Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Hlášení ze země temnoty aneb Jak Rusové vnímají nové sankce?

Agáta Lukášková
Agáta Lukášková | 9. 3. 2022 | 1 komentář | 87 814
RuskosankcetotalitaUkrajinaválkaZápad

Stahování zahraničních firem ze země, padající rubl, fronty před bankomaty, ale i omezené možnosti cestování, přístup k sociálním sítím či nezávislým informacím. Také vás zajímá, jak to všechno vnímají Rusové? Přinášíme autentický vhled „za oponu“.

Hlášení ze země temnoty aneb Jak Rusové vnímají nové sankce?

Hlášení ze země temnoty: Jak Rusové vnímají ekonomické sankce? (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Rusko, které nad ránem 24. února k překvapení mnohých zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, se západní vlády a firmy rozhodly zastavit ekonomickou cestou. Můžou však postihy proti několika ruským bankám, uzavření vzdušného prostoru pro ruské aerolinky, či stažení západních firem skutečně utnout boje? A jsou tato nová omezení v nejrozlehlejší zemi světa, na kterou už v minulých letech dopadal jeden postih za druhým, vůbec citelná?

Tento text vznikl na základě rozhovorů se sedmi Rusy a Ruskami o současné situaci v jejich vlasti, a to především ekonomických dopadech sankcí. Někteří dotazovaní přistupovali k rozhovorům s jistou dávkou opatrnosti a zmiňovali, že za určitá vyjádření hrozí postihy.

Rozhovory se domlouvaly a uskutečnily (až na jednu výjimku) přes komunikační platformu Telegram. V době, kdy článek vznikal, totiž začaly ruské úřady omezovat přístup k jiným sociálním sítím včetně Facebooku. Jména všech dotazovaných byla s ohledem na jejich bezpečnost změněna.

Dopady války na Ukrajině
Shutterstock

Jak ruská invaze dopadne na Česko? Ekonomické výhledy očima expertů

Rozkolísané světové trhy, oslabující koruna, rekordní ceny plynu, nafty i benzinu. To jsou jen ty z nejviditelnějších přímých dopadů ruské invaze na Ukrajinu na českou ekonomiku a domácnosti. Na co se ale máme připravit dál?

Chtěl bych zdůraznit, že v mojí práci, v mém oddělení, jsou všichni proti válce, všichni to odsuzují. Ale nikdo nic (veřejně) neříká.
– Alexandr, 36, pracuje jako právník ve státním podniku. Žije v Moskvě.

Myslím, že sankce jsou dobré k tomu, že nakonec lidi vyjdou do ulic. Ne aby podpořili Ukrajince, ale aby měli co jíst.
– Maxim, 29, vede malou technologickou firmu. Žije v Novosibirsku.

Nikdo neví, co bude zítra. Člověk teď nemůže plánovat život, je to hodně tlaku.
– Veronika, 30, pracuje v nakladatelství. Žije v Moskvě.

Dívám se, jak se moje dcera, které je sedm měsíců, učí zvedat, a to mě těší. Ale moc se bojím o naši budoucnost.
– Arťom, 34 let, pracuje jako právník, žije v Moskvě.

Řekla bych, že to u vás nafukují, jako by tady byl konec světa. Ale není to tak, žijeme normálně dál.
– Taťjana, 55 let, pracuje v mateřské škole. Žije v Sevastopolu na poloostrově Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko. Ukrajina ani Západ připojení neuznávají, poloostrov je ale pod ruskou správou. Taťjana připojení schvaluje.

Jak už to tak bývá, jedni ujišťují, že se věci zdražují a život se komplikuje, a druzí tvrdí, že si zatím ničeho nevšimli. Pokud je zvyšování cen evidentní například u telefonů a další elektroniky, respondenti se shodovali, že například u potravin zatím dopady markantní nejsou.

Úplná izolace země také ještě nenastala – iPhony, i přes stažení Applu z ruského trhu, lidem stále fungují a na blokovaný Facebook se Rusové také čas od času připojí.

