Diskuze: Zastropování cen? To snad ne! Hrozí největší útok na trh od dob komunismu

Richard Fuld|21. 4. 2022 11:24| reakce na Ivo Gauer - 21. 4. 2022 00:18

Peníze nejsou zboží. To je jako tvrdit, že kilogram je komodita.

A úrok není cena peněz. Ptát se na cenu peněz je jako ptát se kolik kilogramů váží jeden kilogram. Úrok má blíže spíše k nájemnému, než k ceně zboží. Když si něco koupíte za danou cenu, je to Vaše. Když si něco pronajmete za nájemné, máte to k dispozici po určitou dobu. A mimochodem, banky mohou půjčovat za libovolně vysoký úrok svým klientům, zcela bez ohledu na to, jak nízký úrok nastaví centrální banky. A soukromé banky jsou tržní subjekty. Stejně tak banky mohou platit svým klientům vyšší úrok z vkladů, pokud poskytují úvěry na ještě vyšší úrok. To samé platí i opačným směrem, tedy pokud centrální banka nastaví úrok vysoko, soukromé banky mohou půjčovat za úrok nižší a platit ještě nižší úroky. Vždy je to jejich rozhodnutí, neboť úrok stanovený centrální bankou se s jistotou týká (v rámci povinných minimálních rezerv) pouze cca 2% objemu bankami držených vkladů.

Pro výši úroku z bankovních půjček navíc neexistuje trh, protože poptávka po úvěrech není vázána na nabídku úspor. Z tohoto důvodu je třeba základní úrokovou sazbu určovat administrativně v souladu s cíli, které sleduje centrální banka. Nefunguje to sice dokonale, ale to lze tvrdit i o trhu. Navíc je to jen informace trhu nikoliv přímá regulace toho, za jaký úrok banky musí půjčovat peníze a jaký úrok musí platit z vkladů.

Ne každou inflaci "vyřešíte" zvedáním úrokových sazeb. Když si inflaci "dovezete", příčina inflace je mimo dosah centrální banky, či kteréhokoliv ekonomického subjektu uvnitř dané ekonomiky. V takovém případě je třeba se s inflací nějak vypořádat tak, aby její negativní dopady co nejméně škodili chodu ekonomiky.

A tomu může pomoci právě stát, stejně jako stát pomáhal s důsledky "dovezeného" covidu, měl by stejně tak pomáhat ekonomice s vypořádáním se s důsledky dovezené inflace.

Pokud centrální banka nějak věrohodně zjistí, že na celkové inflaci se podílí i příliš silná poptávka, pak je na místě i zvýšení sazeb. To jde ale zase proti záměru vlády ulevit ekonomickým subjektům od nadměrného růstu cen. Ideální reakcí v současné situaci by tak byla kombinace spíše umírněné monetární politiky a volnější fiskální politiky, tak aby dovezená inflace poškodila ekonomiku co nejméně. Jde o to eliminovat dopady dovezené inflace na chod ekonomiky.

O něco takového se centrální banka a vláda v podstatě snaží. Centrální banka nezvedla sazby na 15%, ale jen na 5%. Velké rezervy ale vidím hlavně na straně fiskální politiky, která je zcela uhranuta absurdním heslem, že pomáhat je třeba jen těm, kteří se ocitnou v existenčních problémech a pokud inflace dopadne na ostatní, tak je to podle nich v pořádku. Není to v pořádku. Je to zbytečný masochismus, který v této zemi zavedli Kalousek s Nečasem a Drábkem a tato vláda v jejich odkazu jen pokračuje.

Největší útok na kapsy všech (nejen střední třídy) vede PUTIN! Ne centrální banka. Ta se jen snaží reagovat na údajně příliš silnou poptávku, která získala příliš vysokou kupní sílu za minulé vlády.

Na ovlivnění růstu cen z důvodu zpřetrhaných dodavatelských řetězců a na důsledky Putinovy agrese má ČNB jediný nástroj a tím je devizová intervence ve prospěch koruny, kterou se ale ČNB zdráhá použít. Snad s ohledem na exportéry, kterým by kleslo korunové vyjádření tržeb z vývozu. Proti tomuto riziku jsou ale exportéři už dávno zajištění na forwardovém trhu a pokud by posílila koruna, tak to pomůže všem (nejen exportérům) snížit náklady a udržet tak jejich konkurenceschonost. A inflaci by to tlumilo prostřednictvím zlevnění dovozu rovněž.

Ivo Gauer|21. 4. 2022 00:18

Brainwashing pana Jégla je velice podobný komunistické propagandě. Tím nechci říct, že regulace cen je krok správným směrem. Největší útok na trh se ale už odehrál, a to v posledních několika desetiletích, kdy vlády prostřednictím svých centrálních bank trh pokroutily, kdy proinflačními úrokovými sazbami dlouhodobě manipulovaly cenu peněz dolů, a tak masivně zadlužily občany, firmy i stát. V tržní ekonomice je cena zboží a služeb určována trhem. Pokud ale cenu nejdůležitějšího "zboží", peněz, z trhu vyjmete a necháte ji na nevolených byrokratech centrálních bank, dostanete přesně to, co vidíme dnes a denně kolem sebe na cenovkách. Aby došlo k redukci inflace, pan Rusnok by teď musel sazby zvednout třikrát víc, jinak inflace poroste dál a zůstane vysoká léta letoucí. Obtížnou léčbu ekonomiky, kterou pokroutil a zaplavil ji nově natištěnými penězi, raději zbaběle nechá na svého nástupce. Centrální banky teď jen čekají na dokončení loupeže střední třídy za bílého dne, z jejich kapes a úspor do kapes spekulantů s aktivy. Nevadí, že střední třída přestává pracovat za snižující se reálné mzdy, může být nahrazena uprchlíky a přistěhovalci. Největší útok na trh vedou tedy centrální banky, většinu občanů okrádají inflační daní, zatímco předstírají, že proti inflaci bojují. Nebojují, inflaci podporují. Když jsou neschopny zajistit cenovou stabilitu, měly by být zrušeny, většině občanů na světě škodí.

Richard Fuld|20. 4. 2022 14:49| reakce na Petr Novák - 19. 4. 2022 11:39

Tak tohle je jen ještě nebezpečnější nesmysl, než zastropování cen. :-)

Antonín Kolenatý|19. 4. 2022 21:06

Z ekonomického hlediska je každá regulace škodlivá. Z hlediska politického není ekonomické hledisko to jediné. Bylo by krásné, kdyby voliči dali na ekonomiku, jenže jejich podstatná část očekává, že se stát „stará“. Každý vláda pak dělá právě takovou politiku, která jí voliče v maximální míře zachová.
Aby mezi voliči bylo víc těch, kteří preferují ekonomiku, museli bychom změnit pravidla voleb. Třeba tak, že by volební právo měli jen čistí plátci daní. Tedy jen ti, kdo nežijí z daní, kdo nežijí ze státního rozpočtu …

Karel Preisler|19. 4. 2022 16:44

Ví pan Jégl, že u cigaret a tabákových výrobků je pevně daná prodejní cena už hodně dlouho? Tak proč by to nemohlo fungovat i třeba u benzínu?

Petr Novák|19. 4. 2022 11:39

Jediné, co by měla vláda zastropovat je deficit státního rozpočtu. A ten strop by měl být nula.

Tomáš Marný|19. 4. 2022 11:16

Mám dojem, že autor je dost starý na to, aby mohl vědět, že komunismus u nás nikdy nebyl. A je zajímavé, že v řadě zemí, kam socialismus (ano, předchůdce komunismu) teprve teď plíživě přichází, to zastropování cen mají.