Popularita SUV je sice pohroma, ale vypouštěním pneumatik to nezachráníte

Spalovací motory udělaly od začátku století obrovský pokrok ve výkonech a především v efektivitě. Za to, že průměrná spotřeba paliva nejenže neklesá, ale dokonce stoupá, může především to, že si lidé začali v mnohem větší míře kupovat vysoká pseudoterénní auta.

Offroady, SUV a crossovery sice nemusí nutně být větší než běžný kombík nebo hatchback (k tomu se ještě dostaneme), ale jsou vyšší a těžší. Kvůli hmotnosti pak mají vyšší spotřebu při akceleraci, tedy typicky v městském provozu, a kvůli větší čelní ploše zase na dálnici. Výsledkem tak je vyšší spotřeba a tím logicky i vyšší emise.

SUV tak negují naprostou většinu pokroku, kterého bylo dosaženo díky modernějším a efektivnějším motorům. Místo aby lepší motory vedly k úsporám, použijeme je na to, abychom rozhýbali těžší auta. Vyšší hmotnost navíc znamená větší brzdy a jejich intenzivnější využití a víc opotřebení pneumatik – což zvyšuje emise mikročástic z obojího.

Skoro všechny výhody SUV nebo crossoveru, s výjimkou vysokého posezu, se dají nahradit zvýšeným kombíkem...

Samé nevýhody

Těžší auta navíc hůř zatáčejí i brzdí, což je činí náchylnějšími k nehodám. Jakkoliv jízdní vlastnosti nových aut došly tak daleko, že je to skoro jedno, pořád se můžete dostat do situace, kterou byste s nižším a lehčím autem ubrzdili. Přes SUV je také hůř vidět a kvůli své výšce jsou oproti „nízkým“ autům nebezpečnější pro všechny ostatní účastníky provozu.

Shutterstock

Parkovací místo zdarma aneb Když se z pravičáků stávají soudruzi

Všichni víme, že žádný oběd není zadarmo a mocná neviditelná ruka trhu je lék na každou bolístku. Parkovací místo zdarma je ale lidské právo.

Z pohledu ekologa, ekonoma a dokonce i nadšeného řidiče by se tak SUV dala shrnout slovy „všechno špatně“. Přesto představují stále se zvětšující část trhu. Protože jsou vysoká, je z nich lépe vidět a při jejich řízení máte oči mnohem blíž výšce, v jaké je máte při chůzi. Mám podezření, že právě tohle může podvědomě mít mnohem větší vliv, než si uvědomujeme.

Zároveň SUV nabízejí pocit bezpečí díky své velikosti, dojem praktičnosti, který může a nemusí být reálný a možná až v poslední řadě to, kvůli čemu původně vznikla – schopnost jezdit i mimo silnici.

Skoro všechny výhody SUV nebo crossoveru, s výjimkou vysokého posezu, se přitom dají nahradit zvýšeným kombíkem typu škodováckých „scoutů“, „allroadů“ od Audi, „allterainů“ od Mecedesu či volváckých „cross country“. Nabízejí podobný vnitřní prostor, podobné „terénní“ schopnosti, srovnatelnou bezpečnost. Ale nedají vám pocit, že jste své rodině pořídili to největší, nejbezpečnější a nejpraktičtější, co bylo k dostání.

A za tenhle pocit jsou lidi ochotní platit docela dost. Jak v pořizovací ceně, tak provozních nákladech.

Cestou k úspornějším a ekologičtějším autům by bylo vydat se zcela opačným směrem. Dosáhnout toho, aby „trendy“ byla auta lehká a placatá...

Neúprosná ekonomika SUV

Právě to pak vede automobilky k tomu, že paradoxně sahají k SUV, i když je potřeba splnit požadavky emisních předpisů. Ještě větším paradoxem je, že za současným boomem této kategorie stály postupně dvě různé sady předpisů, které měly snížit spotřebu a emise.

Málokdo dnes vzpomene, že SUV vznikla na základě amerických předpisů CAFE, které regulují průměrnou flotilovou spotřebu. Ty přiměly automobilky k nápadu je obejít tím, že budou vyrábět cosi jako kombík na podvozku lehkého náklaďáku a dostanou se tak do kategorie „truck“, která měla pro spotřebu vyšší limity.

V dnešní Evropě je pak jedinou cestou, jak se dostat pod kritickou hranici 50 g/km CO₂, použití drahých technologií – elektrického nebo plug-in hybridního pohonu. Protože testy spotřeby WLTP začínají u hybridů s plnou baterií, může i obrovské hybridní SUV vykazovat udávanou spotřebu pod dva litry na sto a získat tak „ekokredity“ navíc. Realita je samozřejmě, pokud nenabíjíte každých pár desítek kilometrů, jiná.

Jak už jsem psal v dřívějším článku, cestou k úspornějším a ekologičtějším autům by bylo vydat se zcela opačným směrem. Dosáhnout toho, aby „trendy“ byla auta lehká a placatá místo těžkých a vysokých, ale není zrovna jednoduché. A snažit se je zákazníkům vnutit regulacemi je snad ještě těžší.

Potud by se mohlo zdát, že vyfukovat esůvéčkům ventilky je skvělý nápad. Tahle auta jsou špatná skoro pro všechny okolo a v některých ohledech snad i pro své majitele. Tak proč jim nevypustit kola, aby si majitelé příště koupili něco rozumnějšího?

Pokud jste člověk, který chce vypouštět velkým zlým autům pneumatiky, zároveň se dost pravděpodobně v autech nevyznáte.

