Ze dne na den bez domova? Posílení vlastnického práva pomůže stamilionům

Právě díky oné jistotě majitelé půdy a pozemků ve vyspělých zemích vědí, že když si například zrenovují kuchyň, budou ji moct po celá desetiletí bez obav používat, nebo tím zvýší hodnotu svého majetku pro případný prodej. Zemědělci zase mohou v klidu sázet stromy, u kterých trvá celé roky, než začnou plodit; vědí, že je z pozemku nikdo nevyhodí.

A teď si zkuste představit, že vlastně ani nevíte, zda daný dům skutečně vlastníte. Když se poštěstí, budete v něm moct žít i příští rok. Možná vás z něj ale někdo bez skrupulí vykopne. Nejenže na tom budete psychicky mnohem hůř, ale je vcelku pravděpodobné, že se vám v takovém případě nebude chtít do renovace domu a vylepšování pozemku jakkoliv investovat.

Vlastnická práva v rozvojových zemích jsou pro většinu lidí nevídaným luxusem. Až 70 % světové populace nemá přístup k oficiálním systémům pro registraci půdy. Jeden z pěti, tedy téměř miliarda lidí, považuje za pravděpodobné, případně velmi pravděpodobné, že budou během následujících pěti let vystěhováni.

Zlepšit práva na vlastnictví půdy na venkově v Africe bude vyžadovat ohromné úsilí, protože 86 % tamních pozemků není registrováno.

Nejvíc práce bude v Africe

A právě zajištění práva na vlastnictví půdy je jedním z mnoha cílů, kterých chtějí světoví lídři dosáhnout do roku 2030 v rámci takzvaných Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), které vešly v platnost v roce 2015. Letos se ocitáme v polovině časového horizontu pro jejich splnění, ale reálně jsme od poloviny cesty dalece vzdáleni. Navzdory nejrůznějším organizacím, které se zaměřují na zlepšování procesu držby půdy, je dosavadní pokrok zcela zanedbatelný. Popravdě řečeno, žádná země zatím nezaznamenala zlepšení.

Náš think tank hledá společně s předními světovými ekonomy nejefektivnější způsoby, jak urychlit dosažení Cílů udržitelného rozvoje. Doktor Frank Byamugisha, bývalý hlavní odborník Světové banky na pozemky, společně s kolegy publikoval nový výzkum, který jasně ukazuje, že zkvalitnění systémů pro registraci půdy může přinést ohromné benefity.

Výzkumníci se zaměřili na subsaharskou Afriku, kde je vůbec nejnižší podíl (14 %) oficiálně zmapované a vládou klasifikované půdy. Jde tedy o oblast s nejhorším stavem vlastnických práv k půdě, kde zároveň dochází k nejvíce sporům. Kromě toho se na tomto kontinentu nachází největší podíl dospělých, kteří si nejsou jistí svými majetkovými vlastnickými právy, a také samotná cena registrace půdy je zde nejvyšší na světě.

Průkopnické země, jako je například Rwanda (viz mapa), ukázaly, jak je možné registrovat půdu, digitalizovat informace a poskytovat právní mediaci při řešení nevyhnutelných sporů o pozemek.

Zlepšit práva na vlastnictví půdy na venkově v Africe však bude vyžadovat ohromné úsilí, protože 86 % tamních pozemků není vůbec registrováno. Celkové náklady pro celý kontinent se vyšplhají až na 21,7 miliardy dolarů (465 miliard korun).

Přínosy by však byly ještě větší. Pokud totiž zemědělec ví, že vlastní určitou půdu, je do ní ochoten mnohem víc investovat, aby navýšil svou dlouhodobou produktivitu. Rovněž pak může využít pozemek jako záruku při žádosti o půjčku na nejrůznější investice, jako je nákup vybavení či rozšiřování půdy.

Přínosy ze zajištění vlastnického práva ve městech budou činit kolem 160 miliard dolarů, tedy 30násobek původních nákladů.

Plus 400 miliard dolarů

Co se týče dopadu takových opatření na produktivitu, nemáme bohužel přímo z Afriky dostatek důkazů. Výzkumníci se tak museli inspirovat údaji ze zbytku světa, což lehce snižuje pravděpodobnou míru celkového dopadu. Důkazy nicméně naznačují, že přínosy plynoucí ze zajištění práva na vlastnictví a následná vyšší zemědělská produktivita by zvýšily příjmy domácností o téměř 400 miliard dolarů (8,56 bilionu korun).

A co si budeme povídat, investovat 21,7 miliardy dolarů, které přinesou výhody ve výši 400 miliard dolarů, to už je skvělá investice. Každý utracený dolar (21,4 koruny) by pak představoval společenský přínos v hodnotě 18 dolarů (385 korun).

Pro půl miliardy lidí žijících v městských částech subsaharské Afriky by posílení práva na vlastnictví půdy mělo ještě větší přínosy. Víc než třetina všech pozemků ve městech totiž stále není registrována. Náklady na průzkum a registraci těchto ploch by přitom byly mnohem nižší, přibližně 5,2 miliardy dolarů (111 miliard korun), a to včetně pozemků ve slumech, provozních nákladů na správu systému i zajištění právního řešení sporů.

Kromě toho jsou výhody držby v městských oblastech lépe zdokumentovány: obydlí se zajištěnou registrací mají v průměru o 25 % vyšší hodnotu. To je vcelku logické: vyšší hodnota domu plyne už jen z finanční a psychické jistoty, že ho majitel skutečně vlastní. Výzkumníci dále dokládají, že celkové přínosy ze zajištění vlastnického práva ve městech budou činit kolem 160 miliard dolarů (3,4 bilionu korun), tedy třicetinásobek původních nákladů.

Možnost učinit investici, která by přinesla 30 dolarů z každého investovaného dolaru, se nenabízí každý den.

Lepší život pro stovky milionů lidí

Svět zatím ve většině svých nejdůležitějších slibů z Cílů udržitelného rozvoje selhává, a to zejména proto, že se zavázal vyřešit vše najednou.

Místo toho je však potřeba zaměřit se na ta nejchytřejší řešení. I když jsme momentálně v plnění svých celosvětových závazků ve slepé uličce, což vypadá na první pohled znepokojivě, měli bychom to brát spíš jako příležitost k prozření.

Je zkrátka potřeba zaměřit se bez prodlení na investice do těch nejúčinnějších a nejlepších řešení. Jednou z takových investic je i zlepšení práva na držbu nemovitostí ve městech, které by za nízké náklady zlepšilo životy stovek milionů lidí.

Možnost učinit investici, která by přinesla 30 dolarů z každého investovaného dolaru, se nenabízí každý den. Měli bychom ji tedy využít.

 Kam dál? Bjørn Lomborg na Finmagu:

• Svět je hezčí, než se zdá. Věřte datům, ne propagandě
• Svět se zbláznil, čeká nás chaos. Zelený diktát vítězí nad rozumem
• Když přijde Putin, zelená jde stranou. Vyspělý svět konečně přiznal barvu
• Srí Lanka ukazuje, jak jsme mimo. Ekozemědělství svět nenasytí
• Hrozí nám kolaps planety? Proč OSN míchá přírodní katastrofy s covidem

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag