Články na téma: inflace

Spotřebitelské ceny v průběhu března meziměsíčně vzrostly o 0,1 %, za čímž stojí zejména vyšší ceny v dopravě, informoval ve středu Český statistický úřad. Meziroční růst cen se však už druhý měsíc drží přesně na cíli České národní banky (ČNB), tedy dvou procentech. „To potvrzuje, že inflační epizoda v naší zemi skončila,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS.

Tržby v maloobchodě v únoru rostly méně než uváděly odhady. Meziročně se v únoru sice zvýšily reálně o 1,6 %, zatímco trh předpovídal víc než dvouprocentní růst, meziměsíčně ovšem klesly o 0,8 %. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ta jsou podle řady ekonomů spíše zklamáním než potvrzením oživení trhu.

Základní ukazatel ekonomické aktivity, index PMI, zůstal v březnu už dvacátý druhý měsíc v řadě pod 50 body. Pořád ještě ubývá nových zakázek a klesá výroba, ale firmy už vidí světlo na konci tunelu. I když poptávka, zejména ze zahraničí pořád ještě nepřichází.

Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se původně předpokládalo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Základní úroková sazba tak sice poklesla potřetí v řadě, i za příznivého vývoje inflace ovšem stejným tempem jako po předchozím únorovém zasedání rady. Firemní úvěry tak výrazně ani tentokrát nezlevní.

Tržby obchodníků v lednu vykázaly reálný růst o 2,4 procenta a potvrdil se tak trend rostoucího nákupního apetitu zákazníků. Podle odborníků by tržby v maloobchodu měly růst po celý rok.

Spotřebitelské ceny v únoru meziročně vzrostly o dvě procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v lednu. Po více než pěti letech se tak znovu podařil naplnit cíl České národní banky (ČNB). Největší zdražení hlásí stravování a ubytování, zlevnily naopak potraviny a nealkoholické nápoje.

Meziroční míra inflace dosáhla v lednu na 2,3 procenta a vrací se tak do tolerančního pásma. Otevírá se tím prostor pro další snižování úrokových sazeb.

V roce 2023 se tržby v maloobchodě meziročně snížily reálně o 4,1 %. Pokles byl ještě horší než o rok dřív. V prosinci ovšem přišel mírný nárůst a alespoň odlepení ode dna. Ekonomové očekávají, že pozitivní trend letos bude pokračovat.

Co mají společného pandemie covidu, druhý rok brutální ruské války na Ukrajině a rozjíždějící se globální ekonomická krize? První i poslední. Promítly se všude: v politice, ve společnosti, v kultuře. A nutně zamávaly taky s kondicí českého knižního trhu. Začtěte se do ukázky z velkého tématu aktuálního tištěného Finmagu.

Na sklonku minulého roku snížila Česká národní banka (ČNB) základní úrokovou sazbu a v tomto trendu bude zřejmě pokračovat. Na to bryskně reagují banky a snižují úroky na termínovaných vkladech a spořicích účtech, které dosud nesly celkem zajímavé zhodnocení. A nepřeje jim ani aktuální vývoj inflace. Kam teď s volnými penězi?

Tržby v českém maloobchodě se v listopadu meziročně zvýšily reálně o 0,9 %, meziměsíčně vzrostly o 1,0 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel vzrostly meziročně o 4,7 % a meziměsíčně o 0,8 %. Vyplývá to z aktuálních dat zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Ukončil se tím několikaměsíční propad tržeb českých obchodníků.

V prosinci dosáhla meziroční míra inflace na úroveň 6,9 procenta, o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Za celý loňský rok pak ve srovnání s rokem 2022 klesla o 4,4 procentního bodu. A výhled na letošek vypadá velmi pozitivně. Zvyšuje se tak šance na další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců.

Že uplynulý rok nestál za moc, o tom jste si na Finmagu slovy našich komentátorů přečetli až dost. Dnes mi ale dovolte pozitivnější tón. A radostné vyhlídky do roku nového, jak nám je nastínil ve vánočním projevu premiér Petr Fiala.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) se rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na úroveň 6,75. ČNB tím v podstatě ukončuje nejvyhrocenější fázi svého boje s inflací a přechází do fáze postupné normalizace a stabilizace měnové politiky.

Končící rok byl pro Česko neúspěšný. Nebo jinak: ekonomicky to nestálo za moc. Alespoň podle některých srovnání. A výhled na příští rok je přinejmenším chmurný. Jenže vždycky se najdou i dobré zprávy a dokonce i ty výhledy do budoucna mohou být optimistické. Pojďme se na ně podívat a doufejme, že se vyplní.

Rok 2023 nebyl pro tuzemský byznys zrovna jednoduchým rokem. Nepříznivá situace, za níž stojí zejména energetická krize na začátku roku, ale firmy od odměňování svých zaměstnanců neodradila. Z aktuálního šetření Hospodářské komory vyplývá, že 13. plat, vánoční prémie nebo odměnu za letošní rok vyplatí svým zaměstnancům stejně či mírně více firem než loni.

Nemocný muž Evropy. Tak nedávno označil německý deník Die Welt českou ekonomiku. A něco na tom tom je, protože Česko si opravdu nevede dobře. Otázkou ovšem zůstává, co s tím?

Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu října narostly oproti předchozímu měsíci o 0,1 %. Meziroční srovnání ve výši 8,5 % je však momentálně významně zkresleno loňským zavedením vládního „úsporného tarifu“, Ten byl tehdy započítán jako zlevnění energií.

České firmy se potýkají s poklesem poptávky, vysokými cenami energií i vysokou inflací. Většina z nich letošní rok dokonce označuje za horší než covidová léta. Přesto odbory přicházejí s doporučením, aby mzdy zaměstnanců rostly v příštím roce o osm až deset procent. Je to vůbec reálné?

Inflaci v Česku už zřejmě skutečně došel dech. Ukazuje to poměrně výrazné překvapení, o které se postarala data za měsíc září. Tuzemské spotřebitelské ceny oproti předchozímu měsíci poklesly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 6,9 %. Trh přitom vyhlížel inflaci 7,5 % a Česká národní banka 7,2 %.