Články na téma: Rusko

Finanční trhy se po vpádu Ruska na Ukrajinu významně zachvěly, ale to nejhorší už máme možná za sebou, říká v dalším díle Finmag podcastu analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Zda má ale smysl naskakovat do investic v Rusku, si není zcela jistý. „To je těžká otázka, ale já bych to nikomu nedoporučil,“ přiznává. I podle něj ale platí, že na každé krizi lze vydělat.

Putin bude chtít za plyn a dost možná i ropu rubly. To řadovým Čechům zdraží plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty, protože budou muset zaplatit zvýšená rizika, včetně kurzového.

Kdo se vypravil autem někam na jih a třeba i mimo Evropu, musí Čechy za volantem považovat za hotové anděly ve škodovkách. Proč vlastně tedy máme nějaké dálniční limity?

Evropa přijímá jednou sadu sankcí za druhou. Nákup ruských uhlovodíků však zůstává nedotčen. Pro Rusko to přitom je důležitý zdroj příjmů, který mu pomáhá udržovat v chodu válečnou mašinérii a vést válku na Ukrajině.

Pravda a láska nakonec zvítězí, čekání si ale zkrátíme čtením spíš neveselým. Chytré čtení (nejen) na víkend je tu.

Jak reagovat na současný vývoj trhů? Je teď vhodná doba pro investování, nebo se očekávají další propady? Těmito otázkami se zabývá analýza investiční platformy Portu.

Do Evropy dorazila válka. Nejvyšší čas probudit se ze snu o nízkých daních.

Proč zdražuje benzin? Proč rostou ceny pšenice? A jaký problém musí řešit česká energetika? Lukáš Kovanda komentuje vliv západních sankcí vůči Rusku na ceny důležitých komodit.

Jen co Čína zakázala těžbu bitcoinu na svém území, její objemy jinde náhle vzrostly. Krvavě potlačené lednové protesty proti růstu cen plynu a energií v Kazachstánu tak už jen zviditelnily atraktivitu středoasijských republik pro těžaře bitcoinu. A obecně i fenomén kryptoměnové „těžební migrace“.

Nezávislost Evropy na Ruské ropě a především plynu žádné obnovitelné zdroje nezajistí. Pokud to myslíme s odstřižením od ruských trubek vážně, musíme hledat jiné alternativy. Ta hlavní naděje se skrývá třeba ve frakování, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Stahování zahraničních firem ze země, padající rubl, fronty před bankomaty, ale i omezené možnosti cestování, přístup k sociálním sítím či nezávislým informacím. Také vás zajímá, jak to všechno vnímají Rusové? Přinášíme autentický vhled „za oponu“.

Evropská unie patří k pionýrům zelené bezemisní energetiky, přitom je největším dovozcem fosilních paliv na světě. Odstřižení energetiky od Ruska tak bude pořádně bolet. A do hry se vrátí i zatracované uhlí.

Kdysi hlava celého Sovětského svazu, dnes tržní ekonomika s řadou nešvarů. Ruská federace, jejíž vývoj je už víc než 20 let spojený se jménem Vladimira Putina, aktuálně čelí za svou invazi na Ukrajinu nebývalým sankcím ze strany Západu. Jak si do té doby ekonomika Ruska vedla? A má vůbec šanci to ustát?

Jak vnímá aktuální dění kolem války na Ukrajině věda? Historik Miroslav Vaněk z Akademie věd ČR se snaží najít paralely z minulosti. A obává se, že kdyby se historie opakovala, dost možná stojíme na prahu události, která nemá obdoby.

Rozkolísané světové trhy, oslabující koruna, rekordní ceny plynu, nafty i benzinu. To jsou jen ty z nejviditelnějších přímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu na českou ekonomiku a domácnosti. Na co se ale máme připravit dál?

Válka mění perspektivy a plány. Co bylo důležité včera, je méně důležité dnes a zítra. Válka na Ukrajině dala prý zapomenout na všechny „Green Dealy“ světa, protože starost o bezpečnost – ať už vojenskou, nebo energetickou – je bližší než úzkostná starost o klima. Přitom jedno riziko nevylučuje druhé. Naopak. Starost o budoucí bezpečnost se bez starosti o klima rozhodně neobejde.

Tak se to stalo. Z kohoutku neteče voda, v zásuvce není proud. Den. Dva. Týden. Měsíc. Jak přežít? Odpověď hledají preppeři. V době ruské invaze na Ukrajinu mimořádně důležité téma, které pro vás odemykáme z historického vydání tištěného Finmagu. Dost možná se totiž bude hodit.

Putinova benzinová pumpa rozpoutala válku. Rusy čekají špatné časy. Také my bychom s nimi ale měli počítat.

Odpojení ruských bank a firem ze světových trhů by mělo horší dopad než odpojení ze SWIFT. A kombinace opatření by byla doslova zničující. Sankce proti Rusku ovšem budou mít znatelný dopad i na západní trhy.

Ukrajinská krize jistojistě osekala optimismus, který na akciových trzích vládl v posledním roce. Nicméně si musíme přiznat, že z pohledu globálních finančních trhů bude mít tato situace jen omezený vliv.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok varuje před ještě vyšší inflací způsobenou konfliktem na Ukrajině. Vlastně tak vysvětluje, proč se Západ bojí tvrdších sankcí vůči Rusku. Platí, že čím tvrdší sankce, tím vyšší inflace.