Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis  

Státní Otesánek pořád kyne. Kde že je ten štíhlý stát, pane Fialo?

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 25. 10. 2022 | 2 komentáře | 44 370
ekonomikanázorstátní rozpočetstátní správaúředníciveřejné finance

Tuhle pohádku známe všichni: jí, žere, roste a roste. Místo Otesánka je to ovšem státní správa, která i přes neustálé sliby kyne dál. Nejinak je tomu u kabinetu Petra Fialy, který státním rozpočtem na příští rok dokonce zpochybňuje své předsevzetí o šetření a úsporném státu.

Státní Otesánek pořád kyne. Kde že je ten štíhlý stát, pane Fialo?

NATO, OTAN, nebo Otesánek? Státní správa dál bobtná (ilustrační foto)

Zdroj: Belish / Shutterstock.com

České vlády, zejména ty pravicové, mají ve zvyku slibovat štíhlý a efektivní stát, který zařídí vše potřebné a přitom se obyvatelům neplete do života. Končí to však státem, který se plete do všeho, ale není schopen zařídit téměř nic.

Ukázala to pandemie covidu, kdy se zadrhávalo očkování, nefungovalo trasování, kdy selhala chytrá karanténa a kdy víc než jindy vyšlo najevo, že státní úřady si nejsou schopny vyměňovat informace.

Ani u státních úředníků to nevypadá na úspory. Rozpočet s žádnou odtučňovací kúrou v příštím roce nepočítá.

Stát k nezaplacení

Také Fialův kabinet sliboval stát, který je „chytrý, efektivní a úsporný“. Premiér i šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura hlásali, že stát musí šetřit na svém provozu. V návrhu státního rozpočtu na příští rok však takový záměr patrný není. Vláda v něm navazuje na „dílo“ kabinetů Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše, za kterých přibylo víc než 80 tisíc státních zaměstnanců.

Mrtvé duše v eráru

Koncem letošního roku se vláda chystá představit plán, jak se chce vypořádat s úkolem který vepsala do svého vládního prohlášení: Postavit „moderní, štíhlou a pružnou“ státní správu. Dá se tedy předpokládat, že pokud některé ministerstvo počty úředníků sníží, do rozpočtu se to nepromítne, stanou se z nich mrtvé duše z Gogolova románu. Peníze, které se tím ušetří, budou vyplaceny, jak je zvykem, v odměnách těm, kteří zůstanou.

Z návrhu rozpočtu vyplývá, že stát zaměstná o 7 961 lidí víc, než jich (papírově) zaměstnal letos a na platy vydá celkově 264,3 miliardy korun. To je o 17,9 miliardy korun vyšší částka než ta, se kterou počítá letošní rozpočet.

Pravda, zmíněná čísla nejsou způsobena prudkým nárůstem počtu úředníků. Do škol nastupují silnější ročníky, takže se budou nabírat učitelé. A s přihlédnutím k chování Ruska nevyvolává údiv ani chystané zvyšování počtu vojáků.

Jenže ani u státních úředníků, jejichž počet chtěl kabinet snížit, to nevypadá na úspory. Rozpočet s žádnou odtučňovací kúrou v příštím roce nepočítá.

Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je chybějící schopnost státu jednat cíleně a systematicky...

Byrokracie musí růst, aby…

Stejně jako za předchozích vlád, také za Fialy úředníků ve státní správě spíš přibývá. MF Dnes zjistila, že desítky jich přišly na ministerstvo vnitra, na úřad vlády a na ministerstvo životního prostředí.

Platy státních zaměstnanců
Shutterstock

Má stát přidat úředníkům? Platy státních zaměstnanců očima expertů

Platy některých zaměstnanců ve veřejném sektoru by od září měly vzrůst o deset procent. O dalších skupinách bude vláda ještě jednat. Odbory ale usilují o širší dohodu a udržují stávkovou pohotovost. Je ale v současné době vůbec vhodná chvíle platy zvyšovat? Neměl by stát spíš usilovat o snížení počtu úředníků?

O další desítky se armáda státních úředníků rozrostla kvůli třem novým ministrům bez portfeje, kteří mají na starost evropské záležitosti, vědu, výzkum a inovaci a vládní legislativu.

Tenhle setrvalý vývoj naznačuje, že v Česku platí úřednické pravidlo nazvané podle románu Josepha Hellera Hlava XXII: „Byrokracie roste, aby zvládla potřeby rostoucí byrokracie.“

Jak z toho ven? Vláda slibuje systematizaci služebních a pracovních míst. Jenže kolika systematizacemi už státní správa prošla? A výsledek?

Trefně ho shrnuje výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2020. Píše se v ní, že „společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů zmíněných ve zprávě (a týkajících se z podstatné části chaotického postupu při pandemii) je chybějící schopnost státu jednat cíleně a systematicky“.

Pravicový kabinet by přece neměl plánovat všeobjímající a nákladný sociální stát, který potřebuje zástupy úředníků...

Čas se krátí

Stát setrvale kyne jako pohádková postava Otesánka, jehož apetit roste s množstvím jídla, které spořádá. Nejdřív zbaští kaši, vypije ucháč mlíka. Pak do sebe nacpe bochník chleba a spolkne i mámu a tátu. Když vyjde ven, sežere děvečku s trakárkem plným jetele, spolkne sedláka s koňmi a povozem… a tak dál.

Anketa

Dočkáme se někdy štíhlého státu?

Není snad nejvyšší čas kynoucího státního Otesánka zastavit? Kdo jiný by to měl dokázat než vláda, která se řadí napravo od pomyslného polického středu. Takový kabinet by přece neměl plánovat všeobjímající a nákladný sociální stát, který potřebuje zástupy úředníků na správu složitých daňových systémů a ještě složitějších sociálních dávek.

Fiala a spol. zatím nepřesvědčili, že takový úkol myslí vážně.

Ještě na něj mají čas. Ten se však rychle krátí.

Kam dál? Pavel Jégl na Finmagu:

PODZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE MŮŽETE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Jsme dostupný luxus a lidé chtějí nějakou radost. Když už nemohou hýřit, tak aspoň budou mít na stole dobré pití,“ řekl Jiřímu Nádobovi šéf Mattoni 1873 Alessandro Pasquale.

FIN V kanceláři šéfa Impact Hubu • Jakub Žofčák o byznysových souvislostech etikety • Robert Vlach o rozdílu mezi freelancery a zaměstnanci • Elonova obrana „čisté“ Tesly střílí vedle. • Mnohé firmy čekají problémy spojené s insolvencí a možná i trestní odpovědností. Jak se mají chovat?

MAG Tomáš Eckschlager a Lukáš Drásta zrekonstruovali bývalý klášter a vybudovali atypický domov pro seniory • Klára Moldová oživila historickou školu T. G. Masaryka • New York: hlavní město světa, nebo samozvaný král sebestředných sociopatů? • Conversky nosí hvězdy popkultury, to je ale až jejich druhý život

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.