Články na téma: zaměstnanecké benefity

Čeští startupisté a investoři poslali premiérovi petici, ve které ho žádají o přijetí funkčního zákona o zaměstnaneckých akciích. Proč vlastně u nás už dávno takový zákon nemáme? A proč i tímto opatřením vyháníme technologické firmy do zahraničí?

Daňová podpora nefinančních benefitů, které poskytují firmy svým lidem, měla být napřed úplně zrušena. Nakonec v osekané podobě přežila. Svazuje to zaměstnavatelům ruce a znevýhodňuje to střední a menší firmy, které nezvládnou konkurovat těm velkým s týmy daňových optimalizátorů?

Odolá vláda tlaku zaměstnavatelů a odborů a zruší daňová zvýhodnění firemních benefitů? Zaměřit by se měla na ještě větší množství výjimek.

Zaměstnanecké akciové programy, v nichž mohou lidé získat podíl na úspěchu firmy jako benefit ke své mzdě, mají být příležitostí pro firmy a motivací pro zaměstnance. Nadnárodní firmy už tento motivační nástroj používají běžně, ty české ale brzdí neutěšená legislativa. Změní se to vůbec někdy?

Fotbálek, lezecká stěna, spací koutek či neomezená dovolená. Firemní benefity, o kterých už slyšel kdekdo. Čím dál častěji ale firmy přicházejí i s takovými bonusy, které suplují i běžnou sociální politiku státu. Nově se k nim řadí původně novozélandská společnost FNZ, která svým zaměstnancům zaplatí půl roku péče o jejich potomka. A nejen to.

Na počátku podnikání Jana Langera stálo nahnuté zdraví. Neustálý stres a nedostatek času na jídlo ho přivedly ke spásné myšlence dostat kvalitní potraviny přímo do firem. Dnes jeho společnost provozuje téměř 150 chytrých lednic napříč Českem, které přesně tenhle účel plní. Vítejte u dalšího dílu ze série textů mapujících život podnikatelů v Česku.

Řeší to celý svět, respektive minimálně ta část, kam vstoupily platformy jako Uber, Lyft či AirBnB. Jsou lidé vydělávající na těchto službách jejich zaměstnanci, nebo samostatní podnikatelé? V Kalifornii se v tomto boji otevřela nová bojová linie. Ale za jakou cenu.

Kdy budeme v Česku chodit do práce jen čtyři dny v týdnu? Ptáme se ekonomů, politiků, analytiků, zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Stravenky patří mezi nejrozšířenější a nejpopulárnější zaměstnanecké benefity. Když tedy ministerstvo financí přišlo v souvislosti s novelizací zákona o daních z příjmů s nápadem na změny v systému podpory zaměstnaneckého stravování, vzbudilo to značný rozruch.

Odbory chtějí zkrátit pracovní dobu a prodloužit dovolenou. Podaří se jim návrh prosadit? Co to bude znamenat pro zaměstnavatele? A jak bude vypadat pracovní trh za pár let?

Potýkají se skutečně české podniky se stále větší fluktuací absolventů, jak napovídají průzkumy? Jaký mají recept na to, aby jim tito zaměstnanci po roce neutekli ke konkurenci? A co si o přelétavosti mladých lidí myslí? Ptáme se personalistů.

Je ti nevolno? Vezmi si volno, my to zkoumat nebudeme. Takzvané sick days, dny zdravotního volna, nabízí jako benefit svým zaměstnancům řada firem. Teď je tu ale nápad vepsat do zákona, aby je zaměstnancům dávali všichni zaměstnavatelé. Aby se prý vykompenzovaly údajné neblahé dopady toho, že se za první tři dny pracovní neschopnosti neplatí náhrada mzdy.

Zaměstnavateli se vyplatí dát zaměstnanci stravenky místo peněz. Jsou daňově zvýhodněné, nemusí se z nich odvádět daň a povinná pojištění. Přitom ale často jako peníze fungují. Už i samy stravenkové firmy přicházejí s nápady, že by se stravenky daly používat jen v pohostinství, nikoli k nákupům v obchodech.

Kdo bude chtít dál využívat daňové výhody u investičního životního pojištění, přijde o možnost vybírat z něj volně peníze. Zůstane pak příspěvek na pojištění oblíbeným zaměstnaneckým benefitem? Nevezmou (nebo neberou už) někteří zprostředkovatelé změnu za záminku ke zbytečnému rušení pojistek a nucení pojistek nových? Nebudou změny mít nějaké jiné, nechtěné důsledky?

Penzijní reforma dokázala jednu velkou věc: nikdo už nemůže říkat, že nevěděl, že penzijní systém má pořádný problém a že se každý musí přičinit, aby ve stáří mohl důstojně žít. Víme tedy, že musíme něco dělat. Teď ještě přijít na to, co by to mělo být. S hledáním odpovědi ovšem reformátoři lidem nepomohli. Možná dokonce naopak.

Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích zatím zajímá hlavně lidi z branže: pojišťovny a jejich zaměstnance, pojišťovací agenty a finanční poradce. Jejím cílem je ale ochrana spotřebitele. Snaží se zpřehlednit trh, pojišťovnám a pojišťovákům přidává povinnosti... Mohla by ale také znamenat ohrožení zaměstnavatelských příspěvků na životní pojištění. A to by leckoho zabolelo.

Zatímco „ekonomové bez přívlastku“ mají někdy tendenci motivaci člověka k takovému či onomu jednání vysvětlit jen finančním či hmotným ziskem, behaviorální ekonomové, jako je Petr Houdek, se snaží odhalovat motivaci skutečnou, často mnohem složitější. Ukazuje se, že jen část našeho jednání se dá vysvětlit rozumově. Ostatně... ne každý má v každé situaci dost informací (a nakonec i rozumu samotného), aby se dokázal racionálně rozhodovat.

Brazilská průmyslová společnost Semco se zbavila manuálů a předpisů, sekretářek a archivů, prohlídek na vrátnici a dalších věcí, „bez kterých to nejde“. A jde to. Už skoro třicet let.