Žlutá střela se zenovou aurou. Tenhle Lexus zosobňuje sny o Japonsku

Nikdy jsem v Japonsku nebyl. Daleká země pod horou Fudži je tak pro mě spíše rozmazaným snem, trochu ztraceným v překladu. Je ostatně otázka, jestli ho vůbec můžete pochopit z pouhé návštěvy. Říká se, že na to byste tam museli doopravdy žít.

Možná je dobře, že jsem tam nebyl. Nebudu žlutý Lexus srovnávat s tou výsečí japonské reality, kterou by se mi podařilo zachytit. Místo toho se na něj můžu podívat optikou našich zprostředkovaných představ – nebo možná snů – o tom, jaké by Japonsko mělo být.

Jedno je skoro jisté. Ať už se vám při prvním zasnění o Japonsku vybaví cokoliv, hned další věc bude úplně protikladná. Můžete přemýšlet o samurajích a jejich precizních katanách, jejichž podoba vznikala po stovky let. A pak si vybavíte pokémony nebo tamagoči, s jejich primitivní grafikou a érou, která trvala jen pár let.

Základní obrys se zdá být jasný. Máte před sebou placaté auto, které vypadá rychle, i když zrovna stojí na místě.

Klišé s katanou

Když se na LC500 poprvé podíváte a potom ho začnete důkladněji zkoumat a přemýšlet o něm, vyvstane před vámi stejná dichotomie. Na první pohled je tohle auto nejen moderní, ale možná až futuristické. Na ten druhý objevíte věci, které jsou někdy hluboce tradiční a jindy můžou působit až trochu zastarale. Zpovzdálí Lexus působí extrovertně a křiklavě, nablízko uvidíte jemnost a propracovanost detailů.

Základní obrys se zdá být jasný. Máte před sebou placaté auto, které vypadá rychle, i když zrovna stojí na místě. Jeho komplikované křivky a linie vypadají na fotkách někdy až zmatečně, ale naživo se spojí do sofistikovaného a ladného celku. U málokterého auta funguje design tak intenzivně ve třech rozměrech – detaily jako masivně rozšířené zadní blatníky vyniknou právě až ve chvíli, kdy ho obcházíte naživo.

Nic na něm nevypadá tradičně, klasicky, nebo dokonce staromódně. Není tu nic z odkazů na minulost, ve kterých si libuje evropská a americká konkurence. Ono samozřejmě ani být nemůže, protože historie značky Lexus sahá jen na přelom 80. a 90. let, a jediná předcházející auta podobného ražení, dvě generace modelu SC, ještě nedozrála do věku, kdy by byla zajímavým základem pro retro.

Technické info

Josefina Anastasie Khunová / TheMoorah, výtvarná spolupráce: Kobbe, producent: introverts

Lexus LC500

• Motor: osmiválec, 4969 cm³
• Výkon: 341 kW (464 koní) v 7100 ot./min
• Převodovka: desetistupňová, automatická
• Pohotovostní hmotnost: 1965 kg
• Akcelerace 0–100 km/h: 4,7 s
• Maximální rychlost: 270 km/h
• Spotřeba (kombinace): 11,6 l / 100 km
• Rozměry (délka/šířka/ výška): 4770/1920/1345 mm
• Objem zavazadlového prostoru: 197 l

Pod nekompromisně moderním zevnějškem se ale skrývá technika mnohem tradičnější, než by se možná na první pohled mohlo zdát. S výjimkou Fordu Mustang už na evropském trhu nenajdete žádné jiné sportovní kupé (a vlastně skoro jakékoliv jiné auto) s osmiválcovým motorem bez přeplňování turbodmychadly, kompresorem nebo obojím.

Čím jsou auta bez přeplňování vzácnější, tím víc jsou obdivována puristy. Umožňují jim užívat si, jak motor bezprostředně reaguje na pohyby nohy na plynu. Nenabízejí sice příval točivého momentu už v nízkých otáčkách, ale to může být vlastně dobře – o to větší potěšení máte z toho, jak spolu s úprkem ručičky otáčkoměru k červenému poli narůstá výkon a s ním řev, netlumený turbodmychadly a nedotvářený chytrými výfuky, nebo dokonce reproduktory. Dělá to z auta mnohem preciznější nástroj, který ale zároveň vyžaduje lepší schopnost ho ovládnout. Jako… Ale ne, to jsem opravdu nechtěl říkat. Jako katana.

Přirovnat japonské sportovní auto k samurajskému meči je jedno z největších klišé, které vás jen může napadnout. Ale tady je těžko se tomu bránit. Na mysl se vám začne vkrádat už při pohledu na ostře řezané linky karoserie a zvlášť na tvar zadního spoileru, který je součástí edice Bespoke Build. To mimochodem znamená něco jako „zakázková výroba“, což sice není tak docela přesný popis situace, ale k těm katanám by se to hodilo také.

Doopravdy se ale nad samuraji, jejich pracovními nástroji a nad tím, že byste možná mohli být moderní verzí jednoho z nich, zasníte, až když se rozjedete. O motoru už jsme mluvili, a i když by si jeho charakter zasloužil možná i samurajskou báseň, je třeba posunout se dál. V tomto případě k podvozku a celému jízdnímu projevu auta.

Nohu nechte stále na brzdě, Lexus vám dá dost jasně najevo, jak moc si můžete dovolit přibrzďovat ještě v zatáčce.

Nepřipraveného sekne

I když byste od Lexusu nejspíš čekali, stejně jako já, nějaký projev usedlého, elegantního luxusu, jako byly starší kupé SC, je LC něčím úplně jiným. Ano, dokáže být poklidným až zenovým cestovatelem, ale také vás do nirvány dokáže dostat úplně jiným způsobem. Stačí se vydat na dobrou silnici se spoustou zatáček, přepnout do sportovního režimu a ideálně také vypnout elektronickou stabilizaci.

Už samotný fakt, že to jde jedním podržením tlačítka, v dnešní době něco naznačuje. Pokud víte, jak s ním zacházet, je LC500 úžasně precizní nástroj. Málokteré dnešní auto, natož takové, které má 464 koní a téměř dvě tuny, ve vás dokáže vyvolat takovou jistotu, že přesně víte, co se stane za zlomek vteřiny.

Josefina Anastasie Khunová / TheMoorah, výtvarná spolupráce: Kobbe, producent: introverts

Josefina Anastasie Khunová / TheMoorah, výtvarná spolupráce: Kobbe, producent: introverts

Další obrázky v galerii (5)

Řízněte, nebo možná sekněte, zatáčku k jejímu apexu. Nohu nechte stále na brzdě, Lexus vám dá dost jasně najevo, jak moc si můžete dovolit přibrzďovat ještě v zatáčce. A potom na plyn. Jen tak, aby se zadní kola zakousla do asfaltu a dokončila váš táhlý švih zatáčkou? Nebo přidáte o trochu víc, za hranici, na které tušíte ztrátu přilnavosti a dokončení švihu rozmáchlým smykem? Můžete si vybrat.

Samozřejmě ale musíte vědět, co si můžete dovolit. Tak jako ostrý nůž (nebo meč) dělá práci preciznější a rychlejší, a pro šikovné je dokonce bezpečnější, ale může vás připravit o prst, tak i LC500 může nepřipraveného řádně seknout. Ale tak to samozřejmě má být. A pokud se na to necítíte, pořád máte možnost elektronické pomocníky nevypínat a užívat si ostatních aspektů rychlého Lexusu.

Japonské protiklady ale nejsou jen tradice prolínající se s futurismem. Jsou třeba i v kontrastu chladné, zabijácké oceli a něčeho tak roztomilého, jako je kočka. Tedy v tomto případě bohužel ne živá, jakkoliv těch se v japonské kultuře hemží také spousta. Tentokrát jde o origami kočičku, kterou musí zaměstnanci Lexusu pracující na čalounění interiéru být schopni složit. Za minutu a půl. Svou nedominantní rukou.

Interiér kombinuje látku, kůži, kov a občas přece jen i ten plast, aby vytvořil prostředí, které se nepodobá ničemu, co znáte.

Nemělo by to fungovat

Když samurajové neválčili, věnovali se třeba poezii. Nebo pozorování přírody, které potom do oné poezie otiskli. Takovou druhou stránku má i LC500. Můžete si do něj jen tak sednout, a ať už budete stát na místě, nebo někam v poklidu pojedete, můžete nasávat zenovou auru jeho kabiny. Lidé, kteří umějí origami kočičky, vytvářejí třeba čalounění dveří s fascinujícími záhyby. Celý interiér pak kombinuje látku, kůži, kov a občas přece jen i ten plast, aby vytvořil prostředí, které se opět nepodobá ničemu, co znáte – snad s výjimkou jiných Lexusů.

Josefina Anastasie Khunová / TheMoorah

Vpředu luxus, vzadu práce. Americké pickupy osloví i české podnikatele

Americké pickupy jsou symbolem pracovitosti a spolehlivosti. Toho „správného“ amerického života v dobách, kdy bylo všechno opravdovější. Ve skutečnosti už to jsou daleko sofistikovanější auta, než napovídá jejich image. Dávají ale smysl i na opačné straně oceánu? A jaké výhody přinášejí podnikatelům?

Na rozdíl od čistě futuristické karoserie sem ale přece jen proniknul záchvěv starých časů a historie. I tentokrát ovšem jinak, než byste možná čekali. Zatímco západní automobilky dodnes nejraději odkazují na 60. léta (nebo možná na analogovou tvář let 80.), Lexus, stejně jako jeho mateřský koncern Toyota, míří své odkazy méně daleko do minulosti. Tady třeba v podobě displejů klimatizace, které používají klasické digitální číslice jako z kalkulačky nebo ze starých Casií.

Přitom těsně nad nimi najdete naprosto moderní displej infotainmentu, byť sužovaný poněkud frustrujícím ovládáním přes jakýsi touchpad. A hned vedle analogové hodiny. Přístrojový panel pak kombinuje TFT technologii, klasické analogové zobrazení „budíků“ a futuristicky-hračkářskou vychytávku, kdy kulatý otáčkoměr na displeji má lemování fyzickým prstencem, který se při změně zobrazení reálně posunuje.

To celé by nemělo fungovat. Proč mít na jednom místě staromódní displeje a moderní dotykové obrazovky, analogové hodiny a pseudoanalogové přístroje? Co ve sportovním autě dělá skládané látkové čalounění? Jak je možné, že totéž auto dokáže působit futuristicky a staromódně, až zenově klidně i neurvale, proč máte jednu chvíli chuť pustit si jazz ze špičkového sterea a hned potom chcete naopak poslouchat řev výfuků?

Lexus LC500 je auto, které, stejně jako samurajové a slavní kaligrafové, postupně mizí v propadlišti času.

Kapsle osobního zenu

Když jsem se v noci vracel s Lexusem domů, občas jsem si pustil soundtrack z Jarmuschova Ghost Doga. Ostatně titulní postava Foresta Whitakera tam také jezdí v Lexusu. Asi to nebylo to nejjaponštější, co jsem v tom autě mohl udělat, ale, jak říkám, nebyl jsem tam.

Kristýna Betlachová

Superkombík pro manažery. V Audi RS6 si můžete připadat jako Superman

Tak jako se v komiksech mění obyčejní chlápci na superhrdiny, změnil se tenhle rodinný kombík na supersport. Na první pohled je to pořád to staré dobré manažerské Audi A6, které je ideální i pro rodinu s dětmi a psem v kufru. Na ten druhý je ale něco divně. Co vše je na téhle upravené manažerské modle jinak? Čtěte v další autorecenzi Vojtěcha Dobeše.

A když jsem ten film kdysi dávno viděl, právě scény v autech se mi zaryly pod kůži nejhlouběji. To, jak ignorují zvuk auta a namísto toho se soustředí jen na hudbu a zvuk ulice. Působilo to japonsky, i když se to odehrávalo kdesi v americkém ghettu. Jen škoda, že jsem neměl opravdové cédéčko. Hodilo by se sem. A LC500 na něj samozřejmě má přehrávač.

Dlouhá léta jsme měli tendenci se na japonská auta dívat jako na napodobeniny těch evropských. Nejdříve nedokonalé, v dřevních dobách 60. a 70. let. Potom rovnocenné. Později, když Mazda se svou MX-5 udělala lepší britský roadster než Britové a Lexus se svým LS400 lepší Mercedes než Němci, zdokonalené. Ale jak by vypadalo auto, které je ryze, originálně japonské?

Teď už to víte. Všechny vaše představy a sny o Japonsku provedené ve dvou tunách (povětšinou) oceli. Auto, na které můžete pohlížet jako na dopravní prostředek nebo jako na kus řemesla, jehož bláznivou propracovanost na silnici jen tak nepotkáte. Anebo jako na kus performativního umění, pokud ho nepoužijete jen jako objekt, ale jako nástroj, kterým vyseknete rozmáchlou stopu zatáčkou. Či možná jako uzavřenou kapsli osobního zenu, do které se můžete schovat před ruchem velkoměsta.

Lexus LC500 je zvláštní auto, auto mnoha tváří a charakterů. A především je to auto, které, stejně jako samurajové a slavní kaligrafové, postupně mizí v propadlišti času. Další takové už nikdo nevyrobí – ne tak mechanické, ne tak bezostyšně benzinové. Je to možná nejlepší gran turismo v historii automobilismu, přestože k italským kořenům téhle kategorie má mnohem dál než jen půl světa.

Baví vás styl Vojtěcha Dobeše? Jeho testy a recenze aut patří mezi tradiční rubriky tištěného Finmagu. V tom aktuálním se dočtete o Volkswagenu ID.Buzz.

Kam dál? Automobilový průmysl na Finmagu:

• Překvapení z Mladé Boleslavi. Elektrická budoucnost je blíž, než jsme čekali
• Evoluce pro VW, revoluce pro škodovku. Elektromobil ID.2 zamíchá kartami
• Nerovný souboj s USA. Český průmysl musí zezelenat, jinak nepřežije
• Závod o klíčový byznys budoucnosti začal, Evropa těžce zaostává za USA
• Tichý bojkot elektromobility: německé firmy zůstávají u dieselu

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag