Články na téma: Afrika

Navzdory zákazům má globální obchod se slonovinou ročně hodnotu 23 miliard dolarů, tedy víc než 505 miliard korun. I dnes kvůli němu každý rok umírají desítky ochránců a zhruba dvacet tisíců slonů. Některé země se snaží restrikce nahradit přísnější regulací prodeje předmětů ze sloního klu, u jiných ale stále převládá ekonomický zájem a zákazy chtějí naopak zcela zrušit.

Malárie. Nemoc, kterou dnes vnímáme jako typickou pro země s vlhkým a horkým počasím, sužovala ještě před sto lety i daleké severní oblasti. Vymýtit se ji podařilo až s rozvojem společnosti. Dnes už trápí snad jen Afriku, přesto boj s ní ukrývá ohromnou ekonomickou návratnost.

Většina lidí ve vyspělých zemích se nemusí bát, že přijde o své bydlení. Ať už bydlíte ve vlastním, nebo jste jen v pronájmu, je velice nepravděpodobné, že se u vás někdo objeví a oficiálně vystěhuje. V některých rozvojových zemích jsou ale vlastnická práva nevídaným luxusem. Co je potřeba udělat, aby se to změnilo?

Jedním z největších úspěchů lidstva v minulém století bylo obrovské navýšení produkce potravin. Mezi lety 1900 až 2000 se zvýšily sklizně plodin šestinásobně, zatímco světová populace narostla jen o necelý čtyřnásobek. To znamená, že lidé dnes mají v průměru o padesát procent víc potravin než jejich prapraprarodiče. Přesto část světa stále hladoví.

Největší pokles obtížnosti těžby bitconu za poslední rok, další překvapivá zjištění kolem krachující burzy FTX a bitcoin pomáhající lidem v Africe i Íránu. Je tu jubilejní desátý #TýdenVKryptu.

Ekonomové a podnikatelé někdy říkají, že Afrika je „příští velká věc“, jinými slovy: kontinent čeká překotný rozvoj plný nových příležitostí. Jenže zatím a pořád je většina Afriky zanedbaná a chudá. Ptáme se ekonomů, afrikanistů, cestovatelů i lidí ze zainteresovaných neziskovek, co tedy Afriku dnes nejvíc brzdí a jestli jí bohatší Západ má a může nějak pomoci.

Charita směřovaná do třetího světa je jistě bohulibá věc. Má ale i svůj rub. Její marketing zkresluje hrubě obraz zemí, do kterých míří.

Francouzský prezident Macron si naběhl, když za jeden z problémů Afriky označil prudké přibývání obyvatelstva. Porušil tím jedno tabu: že se bílí muži nevyjadřují k tomu, kolik dětí rodí černé ženy. Jenže... neměl náhodou v jádru pravdu?

Hladomory předpovídané přemnoženému lidstvu zhruba před padesáti lety nenastaly. Populační exploze se totiž zastavila nejen v Evropě, ale i v Latinské Americe a Asii. Přispěl k tomu i dříve nepředstavitelný technologický rozvoj – například rozšíření kabelovky do chudých venkovských oblastí.

Ačkoliv to v lednu 2012 vypadalo na akciovou katastrofu, neskončil nakonec v prachu ani svět, ani akciové trhy. MSCI World vystoupal o 11 procent. Kromě bank, automobilek a biotechnologií se dařilo třeba tureckým nebo africkým akciím. Kde můžete vydělat v roce 2013?

Tsunami, zemětřesení, záplavy, hladomor či právě skončená občanská válka vzedmou vlnu lidské solidarity – lidé přinášejí dary do humanitárních středisek, posílají dárcovské smsky, pořádají benefiční koncerty. Co se ale stane, když tato vlna opadne?

Počet kuřáků v Evropě za třicet let klesl o 15 procent, cigarety jsou drahé, možnosti reklamy omezené, výstrahy proti kouření všude. Pro tabákový průmysl nastal čas hledat nové trhy a Afrika se zdá být vhodným kandidátem.

Jsem moc bílá, říká si právě kdekterá Evropanka a míří do solária, případně na zimní dovolenou do některé z exotických destinací. Jsem moc tmavá, říká si ve stejnou dobu kdekterá Afričanka či Indka a vyrazí do místního kiosku pro zesvětlující krém. Nic naplat, bílá je celosvětově sexy.

Přinášíme druhý díl komentovaného přehledu největších a nejzávažnějších pohybů, ke kterým v loňském roce došlo na trzích. V prvním díle jsme se věnovali Evropě s jejími summity a krizemi, dnes prosvištíme zbytek světa.

Katastrofická sucha ve východní Africe většina světových médií dává do souvislosti s klimatickými změnami. Úmrtí laureátky Nobelovy ceny míru Wangari Maathaiové znovu připomnělo, jak důležitou roli v této otázce sehrávají stromy a proč by se na ně ani v budoucnu nemělo zapomínat.

Donedávna se Číňané jen snažili kopírovat nejvyspělejší evropské technologie. Teď, když je Evropa v problémech, chtějí levně vykoupit to nejlepší z Unie.

Po více než padesáti letech se na stůl vrací myšlenka na vymýcení malárie. Světová zdravotnická organizace si na tento úkol troufá již v příštích pěti letech. Stačí jí prý jediné: šest miliard dolarů ročně.