Jisté ale je, že situace v zemi je chaotická a u mnohých vzbuzuje velké pocity nejistoty. Nemožnost koupit si telefon nebo růst cen navíc není to, co aktuálně vyvolává největší strach. Větší obavy mají někteří například ze scénáře, že se v zemi zavede válečný stav. A že se dále omezí svobody.

Jsem pro sankce, myslím, že jich je potřeba uvalit co nejvíce. Sice dopadají na obyvatele, ale už to zašlo moc daleko.

Výpravy do Ikey a hony na iPhony

„Všechno začalo zdražovat. Hlavně proto, že se propadl rubl, člověk si něco objednává, včera to stálo tolik a zítra už to bude jinak. Chtěli jsme si například koupit vysavač, ten taky zdražil,“ popisuje Arťom. Na moji otázku, zda ho tedy nyní nejvíce děsí inflace, ale říká, že ne. Se zdražováním se prý dá žít, ale hrůzu má spíše ze zavedení válečného stavu v zemi (což by znamenalo odvody do armády) a potenciálního jaderného konfliktu.

Za svoji otázku se zastydím – ve své omezené představivosti jsem si dokázala představit jako to nejhorší, co se může přihodit, právě inflaci.

Protest v době strachu

No War
Shutterstock

Invaze na Ukrajinu Alexandra trápí. Vypráví, že se omlouval svému kamarádovi Ukrajincovi. Výrazněji se ale projevit svůj postoj zdráhá například kvůli obavám ze ztráty zaměstnání. Děsí ho, že by mohl mít problémy kvůli heslu „ne válce“, které si dal na profil na Facebooku. Rusko své současné aktivity na Ukrajině „válkou“ nenazývá, oficiální označení zní „speciální vojenská operace“. Několik lidí již za šíření hesla „ne válce“ dostalo pokutu, proti demonstrantům s tímto sloganem zasahuje policie. Podle informací ruského listu Kommersant hrozí lidem maximální pokuta ve výši 50 000 rublů (asi 8 400 Kč). Mnoha Rusům včetně Alexandra ale nahání strach i nově přijatý a vágně formulovaný zákon, který zavádí trestní zodpovědnost za šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě. Tedy v podstatě jakýchkoli jiných než těch potvrzených ruskými úřady. V krajním případě za porušení zákona hrozí až 15 let vězení. Alexandr mi říká, že se stydí, ale že heslo smaže. O několik dní později zjišťuji, že „závadné“ spojení na jeho profilu stále je. A když mu představuji zamýšlený článek, říká: „Teď je v Rusku asi nebezpečné dávat rozhovory západním novinářům.

„Zdražila elektronika,“ přidává se Alexandr. Popisuje, že si nestihl koupit nový telefon, iPhone 13. Tvrdí, že jeho přítelkyně si ho koupila jen šest dní před invazí za 75 000 rublů (11 590 Kč podle současného kurzu). Jeho cena ale soudě podle screenshotu, který Alexandr posílá, vzrostla v uplynulých dnech na 114 390 rublů (19 529 Kč). A v ruských médiích lze najít zprávy o tom, že lidé nyní tento model přeprodávají i za mnohem vyšší cenu.

Veronika upřesňuje, že iPhone, i přes stažení Apple z Ruska, jí zatím kromě obchodu s aplikacemi normálně funguje. Maxim podotýká, že problém je ještě s platbami Apple Pay, které často odmítají přijímat sami ruští obchodníci.

Alexandr vypráví, že kromě toho si nestihl vybavit nedávno koupený a zrekonstruovaný byt nábytkem, který si objednal v Ikey. Švédský výrobce nábytku své prodejny v Rusku uzavřel. „Včera (v pátek) fungovala poslední den. Po práci jsem tam jel, ale byly tam obrovské fronty, nešlo se dostat dovnitř,“ říká tento právník z Moskvy. Ruští prodejci nábytku prý v reakci na odchod Ikey zvýšili ceny. Zatím si Alexandr musí v bytě vystačit pouze s matrací a stolem.

Přestože sankce Alexandrovi komplikují život, má pro ně pochopení. „Jsem pro sankce, myslím, že jich je potřeba uvalit co nejvíce. Sice dopadají na obyvatele, ale už to zašlo moc daleko. Tam se odehrává válka. Je to barbarství.“ Věří, že sankce mohou v zastavení bojů pomoci. Za závažné považuje například rozhodnutí Microsoftu zastavit prodeje do Ruska a problémy, které zemi čekají v souvislosti s ukončením dodávek další elektroniky.

Já to udělal naopak. Hotovost, kterou jsem si dřív vybral, jsem dal na účet. Úroková sazba je teď vysoká.

Pád rublu a nervy ve frontě u bankomatu

Zdrojem další nejistoty jsou pro některé Rusy výkyvy rublu. Mnozí lidé se v prvních dnech invaze snažili vybrat peníze z účtů, protože se obávali nestability bankovního systému. „Když to začalo, tak hned první den jsem jel vybrat všechny peníze. Bylo to večer a bankomaty už byly prázdné. Člověk třeba přijel do nějaké banky, já měl Alfa-bank, a lidi tam stojí u bankomatů a řešilo se, jestli tam zbyly peníze. Někde nezbyly vůbec žádné, někde třeba tři tisíce rublů, někde i méně. Fungoval jen jeden bankomat a u něho stáli všichni,“ vypráví Maxim.

Pád ruského rublu (CZK/100 RUB)

Zdroj: peníze.cz

Peníze se mu vybrat podařilo. Nejprve uvažoval o jejich směně na dolary, ale odradil ho nevýhodný kurz bank. Nakonec se rozhodl pro převod do kryptoměny. Také Alexandr se svěřuje, že si vybral úspory ze svého dolarového účtu. Podařilo se mu to ale až po několika návštěvách banky.

Úplně opačný pohled na věc má ale Vadim, čtyřicátník z Voroněže, města s asi milionem obyvatel na jihozápadě Ruska. „Já to udělal naopak. Hotovost, kterou jsem si dřív vybral, jsem dal na účet. Úroková sazba je teď vysoká. Protože se zvýšila základní úroková sazba,“ vysvětluje tento učitel. Říká, že to není poprvé, co zažívá pád rublu, a proto se na situaci dívá s klidem.

Obavy ze ztráty zaměstnání

Velké obavy v lidech „za oponou“ aktuálně budí možnost ztráty zaměstnání. Alexandr má strach, že přijde o práci a nedokáže platit za hypotéku, protože jeho podnik nebude dostávat dost peněz od státu. Arťom zase vypráví, že společnost, kde pracuje, dostává ze zahraničí finance v eurech, ale že stát, který se snaží stabilizovat národní měnu, ji nyní nutí, aby většinu z nich ihned směnila na rubly. Veronika upozorňuje, že někteří lidé v Rusku už o práci přicházejí kvůli stahování zahraničních firem ze země.

Vadim také tvrdí, že sankce zatím citelné nejsou a že jeho ani jeho rodiny se zatím nedotkly. „Zboží u nás zdražuje neustále. Podle mě je to nepřetržitý proces. Takže nelze říct, zda je to vliv těchto (nových) sankcí,“ podotýká. Připouští ale, že si nemusel ničeho všimnout, protože se nepohybuje v prostředí byznysu. Očekává navíc, že za tři měsíce nebo půl roku už změny znatelné budou.

Sankce ale už na vlastní kůži pocítil Maxim, kterému vyloučení některých ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT zkomplikovalo chod firmy. Ta totiž měla problém se zaplacením pronájmu serverů u zahraničních poskytovatelů. Nakonec se ale platba podařila přes Raiffeisenbank, která ještě není pod sankcemi. Problém byl také s platbou v rámci Ruska, když chtěla firma zaplatit za doménu.

Maxim, který chodí na demonstrace proti válce na Ukrajině, se přesto k sankcím staví pozitivně. „Sankce smysl rozhodně mají. V některých případech bych vyzval ještě ke zpřísnění,“ říká. „Ale za výzvy k sankcím jsou také velké postihy, takže to je nebezpečné říkat,“ dodává nejistě.

Řekla bych, že to u vás nafukují, jako by tady byl konec světa. Ale není to tak, žijeme normálně dál.

Zvítězí lednička nad televizí?

Zatímco na Ukrajině zuří válka, v ruských obchodech s potravinami vládne zatím víceméně klid, vyplývá z Maximova popisu. „Včera (v pátek) jsem byl v hypermarketu a tam jsem si upřímně řečeno ničeho nevšiml. Ale pak jsem se speciálně zajel podívat do menšího krámku. Neřekl bych, že by tam regály přímo zely prázdnotou, ale bylo vidět, že je tam toho méně, hlavně konzerv, těstovin, cukru nebo pohanky. Ale všechno ostatní tam v zásadě bylo,“ říká podnikatel z Novosibirsku. Zvýšení cen u potravin nepozorovala ani Veronika z Moskvy.

S oběma souhlasí i Taťjana ze Sevastopolu. „Dneska jsem byla na trhu a ceny se nezvýšily. Možná někde něco, třeba o dvacet rublů. Ale ne tak, abych to nějak silně pocítila,“ říká energická Ruska, která je přesvědčena o správnosti kroků ruského prezidenta Vladimira Putina a skálopevně věří, že civilním obyvatelům ruští vojáci neubližují. To je i oficiální stanovisko Moskvy, dokola opakované v provládních médiích, přestože zprávy z Ukrajiny hovoří o opaku.

Konec svobodných médií? Stačí Telegram a RuTube

Konec svobodných médií v Rusku
Shutterstock

Ruskému vedení se možná zdálo, že je v zemi málo zmatků a funguje moc věcí, a tak začalo blokovat weby nejrůznějších médií a také Facebook a Twitter. Přesto jsem si i poté, co měla blokáda začít fungovat, psala s lidmi z Ruska přes Messenger. Zdálo se mi, že nemají jasno v tom, zda omezování přístupu již naplno začalo, nebo teprve přijde. Zmiňovali ale, že používají VPN, službu, díky níž je možné blokaci obejít.

„Všechny normální zdroje informací nám vypnuli. Zbývala naděje, že budou dál fungovat přes Telegram, ale média sama ze strachu z postihů oznamují, že se nebudou věnovat tématu války,“ upozorňuje mě Maxim. Vysvětluje, že na blokované weby se i tak dostane přes VPN. Další média, jako například opoziční portál Meduza nebo ukrajinskou agenturu Unian, sleduje přes aplikaci Telegram.

Naopak Taťjana z Krymu nemá pocit, že by měla omezený přístup k informacím. Také ona čerpá mnoho informací z Telegramu, kde sleduje například místní krymské blogery. Zdůrazňuje, že Telegram je ruská aplikace. Myslím na to, že ruský cenzurní úřad se v minulosti pokusil zablokovat i tuto platformu, ale neuspěl. Nyní ji s oblibou používají jak opoziční představitelé, tak široká veřejnost, úřady a vládní představitelé. Taťjana mi říká, že Rusové mají také RuTube, obdobu YouTube.

„Nemyslím si, že teď budeme kvůli novým sankcím plakat,“ prohlašuje tato učitelka v mateřské školy. Nebojí se ani propadu rublu, podle ní se měna znovu zvedne. „Řekla bych, že to u vás nafukují, jako by tady byl konec světa. Ale není to tak, žijeme normálně dál,“ ujišťuje mě. „Důvěřujeme svému prezidentovi,“ říká.

O generaci mladší Maxim má ale za to, že dříve nebo později se sankce projeví na příjmech lidí, z nichž někteří budou mít i problém s nákupem potravin. A když lidé nebudou mít možnost vést obvyklý způsob života, tak je to donutí, aby vyšli do ulic a dali průchod nespokojenosti, myslí si. „Jak se říká – lednička vítězí nad televizí,“ připomíná rčení, které volně přeloženo znamená, že pokud mají lidé prázdnou lednici, názory v televizi je nepřesvědčí.

Také Vadim si myslí, že se sankce projeví na příjmech lidí, ale na rozdíl od Maxima na tom nevidí nic pozitivního. „Jediný smysl sankcí je zhoršit situaci v Rusku. Na vládu nepůsobí. Působí na firmy, mají vliv na příjmy lidí,“ říká.

Zatím není jasné, zda bude určité zboží nedostatkové. Irina, která pobývá v Praze, ale v Rusku má nemocnou matku, tvrdí, že již nyní je problém s dostupností některých léků, zejména proti vzácným onemocněním. Arťom popisuje, že mizí některé produkty, na které byl člověk zvyklý, ale že lze najít náhradu. A Maxim mi vypráví, že jeho kamarádka nesehnala krmení pro kočku, které byla zvyklá kupovat, a nakonec našla pouze dražší variantu, jejíž cena se navíc změnila ještě během toho, než stihla dojít od regálu ke kase.

Povídá se, že se lidí ptají, proč odlétají. Ne, že by je zadržovali, ale můžou jim dávat otázky nebo i kontrolovat telefony.

Pryč z Ruska? Leda do Asie...

A neuvažují tedy o tom ze země odjet? „Odjet na Západ je teď extrémně složité. I kdybych měl platný pas, tak bych kvůli novým omezením stejně mohl odjet leda tak někam do Asie,“ říká Arťom. Letenky jsou podle něj těžko k dostání a jsou drahé. Drtivá většina evropských zemí, ale i USA nebo Kanada, uzavřely v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu pro letadla ruských dopravců svůj vzdušný prostor. Alexandr říká, že jeho známý odjel s rodinou na dovolenou do zahraničí, a už se možná nevrátí.

Anketa

Věříte v sílu sankcí?

Irina žijící v Praze tvrdí, že na letištích jsou pracovníci, kteří namátkou při odletu lidem berou telefony a prověřují například zprávy nebo sociální sítě. Tvrzení potvrzuje i Arťom: „Povídá se, nevím tedy, nakolik je to rozšířené, že se lidí ptají, proč odlétají. Ne, že by je zadržovali, ale můžou jim dávat otázky nebo i kontrolovat telefony.“

Maxim mi říká, že v krajním případě má v plánu odjet. S letenkami a jízdenkami na vlak je to ale podle něj problematické. „Z Novosibirsku nic není, a jestli ano, tak není jasné, kdy, a jedině za strašně velké peníze. Takže bych musel asi autobusem do Kazachstánu, to je od nás blízko, a odtamtud pak letadlem.“ Podle Veroniky odjíždí mnoho lidí z Ruska ještě přes Gruzii a Turecko.

Nevím, co svým respondentům říkat či přát na rozloučenou. S některými nadhazujeme, že se někdy v budoucnu třeba setkáme, přestože to nyní reálně nepřichází v úvahu. Zasním se a představuji si, že se nic nestalo, že sedíme bezstarostně někde před kavárnou na sluníčku a nemusíme přemýšlet o válce...

Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:

Finmag na léto

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsem mizerný makléř,“ řekl Adéle Vopěnkové Prokop Svoboda. A tak místo aby prodával domy sám, vybudoval realitní kancelář, kde to ostatní dělají za něj. A výborně.

FIN. Dominik Stroukal dodá investorům naději po propadu trhů • V kanceláři šéfky České spořitelny • V hlavě lovce jednorožců Andreje Kisky ml. • Jakub Žofčák o byznysu s deskovými hrami • Robert Vlach o creator economy a podnikání s obsahem

MAG. Parkování zdarma je lidské právo. Co z pravičáka dělá soudruha • Nejbližší moře? Pět hodin jízdy. Se správným bourákem. Na ropu • Jako umami. V restauraci Jana Knedly umějí moderně míchat chuti i v české klasice • Kardiochirurg. Srdcař. A překvapivě dobrý spisovatel Josef Veselka

Autor článku

Agáta Lukášková

Agáta Lukášková

Vystudovala překladatelství na FF UK. Během studia vyjela na stáž do Ruska a Francie. Vystřídala několik pozic v mezinárodních firmách, v nichž pracovala pro francouzské klienty. Nyní pracuje v redakci zahraničního zpravodajství. Tváří se, že ve volném čase hodně čte, ve skutečnosti se dívá většinou na seriály nebo chodí do přírody.