Rusko likviduje kulturní dědictví Ukrajiny, krade i nejcennější umění

Mezinárodní odborníci na umění tvrdí, že se Rusko během války na Ukrajině zaměřuje na vysoce hodnotná umělecká díla, která cíleně krade jako válečnou kořist a odváží je na území Ruské federace. 

Nápadně to připomíná chování Rudé armády na konci druhé světové války, kdy její odborníci z takzvaných trofejních brigád rovněž odváželi z území, které Sovětský svaz obsadil, drahé umění, knihovny a archivy.

Podle mezinárodního týmu akademiků a odborníků na digitální technologie také současné osazenstvo Kremlu zvolilo taktiku kulturní genocidy a z Ukrajiny odváží nejhodnotnější umělecké artefakty často nevyčíslitelné hodnoty. Cílí zejména na zlato a zlaté předměty starověkých Skytů, kteří žili na území východní Evropy ve starověku.

Zatímco pro Ukrajince mají tyto sbírky zejména symbolickou nevyčíslitelnou kulturní hodnotu (představte si, že by Česká republika přišla o Věstonickou venuši, jejíž hodnotu v roce 2004 američtí odborníci odhadli na 40 milionů dolarů, v dnešním přepočtu tedy 935 milionů korun), na trhu se takto staré předměty v aukcích téměř neprodávají.

Jednou z mála výjimek je zlatý skytský artefakt ze čtvrtého století před naším letopočtem o délce třiceti centimetrů, který aukční společnost Christie’s vydražila v roce 2008 za víc než sto tisíc dolarů (dnes 2,4 milionu korun). Ozdoba ze zlatého tepaného plechu pravděpodobně sloužila jako ornament na pouzdro pro luk. Artefakt byl nalezen na východním pobřeží Černého moře.

Rusové se zaměřili na loupež zlata Skytů, které je v ukrajinských sbírkách považováno za nejcennější předměty.

Účelová ruská taktika

Rusové se od začátku okupace cíleně zaměřili na tyto památky, zejména v muzeích na jižní Ukrajině. „Existují velmi silné důkazy, že se jedná o účelový ruský krok, přičemž konkrétní malby a další umělecká díla byly dopředu vytipovány a převezeny do Ruska,“ zdůraznil americký antropolog Brian Daniels, ředitel výzkumu Pensylvánského centra pro kulturní dědictví, pro deník The Guardian.

Tuny nakradeného lupu poštou

Skyliz / Shutterstock.com

Ruští vojáci poslali domů prostřednictvím zasílací firmy SDEK už minimálně 58 tun kradeného zboží, napsal server Mediazona. Balíky často několikanásobně přesahují velikostí i váhou průměr posílaných zásilek. Rusové posílají fakticky jakékoliv zboží včetně tenisek, konzerv, televizorů, pneumatik nebo stanů. V jednom případě se dokonce jednalo o ukradený dron Orlan-10, který je ve výzbroji ruské armády.

Daniels se zaměřuje právě na loupeže umění ve válečných konfliktech a porušování lidských práv. V minulosti se zasazoval o ochranu kulturního dědictví v konfliktech v Iráku a Sýrii. On a jeho kolegové sledují pomocí satelitních technologií v laboratoři ve státě Virginie plenění a ničení kulturních cílů na Ukrajině od začátku invaze.

Ruští zloději se v první řadě zaměřili na loupež zlata Skytů, což jsou předměty, které jsou v ukrajinských sbírkách považovány za nejcennější. „Tyto položky jsou vizuálně ohromující. Zpráv o krádežích je tolik, že je zřejmé, že jde o strategii,“ je přesvědčen Daniels. Americký antropolog zároveň dodal, že sami Ukrajinci by byli rádi, kdyby američtí odborníci vytvořili seznam všech odcizených uměleckých předmětů.

Podle experta na loupeže umění je obtížné určit, zda ruským okupantům jde v první řadě o peněžní hodnotu těchto děl, nebo se zaměřují na to, že mají pro Ukrajinu obrovský kulturní význam. „Existuje možnost, že to je součástí zničení identity Ukrajiny jako samostatné země,“ míní.

Rusku jde pravděpodobně také o přivlastnění veškerých kulturních a archeologických sbírek. Loupeže jsou doprovázeny i nátlakem na kurátory sbírek ukrajinských muzeí a jejich výslechy.

Na celém území Ukrajiny dochází i k ničení stovek pravoslavných kostelů a dalších kulturních památek.

„Skřeti se zmocnili našich sbírek“

Jak došlo k loupeži zlata v Melitopolu, popsal v deníku The New York Times starosta města Ivan Fjodorov. V místním muzeu se prý objevil muž v bílém laboratorním plášti doprovázený četou po zuby ozbrojených ruských vojáků. Pomocí pinzet a speciálních rukavic vyndal z krabic desítky zlatých artefaktů, které pocházejí ze čtvrtého století před Kristem.

„Skřeti se zmocnili našeho skytského zlata,“ zlobí se Fjodorov, který se přirovnáním inspiroval ve světě J. R. R. Tolkiena. „Je to jedna z největších a nejdražších sbírek na Ukrajině a dnes nevíme, kde se nachází,“ zdůraznil.

V Mariupolu místní členové úřadů sdělili, že se ruští vojáci vloupali do muzea a ukradli vzácné obrazy, sochy i vysoce ceněné a vzácné křesťanské ikony. Navíc dochází na celém území Ukrajiny i k ničení stovek pravoslavných kostelů a dalších kulturních památek.

Prokremelští úředníci se krádeží chlubí v ruské státní televizi.

Únos kurátorky

V Melitopolu použili ruští agresoři násilí a nátlaku na kurátory muzeí. Ředitelka melitopolského historického muzea Lejla Ibrahimová uvedla, že se vojáci po ostřelování města vrátili do budovy muzea, kde je shromážděno na padesát tisíc uměleckých exponátů. Nejcennější jsou právě zlaté artefakty z éry Skytů.

Když loupili nacisté

Everett Collection / Shutterstock.com

Ukradený Rubensův obraz nalezený ve sbírkách SS

V souvislosti s ruským loupením lze připomenout i řádění nacistů po Evropě v muzejních sbírkách, jak soukromých, tak i státních. Zejména na okupovaných územích, jako bylo Nizozemsko, Belgie nebo Francie. Speciální komando Alfreda Rosenberga (Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg) uloupilo minimálně 21 903 kusů uměleckých předmětů.

Nejcennější díla si rozdělil Adolf Hitler s Hermannem Göringem. V rakouském Linci mělo po válce vniknout speciální muzeum Hitlera, jež by se chlubilo nakradeným uměním z celé Evropy. Na konci války většinu těchto děl zachránila speciální jednotka americké armády pro ochranu umění MFAA. Nicméně část uměleckých děl se už nikdy nenašla.

O zlato měli zaměstnanci muzea oprávněně největší obavy. Ukryli je před rabujícími okupanty v lepenkových krabicích ve sklepích muzea.

„Věděli jsme, že každou chvíli může někdo do muzea přijít se zbraní," řekla. Podle ní má sbírka nevyčíslitelnou hodnotu. V polovině března pak ruští vojáci s útočnými puškami vtrhli do jejího domu a unesli ji. Po několika hodinách výslechů ji propustili. Asi za dva týdny později odešla z Melitopolu na území, které je pod kontrolou ukrajinských sil. 

Rusové ale přišli znovu do muzea a nakonec veškeré zlato našli a za pomoci nově jmenovaného proruského ředitele muzea Jevgenije Gorlačeva jej odvezli.

Ukradeno bylo nejméně 198 kusů zlatých artefaktů, vzácné staré zbraně či stříbrné medaile. Řada uměleckých děl pochází také od antických Řeků, dodala Ibrahimová. Sbírka se má údajně nacházet v oblasti samozvané Doněcké lidové republiky.

Prokremelští úředníci se krádeží chlubí v ruské státní televizi. Gorlačev obhajoval loupež argumentem, že se jedná o předměty vysoké kulturní hodnoty pro celý bývalý Sovětský svaz. 

Neřekl ale, kdy a kde budou zcizené předměty vystaveny pro veřejnost. Ibrahimová dodala, že v očích ruských okupantů a jejich sympatizantů nesmí být Ukrajina nezávislý stát, nesmí mít žádnou historii, ani žádné kulturní dědictví.

Ruští vojáci jsou kromě ničení muzeí a galerií obviněni i z ukradení 2000 uměleckých děl.

Zaměstnancům muzeí jde o život

Ukrajinský archeolog a odborník na éru Skytů Oleksandr Symonenko si stěžuje na to, že Rusové vedou válku bez jakýchkoliv pravidel a ničí kromě životů civilistů i kulturu.

Podle Danielse je zároveň většina pracovníků muzeí i zaměstnanci ochranky ohrožena na životě, pokud se ocitne na území pod kontrolou ruské armády.

Ruští vojáci jsou kromě ničení muzeí a galerií obviněni i z toho, že zatím ukradli na dva tisíce uměleckých děl. Ukrajinci postrádají například ručně psaný svitek tóry, který pocházel z Mariupolu.

Na Ukrajině se okupanti zaměřují na díla malířů, kteří jsou významní i pro ruské kulturní dějiny. Ukazuje se to na stovkách obrazů, které Rusové odvezli z Mariupolu.

Jedná se například o plátna Ivana Ajvazovského, který maloval hlavně obrazy s motivy rozbouřeného moře v okolí Krymského poloostrova, z 19. století. Malíř Archip Kuindži se narodil v Mariupolu a později odešel do Petrohradu. Také jeho obrazy si Rusové odvezli z okupovaného přístavu.

Kam dál? Ukrajina na Finmagu:

• Ukrajinská ekonomika pod palbou Rusů. Jak dlouho ještě vydrží?
• Nedostatek míst v průmyslu? Proč dovoz pracovní síly není řešení
• Kopejte kryty, nebo jeďte na Zéland. Hrozba atomové války je zpět
• Jak vydělat na válce? Shortování není pro každého, varuje investor
• Rekviem za globalizaci aneb Jak válka na Ukrajině změní celý svět

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag