Články na téma: sankce

Zákon o ochraně oznamovatelů se doposud týkal jen velkých firem, to se ale s dneškem mění. Od 15. prosince se povinnost zavedení ochrany oznamovatele týká i malých a středních společností s 50 a více zaměstnanci. Pokud jste na novou povinnost zapomněli, nevadí. Jiří Hradský z advokátní kanceláře Sedlakova Legal radí, jak to co nejrychleji napravit.

Sbližování Moskvy a Pekingu je velkým tématem poslední doby. Západ se obává, že Čína do Ruska posílá i zbraně. Asijská velmoc oficiálně odmítá, že Putinovi vojensky pomáhá, existuje ale i řada komponentů, které by mohly ruský zbrojní průmysl posílit. Čína zase může těžit z ruské pomoci v jaderné energetice.

Bez jediného dne je to dneska rok, po který trvá tragická Putinova invaze na Ukrajinu. Během tohoto roku jsme mohli pozorovat nejrůznější ekonomické důsledky války, a to včetně bezprecedentních sankcí, které měly různé dopady. Lze vůbec najít na tomto poli jednoznačného vítěze?

Hon na majetek Putinových oligarchů, který je mediálně nejviditelnější, a proto také nejvděčnější sankcí vůči ruskému válečnému režimu, samozřejmě vyvolává otázku, co s takto zabavenými statky. Mohou západní země tento majetek jednoduše zabavit a prodat? A mohou tedy vily, soukromé tryskáče, jachty a domy ruských oligarchů nakonec zaplatit válečné reparace Ukrajině?

Putin bude chtít za plyn a dost možná i ropu rubly. To řadovým Čechům zdraží plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty, protože budou muset zaplatit zvýšená rizika, včetně kurzového.

Proč zdražuje benzin? Proč rostou ceny pšenice? A jaký problém musí řešit česká energetika? Lukáš Kovanda komentuje vliv západních sankcí vůči Rusku na ceny důležitých komodit.

Stahování zahraničních firem ze země, padající rubl, fronty před bankomaty, ale i omezené možnosti cestování, přístup k sociálním sítím či nezávislým informacím. Také vás zajímá, jak to všechno vnímají Rusové? Přinášíme autentický vhled „za oponu“.

Kdysi hlava celého Sovětského svazu, dnes tržní ekonomika s řadou nešvarů. Ruská federace, jejíž vývoj je už víc než 20 let spojený se jménem Vladimira Putina, aktuálně čelí za svou invazi na Ukrajinu nebývalým sankcím ze strany Západu. Jak si do té doby ekonomika Ruska vedla? A má vůbec šanci to ustát?

Putinova benzinová pumpa rozpoutala válku. Rusy čekají špatné časy. Také my bychom s nimi ale měli počítat.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok varuje před ještě vyšší inflací způsobenou konfliktem na Ukrajině. Vlastně tak vysvětluje, proč se Západ bojí tvrdších sankcí vůči Rusku. Platí, že čím tvrdší sankce, tím vyšší inflace.

Západ se snaží přesvědčit Vladimira Putina, že vysoká cena za invazi na Ukrajinu převáží její přínosy. Může ale diplomacie tvrdých ekonomických sankcí na Rusko vůbec fungovat?

Postup Západu vůči Rusku občas připomíná biblickou strategii shrnutou v přísloví „ty do mě kamenem, já do tebe chlebem“. I současná krize na Ukrajině, hrozící přerůst ve válečný konflikt, se v médiích jeví jako přestřelka zcela mimoběžných rozprav. Lze vůbec pochopit logiku ruské moci, aby se na ni dalo adekvátně reagovat? Kámen proti kameni, chléb proti chlebu?

Polsko skutečně předvádí politiku zaměřenou proti svobodě. Ale Evropská unie dělá chybu, když ho kvůli tomu chce šikanovat.

Pokud Rusko opravdu investovalo do zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, byla to – minimálně krátkodobě – dobrá investice. Země slušně vydělala. A solidně si polepšili také nejbohatší Rusové. Po letech, kdy všichni jenom ztráceli, to musí znít jako rajská hudba.

V první části rozhovoru s politologem Michelem Romancovem byla řeč především o vztazích Ruska, Turecka a Evropské unie. Dnes se už budeme soustředit výhradně na Rusko a jeho vládce Vladimira Putina.

Koncem roku by měly být zrušeny hospodářské sankce vůči Íránu. Ekonomické důsledky? Ropa zůstane levná. A evropským firmám se otevřou nové příležitosti.

Počátkem ledna okupovaly stránky českých deníků senzační zprávy o tom, že česká koruna je dosud nejslabší letošní měnou světa. Novináři ovšem přehlédli slona v obýváku – běloruský rubl se během prvních dvou letošních týdnů propadl o třicet procent.

Co čeká ruskou ekonomiku a co to bude znamenat pro tu naši? Co si o situaci Ruska a o jeho napjatém vztahu se Západem myslí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, politolog Petr Robejšek, ekonom Pavel Kohout, europoslanec Jan Zahradil a další osobnosti?

Vlastními silami se Evropa z bláta nevyhrabe. Pomohla by poptávka po jejím zboží. jenže odkud by tak asi mohla přijít? Ale nač si lámat hlavu, můžeme dál bádat o nesmrtlenosti chrousta, zakřivení banánů a dalších světoborných záležitostech.

Nedokážeme se shodnout, co se na Ukrajině děje, natož abychom se dokázali shodnout, co s tím můžeme dělat. Politikové se ale nějak rozhodnout musí. Můžou se ale jako my zeptat odborníků – na ekonomiku, politiku, na Rusko. Jak tvrdé by měly být sankce proti Rusku? A měly by vůbec být?

Ukrajina, zásadní dovozce ruského zemního plynu, měla vedle zahraničněpolitické nezávislosti nakročeno i k nezávislosti energetické.