Články na téma: mezinárodní obchod

Ekonomický vývoj v Německu nepůsobí dobrým dojmem. Počet firemních bankrotů vzrostl v roce 2023 o 22,1 procenta. Přispěl k tomu hospodářský útlum, vysoká inflace a růst úrokových sazeb. A letos se bankrotů čeká ještě víc; čtvrtina firem se potýká s růstem objemu špatných úvěrů. Mají se snad Češi začít bát?

V minulosti český design pokulhával za západními trendy, dnes už to neplatí. Podle Any Maselli, generální ředitelky brandingové agentury Unity, si lidé už nenechají reklamou jen tak něco namluvit. Ve světě propagace mají stále silnější slovo otevřenost a čest. A aktuálně i retro vlna.

Konflikt na Blízkém východě mezi Izraelem a hnutím Hamás se zatím nerozšířil do ostatních blízkovýchodních ekonomik. Čeští podnikatelé geopolitickou situaci pozorně sledují a doufají, že co nejdřív dojde k uklidnění celé situace, kterou začátkem října vyvolal teroristický útok Hamásu. Zatím téměř vše běží v zaběhnutých kolejích.

Navzdory zákazům má globální obchod se slonovinou ročně hodnotu 23 miliard dolarů, tedy víc než 505 miliard korun. I dnes kvůli němu každý rok umírají desítky ochránců a zhruba dvacet tisíců slonů. Některé země se snaží restrikce nahradit přísnější regulací prodeje předmětů ze sloního klu, u jiných ale stále převládá ekonomický zájem a zákazy chtějí naopak zcela zrušit.

Sbližování Moskvy a Pekingu je velkým tématem poslední doby. Západ se obává, že Čína do Ruska posílá i zbraně. Asijská velmoc oficiálně odmítá, že Putinovi vojensky pomáhá, existuje ale i řada komponentů, které by mohly ruský zbrojní průmysl posílit. Čína zase může těžit z ruské pomoci v jaderné energetice.

Podpora volného obchodu už vyšla z módy. V bohatých zemích kvůli němu lidé údajně přicházeli o práci, a tak od něj politici upustili. Procentuální podíl obchodu na celosvětové ekonomice se dlouho zvyšoval, vrcholu dosáhl v době světové finanční krize, od té doby ale klesá. To je škoda, protože zajištění volnějšího obchodu se ukazuje jako jeden z nejlepších nástrojů rozvoje ve světě.

Ukrajinci kvůli ruské agresi sklidili letos o čtyřicet procent míň obilí než loni. Obilnice světa proto nebude moci uspokojit všechny, kdo jsou na ní závislí. Rusko tak zvyšuje napětí nejen na hranicích Evropy, ale i na Blízkém východě a v Africe, které z ukrajinského obilí z velké části žijí.

Ruská invaze na Ukrajinu zasadila poslední ránu rostoucí globalizaci. Výsledkem bude víc pracovních míst v západních ekonomikách, větší rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a větší chudoba pro všechny. Nemusíme ale zoufat. Vlna globalizace, kterou jsme zažili, není první a patrně nebude ani poslední. Jen ta další bude zase trochu jiná a může přijít až za desítky let.

Když americký prezident žádá o zavedení „červené linky“ do Pekingu, možná začíná jít do tuhého. A možná se tím potvrzuje jenom to, že o skutečný konflikt mezi dvěma světovými velmocemi nejde.

Amerika bez kečupu? Žádný praštěný výmysl, ale realita, do které se Američané na začátku dubna probudili. A která na některých místech trvá dodnes. Jen teď kromě kečupu došly také cereálie a někde dokonce i benzin.

Do kanálu můžete peníze vyhodit. Anebo je do něj investovat jako čínský magnát Wang Ťing.

Diskuze kolem Řecka vytěsnily z veřejné pozornosti podstatnější záležitosti. Na Řecko jen k jeho smůle připadla role obětního beránka. Záchrana tohoto státu je ve skutečnosti veřejnou ekonomickou popravou. Propaganda se snaží přesvědčit Evropany, že jejich kontinent stojí a padá s rozpočtovou zodpovědností. Kdo neposlechne, bude popraven.

V pohádce Boženy Němcové o dvanácti měsíčkách se kromě povinného morálního ponaučení, že zlo bude potrestáno, což se koneckonců dozvíme v každé pohádce, skrývá ve skutečnosti poselství o důležitosti mezinárodního obchodu.

Dnešní příspěvek se ponese v lehce abstraktním duchu, neboť chci popsat problém globálních nerovnováh a navrhnout, jak by se postižené státy mohly přizpůsobit. Debata o základních příčinách globálních nerovnováh je pořád stejně bouřlivá a zmatená. Na klidu jí nepřidává početná armáda moralistů, kteří rádi porovnávají pracovitost a šetrnost domácností v zemích s vysokou mírou úspor s leností a konzumerismem domácností v zemích s vysokým podílem spotřeby na DPH. Tvrdí přitom, že svět se nevrátí k rovnováze, dokud si ti druzí nevezmou příklad z těch prvních.