Články na téma: veřejné finance

Prezident Petr Pavel podepsal vládní novelu týkající se snížení červnové valorizace důchodů. Vláda už však přemýšlí nad dalším zpomalením růstu penzí. Jednou z variant je i zrušení mimořádné valorizace, nově by průměrné důchody nemohly růst podstatně rychleji než průměrný výdělek. Neexistují ale lepší prostředky, jak zamezit kolapsu penzijního systému?

Kabinet Petra Fialy se na jedné straně chystá škrtit výdaje, na straně druhé zatěžuje rozpočet budoucími výdaji. Sliby „nenecháme nikoho padnout“ a „vykurýrujeme státní finance“ jsou však neslučitelné.

Pokusím se zahrát si na ďáblova advokáta v oblasti daní. Popustím uzdu fantazii a zapojím se na chvíli do perverzní hry s názvem „jaké daně lze ještě zvýšit nebo zavést“. Ohledy na možné důsledky (ať už politické, či jiné), ať jdou stranou. Budu se dívat na ekonomiku očima někoho, jehož cílem je dostat z ní co nejvíc peněz.

V rámci úspor ve veřejných rozpočtech vláda Petra Fialy plánuje zrušení několika daňových výjimek a úlev. Na ráně by mohlo být i takzvané školkovné. Nešel by ale takový krok proti snaze podporovat mladé rodiny? Zeptali jsme se expertů.

Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku.

Spotřebitelská inflace v prosinci v meziročním srovnání zvolnila na 15,8 % z listopadových 16,2 %. V souhrnu za celý loňský rok spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 15,1 %, což je nejvýraznější meziroční nárůst cenové hladiny od roku 1993. Letos začne inflace zpomalovat až ve druhém čtvrtletí.

Dluh vládních institucí ve třetím čtvrtletí 2022 dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Je to dosud nejvyšší dluh v historii. Poslední čas na nápravu má vláda po prezidentských volbách.

Na počátku roku si přejeme, abychom se měli líp. Jenže je v tom háček: čím líp se letos budeme mít, tím hůř nám může být v příštích letech. Dost bude záležet na vládních krocích.

Vláda Petra Fialy se v prvním roce nechala zbytečně zahnat do defenzivy. Chybné bylo hlavně její rozhodnutí rezignovat na adresnou pomoc. Na mezinárodní scéně naopak zabodovala.

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Ministr financí Zbyněk Stanjura začíná nalévat čistého vína. Kapku po kapce dává najevo, že v budoucnu od státu získáte míň, a přitom zaplatíte víc.

Má být prezident aktivním účastníkem diskusí při vzniku státního rozpočtu? A jaká vlastně vede cesta z nebezpečného trendu stále rychlejšího zadlužování Česka? Byly by řešením vyšší daně? Startujeme sérii ekonomických anket, na které odpovídají kandidáti na prezidenta 2023.

Vláda vypravila funus EET. Tenhle projekt není třeba oplakávat, obejdeme se i bez něj. K pláči je však česká politika, která se potácí ode zdi ke zdi.

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

S narůstajícím schodkem státního rozpočtu musí vláda hledat cesty, jak zvýšit příjmy. V posledních dnech se tak po několika letech otevřela i otázka placení školného na vysokých školách. Mělo by jeho zavedení na erár skutečně zásadní pozitivní vliv? A byl by to vůbec dobrý krok? Zeptali jsme se expertů.

Je všeobecně uznávanou pravdou, že vláda, která má na krku rostoucí výdaje, musí být v pokušení zvyšovat daně. Než ale začneme řešit otázku zvyšování daní, zamysleme se nad možností úspor ve výdajích.

Vláda ponížila rozpočtový schodek meziročně o 48 miliard, ale její daňový příjem je o 111 miliard vyšší. Zlepšení hospodaření je tedy jen výsledkem inflace a vyššího daňového výběru, ukazují aktuální data ministerstva financí.

Tuhle pohádku známe všichni: jí, žere, roste a roste. Místo Otesánka je to ovšem státní správa, která i přes neustálé sliby kyne dál. Nejinak je tomu u kabinetu Petra Fialy, který státním rozpočtem na příští rok dokonce zpochybňuje své předsevzetí o šetření a úsporném státu.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se ještě prohloubí. Postarají se o to dotace, kompenzace a cenové stropy. Obrat směrem k udržitelnosti financí přitom není na obzoru.

Vláda konečně naznačila, jak chce zvládnout energetickou krizi. Podoba a výsledek jejího záchranného projektu je ovšem zatím nejistý.

Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok ve výši 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhnul vládě, která ho nakonec také schválila. Co je ale horší, to jsou vyhlídky na další roky.