Vláda práská bičem, odstrašuje od švarcsystému. Zaberou vyšší tresty a odvody?

České vlády se už tři desítky let snaží z ekonomiky vymýtit švarcsystém. Ohánějí se paragrafy, pokutami, tresty vězením. Marně.

Kabinet Petra Fialy letos nasadil proti švarcsystému těžký kalibr. Za systém, ve kterém si zaměstnavatel namísto zaměstnanců pořizuje živnostníky a pracovní smlouvu nahrazuje smlouvou o dílo, hrozí od ledna nejen milionové pokuty, doměření daně i odvodů včetně penále a vězení, ale i zákaz podnikání až na dva roky. Pro podnikatele to může znamenat konec jeho byznysu.

To je zásadní změna. Dosud platila zásada, že podnikatele, který švarcsystém využívá, má trest bolet, ale nemá pro něj být likvidační.

Odvody a byrokracie dusí firmy

Státní inspektoři letos plánují provést minimálně 19 200 kontrol. Podstatná část z nich bude zaměřena právě na odhalování podnikání, které je pokládáno za nelegální – zákon o zaměstnanosti nařizuje, že závislá práce, ve které je zaměstnavatel nadřízen pracovníkovi, by neměla být založena na obchodní, ale pracovní smlouvě.

Zafunguje tahle hrozba? Na část podnikatelů patrně platit bude. Mnohé ale od najímání živnostníků-spolupracovníků neodradí.

Hlavní důvod, který stál u zrodu švarcsystému, zůstává – snaha vyhnout se vysokým odvodům na sociální a zdravotní pojištění, které náklady na zaměstnance výrazně prodražují. Tvoří totiž víc než třetinu jeho hrubé mzdy.

Shutterstock

Digitalizujeme, na padlé živnostníky nehledíme. Proč si stát neváží OSVČ?

Váží si stát živnostníků? Jeho vrchnostenský přístup k těm dříve narozeným, kteří s digitálními technologiemi nevyrostli, tomu nenasvědčuje, píše ve svém dalším komentáři Pavel Jégl.

Příručka ministerstva financí Státní rozpočet 2024, vydaná koncem března, připomíná, že v roce 2022 mělo Česko druhé nejvyšší odvody na povinné pojistné mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tyto odvody, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé i OSVČ, dosahovaly v roce 2022 v Česku 15,8 procenta HDP. Nejvíc přitom na odvodech zaplatil zaměstnavatel.

A to není vše. K vysokým odvodům si podnikatel u zaměstnanců ještě musí připočíst vysoké administrativní nároky, které na něj klade státní byrokracie. Je povinen evidovat jejich pracovní dobu, přesčasy, placená i neplacená volna, dovolené a tak dál. Aby tohle zvládl, musí si zpravidla najímat další (neproduktivní) zaměstnance. Jeho náklady se tak nabalují jak sněhová koule.

Vláda obrátila kormidlo

Pro podnikatele je lákavé zákon obejít a místo drahého zaměstnance si pořídit levnějšího živnostníka, u něhož nadto nebude mít potíže s výpovědí. Na webu jsou k mání způsoby, jak to udělat a najdete tam i právníky, kteří pomohou švarcsystém nastavit tak, aby minimalizoval rizika z postihu za nelegální práci.

Dá se proto očekávat, že pokušení srazit mzdové náklady najímáním živnostníků na práci zaměstnanců jen tak nezmizí. Ani pod hrozbou tvrdých sankcí. A patrně ani poté, co vláda začala sjednocovat odvodovou zátěž. 

Kabinet tímto směrem vykročil jinak, než zprvu hlásal. V původním programovém prohlášení se zavázal, že sníží odvodové zatížení firem aspoň o dva procentní body. Z revidovaného prohlášení, které vydal letos v březnu, tento slib pod tlakem rozpočtových schodků vypadl.

Místo toho se zvýšily odvody OSVČ, což v programu vlády nebylo. Mezi lety 2024 až 2026 se jim má minimální vyměřovací základ na sociální pojištění zvednout z 25 procent na 40 procent průměrné mzdy. Poroste tedy o pět procentních bodů ročně. Dá se tedy předpokládat, že živnostníci zaúpí a budou od svého zaměstnavatele (objednavatele služeb) požadovat vyšší odměny.

Nahlíženo původním záměrem to kabinet myslel dobře, chtěl snížit náklady podnikatelů. Jeho plány však dopadly jinak – jako vždycky.

Dočkáme se reformy daní?

Copak ale mohly dopadnout líp? Nižší odvody by zvýšily už nyní povážlivý schodek na důchodovém účtu, který se jen za první dva měsíce roku vyšplhal na šestnáct miliard, a vyvrtaly by další díru do chronicky deficitního státního rozpočtu.

Zabránit by tomu mohlo radikální ořezání výdajů. K němu se však vláda nechystá. A nepřipravuje ani zásadní reformu daní, při níž by snížení odvodů bylo vyváženo zvýšením některých daní. Tím by se zavedl systém, který platí ve většině evropských zemí a ve kterém jsou sociální výdaje placeny z podstatně části z daní. S odchodem početné generace Husákových dětí do důchodu se takové změně beztak nevyhneme.

Zatím odvody zůstávají vysoké. Zaměstnanci jsou kvůli nim pro zaměstnavatele drazí, zatímco práce poměřovaná výplatou zaměstnance je levná. Švarcsystém dosud nezmizel.

A takhle my tady žijeme.

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Financování je stále problém, hlásí firmy. Místo investic volí strategii přežití

• Obrat! Podnikatelé konečně zas věří, že se ekonomika zvedne

• Odečitatelné položky 2024. Snižte si daňový základ na minimum

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag