otan (francouzsky NATO). Nálepka plechovkového piva v modré barvě se velmi podobá znaku aliance. Slovní hříčka Otan Olutta zase ve finštině znamená „jdu na pivo“.
Téměř polovina z nich (46,8 %) pila alkohol s frekvencí alespoň jednou týdně nebo častěji, přes pět procent si dopřávalo alkohol téměř denně a každý den pilo 4,5 % respondentů. Nejčastěji konzumovaným nápojem bylo – podle očekávání – pivo.
„První pandemický rok přinesl rychlou a razantní proměnu skladby spotřebních vydání domácností, srovnatelnou jen s počátkem devadesátých let. Tehdy ale do změny skladby spotřeby citelně promlouvala cenová liberalizace spojená s hlubokou transformací ekonomiky,“ uvádí k tomu Jiří Kamenický, analytik ČSÚ.
Zatímco plastové lahve pomalu z trhu mizí, plechovky jsou mezi Čechy stále oblíbenější.
Na čem všem je závislá spotřeba piva
Jak ukazují data Českého svazu pivovarů a sladoven, až do roku 2019 produkce piva stoupala. Tehdy dosáhla historického maxima ve výši 21,6 milionu hektolitrů. Kvůli covidu klesla jeho výroba v roce 2021 na 19,6 milionu hektolitrů, z nichž 14,32 milionu vypili domácí spotřebitelé, zbytek šel na export. V pohostinství se vypila pouze čtvrtina produkce.
Podle očekávání se nejvíc piva prodávalo ve skleněných lahvích. Překvapením však byl prudký nárůst poptávky po pivu v plechovkách, která meziročně vzrostla o víc než třetinu.
Od tohoto obalového materiálu Češi neustoupili ani po odeznění pandemie. I když spotřeba piva se stále nedostala na předpandemickou úroveň, plechovkové pivo dnes tvoří necelou pětinu celkového prodeje.
Vzhůru na síť
ShutterstockKoronavirová pandemie nastartovala v hospodách malou digitální revoluci. Skoro třetina tuzemských provozoven začala v posledních dvou letech propagovat své služby a lákat zákazníky prostřednictvím sociálních sítí a internetu, vyplývá z dat Plzeňského Prazdroje.
„Dlouhodobě na internetu úspěšně fungují velké sítě restaurací a větší provozovny. Postupně se k nim ale přidávají i další. Byť jsou hostinští poměrně konzervativní a moderní technologie a sociální sítě jim často příliš neříkají, na základě prodejních dat se nám je daří přesvědčovat o tom, že tato forma propagace je velmi účinná a že dokáže nalákat zejména nové hosty,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje.
O pivo v PET lahvích už takový zájem jako v minulosti není. Největší exportér českého piva – Plzeňský Prazdroj – začal z ekologických důvodů omezovat stáčení do plastových obalů již v roce 2020.
A tak zatímco plastové lahve pomalu z trhu mizí, plechovky jsou mezi Čechy stále oblíbenější. Řada minipivovarů si kvůli tomu pořídila i vlastní plechovkové linky, například prostějovský Axiom, sokolovský Permon nebo Zichovec z Loun.
„Výhodou plechovky je její nízká váha, skladnost a rychlé vychlazení,“ komentuje pro Seznam Zprávy přednosti klasického pivního obalu, používaného již od 30. let minulého století, Tomáš Mráz, obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje. Zároveň potvrzuje, že za rostoucí zájem hliníkových obalů může pandemie a s ní související uzavření hospod.
K těmto závěrům došli marketéři na základě chování konzumentů piva Plzeňského Prazdroje. Kromě reportingu prodejů analyzují sociodemografické údaje a další záznamy z prodejen.
Víme, kde nakupuješ
Plzeňský Prazdroj pomocí chytrých senzorů a vah umístěných v lednicích, na stojanech a paletách dokáže monitorovat, odkud lidé berou jeho pivo nejčastěji. V 70 obchodech největších obchodních řetězců má umístěno 130 unikátních senzorických zařízení.
Ta vysledovala, že palety s pivy je výhodné umisťovat u vchodů maloobchodů. Díky tomu se tržby zvedají až o 50 %. Speciální stojany zase nejlépe fungují v centrální uličce. Lednice je dobré postavit do míst, kde probíhá impulzivní nákup, tedy v blízkosti pokladen.
Nic však neplatí obecně. V některých místech Česka jdou lépe na odbyt basy piv, jinde zase multipacky s plechovkami. Existují prodejny, které se zaměřují na individuální prodej jednotlivých kusů piv. Ať v plechu či ve skle, ceny půjdou nejspíš dál nahoru.
Co se bude dál dít s cenami piva, záleží na řadě faktorů. Na jedné straně stojí rostoucí ceny energií, na druhé ceny surovin letošní sklizně. Ředitel společnosti Pivovary Staropramen Teo Čendo pro Seznam Zprávy uvedl, že o cenách svých produktů musí výrobci piva přemýšlet každý den. Od ledna zatím zdražil jeho podnik pivo v maloobchodu v průměru o šest procent, od dubna potom o 4,5 procenta pro restaurace a hotely.
Prezident pivovarů a sladoven Voldřich očekává, že do léta vzrostou ceny piva o zhruba deset procent. Už dnes se půllitr točené plzně prodává v pohostinství za zhruba 50 korun. Pokud by měly pivovary plně přenést své současné náklady do cen piva, mohlo by to být pro jejich obchod vražedné.
Čísla pivovarů a sladoven ukazují, že během prvního čtvrtletí výstav piva v sudech vzrostl v meziročním srovnání o více než 250 procent.
Na pivo jako na víno
Po dlouhém období omezení společenského života se lidé opět mohou volně účastnit hromadných akcí, koncertů a jiných podniků. Ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík i proto věří, že letos bude zase dobrý rok. „V tomhle ohledu očekáváme, že by měl být měřitelný s rokem 2019,“ řekl.
Čísla pivovarů a sladoven ukazují, že během prvního čtvrtletí letošního roku výstav piva v sudech vzrostl v meziročním srovnání o víc než 250 procent.
„V případě piva, které pivovary dovezly v cisternách a které se v hospodách čepuje z tanků, byl objem větší, a to dokonce téměř osmnáctkrát,“ uvádějí internetové stránky Českého svazu pivovarů a sladoven.
To však neznamená, že by lidé začali požívat pivo jako vodu. Kvantitu spořádaného moku vyměnili za kvalitu. Nakonec už vloni pokračoval trend, který se začal projevovat už v roce 2015, kdy konzumaci výčepních piv, respektive desítek, začaly předbíhat ležáky, a to jedenáctky a speciály. Podle dat společnosti Nielsen IQ tvořily ležáky už 52,5 % konzumace.
Majitelé hospod se shodují na tom, že lidé v současné době vyhledávají kvalitní a dobře chlazené pivo. Pozorují zvýšený zájem „znalců piva“. Na pivo se chodí hlavně tam, kde je o něj dobře postaráno. Konzumenti si rádi vybírají z různých speciálních či netradičních piv a hlavně oceňují pivní novinky.
České pivovarnictví odvádí ročně na daních okolo 30 miliard korun a zaměstnává zhruba 65 tisíc pracovníků. Teď ho čekají zřejmě klíčové měsíce. Pokud ceny energií a suroviny potřebné k výrobě piva půjdou stále prudce nahoru, pak si namísto dobře vychlazené plzně budeme objednávat vodu z kohoutku. Na ní ale kromě vodáren nikdo nezbohatne a sládci přijdou o práci.
Kam dál? Potraviny na Finmagu:
- Zadarmo „jitrnice“ nevypěstujete. Jak moc se (ne)vyplatí zahrádkaření
- Kam až vystřelí cena chleba? Zdražování základních potravin očima expertů
- Ostrý byznys plný bolesti. Znáte nejpálivější papričku světa?
- Nová doba, nové zvyky. Covid nakopl byznys s funkčními potravinami
- Ve vlastní šťávě. Jak vařil český národ podle porevolučních kuchařských knih
JARNÍ FINMAG JE NA STÁNCÍCH. CO V NĚM NAJDETE?
Zdroj: Finmag„Když měl jít pan Drobný do důchodu, zjistilo se, že grif, kterým dělal vázu Hruška, je nemožné předat dál. Unikátní řemeslný um s ním odešel,“ přiznala v rozhovoru Kateřina Zapletalová.
FIN. Jak investovat, když inflace pádí vzhůru • Česko a Slovensko slaví 30 let. Která země vzkvétá víc? • Kateřina Věra Holna provedla Vinograf covidovou krizí a připravila vstup investorů. Teď míří na šampaňské • Existují novodobí Baťové? • Ondřej Vicena vrací Česko na mapu brýlového designu • V hlavě viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara
MAG. „Zjistit, kdo je chudý, je dost těžké a je tu spousta nejasností,“ říká sociolog Daniel Prokop • Mladá krev českých designérů umí zasáhnout srdce i peněženku zahraničních investorů • Trhák: Tenký červený proužek, který vám denně zachraňuje nervy, kdysi zachránil celý svět. Možná
