Česko by na policii mohlo ušetřit. Je načase zaměřit se na výsluhy

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 13. 12. 2022 | 9 komentářů | 216 749
Ministerstvo vnitranázorpoliciestátní dluhstátní správastátní zaměstnanci

Vláda zvyšuje platy zaměstnancům státu. Některým dokonce tak, že jim vyrovná ztráty způsobené inflací. U policistů navíc počítá s navýšením stavů. Odborníci přitom radí opak.

Česko by na policii mohlo ušetřit. Je načase zaměřit se na výsluhy

Vláda chystá početní posílení policie. Přitom by na ní spíš měla šetřit. (ilustrační foto)

Zdroj: Viacheslav Life Studio / Shutterstock.com

V časech propadajících se státních financí a energetické krize, která vyvolává tlak na růst sociálních výdajů, to vypadá jako zpráva z jiného světa: vláda v příštím roce zvýší platy policistů o deset až 17 procent. A to v tarifech. Obdobnou měrou vzrostou platy hasičům, celníkům, členům vězeňské služby, tajných služeb a vojákům.

Povšimněme si ale policistů, kterých je ze zmíněné skupiny nejvíc – momentálně 40 tisíc. Vláda jim nejen výrazně zvýší platy. Chystá se policii také početně posílit.

Copak je ale bezpečnost občanů přímo úměrná počtu policistů? Opravdu pane ministře, záleží jen na kvantitě?

NERV vs. Rakušan

Národní ekonomická rada vlády (NERV) sestavila pro kabinet manuál, jak srazit deficit. Píše se v něm, kde posílit příjmy a kde naopak srazit výdaje a ušetřit. Jedním z návrhů na úspory je snížit počet policistů. Argument expertů z NERVu je jednoduchý: z dat Eurostatu vyplývá, že Česko má na 100 tisíc obyvatel 376 policistů, zatímco průměr v zemích Evropské unie je 332.

Rozdíl je výrazný. Sotva se dá vysvětlit tím, že česká policie plní víc úkolů než policie v některých dalších evropských státech.

„Počet policistů připomíná spíš ‚high-policing‘ země typu jihu (Kypr, Řecko, Chorvatsko, Malta), než země středu a severu Evropské unie (Švédsko, Nizozemí, Německo). Snížením počtu policistů o zhruba 3000 by se Česko přiblížilo severním zemím, zároveň bychom se vrátili na úrovně let 2012 až 2014, které nebyly z hlediska kriminality o tolik odlišná od dneška,“ píše se v dokumentu NERVu.

Policie však se souhlasem vlády míří opačným směrem. Své tabulkové počty rok co rok zvyšuje o tisícovku. Také proto má nedostatek lidí. Letos u ní by podle plánu mělo sloužit 45 665 lidí. Je jich o pět tisíc míň.

Ministr vnitra Vít Rakušan smetl návrh NERVu ze stolu. „Nedovedu si představit, že by kterýkoli zodpovědný člověk uvažoval o snížení počtu policistů,“ pravil. Neprojevil tím snad ministr nedostatek představivosti?

Jakou vyšší kvalitu by nám policie nabídla, kdyby své tabulkové stavy naplnila? NERV připomíná data Global Peace Index za rok 2022. Podle nich je Česko osmou nejbezpečnější zemí na světě. „V dlouhodobých statistikách nelze v českém případě najít jakoukoliv přímou souvislost mezi počtem policistů a vnímanou či skutečnou mírou bezpečí a kriminalitou v zemi,“ upozorňuje NERV.

Rakušan si však stojí za tím, že „úspory musíme hledat jinde než v bezpečnosti našich občanů.“ Copak je ale bezpečnost občanů přímo úměrná počtu policistů? Opravdu pane ministře, záleží jen na kvantitě?

Nestálo by za to v těchto svízelných časech výsluhy nově příchozím policistům vůbec škrtnout? Kacířská myšlenka?

Sáhnout na výsluhy?

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl připomíná, že personální škrty v policii by státu, potažmo daňovým poplatníkům, ulevily z dlouhodobé zátěže českého rozpočtu, kterou jsou výsluhy policistům po odchodu do civilu.

Penize koruny
Shutterstock

Má stát přidat úředníkům? Platy státních zaměstnanců očima expertů

Je v současné době vhodná chvíle zvyšovat platy státních zaměstnanců? Neměl by stát spíš usilovat o snížení počtu úředníků? Zeptali jsme se expertů.

„Samozřejmě to je těžká věc, nikomu se do ní nechce a je to nepopulární. Ale když se na to podíváte z fiskálního hlediska, výsluhy jsou velkou zátěží,“ řekl Hampl v DVTV.

Jak by ne, vždyť bývalý policista má za patnáct let služby po odchodu nárok na dvacet procent z výplaty. Částka se zvyšuje za každý další ukončený rok služby o další tři procenta, a kromě toho je valorizována obdobně jako důchod.

Nestálo by za to v těchto svízelných časech výsluhy nově příchozím policistům vůbec škrtnout? Kacířská myšlenka? Tak je aspoň nedávat těm, kteří ve služebním poměru sedí v kanceláři?

Vláda by neměla fungovat jako manželé dopřávající si luxus na dluh, který budou muset jednou splácet jejich děti.

Luxus na dluh

Proč mají brát výsluhy i ti, kteří nedělají žádnou mimořádnou práci a nenasazují životy? Ani tohle si ministr Rakušan nedovede představit?

Anketa

Měl by se počet policistů zvýšit?

A copak by se v systému nepatřilo udělat aspoň takový pořádek, aby nedostávali výsluhu bývalí policisté, které po odchodu ze služebního poměru zaměstnává policie „na dohodu“?

Že by se bez výsluh policie zhroutila a ulice se staly džunglí, kde platí zákony silnějšího? Copak průměrný plat 50 tisíc korun už není motivační? Policie k němu nabízí dlouhou sadu benefitů. Namátkou: náborový příspěvek až 150 tisíc korun, stabilizační příspěvek, zvláštní příplatek, několik druhů odměn, odchodné…

Pravda, policisté (aspoň většina z nich) si zaslouží slušnou odměnu. Vláda by však neměla fungovat jako manželé dopřávající si luxus na dluh, který budou muset jednou splácet jejich děti.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.