Jakub Jetmar

Před deseti lety socioložka Kateřina Nedbálková přiblížila v knize Matky kuráže životy gay a lesbických rodin, ve Spoutané rozkoši v roce 2006 zachytila každodennost ženských věznic, ale patrně největší ohlas jí přinesla loňská Tichá dřina, studie dělnictví v Baťově továrně. V rozhovoru vypráví nejen o něm, ale třeba i o tom, v čem je užitečný Karl Marx.

Po desítkách let se v Česku rozjel nový výzkum psychedelik. Stojí za ním Martin Kuchař se svým týmem chemiků. Ti mimo jiné zkoumají přínosy takzvaného mikrodávkování, které dokáže posunout vnímání a otevírat mysl. „Hodně populární je třeba v Silicon Valley," říká věděc. A zmiňuje i obrovský ekonomický potenciál výsledných produktů.

Nejvýraznější česká ajťačka Dita Formánková přišla do Avastu bourat předsudky, kvůli kterým firmy přicházejí o nadané pracovníky.

Pandemie a klimatické krize ukazují bídu individualismu, ve kterém nachází shodu liberálové i konzervativci. My přitom potřebujeme holistická řešení. Čeká nás proto velký politický spor.

„Andrej Babiš jako jediný dokáže pragmaticky pracovat se svými protivníky. Jde o princip známý třeba z juda, kdy se snažíte využívat sílu druhých ve svůj prospěch. Mluví se stále pouze o něm,“ hodnotí dosavadní kampaně někdejší politický marketér a majitel komunikační agentury katz83.

Nejkreativnější satirik dnešního Česka Martin Mikyska osvětluje temné kouty internetu. Svou tvorbou poukazuje na věci, které jinde nezazněly. Řada lidí ho proto má za všeználka. „Některé lidi už z podstaty otravuju,“ přiznává Mikýř v rozhovoru pro červnový Finmag.

Dokument o osamělých mladících ukazuje krizi smyslu ve společnosti po konci dějin. Vztahy, média, drogy, ekonomika, ironie – nic nefunguje, jak by mělo.

Mění stohy dat na přehledné grafiky, které využívají i ti, kteří obyčejně jen složitě nacházejí společnou řeč: novináři, energetické společnosti i aktivisté. Fakta o klimatu nabízejí základy sdíleného jazyka a mění tak tuzemskou klimatickou debatu.

„Debaty o komplexních věcech často připomínají hraní šachů bez šachovnice. Ono to jde, lidi tak šachy občas hrají, ale je to strašně náročný!“ říká Ondráš Přibyla, vystudovaný teoretický fyzik, lektor nenásilné komunikace a zakladatel rok a půl starého projektu Fakta o klimatu, který vytváří pomyslné šachovnice.

Pokud lidé vnímají odborný konsenzus, mění i své chování, říká v rozhovoru pro Finmag sociolog Matouš Pilnáček, který zkoumal proměny důvěry ve společnosti během pandemie. Opatření by podle něho lidé přijímali lépe, kdyby o nich jednotně informoval nepolitický zdravotnický orgán.

Vydávají překlady literárních klenotů 20. století i pobuřující eseje o současnosti. Petr Januš a Jaroslav Tvrdoň z nakladatelství Rubato v druhé části našeho rozhovoru vysvětlují, co jim chybí na české literatuře a jak hledají optimismus v každodenním marasmu.

Nejlepší překladové nakladatelství v Česku plánovalo konec. Pandemie ale Jaroslava Tvrdoně a Petra Januše z Rubata přesvědčila, že jejich práce má smysl. Jejich knihy přece otevírají oči!

Třetí generace neuronové sítě schopné napsat podle zadání text v jakémkoli žánru přináší ještě větší možnosti i problémy.

Visegrádská čtyřka nemá ráda dobrodružství, vidíme to i na opatřeních proti koronaviru, říká politolog Oldřich Krpec.

„Farma by tě měla oblažovat. Neměl bys z ní chtít nikam jinam,“ říká Tadeáš Michalik. Vystudovaný antropolog rebeluje proti vyhynutí nejenom v článcích a na protestech, ale taky na 57hekterové pastvině. Než přijde natiskneme nový Finmag, otevíráme ukázku z toho aktuálního.

Bádá a přednáší o těch nejsložitějších dílech, přesto ji studenti filozofie oceňují pro její srozumitelné a humorné výklady. O autorovi snad nejkomplikovanějším, Hegelovi, vloni dokonce vydala Tereza Matějčková knihu. Hlavně o ní se bavíme v druhé části našeho rozhovoru.

Vloni jí vyšla unikátní kniha o Hegelovi, píše štiplavé recenze a vedle toho je snad nejpopulárnější vyučující mezi studenty pražské filozofie. Tereza Matějčková je pozoruhodná žena. Strávili jsme s ní proto dvě dlouhá odpoledne, abychom přinesli rozhovor odpovídající délky a hloubky.

Krátká příručka levicového populismu nabízí užitečný úvod do chápání pojmu. Ve své vizi spravedlivější budoucnosti ale nechává autorka až příliš rozporů.

„Osciluju mezi vyjádřením ‚je přítěží‘ a ‚škodí téhle zemi‘. Myslím, že prostě nemá na to, aby dělal premiéra,“ říká ve druhé části rozhovoru informatik Jiří Zlatuška o svém někdejším stranickém šéfovi Andreji Babišovi. Co se stalo?

Akademik a bývalý politik Jiří Zlatuška o mezích pokroku a konci technooptimismu, o Klausově „My si myslíme, že počítačů tady už je dost“ i o rozchodu se stranickým šéfem Babišem.

Česko se konečně dočkalo dobrého podcastu. Je o hudbě, smutku… a politice.