Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Fičet po dálnici sto pade? I tuhle debatu ukončily ruské tanky

Petr Němec
Petr Němec
23. 3. 2022
 20 138

Kdo se vypravil autem někam na jih a třeba i mimo Evropu, musí Čechy za volantem považovat za hotové anděly ve škodovkách. Proč vlastně tedy máme nějaké dálniční limity?

Fičet po dálnici sto pade? I tuhle debatu ukončily ruské tanky
Zatímco Evropa zvažuje snížení rychlosti na dálnici z důvodu šetření fosilními palivy, Česko mluví o zvýšení na 150 km/h (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Kilometry na tachometru mi naskakují hlavně jízdou po dálnicích. Něco se ročně po soudech po Česku najezdím. A díky tomu považuji české řidiče za dobré a slušné.

Ani s tou rychlostí to není nijak špatné. Když si jedu po dálnici předepsaných 130 km/h, většinu aut spíš předjíždím. Jen občas se někdo prožene kolem.

Ano, kdo při předjíždění nešlápl na plyn a pak si neřekl, že teda ještě dá to jedno auto před sebou a najednou má na tachometru 180 km/h? Nebo kdo se nenechal unést prázdnou a suchou dálnicí?

Jenže najednou slyšíte, jak motor řve, jak vzduch hučí a když zavadíte pohledem na aktuální spotřebu, tak tu nohu z plynu prostě sundáte. Na takové dlouhodobé rychlosti, aby nám to bylo příjemné, nemá běžný řidič auto stavěné.

Ale sto padesát? To by zase takový rozdíl nebyl, to by se přece dalo...

Vinou ruské agrese a skokového zvýšení ceny ropy se ale argumenty spotřeby jako za starých časů opět oprašují.

​Proč máme rychlostní limit

První dálniční rychlostní limit se u nás objevil až v roce 1979, a to 110 km/h. Dřív žádný pevně stanovený nebyl. Důvodem pro omezení rychlosti na dálnicích byla ropná krize a snaha o nižší spotřebu paliv. V roce 1997 pak došlo ke zvýšení limitu na 130 km/h.

Hlavním argumentem je bezpečnost. Argument spotřeby ale stále hraje svou roli. Akorát v zelené barvě. Například v Nizozemsku přistoupili ke snížení rychlosti na 100 km/h kvůli emisím. Nikoliv však absolutně. V noci lze jezdit rychleji.

Vinou ruské agrese a skokového zvýšení ceny ropy se ale argumenty spotřeby jako za starých časů opět oprašují. A to bez ekologického rozměru. Nejde už o emise, ale abychom měli vůbec na co jezdit za rozumný peníz. Mluví se o rychlosti 100 km/h.

Úspora a ekologie tady jdou prostě ruku v ruce. Logicky.

Zatímco v roce 1997 umřelo v Česku na silnicích téměř 1 600 lidí, což byl devadesátkový standard, v roce 2021 to bylo „jen“ 466 obětí dopravních nehod.

​Rychlostní limit v 21. století

Ty hlavní argumenty – vyšší rychlost = vyšší spotřeba a víc emisí, či vyšší rychlost = větší energie a menší šance na přežití při nehodě – každý chápe. Dnešní auta jsou však úplně jiné stroje, než co se prohánělo po silnicích v roce 1997.

Moderní vozy jsou prošpikované elektronickými systémy, které zabraňují smyku, vyjetí z pruhu, monitorují dopravu před vámi i v mrtvém úhlu. Auto samo nouzově zabrzdí, když zaznamená překážku, protože vy se zrovna díváte do zpětného zrcátka (nebo do mobilu).

Co slibuje nová vláda?

150 km za hodinu na dálnici
Shutterstock

Na nových úsecích dálnic vybavených moderní telematikou bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 km/h za podmínek dobré viditelnosti a provozu.

Zdroj: Programové prohlášení vlády

Když už dojde k nehodě, auto předem přitáhne pásy, všude kolem vás vystřelí airbagy a auto samo přivolá pomoc. A do toho všeho se začínají objevovat auta s autonomním řízením, které ještě víc omezují lidskou chybu. Pokrok prostě nezastavíš.

Na silnicích tedy jezdíme bezpečnějšími vozy a nejde jen o plechy. Zatímco v roce 1997 umřelo v Česku na silnicích téměř 1 600 lidí, což byl devadesátkový standard, v roce 2021 to bylo „jen“ 466 obětí dopravních nehod. Od roku 2009 se počty snížily pod tisíc ročně a v poslední dekádě jsme ročně průměrně na třetině obětí let devadesátých.

V tomhle kontextu by tedy stopadesátka asi zas tolik škody nenadělala. Jenže co má být smyslem takové změny? Abychom se dostali rychleji z místa A do místa B?

Na cestě z Prahy do Brna by to bylo 13 minut. Moc, nebo málo?

Pár desítek kilometrů různě po republice? Ušetřený čas řidičů by byl v řádu sekund, to nestojí ani za ty dopravní značky.

​150 km/h na dálnici?

Jenže měli jste někdy na téhle trase průměrnou rychlost 130 km/h? Já tedy nikdy. Tu předjíždějící kamiony a fronta. Tu zúžení a omezení na osmdesát. Chvilku větší provoz a kolona. Mít ve výsledku průměrnou rychlost stovku je fakt úspěch. Jestli se chceme dostat z místa A do místa B rychleji, tak omezení maximální rychlosti není to, co nám v tom brání.

Tak kolik na dálnici?

Potřebujeme dostavět dálniční síť a ulehčit nejpřetíženějším tahům. Ubrat kamionů. Nebo přidat pruhy. Prostě mít méně hustou a plynulejší dopravu. Ono by totiž bohatě stačilo, kdyby se místo jet chviličku sto padesát, dalo jet jen sto deset. Ale pořád.

Zvýšení maximální rychlosti mi tak nedává smysl. Navíc je ve hře jen na omezených částech dálnic. Ve výsledku pár desítek kilometrů různě po republice? Ušetřený čas řidičů by byl v řádu sekund. Dělat kvůli tomu takovou změnu? To nestojí ani za ty dopravní značky, co by se tam musely nově osadit.

Debatu o sto padesátce nakonec asi stejně ukončil Putin agresí vůči Ukrajině. Možná budeme rádi, když nám zůstane aspoň ta sto třicítka.

Kam dál? Petr Němec aka @SemSuchar na Finmag.cz:

 

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
15
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Petr Němec

Petr Němec

* 1984. Ostravák. Absolvent práv na Masarykově univerzitě. Nyní pražská náplava. Advokát. Majitel australského ovčáka a řopíku. Suchar. Obdivovatel tvorby Hrabala, Skácela a Alizée. Web: www.akpetrnemec.cz,... Více

Související témata

ceny pohonných hmotdálnicedopravakomentářlimitRuskoUkrajinaválkavláda
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo