Články na téma: energetika

Válka mění perspektivy a plány. Co bylo důležité včera, je méně důležité dnes a zítra. Válka na Ukrajině dala prý zapomenout na všechny „Green Dealy“ světa, protože starost o bezpečnost – ať už vojenskou, nebo energetickou – je bližší než úzkostná starost o klima. Přitom jedno riziko nevylučuje druhé. Naopak. Starost o budoucí bezpečnost se bez starosti o klima rozhodně neobejde.

Už jste to také slyšeli? Lidem i firmám v Česku prý zdražuje elektřinu energetická burza v Lipsku. A že když z ní odejdeme, cenu energií budeme mít plně pod kontrolou. Je tomu ale skutečně tak? Pojďme se na tenhle rozšířený názor podívat blíž, skutečnost je totiž poněkud jiná.

Žádné plošné rozdávání peněz, naše pomoc bude adresná, ujišťuje premiér. Piráti to vidí jinak.

Už brzy by mělo být jasno o nejbližší budoucnosti evropské energetiky. Evropská komise posbírala připomínky členských států k návrhu takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné. Dusno je zejména kolem návrhu „přechodových“ technologií, k nimž se mají zařadit i jaderné a plynové zdroje. Pozice Česka je známá, ale jak jsou na tom ostatní?

Klimatická politika Evropské unie počítá s tím, že klimaticky nejšetrnější zdroj energie bude v budoucnu utlumen a vyřazen z energetiky. Dává to smysl?

Jestli nezměníme svůj přístup k ekologii a nesnížíme svou emisní stopu, čekají nás podle energetického analytika Oldřicha Sklenáře těžké časy. „Migrační krize z roku 2015 byla jen slabá demoverze toho, co lze očekávat, pokud emise budou nadále stoupat,“ říká. Arcidémona vidí hlavně v uhelných elektrárnách.

Rok 2021 byl rokem šoků – biologických, energetických, dodavatelských, cenových. Svět se dál pere s pandemií stále nového koronaviru a během toho je šokován tím, jak moc jsou lidské záležitosti na této planetě vzájemně provázané.

Přes všeobecné uklidňování, že ceny energií po rapidním zářijovém růstu a říjnových maximech opět postupně klesnou, se tyto predikce zatím příliš nenaplňují. Ceny emisních povolenek hlásí rekordy a situaci nepřispívá ani přerušené schvalování plynovodu Nord Stream 2. Do konce roku tak ceny energií pravděpodobně neklesnou, ale dočkáme se vůbec v tom příštím?

S elektřinou to je prosté: Od pantáty vedou dráty do žárovky nade vraty, pravil klasik ve známé písni Elektrický valčík. No a teď povede od vlády penězovod do domácností, který tu žárovku taky rozsvítí.

Polská média mluví o největší diplomatické přestřelce mezi Českem a Polskem od pádu železné opony. Ve sporu o zastavení těžby v Turowě jde ale o víc než politiku. Česko hraje o vodu, zatímco Polsko o energetickou bezpečnost. Kdo tuhle bitvu vyhraje, může ale ukázat právě i diplomatické vyjednávání obou zemí.

Mění stohy dat na přehledné grafiky, které využívají i ti, kteří obyčejně jen složitě nacházejí společnou řeč: novináři, energetické společnosti i aktivisté. Fakta o klimatu nabízejí základy sdíleného jazyka a mění tak tuzemskou klimatickou debatu.

„Debaty o komplexních věcech často připomínají hraní šachů bez šachovnice. Ono to jde, lidi tak šachy občas hrají, ale je to strašně náročný!“ říká Ondráš Přibyla, vystudovaný teoretický fyzik, lektor nenásilné komunikace a zakladatel rok a půl starého projektu Fakta o klimatu, který vytváří pomyslné šachovnice.

Česko se éře bez uhlí nevyhne, je na ni ale zoufale nepřipravené.

„ČEZ je úžasná firma managementu navzdory. Cena silové elektřiny výrazně stoupla, to samé se týká povolenek, takže si myslím, že akcionáře čeká několik růžových let,“ říká investor Jaroslav Šura.

Stavět, či nestavět? To je, oč tu běží. Telenovela o plánování dostavby jaderných bloků v Česku pokračuje dál. Happy end v nedohlednu.

Burzovní propady z nedávné doby přiměly české novináře, aby se věnovali akciovému dění. A jako obvykle: jak se tiskly nejčernější scénáře, trhy otočily a posílily. Hodně potenciálních investorů teď sedí na penězích a nechtějí se spálit. A vidím nejistotu v očích spekulantů, což přispěje k větším výkyvům…

„Já jsem havíř, kdo je víc.“ Polsko prohrává jednu z nejdůležitějších hospodářských bitev posledních let. Pod tlakem odborů tamější vláda bude pokračovat v experimentu, který má dokázat, kolik peněz se dá nasypat do prodělečných černouhelných dolů.

Ukrajina, zásadní dovozce ruského zemního plynu, měla vedle zahraničněpolitické nezávislosti nakročeno i k nezávislosti energetické.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

V reakci na krizi na Ukrajině navrhl polský premiér Donald Tusk „energetickou unii“, tedy integraci Evropské unie v oblasti energetické bezpečnosti. Prosazovat ji ale bude jen velmi těžko: některé země Unie, včetně některých klíčových, se závislost na ruských energetických surovinách netýká

Stále častěji se nám fanoušci Evropské unie a lidé vydělávající na „zelené energetice“ snaží namluvit, že žádný zákaz žárovek vlastně neexistuje. Jejich argumenty se ale soustředí zejména na to, že neexistující zákaz je správný a nezbytný.