Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Putin vrací na scénu Sovětský svaz, jen pod novým názvem

Pavel Jégl
Pavel Jégl | 22. 2. 2022 | 1 komentář | 29 675
konfliktkrizenázorRuskoUkrajinaválka

Vladimír Putin není Adolf Hitler. Ale mluví jako on. Seznamte se s novým Sovětským svazem pod názvem Rusko.

Putin vrací na scénu Sovětský svaz, jen pod novým názvem

Krize na východní hranici Ukrajiny eskalovala pondělním prohlášením Ruska, že uznává separatistické oblasti zvané Doněcká a Luhanská lidová republika (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Vladimir Putin v pondělí večer podepsal dekret, kterým uznal nezávislost dvou samozvaných republik – Luhanské a Doněcké. Obě tato území přitom podle mezinárodního práva leží na území cizího státu – Ukrajiny.

Co bude dál? Na východní Ukrajinu, do oblasti Donbasu, patrně vstoupí ruští mírotvůrci. Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, tam už mohou být. Putin nařídil armádě „mírovou misi“ hned poté, co nezávislost „republik“ uznal.

Tentokrát to nebudou zelení mužíci, ale uniformovaní vojáci. Důsledkem může být velké krveprolití, válka, anebo – jako v případě Krymu – dlouhodobé napětí.

Rusové své jednotky dočasně ponechají v Bělorusku, což v jazyce Kremlu znamená trvale. Budou odtud mít na dostřel nejen Kyjev...

Studená válka 2.0

K tomu se dají očekávat další západní sankce, které však Putina od jeho snahy dostat Ukrajince na kolena patrně neodradí. První budou vyhlášeny už během úterý. Potom Kreml odpoví odvetnými sankcemi. Ekonomiky dostanou po koroně další rány, a to na obou stranách.

A politické důsledky? Definitivně se vrátí éra studené války provázená zbrojením a odstrašováním. Do NATO se patrně přihlásí Finsko, Švédsko a možná i některé další země. Rusové své jednotky dočasně ponechají v Bělorusku, což v jazyce Kremlu znamená trvale. Budou odtud mít na dostřel nejen Kyjev, ale i pobaltské státy. Vysvětlí to jednoduše tím, že Západ nesplnil jejich požadavky a nestáhl své vojáky za hranice někdejší železné opony.

Burzy vs. Putin

Projev ruského vládce nenechal v klidu ani světové burzy, ač ta americká z důvodu prázdnin aktuálně spí. Dění na východě Ukrajiny ovšem stahuje dolů ruská i ukrajinská aktiva a ruské akcie i rubl se mohutně propadly. „Během Putinova televizního vystoupení se ruské akcie propadly až o osmnáct procent. Stalo se tak v rámci večerního obchodování po skončení řádných burzovních hodin. Během nich se stěžejní ukazatel moskevské burzy, index MOEX, propadl o takřka jedenáct procent. Jedná se o jeho nejvýraznější pokles od anexe Krymu v březnu 2014,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Očekává, že imunní nezůstane ani koruna, naopak dařit by se mělo tradičním bezpečným útočištím, jako je dolar, americké dluhopisy, švýcarský frank nebo zlato.

Brzy se patrně ozvou proruští vůdci z Podněstří – z oblasti, která se táhne podél západní hranice Ukrajiny. Jejich odtržení by byl pro Ukrajinu další malér, protože by byla ze všech stran obklíčena Ruskem nebo Běloruskem (fakticky zase Ruskem).

Ukradená země

Nahlíženo z Kyjeva, ale také z Česka, slyšeli jsme v pondělí patrně nejmilitantnější projev ruského vůdce od sovětských dob. Putin v něm obvinil Ukrajinu z potlačování svobody, útlaku opozice, a dokonce z genocidy Rusů. Pravil, že Ukrajina „není žádnou sousední zemí“, ale „neodmyslitelnou částí ruské historie“, o kterou bylo Rusko při rozpadu Sovětského svazu okradeno.

Mluvil jako Hitler, který láteřil nad okradením Německa po první světové válce a před obsazením Sudet prohlašoval Československo za součást německého prostoru, kde Češi pronásledují Němce.

Putinův projev nicméně nebyl až tak překvapivý. Ruský vůdce vlastně navazoval na to, co řekl o konci Sovětského svazu už dříve – třeba v televizním dokumentu Rusko: Nové dějiny. „Byl to rozpad historického Ruska pod názvem Sovětský svaz,“ prohlašoval ve snímku, který koncem prosince odvysílala ruská státní televize.

A Putin se snaží historické Rusko obnovit, i když za to Rusové mohou zaplatit vysokou cenu.

Chcete dekomunizaci? My vám ukážeme, co to je… Nezastavíme se v půli cesty.

Kde se zastaví?

„Sovětská Ukrajina vznikla v důsledku bolševické politiky, tvůrcem Ukrajiny je Lenin,“ sdělil ruský prezident v pondělí ve svém obšírném líčení ruské historie. K tomu pohrozil: „Chcete dekomunizaci? My vám ukážeme, co to je… Nezastavíme se v půli cesty.“ 

Z toho je patrné, že Vladimir Putin chce víc než ovládnout Donbas. Ostatně, ani Hitler se nezastavil v českém pohraničí.

Kam dál? Rusko a Ukrajina na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Pavel Jégl

Pavel Jégl

Před listopadem 1989 vystudoval automatizaci a robotiku na ČVUT. Psal do samizdatu a do šuplíku. Po volbách v roce 1990 zastupoval ve Federálním shromáždění Občanské fórum. Poté absolvoval stáž v USA a dvě desítky let pracoval v médiích – v Zemských novinách, centrální redakci regionálních deníků a v Hospodářských novinách. Zasedal v redakční radě Vojenských rozhledů. Kromě psaní se nyní věnuje finančnímu poradenství ve struktuře Partners (pracuje ve VIP kanceláři v Praze-Vinohradech) a svému psovi.