Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Hra na kuře s Putinem? Tohle bude bolet, ale jedno fakt nesmíme

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 29. 3. 2022 | 67 724
názorRuskostudená válkaUkrajinaválkaVladimír Putin

Válka na Ukrajině zasáhne i státní rozpočet, ne že ne. Černá nula na konci roku by byla pro Česko krásným výsledkem. Je ale jasné, že v téhle „hře“ uhnout nesmíme.

Hra na kuře s Putinem? Tohle bude bolet, ale jedno fakt nesmíme

Hra na kuře s Putinem? Za černou nulu budeme rádi (ilustrační foto)

Zdroj: Frederic Legrand - COMEO / Shutterstock.com

Připomíná to hru na kuře (anglicky The game of chicken), která je jedním ze základních modelů teorie her. Ve hře, v níž každý sleduje svůj zájem, jde o to, kdo v konfliktní situaci podlehne nátlaku a stane se „kuřetem“. Tedy tím slabším, který prohrává.

Účastníci hry jsou dva, volí tah (invaze-sankce-protisankce) a nemůžou se domlouvat. Zájmem hráčů je přitom zvolit opačnou možnost než soupeř.

Hra na kuře se zpravidla vysvětluje na situaci, kdy dvě auta jedou proti sobě v jednom jízdním pruhu. Řidič může strhnout řízení a druhému se vyhnout, anebo pokračovat v jízdě.

Pokud neuhne žádný z řidičů, hra končí srážkou, která má pro hráče těžké následky. Když jeden z řidičů uhne, prohraje, stává se slabochem (kuřetem) a odnáší si s sebou cejch lúzra.

A pokud se uhnou oba? Vyváznou ze střetu bez větší újmy, jejich pověst je však v troskách.

V Putinově říši se rozbíhá pádivá inflace, vyskočily úrokové sazby, hodnota rublu klesla. Firmy přerušují výrobu...

Pedál na podlahu?

Blok západních států i Vladimir Putin dávají najevo, že jsou odhodláni neuhnout. Evropa nicméně netlačí plynový pedál odhodlaně až k podlaze – nevyhlásila embargo na plyn a ropu, které by Rusko oslabilo nejcitelněji.

Investovat v Rusku? To je hodně riskantní sázka

Finanční trhy se po vpádu Ruska na Ukrajinu významně zachvěly, ale to nejhorší už máme možná za sebou, říká ve Finmag podcastu Štěpán Hájek z brokerské společnosti XTB. Zda má ale smysl naskakovat do investic v Rusku, si není zcela jistý. „To je těžká otázka, ale já bych to nikomu nedoporučil,“ přiznává. I podle něj ale platí, že na každé krizi lze vydělat.

Už stávající sankce však dostaly Rusko do těžkých problémů. V Putinově říši se rozbíhá pádivá inflace, vyskočily úrokové sazby, hodnota rublu klesla. Firmy se potýkají s nedostatkem surovin a přerušují výrobu, v obchodech chybí zboží (nejen to ze Západu) a země míří do hluboké recese.

Putin ale volant nestrhne, nemůže se stát kuřetem. Byl by to jeho konec. Naopak přidává plyn a za ropu a plyn chce od nepřátel rubly. Uhnout si ale nemůže dovolit ani Západ.

Nahlíženo z Evropy je přitom jasné, že srážka s Putinem v protisměru bude tvrdá. Těžce dolehne na evropské ekonomiky. Zatím, ač jsme konflikt pocítili, se k nárazu, který bude bolet, teprve blížíme.

Jistě, Evropa se může uklidňovat tím, že má vyspělejší ekonomiky, tedy kvalitnější airbagy. Jenže má také své slabiny. Těmi největšími jsou právě ropa a plyn.

Německo a další státy bezstarostně posilovaly jejich nákupy i poté, co Putinovo Rusko anektovalo Krym. A k tomu si objednávaly vlaky ruského uhlí.

Důsledkem odstřižení od ruského fosilu budou závratné ceny energií, které bude vláda nucena tuzemským podnikům kompenzovat.

Po covidu Putin

Jenže Rusko není jen fosil. V téhle zemi, zabírající podstatnou část zemské pevniny, se nachází zhruba třetina světových přírodních zdrojů, které Západ nakupuje. Jsou to například zinek, měď, hliník, titan nebo palladium. Třicet procent tohoto vzácného kovu, nepostradatelného při výrobě polovodičů i čipů, pochází z ruských dolů.

Novodobá studená?

Že vám to něco připomíná? Něco chladného, či snad studeného? Světové velmoci v klinči? Ono není divu, pač ona „slavná“ studená válka, která probíhala zhruba v letech 1947 až 1991, byla taky stavem politického a vojenského napětí. Tehdy mezi komunistickými státy, zejména Sovětským svazem (SSSR) a jeho satelitními státy a spojenci, a západním světem, zejména Spojenými státy americkými (USA) a jejich spojenci. Jen ji předcházely dvě velké katastrofy, první a druhá světová válka. V důsledku těchto událostí se světové společenství dohodlo na založení Organizace spojených národů, zkráceně OSN. V Chartě OSN, ratifikované 24. října 1945, je pak stanoveno, že státy a národy, které se staly členy OSN, se zavazují „uchránit budoucí pokolení před metlou války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti“. Použití síly je podle Charty OSN legitimní pouze tehdy, když bylo schváleno Radou bezpečnosti OSN. Inu, Putine…?!

 

Kromě toho, kdejaká západní firma má v Rusku svá aktiva, se kterými se nejspíš bude muset rozloučit. V Česku to platí třeba o Škodě Auto nebo skupině PPF.

Ropa a plyn z Ruska můžou přestat do Evropy proudit už za několik týdnů či měsíců. Přetahování o platby v dolarech, eurech či rublech může vést k situaci, kdy ruský fosil z trubek jednoduše zmizí. Přitom nebude ani pořádně jasné, kdo jejich tok zarazil, kontrakty prostě přestanou platit.

Je to zkrátka hra na kuře – a ta patří do kategorie nekooperativních her, kdy se soupeři na ničem nedomlouvají.

Důsledkem odstřižení od ruského fosilu budou závratné ceny energií, které bude vláda nucena tuzemským podnikům kompenzovat, aby se udržely v chodu a nemusely propouštět. Dodávky zemního plynu budou v takovém případě přísně regulovány.

Nedostatek plynu, ropy a dalších surovin, jejich vysoké ceny, přetrvávající i nové problémy v dodavatelských řetězcích, vysoká inflace a propad reálných mezd – to všechno ekonomiku podusí. Trn z paty jí nevytrhnou ani desítky tisíc pracujících Ukrajinek.

Sankce vůči agresorovi by měly být pro evropské státy samozřejmostí. Tím spíš, že Putin má zálusk nejen na Ukrajinu.

Hlavně neuhnout

Guvernér centrální banky Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce řekl, že růst HDP výrazně poklesne a budeme rádi za černou nulu na konci letošního roku. Tahle slova rezonovala jako chmurná předpověď. Jenže černá nula je ve skutečnosti optimistická vize.

Anketa

Kde se zastaví...?

Takže: máme strhnout volant? V žádném případě! Ani s vyhlídkou, že Putina sankce nesrazí, byť se Rusko propadne do hluboké dvouciferné recese, Rusové budou ostřelovat Ukrajinu ještě dlouhé měsíce, Evropě se nebude dostávat plynu a z černé nuly se stane nedostižný sen.

Sankce vůči agresorovi by vedle dodávek zbraní a pomoci uprchlíkům měly být pro evropské státy samozřejmostí. Tím spíš, že Putin má zálusk nejen na Ukrajinu, jeho zájem sahá do Pobaltí a také – do střední Evropy.

Strhnout volant by znamenalo stát se kuřetem a otevřít Putinovi cestu na západ.

Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.