Češi propadají skepsi, mají strach o práci. Propouštění je nevyhnutelné

Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda
24. 10. 2022
 17 918

Obavy českých domácností ze zdražování se posouvají na vedlejší kolej. Největším strašákem je teď růst nezaměstnanosti. Důvěra v ekonomiku klesá už pátý měsíc v řadě.

Češi propadají skepsi, mají strach o práci. Propouštění je nevyhnutelné
Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku současné drahoty, zejména energetické. (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

České domácnosti se obávají zhoršení své vlastní finanční situace v nadcházející době jako dosud nikdy v historii měření od roku 2003. Jejich obava je dokonce hlubší než během světové finanční krize před třinácti lety a mnohem větší než kdykoli během pandemie. Vyplývá to z říjnových dat k náladě v ekonomice, která dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Postupně se ovšem mění hlavní „strašák“. Částečně totiž ustupují obavy z dalšího růstu cen, naopak do popředí se dostává strach z propouštění a nezaměstnanosti.

Duvera v ekonomikuČeský statistický úřad

Růst míry nezaměstnanosti nastane v důsledku právě současné drahoty – zejména energetické – která nutí podnikatele, firmy a podniky osekávat své náklady, včetně těch personálních.

S růstem cen vstupů a nákladů na straně firem dochází současně – opět z důvodu drahoty a souvisejícího růstu úrokových sazeb – k omezení kupní síly obyvatelstva. To jen dál umocňuje finanční tíseň podnikové sféry, protože tak ochabuje poptávka po její produkci.

Vliv na úrokové sazby

Rozsáhlejšímu propouštění se česká ekonomika nevyhne ani podle Kariny Kubelkové z bankovní rady České národní banky, která v dnešním rozhovoru pro Lidové noviny upozorňuje na nevyhnutelnost takového vývoje.

Bojíte se o místo?

Nejnovější čísla ČSÚ k důvěře v ekonomiku může jako potvrzení správnosti svých kroků vnímat ta převažující část bankovní rady, k níž se řadí i Kubelková, která v posledních měsících hlasuje pro ponechání klíčových úrokových sazeb na stávající úrovni. Jestliže totiž polevují obavy lidí z inflace, značí to, že i při stagnaci úrokových sazeb dochází ke zmírňování jejich inflačních očekávání.

Naopak stoupající obavy z růstu míry nezaměstnanosti naznačují, že ještě výraznější zvýšení klíčových úrokových sazeb by mohlo už tak mdlou vyhlídku kondice trhu práce dál zhoršit.

Kam dál? Komentáře na Finmagu:

Ohodnoťte článek

-
23
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní... Více

Související témata

ekonomikainflacekomentářnezaměstnanosttrh práceúrokové sazby

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo