Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Evropu si rozvracet nedáme!

| 12. 12. 2016 | Vstoupit do diskuze – 2 komentáře

Brexit Britům nedarujeme a spočítáme jim konečně i vzpurnou Maggie T.!

Evropu si rozvracet nedáme!

Formálně vzato, odchod Británie z Evropské unie ještě nezačal. Už teď je ale zjevné, že do kategorie přátelských rozvodů patřit nebude. Část bruselské Evropy chce ostrovní monarchii za rozhodnutí odejít vytrestat. Aby všem bylo jasné, že opouštět společenství se nevyplatí a že mimo Unii je hůř než uvnitř.

Nedávno to potvrdil Robert Fico. Slovenský premiér pravil: „Největší prohrou Evropské unie bude, když vyjednávání s Británií skončí tak, že vítězně z něj vyjde Británie. To bude nejlepší příklad pro další státy Evropské unie, aby uvažovaly o tom, jak dělat do budoucna svá vlastní rozhodnutí v podobě nějakých referend.“

Na papíře i do čtečky

Takže jakápak referenda? Bruselu věrní demokraté se nemůžou nechat zviklat lidem. A biřmovaný katolík, potom komunista a terazky premiér země, která Evropské unii předsedá, si dobře pamatuje, že z tábora míru a socialismu se neutíká.

Fico ale není jediný, a už vůbec ne ten nejvlivnější politik, který chce Brity za jejich volbu trestat. Stejně se vyjadřují členové německé koalice nebo Francouzi. Prezident François Hollande prohlásil: „Musíme jim [Britům] hrozit, musí pochopit rizika, musí za ně platit.“

Hollande je důkazem, že francouzský establishment nikdy nestrávil rabat, který ze zbytku Evropy v roce 1984 vymámila neústupná Margaret Thatcherová. Rovná se dvěma třetinám rozdílu mezi částkou, kterou Britové do společného rozpočtu odvedou a sumou, kterou později dostávají v dotacích a příspěvcích zpátky.

„Jacques Delors [bývalý předseda Evropské komise] se musel vypořádat s krizí vyprovokovanou Margaret Thatcherovou. […] Thatcherová chtěla v Evropě zůstat a dostala za to tučný šek. Dnes chtějí Britové odejit a nechtějí zaplatit nic. A to přece není možné,“ pohoršil se Hollande po schůzce s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a hlavním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem.

Kdo nejde s námi…

Francouzský socialista v květnu v Elysejském paláci končí. Účet za brexit budou sestavovat jiní. Jak bude vypadat? Záleží na rozvodové dohodě.

Některých závazků se ale Britové sotva zbaví. Například úhrad za dřív schválené projekty, které budou splatné až v příští dekádě – po roce 2020, v němž končí nynější rozpočtová sedmiletka Evropské unie. List Financial Times je spočítal na dvacet miliard eur (sedmnáct miliard liber).

Deník nicméně předpokládal, že i po brexitu bude Unie vracet Britům jejich rabat. To ale Francouzi a Němci nemají v plánu, upozorňují, že rabat je vázaný na členství v Unii, které by Britům mělo v roce 2019 skončit (Lisabonská smlouva v článku 50 dává na dojednání rozvodové smlouvy dva roky a premiérka Theresa Mayová chce podat výpověď z Unie příští rok v březnu.)

Lidé kolem unijního vyjednavače Francouze Berniera odhadují účet, který Britové dostanou za brexit, na 40 až 60 miliard eur (33 až 50 miliard liber). Přiklánějí se k horní hranici. (Pro srovnání: průměrný čistý příspěvek Británie do unijní pokladny, tedy rozdíl mezi platbami na jedné straně a příjmy s rabatem na straně druhé, dosahoval mezi lety 2010 a 2014 sumy 7,1 miliardy liber ročně (8,3 miliardy eur).

Kromě toho je jasné, že německo-francouzský tandem bude po britských odpadlících žádat také platby za přístup na jednotný trh (od Norů inkasuje Unie ročně téměř 400 milionů eur) i za unijní pas umožňující poskytovat finanční služby v eurozóně.

Barnier nicméně nabídl „slevu“ – zmínil, že sedmadvacítka může cenu za brexitový účet snížit, pokud Britové podepíšou dohodu o přechodných vztazích po roce 2019, v níž se zavážou platit řádné příspěvky členské země do doby, než definitivně vystoupí. (Málokdo věří, že se to podaří do dvou let.)

Brexiťáky tím nepochybně dopálil.

Dva hroby

Vůdci sedmadvacítky dělají na Brity ramena. Vypadá to, že se je chystají nakrouhat na nudličky.

Není pochyb, že Němci a Francouzi mají na ostrovany vztek. Sotva však vyhrotí rozvodové rozhovory do příliš dobrodružných sporů nebo dokonce obchodní války.

Spojené království je jiná váhová kategorie než Řecko. Británie je pro Německo třetí největší vývozní zemí, pro Francii pátou. Ostrované navíc vydatně podporují kontinentální ekonomiky dovozem zboží – například německých aut a francouzských vín.

Pokud by byli Němci s Francouzi důslední, pomstu dotáhli do konce, zavrhli kompromisy a Brity exemplárně vytrestali, měli by si vzpomenout na slova klasika: „Když se chceš pomstít, vykopej dva hroby…“

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

pavel kratochvil | 12. 12. 2016 19:42

V Británii je docela silné volání po "Hard Brexitu" a názor, že se Británii nic moc nestane, když opustí jednotný trh je docela hlasitě slyšet

+5
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK