Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Zastropování cen? To snad ne! Hrozí největší útok na trh od dob komunismu

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 19. 4. 2022 | 7 komentářů | 15 355
inflacekomunismusMarženázorregulacespotřebitelské ceny

V Česku se rozezněly regulační sirény. Zatrhneme snad ve jménu všeobecného blaha prodejcům, aby si stanovili ceny zboží, které prodávají?

Zastropování cen? To snad ne! Hrozí největší útok na trh od dob komunismu

Zakleknout na obchodníky a stanovovat ceny? To už tu jednou bylo (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

S válkou na Ukrajině k nám přiletěla černá labuť, které se jen tak nezbavíme. Ruská invaze vyvolává ekonomické nejistoty, problémy na straně nabídky a dvoucifernou inflaci. Jejím důsledkem je také rostoucí poptávka po regulacích.

Ministerstvo financí začalo kontrolovat marže pumpařů (ne však rafinerií a distributorů). Ministerstvo zemědělství chystá obdobnou akci u potravinářů. Chce kontrolovat marže u pečiva, másla, kuřecího a vepřového masa.

Kde to skončí? Pouze u kontrol, anebo u regulací marží, potažmo u regulace cen?

Můžeme jen doufat, že nebude pokořena osmnáctiprocentní inflace z roku 1993.

Ať žije spotřebitel!

Šéf financí Zbyněk Stanjura už připustil, že marže u pohonných hmot mohou být zastropovány. Pouhá hrozba? Už to je u pravicového politika neobvyklý postup. Pravicové vlády věří trhu, s cenovými regulacemi skrblí a nechávají vývoj cen na trhu a konkurenci.

Ceny základních potravin
Shutterstock

Kam až vystřelí cena chleba? Zdražování základních potravin očima expertů

Popandemické oživení ekonomiky, zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce, ale i ruská agrese na Ukrajině a významné omezení vývozu z obou zemí. To vše se promítá do stále vyšší míry inflace a zdražování všeho zboží včetně potravin. Na co se máme připravit a kolik bude stát bochník chleba?

Cenová kontrola se zpravidla zavádí v situaci, kdy na trhu působí kartel. Anebo v podmínkách válečného hospodářství. Pro ně je kromě kontroly cen typické masivní přerozdělování (to už tady máme) a kontrola ekonomických zdrojů i výroby. Nazrál snad čas na válečné hospodářství?

V Česku válka není. Nepadají tady bomby. Tento stát je zázemím války, musí se vypořádat s vlnou uprchlíků z Ukrajiny, ale ropa i plyn do země proudí, výroba až na výjimky významně narušena není.

Pravda, ceny letí nahoru. Máme dvoucifernou pádivou inflaci. V březnu meziročně vzrostly ceny o 12,7 procenta, což je nejvíc za poslední čtvrtstoletí. A bude hůř.

Můžeme jen doufat, že nebude pokořena osmnáctiprocentní inflace z roku 1993. Je ale pádivá inflace důvodem k tomu, abych stát zaklekl na obchodníky a určoval jim ceny?

Místopředseda zemědělského výboru sněmovny, lidovec Karel Smetana, na otázku televize CNN Prima News, jak pohlíží na námitky obchodníků proti připravovaným kontrolám marží, pravil, že „na prvním místě musí být spotřebitel“.

Marže není zisk. Vyjadřuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou obchodníka.

Jako za komunistů

Skvělá myšlenka. Hlásali ji už komunisté. Ekonomické zpravodajství z dob reálného socialismu bylo vlastně přehlídkou starostí strany a vlády o spotřebitele. A výsledek?

Můžete ho vidět v následujícím videu, které ukazuje, že regulované ceny, které šly ruku v ruce s plánovanou ekonomikou, spotřebitele poškozují. (Patrně by se na ně měl podívat i Karel Smetana, který socialistické obchody vzhledem ke svému věku nezažil.)

Jistě, chystaná kontrola trhu a komunistické regulace jsou od sebe na hony vzdáleny. Už samotná prověrka marží však může být pořádně necitlivá regulační rašple.

Marže není zisk. Vyjadřuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou obchodníka. Zahrnuje náklady spojené s prodejem zboží nebo služeb, jako jsou mzdy, nájemné, energie. Ty se však mohou u jednotlivých firem až několikanásobně lišit a v turbulentních ekonomických časech výrazně kolísají.

Co víc, od prvního kroku – kontroly marží – může být snazší udělat krok druhý – stanovit maximální ceny. Po nich volá Andrej Babiš.

Jeho stínová vláda trvá na tom, že líp být musí, ať to stojí, co to stojí. Kromě jiného požaduje mimořádný příspěvek pro důchodce ve výši šesti tisíc korun, návrat velkorysých slev na jízdné, vygumování daně z přidané hodnoty (snížení na nulu) u potravin a další sociální benefity. A k tomu jako bonus pro spotřebitele-voliče chce přidat maximální ceny u pohonných hmot a základních potravin.

Zatím vláda vábení babišovských a jiných sirén odolává. Snad zůstane jen u kontrol...

Líp být musí, i kdyby…

Zatrhneme tedy ve jménu všeobecného blaha prodejcům možnost, aby si stanovili ceny másla, chleba nebo rohlíků? To snad ne! To by byl největší útok na trh od pádu komunismu.

Anketa

Regulovat, či nechat být?

Zatím vláda vábení babišovských a jiných sirén odolává. Snad zůstane jen u kontrol, případně hrozeb a drahé energie bude kabinet řešit adresnými sociálními dávkami, anebo sociálními tarify, případně snížením daní.

Vysoké ceny jsou tuze nepříjemné. Nutí nás snížit spotřebu, šetřit, hledat alternativy a přizpůsobit se nové situaci, která do roka a do dne nepomine.

Pravda, ne všichni jsou v situaci, která jim šetřit umožňuje – a těm by vláda měla pomoci. Pokud se ale uchýlí k plošným regulacím cen, nastolí ekonomiku nedostatku.

Těm, kteří pamatují reálný socialismus, by z takové představy měl běhat mráz po zádech.

Kam dál? Inflace na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.