Články na téma: urbanismus

Většina lidí ve vyspělých zemích se nemusí bát, že přijde o své bydlení. Ať už bydlíte ve vlastním, nebo jste jen v pronájmu, je velice nepravděpodobné, že se u vás někdo objeví a oficiálně vystěhuje. V některých rozvojových zemích jsou ale vlastnická práva nevídaným luxusem. Co je potřeba udělat, aby se to změnilo?

Minimálně v hlavním městě bude jedním z hlavních témat podzimních komunálních voleb. Strany se poperou, kdo dostaví městský okruh. Tentokrát by bylo výjimečně nejlepší, kdyby to dopadlo jako vždycky. Že by se to zas nepovedlo. Pojďme si ještě před otevřením volebních místností říct, proč.

Saúdské království má megalomanský plán: region budoucnosti jménem Neom. Jeho součástí bude plovoucí průmyslový komplex nebo obří horský rezort. A hlavně 170 kilometrů dlouhé město nazvané podle svého tvaru The Line. Proč ale Saúdové utrácejí miliardy, aby supermetropoli vytvořili?

Jak mají vypadat města, která by vyhovovala skutečně každému? Kniha architekta Osamu Okamury i přes svůj název zrovna na tuhle otázku neodpovídá, přesto je nezvykle krásná. A to díky modelu, který je tu vlastně mnohem důležitější než slova.

Jeho bádání je rozkročené, že by vystačilo na několik kariér. Antropolog Radan Haluzík zkoumal válečné konflikty, podoby podnikatelského baroka po celém světě – a s novou knížkou by rád obrátil vzhůru nohama pohled na to, co stojí za pozornost v moderním městě.

K prosperitě, zdravému životnímu prostředí a dostupnému bydlení se dá dostat různými způsoby. Nejlepší z nich je dobře stavět, píše v aktuálním čísle tištěného Finmagu urbanista Peter Bednár. Zpřístupňujeme i v onlinu.

Úkol pro snesitelný život v příštích desetiletích je jasný: udržet vodu v krajině. Některé recepty známe, a dokonce podle nich občas stavíme. Některé jdou ale proti naší intuici a ustálené představě toho, co znamená žít v souladu s přírodou.

Evropa protentokrát není rozdělená do americké a sovětské sféry vlivu, ale rovnou do dvou paralelních realit.

Po středověku u nás zůstaly katedrály, po novověku radnice a měšťanské domy, po Rakousku-Uhersku paláce škol a úřadů, po sotva dvacetileté první republice celé katalogy úchvatných staveb a i po pitomém minulém režimu máme dost pěkných staveb s pěknými sochami před vchody – co tu zůstane po nás?

Není správné, aby chudí majitelé ojetin přispívali na drahé vozy bohatým. Elektromobil navíc není o moc zelenější než běžné auto: k destrukci měst a krajiny přispívá přinejmenším stejně.

Harvardský profesor ekonomie Edward L. Glaeser si zaslouží odznáček za všeříkající název knihy: „Triumf města: jak nás náš největší vynález činí bohatšími, chytřejšími, šetrnějšími k přírodě, zdravějšími a šťastnějšími“. Milovníci venkova, tohle čtení vás bude bolet.