Články na téma: inflace

Zimní prognóza České národní banky (ČNB), zatím poslední dostupná, nenechává ekonomy klidnými. Oproti té předchozí se v ní zvýšil odhad celkové inflace v letošním roce o celých 1,7 procentního bodu. V praxi to znamená, že centrální banka bude muset dál zvyšovat úrokové sazby. Jinak riskuje, že přijde o svou kredibilitu.

Míra inflace v březnu meziročně stoupla o 15 %, což odpovídá růstu spotřebitelských cen o 0,1 % meziměsíčně. Výsledek se tak přesně trefil do odhadu trhu a nepředstavuje tudíž velké překvapení. Na žádné velké jásání to ale není.

Jen co se v Turecku začala zpomalovat enormní inflace a část veřejnosti se podařilo „uplatit“ štědrým utrácením, zasáhlo zemi katastrofální zemětřesení. Takové, které má potenciál otřást nejen zranitelným tureckým hospodářstvím, ale i celou politickou scénou. Mohlo by přivodit pád „sultána“, který už více než dvacet let vládne zemi železnou rukou?

Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku.

Nejdřív covid, pak válka a s ní spojená energetická krize a pádivá inflace. Nejen česká ekonomika je po těchto ranách na prahu recese, podle mnohých ekonomů už je dokonce v ní. Jak velké problémy budeme mít? A můžeme v recesi najít i příležitost? Zeptali jsme se expertů.

Spotřebitelská inflace v prosinci v meziročním srovnání zvolnila na 15,8 % z listopadových 16,2 %. V souhrnu za celý loňský rok spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 15,1 %, což je nejvýraznější meziroční nárůst cenové hladiny od roku 1993. Letos začne inflace zpomalovat až ve druhém čtvrtletí.

Nemovitosti na českém trhu zlevňují. Budou je následovat také nemovitostní fondy? Přecení svou hodnotu směrem dolů, nebo budou nadále vykazovat kladné výnosy? Pojďme se na to společně podívat.

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Letošní rok investicím nepřál. Při pohledu na výnosy vidíme, že v posledním roce se reálně zhodnotily jen nemovitosti. A to jen díky tomu, že v indexu cen nemovitostí není ještě zohledněn poslední pokles cen. Přesto se investovat stále vyplatí a výhled na další roky vypadá optimističtěji.

Obavy českých domácností ze zdražování se posouvají na vedlejší kolej. Největším strašákem je teď růst nezaměstnanosti. Důvěra v ekonomiku klesá už pátý měsíc v řadě.

Tuzemská míra inflace dosáhla v měsící září hodnoty rovných 18 procent, tedy o osm desetin procentního bodu víc než v srpnu. A nejinak je tomu v meziměsíčním srovnání. Po nadějných třech měsících, kdy meziměsíční tempo zdražování zpomalovalo, přišla nyní studená sprcha.

Inflace v Česku dál pádí raketovým tempem, Evropa stojí na prahu energetické krize, svět řeší nedostatek potravin a zpřetrhané dodavatelské řetězce. Co bude dál? Ve hře jsou tři rozdílné scénáře. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině.

Index cen českých průmyslových výrobců vykázal v srpnu meziměsíční pokles o 0,1 %, což bylo první zlevnění od prosince 2021. Podobně jako u nedávno zveřejněné spotřebitelské inflace, i ta průmyslová příjemně překvapila trh, který počítal naopak s růstem o 0,3 %.

V srpnu poprvé po víc než ročním martyriu poklesla meziroční hladina inflace. Zdá se tak, že očekávané dvacítky se nedočkáme. Znamená to ale, že máme vrchol zdražování za sebou? Nebo se vzhledem k rostoucím cenám energií máme připravit na ještě horší časy? Zeptali jsme se za vás.

Česká inflace v meziročním vyjádření poprvé od května roku 2021 vykázala pokles, když po červencových 17,5 % v srpnu vykázala hodnotu 17,2 %. Prolomila se tak třináctiměsíční řada setrvalého růstu inflačních statistik.

Průměrná česká mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční růst o 4,4 %. To ovšem ani zdaleka nestačilo na pokrytí míry inflace a reálná hodnota průměrné mzdy tak poklesla o 9,8 %. Nikdy dřív takhle Češi nezchudli.

Všude kolem byla recese, ale nikdo o ní nevěděl. To tak s recesemi bývá, že o nich víme až zpětně. V prosinci roku 2007 by vás to ani nenapadlo. Přesto statistici právě tímto měsícem vytyčují začátek poslední velké krize. Opakuje se snad historie?

Meziroční růst českých spotřebitelských cen v červenci dosáhl tempa 17,5 %, což je pouze o 0,3 procentního bodu víc než v červnu. Právě do meziročního srovnání ovšem nadále vstupuje nízká srovnávací základna z „levného“ loňska, což budí dojem dalšího zrychlování tempa zdražování. Jeho meziměsíční dynamika ovšem naopak poklesla ze 1,6 na 1,3 %. Lidé mají zdražování dost.

Guvernér Jiří Rusnok se na konci svého mandátu rozloučil s Českou národní bankou (ČNB) výrazným zvýšením úrokových sazeb. Dosáhli jsme tím pomyslné poslední dírky utahování opasků, nebo nás čeká další?

Meziroční inflace v červnu opět vzrostla a už během léta lze očekávat atakování dvacetiprocentní hranice. Dočkáme se už konce jejího růstu? Tlaky na růst cen neustávají, ale pomoci by mohla klesající cena ropy Brent, píše Pavel Peterka, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.

Světová ekonomika se zadrhává a v novinových titulcích se znovu objevuje slovo stagflace. To strašilo ekonomy hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Jsme tedy opět ve stejné situaci, v jaké byl svět tehdy? A čeká nás dekáda vysoké inflace, stagnace ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti?