Digitalizace se bez lidí neobejde. Budou potřeba na práci s přidanou hodnotou

Pro pochopení toho, jak to v Continentalu funguje, je třeba vědět, že tenhle podnik už dávno nevyrábí jen pneumatiky. Těm se věnuje jen jedna z jeho tří divizí. Jinak se v jeho závodech vyrábí i brzdové systémy, elektronika do aut, anebo třeba také podrážky na boty.

Továrna v Brandýse nad Labem je součástí Automotive sekce, takže ať už máte auto z rodiny Volkswagenu, Renaultu, Fordu, BMW nebo prakticky jakékoliv značky spadající pod největší koncerny, skoro jistě jste se s jejími výrobky setkali. Nejspíš půjde o autorádio, displej nebo ovládací jednotky pro klimatizace ve vašem voze.

Cena a rychlost na prvním místě

„Naším úkolem je vyrábět, podle jasného zadání,“ říká Michal Fichtner, který řídí digitalizaci v brandýském závodě. „Automobilka nám řekne: chceme od vás produkt konkrétních parametrů, technických specifikací a funkcí. Naši kolegové ho následně vyvinou a naším cílem je ho co nejefektivněji a co nejrychleji vyrobit.“

Právě cena a rychlost jsou v oblasti automotive klíčové. A s ohledem na dlouhodobý akutní nedostatek kvalifikovaných pracovníků je stejně tak klíčová i automatizace výroby.

„Linky automatizujeme prostřednictvím různých kobotů (kolaborativní robot, který může spolupracovat s lidmi, pozn. red.) a robotů už od roku 2018. Hlavní důvod už tenkrát byl ten, že jsme měli nedostatek personálu,“ tvrdí Petr Bařina, vedoucí týmu Chytré automatizace a robotizace. S tím, že tenkrát kvůli nedostatku lidí nebyli schopni navyšovat naše výrobní cíle. „Překračovat plány se podařilo plnit až díky automatizaci.“

Právě tenhle tlak dovedl nakonec závod v Brandýse nad Labem mezi ty, které se dávají za vzor v přístupu k digitalizaci napříč divizemi Continentalu (s centrálou v Německu). „Každý rok se v rámci celé společnosti vyhlašují interní Continental Awards, kdy se vybírají nejlepší projekty. Brandýsu se podařilo dva roky po sobě vyhrát právě díky digitalizaci a automatizaci“ říká Fichtner.

Continental Automotive

Firma Continental Automotive Czech Republic vyrábí elektronické výrobky pro automobilový průmysl, mimo jiné interiérovou elektroniku, palivové dopravní jednotky, řídící jednotky motorů a převodovek, senzory, brzdové systémy a další. Je součástí nadnárodního koncernu Continental. Hlavní sídlo české části firmy je v Jičíně, výrobní závody se nacházejí v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Jičíně, Otrokovicích, Trutnově a ve vývojovém centru v Ostravě. Součástí firmy je také servisní síť BestDrive. Firma v ČR zaměstnává více než 13 000 zaměstnanců.

Nejen pod vlivem pozitivní zpětné vazby chtějí jít v Brandýse ještě dál – cílem je vytvořit plně digitální závod. „Znamená to, že se snažíme digitalizovat cokoliv. V oblasti logistiky, kdy autonomní vozítka rozvážejí materiál mezi sklady a linkami, přes digitalizovanou výrobu, až po reporting pro finance, administrativu v HR nebo kontrolu kvality,“ dodává Michal Fichtner.

Neznamená to podle něj, že by nechtěli zaměstnávat lidi. „Chceme ale, aby dělali práci, která má přidanou hodnotu. To, že někdo vozí materál z místa A do místa B je velmi neefektivní využití lidského potenciálu.“

Bez lidí to nejde

Mluvit o tom, že by kvůli digitalizaci lidé v brandýském závodě přicházeli o práci, Fichtner i Bařina svorně odmítají. „Když jsme začali automatizovat výrobu, nemuseli jsme nikoho vyhazovat, stroje nahrazovaly lidi, kteří nám chyběli. A to platí i dnes. Lidi, které máme, chceme rozvíjet, takže je rekvalifikujeme,“ tvrdí Petr Bařina. „V praxi to vypadá tak, že se školí na práci s digitálními nástroji. I robot potřebuje nějakou péči a údržbu.“

Oba zpovídaní připouští, že někdy rekvalifikace nemusí být úplně snadná. „Když máte někoho, kdo byl celý život zvyklý vykonávat repetitivní typ práce, stává se, že má z digitalizace strach. Často může pak mít zaměstnanec vůči změně předsudky. Ne vždy se nám je podaří překonat, ale pokud mají lidé chuť a zájem, dáváme jim šanci,“ říká Fichtner.

Možností je tu celá řada. „Lidi se snažíme posouvat dál – od kurzů a rekvalifikací, po studium na střední či vysoké škole. Potřebujeme, aby se profesně vyvíjeli. Mít za cíl nahradit lidské zdroje stroji, to není cesta. Ujedou vám ostatní aspekty celého fungování podniku a nakonec zjistíte, že ten vlak, kterým jedete, míří špatným směrem,“ míní vedoucí celé digitalizace Fichtner.

Petr Bařina, zodpovědný za automatizaci výroby, souhlasí a připomíná, že se podnik k zaměstnancům snaží přistupovat individuálně.

„Je třeba se lidí ptát na zpětnou vazbu. Celý proces musí být společná práce mezi inženýrem, který to tu vyvíjí, a koncovým uživatelem. Proto je někdy třeba postupovat opatrně, po malých krocích. Na druhou stranu, dnes je třeba rozšířená, nebo virtuální realita už připravená a jde jen o to nebát se ji začít využívat,“ říká k jednomu z technologických trendů v podniku – brýlím pro virtuální a rozšířenou realitu.

Brýle jako lidský pomocník

V praxi to například znamená, že se člověku do chytrých brýlí promítá návod v rozšířené realitě, který mu zobrazuje, co má na konkrétním pracovišti udělat. „Nemusí se to učit z papíru, nepotřebuje trenéra, brýle ho provedou celým procesem. Tímto způsobem se naučí danou činnost, vyzkouší si několik cyklů, následně brýle pošlou informaci do centrální databáze, že je pracovník zaškolený a tím mu bude umožněn vstup na reálné pracoviště v ostrém provozu,“ vysvětluje Bařina.

Tréninkové centrum, které má aktuálně samostatně vyhrazené prostory, nad rámec těch výrobních, by se v budoucnu mohlo „zeštíhlit“ a omezit se pouze na nejnutnější místa ke společnému sezení s novými zaměstnanci. Trénování výrobních procesů by ale už mohlo probíhat pouze v jedné malé místnosti za pomoci virtuální reality, kde bude možné si vybrat, na jaký proces se daný pracovník má zaškolovat. Již nyní máme virtuální realitu pro tyto účely nasazenou na vstupní školení nových zaměstnanců.

Další velmi důležitou oblastí v digitalizaci výrobních procesů jsou simulace výrobních linek. Díky nim je možné provádět takzvané virtuální zprovoznění, které následně zkrátí potřebný čas pro implementaci výrobní linky ve výrobě a tím i urychlí možný začátek sériové výroby.

„V takové simulaci je možné odhalovat kolize průmyslových robotů, připravit si řízení celé linky, nebo třeba navrhovat designové změny ještě před fyzickou výrobou linky. Pak je samozřejmě snazší, rychlejší a levnější řešit kolizi v simulaci oproti reálnému nabourání robota například do dopravníku. To nám šetří čas i peníze,“ říká Bařina.

Simulace výrobní linky se netýká pouze strojů. V takzvané virtuální ergonomii je například možné simulovat lidské pohyby na daném pracovišti pro konkrétní činnost a sledovat ergonomii této práce. „Díky tomu můžeme včas reagovat na potřebné úpravy konceptu manuálních pracovišť, aby všechna byla bezpečná a co nejméně namáhavá pro lidskou činnost.“

Čas jsou peníze

Z pohledu udržitelnosti a konkurenceschopnosti je podle Bařiny digitalizace nevyhnutelná pro transformaci moderní továrny. „Digitalizace by neměla být chápána jako nepřítel lidské práce. Měla by především lidskou práci usnadňovat. Měla by ji strukturovat a pomáhat jí. V dnešním moderním světě je třeba chápat lidskou sílu jako něco vzácného, kde potenciál člověka může být využitý mnohem efektivněji než jen na monotónní úkony na pásové výrobní lince.“

„Díky digitalizaci šetříme především čas, tím pádem začneme dřív vydělávat. Již nyní máme první linky zprovozněné na základě digitálních dvojčat. To znamená, že si vytvoříme její virtuální model ještě předtím, než se začne vyrábět, a na něm si vyzkoušíme vše, co bude potřeba, a odladíme případné chyby. Výrazně tím zkrátíme dobu, za jakou ji dodavatel odladí, otestuje a připraví. A tedy za jak dlouho budeme schopni začít se sériovou výrobou. Tímhle virtuálním zprovozněním ušetříme třeba osm týdnů přípravné fáze. Vytvořit si virtuální dvojče pro nás mimo jiné znamená, že programátor může linku programovat už ve chvíli, kdy se na její výrobu ještě někde nařezává železo,“ uzavírá Bařina.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag