Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Oběšený parlament je horší než rudý Corbyn

Theresa Mayová se pasovala na královnu brexitu. Jenže komu chce vládnout a jak chce vyjednávat o rozvodu s Bruselem bez většiny v parlamentu?

Na Temži je v posledních letech všechno jinak. Proto, pokud nechcete být zaskočeni hlasováním Britů, očekávejte neočekávané, doporučuje v reakci na volby do Dolní sněmovny evropská mutace webu Politico.

Dobrá rada. Vychází nejen ze čtvrtečních parlamentních voleb, které připravily konzervativce o většinu v Dolní sněmovně a Británii daly „oběšený parlament“ („hung parliament“ – parlament, v němž nemá žádná strana většinu). Je to také poučení z loňského referenda o členství Británie v Evropské unii, ve kterém překvapivě převážily hlasy pro brexit, nebo z nečekaného volebního triumfu vládních konzervativců premiéra Davida Camerona před dvěma lety.

Poddaní královny Alžběty prostě dokážou překvapit – nejen svět, ale také sami sebe.

Premiérka v pokušení

Podlehnout pokušení (v politice) se nemusí vyplatit. Právě to je případ britské premiérky. Theresa Mayová neodolala, když zaslechla, že rudý labourista Jeremy Corbyn, představitel beznadějně zastaralého konceptu levice, je nevolitelný. Tak proč to nevyzkoušet?

Proč nevyužít toho, že soupeře vede socialista ze staré školy, který se chystá znárodňovat a předat (Severní) Irsko Irům (katolíkům)? Větší většina v Dolní sněmovně by se hodila. Jednání o brexitu by bylo snazší. Premiérka by se nemusela tolik ohlížet na všechny frakce toryů a počítat každý hlas.

Co víc, získala by víc času – celých pět let do příštích řádných voleb (původně měly být další volby v roce 2020). Během této doby by mohla zvládnout ekonomickou smršť, která po odchodu z Evropské unie (předpokládaném za dva roky) ve Spojeném království nepochybně propukne.

„Chceme udělat z brexitu úspěch. Proto potřebujeme všeobecné volby a potřebujeme je teď,“ prohlásila premiérka v dubnu, když oznamovala národu své rozhodnutí.

Jenže vidina silné a stabilní vlády se ve čtvrtek rozplynula. Z malé konzervativní většiny (331 z 650 křesel ve sněmovně) se nestala většina větší, ale menšina (317 křesel). Zato nevolitelný Corbyn voliče neztratil, ale získal (z 229 křesel si polepšil na 262).

Hillary z Downing Street

Po volebním propadáku jsou dny Theresy Mayové v Downing Street č. 10 sečteny. Mayová teď má cejch političky, která nedokázala převálcovat „nevolitelného“.

Konzervativci podle všeho už pochopili, že s ní nemůžou jít do dalších voleb. Rychle přibývá těch, kteří nad ní udělali kříž.

Kampaň odhalila slabé stránky premiérky – ukázalo se, že je příliš upjatá a robotická, bez emocí, šarmu a smyslu pro humor. Někteří američtí, ale i britští analytici ji proto přirovnali k Hillary Clintonové.

Na rozdíl od Corbyna nedokázala burcovat voliče. Na otázky odpovídala vyhýbavě a opakovala fráze typu „brexit znamená brexit“ nebo „žádná dohoda (o brexitu) je lepší než špatná dohoda“.

Konzervativcům musí být jasné, že kdyby proti jejich premiérce stál labourista formátu Tonyho Blaira, a ne pro mnoho Britů nepřijatelný levičák Corbyn, neměla by premiérka šanci.

Teď se Mayová pokouší pro konzervativce zachránit vládu tím, že do ní zve partu ultrakonzervativních severoirských unionistů. Může to klapnout. Zejména proto, že Demokratická unionistická strana není proti brexitu a má stejného nepřítele jako konzervativci – labouristu Corbyna, který chce britskou korunu stáhnout ze severu Irska. 

Pro Mayovou však nejsou hlavní problém unionisté, ale vlastní konzervativci. Po utrpěném vítězství je oslabena, její konkurenti (třeba brexitář Boris Johnson) větří snadnou kořist.

Dá se proto předpokládat, že Tezza nevydrží na prestižní adrese v Downing Street o moc déle než do příštích švestek. Nejvýš do vánočního pudingu se švestkami.

Bez většiny ani ránu

Menšinová vláda je pro britský byznys noční můrou. Vysvětluje to Robert Meakin, partner v právní firmě Clyde and Co. v rozhovoru pro deník Telegraph. „Oběšený parlament je nejhorším výsledkem voleb pro byznys. Ekonomika zápasí s nejistotami vyvolanými brexitem, a tak poslední, co si byznysmeni přejí, je chaos ve vládě a spory o její strategii.“

Chris Turner, analytik finanční korporace ING, ještě před volbami varoval: „Maximální chaos by vznikl, kdyby konzervativci měli ve sněmovně 290 až 325 křesel. Nestačilo by jim to na stabilní vládu, ale bylo by to moc pro stabilní vládu labouristů.“

Mnoho britských byznysmenů se obává dopadů „tvrdého brexitu“. Pro ně by stabilní vláda rudého premiéra Corbyna byla lepší variantou než nestabilní kabinet konzervativní premiérky Mayové.

Pravda, Corbyn by patrně zvyšoval daně. Zato by zvolil méně riskantní variantu rozvodu s Evropskou unií. Spojené království by zůstalo na jednotném trhu a v celní unii.

Měkčí brexit

Tvrdý brexit je po volbách beztak mimo hru. Severoirští unionisté už dali najevo, že nepodpoří takový rozchod s bruselskou Evropou, který by poškodil obchod s Irskou republikou.

S jakými brexitovými slogany se teď Mayová vytasí? Kdoví, třeba s žádnými, protože jí na to konzervativci nedopřejí čas.

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK