Články na téma: alkohol

Před více než deseti lety dostala nápad, dnes se nápoj, který vyrábí, nalévá po celém Česku, na Slovensku i v Rakousku. A Kateřina Kopová právě plánuje mandloňové muzeum. Otevíráme pro vás text z tištěného Finmagu.

Kola úspěšné kurýrní služby Messenger se točí už 32 let. Její spoluzakladatel David Voverka po padesátce zpomalil a začal bilancovat. Spolu s bratrem Alešem usoudili, že je čas užít si života. Stali se akcionáři s poradním hlasem a začali objevovat nové koníčky. Ten Davidův – výroba kvalitních ovocných destilátů od pěstování ovoce až po jeho vypálení –, se ukázal být hodně náročným koněm, ale zkušený podnikatel se nenechal odradit.

Bylo to tak trochu kouzlo nechtěného: tenhle týden jsme se na Finmagu věnovali alkoholu v množství větším než malém. A tak mě při tvorbě dalšího newsletteru napadlo, že bychom se na to mohli podívat blíž. Slovy šéfa palírny Tōsh Distillery totiž člověk nesmí při výrobě alkoholu chlastat, ale ochutnávat. A já si myslím, že to neplatí jen pro výrobce…

Do Těšetic na Olomoucku alkohol zkrátka patří. Pivo a pálenka se tady v bývalém klášterním pivovaru a lihovaru dělaly už od konce 16. století. I proto sem v sedmdesátých letech komunističtí potentáti umístili první výrobnu whisky v bývalém Československu. Jiří Omelka si před pár lety řekl, že na tohle je škoda nenavázat. Tradici teď oprašuje a do pár let chce mít největší palírnu sladové whisky v zemi. Lokální podmínky na to má ideální.

Ve 20. století mělo kouření tabáku na svědomí smrt zhruba sta milionů lidí. Většina z nich pocházela ze dnes bohatých zemí. To se ale pomalu mění a zdravotní zátěž spojená s kouřením se přesouvá z vysokopříjmových států do zemí s nízkými a středními příjmy. A nové odhady znějí děsivě: v 21. století by užívání tabáku mohlo připravit o život až miliardu lidí. Co s tím?

I dobré víno či tvrdý alkohol mohou představovat zajímavý doplněk investičního portfolia. Ať už je řeč o sudu dobré whisky, nebo třeba limitovanou edici jiné lihoviny. Výhodou je, že když tahle investice nevyjde, hořkou prohru si lze i tak náležitě vychutnat.

Během covidu se roční spotřeba piva v Česku razantně snížila, v prvním pandemickém roce byla od 60. let minulého století dokonce vůbec nejnižší. S oživením to ale bude složité. Očekávání hospodských, že se letos vrátí předcovidové časy, mohou zhatit rostoucí ceny energií a surovin.

„Autentisté nejedou na jistotu, neřeší všechno postřiky a pytli s pochybným práškem, co pak končí v nás konzumentech a v půdě,“ říká v obsáhlém rozhovoru o víně Bogdan Trojak.

Má smysl dovolit řidičům dopřát si před jízdou kapku alkoholu, nebo jde o zbytečný risk, který by ohrozil jak řidiče samotné, tak i ostatní?

Omezení prodeje alkoholu snížilo na různých místech světa počet násilných trestných činů. V zemi posedlé bezpečím slušných lidí se k takovým opatřením nikdo nemá.

Převážně muslimské Jordánsko konzumaci alkoholu toleruje, nedá se ale říct, že by z ní bylo nadšené. Když chtěl Yazan Karadsheh otevřít první jordánský řemeslný pivovar, získat povolení a licence mu trvalo téměř tři roky a nakonec musel pomoct přítel „s kontakty ve vládě“.

České zákony potírají opilství už teď přísně. Pokud se ty staré nezačnou vymáhat, nové nic nevyřeší.

Zdá se, že i přes záplavu zahraničních rumů, ginů nebo bylinných likérů, která se na nás valí z reklamy doslova na každém kroku, zůstává řada Čechů věrná klasice – tuzemáku.

„Například u vína jsou Češi stále znalejší a mají chuť poznávat a ochutnávat nové věci. Je dobře, že se tu už nerozlišuje jen mezi bílým a červeným, krabicí a lahví,“ říká v rozhovoru generální ředitel společnosti Premier Wines & Spirits Richard Švéda.

Emily Osterová nabízí racionální pohled na to, jak přemýšlet nad doporučeními a zákazy lékařů.

Nový zákon „řeší“ problém s jedovatými lihovinami: mafie se směje, zato malovýrobci ušlechtilých destilátů si kvůli povinné kauci musí brát milionové půjčky.

Víte, že naše nejlepší vláda v demisi stihla v posledních měsících své existence vyřešit problém, který nevyřešila žádná předchozí porevoluční vláda? Nelegální výrobu a prodej nezdaněného lihu! A jaký že je ten zásadní hřebíček do rakve všem nelegálním míchačům? Kauce! Logické a samozřejmé, že?

Zvýšit daně! Mocnější represi. Snížit daně! Víc kolků. Zdanit metanol jako líh. Zavést státní monopol na prodej lihovin. Nápadů vyvolala metanolová aféra hodně a hodně různorodých. Existuje také hodně zájmových skupin, kterým záleželo na tom, aby uspělo řešení výhodné právě pro ně. A z výsledků se dá usoudit, kdo drží nejvíc moci.

V Česku funguje úplný opak znalostní ekonomiky. Jsme mistři ve vydělávání na tom, že víme něco, co ten druhý neví. Třeba že rum není rum.

Regulace nemusí být vždycky špatná. Pokud ale úřad za svou prioritu vezme zbytečnou buzeraci a pak kvůli jeho nečinnosti na jiných frontách dochází k nenahraditelným ztrátám, není možné ho hájit.

„Nedávné dny poskytly tolik materiálu, že vybrat nejlepší politickou frašku minulého týdne je naprosto nemožné. Bohužel,“ říká Tomáš Prouza a navrhuje tři horké kandidáty. Pochopitelně můžete hlasovat pro svého favorita – nebo nominovat dalšího!