Ekologická zhovadilost

Důvodů, proč je tenhle nápad pitomost galaktických rozměrů, je spousta. Můžeme začít od těch „banálních“, jako třeba že na cizí auta se prostě nesahá a zdánlivě „neškodné“ vypuštění kol může napáchat majiteli nemalé škody. Pneumatiky se při delším stání ve vypuštěném stavu mohou poškodit, moderní auta často nemívají rezervy a vypuštěné kolo tak znamená nákladný odtah. Navíc nikdy nevíte, k jak zásadní cestě bude majitel své auto potřebovat.

I pokud ale nepěstujete úctu k majetku druhých a netrápí vás ohledy na to, jaké náklady a potíže jim způsobíte, je to pořád idiotský nápad. Třeba proto, že tím děláte nejhorší možné PR všem ekologicky smýšlejícím lidem. Nebo si snad myslíte, že si někdo kvůli riziku vypuštění kol koupí místo obřího SUV maličký hatchback? Zamyslete se znovu...

Pokud jste ale člověk, který chce vypouštět velkým zlým autům pneumatiky, zároveň se dost pravděpodobně v autech nevyznáte. Vaše definice SUV pak nejspíš bude něco jako „takové to velké ošklivé auto“. Tady ovšem narážíme na několik komplikací. První z nich může být třeba to, že SUV vůbec nemusí být velké. Označení SUV, crossover a offroad se dají velmi zjednodušeně vyjádřit v tom, jak je dané auto především vysoké (viz box vlevo).

Ne vždycky tak SUV na první pohled poznáte a přístup „je to velké, tak je to SUV“ nemusí vůbec stačit. A i když ho poznáte, nemusí to být zrovna to auto, které je tak zlé k planetě. Třeba taková Škoda Karoq je naprosto bez pochyby zástupce kategorie SUV. Zároveň je to ale auto velikostí podobné hatchbacku Scala a výrazně menší než třeba Octavia. Tomu odpovídá i relativně rozumná spotřeba – větší než u odpovídajícího hatchbacku, ale menší než třeba u leckterého velkého kombíku s velkým motorem.

Sesterský Kodiaq pak představuje ještě zajímavější otázku, protože na půdorys Octavie dokáže „vecpat“ místo spíše podobné Superbu a především tři řady sedadel. Rozvážet třeba děti do školy takovým SUV a domluvit se mezi sousedy, aby bylo vytížené, je tak mnohem ekologičtější než jet každý zvlášť svojí malou a úspornou Fabií.

Range Rover s benzinovým osmiválcem nejspíš pro planetu nebude dobrou zprávou v žádné konstelaci hvězd, ale...

Elektrický nepřítel

A to jsme se ještě nedostali k tomu, že SUV mohou být také hybridní nebo i elektrická. Což samozřejmě není samospasitelné, i elektrický vůz má nějaké emise, ale ty jsou obvykle výrazně nižší a navíc přesunuté mimo obydlené oblasti. Že žádný ekologický aktivista nebude tak pitomý, aby vypouštěl kola elektrickým SUV? I to se už v několika případech stalo.

U elektrických aut je přitom situace ještě komplikovanější kvůli bateriím v podlaze, které dělají z vyšší karoserie crossoveru nebo SUV přirozenou volbu. Ve spojení s tím, že lidé SUV chtějí a jsou za ně ochotní platit to znamená, že udělat ho jako SUV je nejschůdnější cesta, jak elektromobil učinit konkurenceschopným a prodat ho. Malá elektrická autíčka totiž nejsou o moc levnější než elektrická SUV a tudíž za ně málokdo chce platit.

Takto bychom mohli pokračovat dál. U toho, jestli je SUV dobrou, nebo špatnou (nebo alespoň akceptovatelnou) volbou z hlediska životního prostředí, závisí na nezměrném množství proměnných. Range Rover s benzinovým osmiválcem nejspíš pro planetu nebude dobrou zprávou v žádné konstelaci hvězd, běžné SUV střední velikosti, kterých se kupuje nejvíc, ale může být jen o málo horší než kombík.

Jestli nám poslední desítky let něco ukázaly, pak to, že regulovat, čím by měli lidé jezdit, je často kontraproduktivní a většina takových pokusů vede k naprosto jiným než zamýšleným efektům. Regulace přitom píšou lidé, kteří se danou problematikou profesionálně zabývají a spolupracují s lidmi, kteří auta vyrábějí.

Aktivista, který se snaží téhož dosáhnout guerillovou cestou útoku na majetek někoho jiného naopak obvykle o autech neví téměř nic. Jeho snaha rozlišit, které auto je „správné“ a které je „špatné“, je tak odsouzena k ještě spektakulárnějšímu neúspěchu.

Takže, nevypouštějte lidem kola. SUV jsou sice móda poněkud hloupá, ale spousta z nich má svůj smysl a účel. Nechte jejich ventilky být.

Kam dál? Autíčkář Vojtěch Dobeš na Finmagu:

• Paradox aut budoucnosti: čím lepší autopilot, tím spíš vás zabije
• Bohatí elektromobilem, chudí pěšky. Vážně se blíží konec dostupných aut?
• Když ceny fungují naopak. Tohle Bentley hraje jinou ligu
• Česká ekonomika v ohrožení. Umře český autoprůmysl na elektřinu?
• Po třiceti letech v buchance. Jak se řídí ruská živoucí fosilie?

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag