Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Rothschildovy peníze a Kellerovy starosti

Pavel Kohout
Pavel Kohout | 19. 11. 2012 | 10 komentářů | 17 463
Evelyn de RothschildJacob RothschildJan Kellerkonspirační teoriePavel KohoutRothschild

Milovníky konspiračních teorií najdete všude. Jednou z nejoblíbenějších pohádek je ta o pohádkově bohaté rodině židovských bankéřů, která odkudsi z pozadí diriguje svět. Pavel Kohout v exkluzivním textu ukazuje, že to s tím pohádkovým jměním nebude takové. Konspirátory tělem i duší asi nepřesvědčí, třeba se mu podaří přesvědčit aspoň jednoho profesora.

Rothschildovy peníze a Kellerovy starosti

Známý sociolog Jan Keller se nedávno stal obětí hoaxu. Nejprve v rozhovoru a pak v článku publikovaném na Britských listech profesor Keller uvádí fantastické odhady majetku údajně nejbohatší rodiny světa:

"Majetek rodiny Rockefellerů je ve stati, z níž jsem čerpal, odhadován na 11 000 miliard dolarů. Nemohu si pomoci, ale vychází mi, že by tato rodina mohla zaplatit náš předloňský dluh skoro 150 krát. Majetek rodiny Rothschildů je údajně ještě desetkrát vyšší, než majetek Rockefellerů, což odpovídá mému konstatování z rozhovoru."

Když Keller byl opakovaně upozorněn na nesmyslnost těchto čísel (například zde), opatrně připustil, že by přivítal přesnější odhady. Dobrá. Jak vlastně bohatí jsou Rothschildové?

Kdo je tu Rothschild?

Nejprve začněme u otázky, co je to vlastně dnes "rodina Rothschildů". Jde o rozvětvený rod, který čítá řádově desítky osob. Možná stovky, počítáme-li vzdálenější příbuzné. Kolik lidí má vaše vlastní rodina? U každé středně rozvětvené rodiny narazíte na problém, koho ještě počítat do příbuzenstva a koho už ne. Už jen vymezení "rodiny Rothschildů" je proto poněkud problematické.

Dále zjistíte, že zdaleka ne každý dnes žijící Rothschild se zabývá financemi. V historii rodu během 20. století najdeme i vědce, umělce, filantropy a také členy, kteří prostě jen žili z dědictví. Nejprominentnějšími a nejbohatšími dnes žijícími členy rodu jsou Sir Evelyn de Rothschild a Jacob Rothschild; oba žijí v Británii a zabývají se investicemi a bankovnictvím. Jejich majetky jsou odhadovány na dvacet, respektive padesát miliard dolarů. Celkový majetek rodu se odhaduje na 300 až 400 miliard dolarů, což zahrnuje nemovitosti, umělecké sbírky, vinice (druhý tradiční obor podnikání této rodiny) a další.

Ale: uvedená čísla pocházejí ze serveru CelebrityNetWorth,com.

Tento server je samozřejmě mnohem serióznější než diletantské výpočty anonymních konspiračních teoretiků. Přinejmenším jsou autoři článků pod svými díly podepsáni vlastním jménem. Nicméně stále jde jen o bulvár zhruba na úrovni Blesku. CelebrityNetWorth.com jen předkládá k věření "hotová" čísla, aniž bychom věděli, jak k nim autoři dospěli.

Znárodňování a další rány

Serióznějším zdrojem je žebříček padesáti nejbohatších Židů sestavovaný izraelským listem The Jerusalem Post.

Kdo jiný by ostatně měl mít lepší přehled? Ale čeká nás překvapení: žádný člen legendární rodiny nefiguruje v seznamu. Najdeme jména celebrit jako Larry Ellison, Sergey Brin, Larry Page, Michael Dell anebo třeba Roman Abramovič, ale žádného příslušníka legendární dynastie.

Můžeme nahlédnout do knihy Rothschildové od Dereka Wilsona, která vyšla česky v roce 1993. Obsahuje sice rodokmeny a desítky pozoruhodných příběhů, avšak málo finančních informací. Mezi tyto příběhy patří líčení, jak rodina přišla za války a po válce o své majetky v Rakousku a v Československu. Rakušané, mimochodem, nebyli nijak žhaví do vracení ukradeného majetku. Proto bankovní dům ve Vídni nebyl obnoven.

Fascinující je historka, jak nacisté zatkli a opět propustili Louise Rothschilda ve Vídni. Propuštěn byl za tučné výkupné po roce jednání. Když dozorce oznámil vězněnému Rothschildovi, že je volný a může opustit vězení, zeptal se, kolik je hodin.

"Osm pryč, Herr Baron."

"Tak to je už příliš pozdě, abych někoho z přátel takto pozdě rušil. Půjdu až ráno."

Tento pozoruhodný příběh ilustruje nejen stoický klid starého barona. Ukazuje, že vídeňská větev rodiny neměla mnoho předvídavosti. Přišla o téměř celý majetek.

Další ránu zasadil pařížské větvi prezident Mitterand, jehož socialisticko-komunistická vláda znárodňovala banky. Mitterand obvykle odškodňoval akcionáře nuceně vykoupených podniků poměrně štědře, ale Rotshchildové se museli spokojit s "výprodejovou" cenou 150 milionů franků.

Guy de Rothschild poté opustil Francii s hořkými slovy: "Židem pod Pétainem, páriou pod Mitterandem - to je na mě až dost. Budovat znovu na ruinách dvakrát za život je příliš. Donucen k odchodu, rozhodl jsem se stávkovat."

Mimochodem, znárodněné bance pod názvem Européene de Banque se bez původních majitelů nedařilo dobře. V prosinci 1990 byla privatizována prodejem britské bance Barclays za částku 1,6 miliardy franků, což ukazuje míru, jak Mitterand vzal Rothschildy na hůl. (Barclays pak musela ještě "dosypat" asi čtyři miliardy.)

Nacistické a komunistické znárodňování v Rakousku, Německu, Československu a Francii zásadním způsobem zredukovalo zámožnost rodiny.

Z chudších miliardářů

Za zmínku stojí, že Eric a David zůstali v Paříži a skutečně vybudovali novou banku: Rothschild & Cie Banque. Ta měla v roce 2010 bilanční sumu 1,27 miliardy euro. Tedy žádný gigant. Pro srovnání, Société Générale (která ovšem nepatří Rothschildům) měla v tomtéž roce bilanci v hodnotě 1132 miliard euro.

Dále, britská banka N M Rothschild & Sons Limited měla koncem roku 2012 aktiva ve výši 3,23 miliardy liber. Opět žádný mamut ve srovnání s velkými bankami, jako jsou Barclays nebo HSBC.

Francouzské a britské podniky Rothschildů jsou od roku 2003 soustředěny do společnosti Concordia BV, která je vlastněna holdingovou společností Paris Orléans, jejíž akcie jsou obchodovány na pařížské burze. Tržní hodnota činí momentálně 1,17 miliardy euro. Z té patří Rothschildům 60 procent. Jak je zřejmé z vývoje ceny akcií na burze, ani legendárním finančníkům se nevyhnula finanční krize:

Jak jsou tedy Rothschildové vlastně bohatí? Úplně přesně nelze odpovědět, ale nejde o žádné bájné stovky tisíc miliard dolarů. Spíše řádově o jednotky miliard; při započtení všech nemovitostí a uměleckých sbírek - které se velmi obtížně oceňují a jejichž vlastnictví je roztříštěno mezi poměrně velký počet příbuzných - bychom se možná dostali do nižších desítek miliard dolarů. Možná. Ne výše. Odhad CelebrityNetWorth.com je téměř jistě nadhodnocený nejméně o jeden desítkový řád.

To vysvětluje, proč se Rothschildové neumisťují v žebříčcích největších světových boháčů, které sestavuje Forbes nebo Jerusalem Times. Prostě na umístění nedosáhnou. Toto vysvětlení je nudné a banální ve srovnání s představou, že "nejmocnější rodina světa" podplácí všechny redaktory a analytiky, aby do rothschildovského majetku nešťourali. Jistě, představa všemocných finančníků, kteří tahají za nitky v zákulisí, je vzrušující. Ale je to jen představa.

Tolik fakta, která jsou k dispozici. Možná jsou nepřesná, ale poskytují alespoň přibližný obraz. Obraz o tom, jak kdysi obrovský majetek byl postupně decimován zásahy totalitních a autoritativních režimů. Doklad, že ani příslušníci legendární bankéřské rodiny se nerozhodovali vždy a všude správně, s dokonalou předvídavostí. A také doklad o tom, jak je těžké vyvracet pomluvy konspiračních teoretiků.

Profesor Keller vyvozuje z existence majetkové nerovnosti závažné důsledky pro budoucnost demokracie. Snad by se měl zamyslet spíše nad faktem, že francouzská vláda nyní konfiskuje na daních a odvodech všeho druhu 56 procent hrubého domácího produktu země a přesto to není dost. Francouzský veřejný dluh dosáhl na podzim 2012 hodnoty 91 procent HDP a dále roste. Není tato finanční nestabilita větší hrozbou pro demokracii než pár menších bank, na nichž je zajímavé hlavně legendární jméno?

Autor článku

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Pracoval postupně pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spolulyakl8dal finančněporadneskou společnost Partners. V letech 2002–2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem konzultačního týmu Vlastimila Tlustého (ODS), později byl dlouholetým členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Patří též mezi zakladatele Institutu pro politiku a ekonomiku a není členem žádné politické strany. Ředitel Algorithmic Investment Management.