Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Kde bude bitcoin za deset let? Experti mu věští zářnou budoucnost

Adam Štěpánek
Adam Štěpánek | 15. 8. 2022 | 4 komentáře | 28 636
Bitcoininvesticeinvestiční univerzitakryptoměnyMiliardy v pohyburegulace

Většina kryptoměn nezažívá dobrý rok, včetně té největší: bitcoin se těžce sbírá z několika letošních propadů. Vrcholní představitelé velkých platforem však zůstávají – alespoň navenek – v klidu. A kryptoměnám dál předvídají strmý růst: za deset let by je prý měla používat miliarda lidí.

Kde bude bitcoin za deset let? Experti mu věští zářnou budoucnost

Jak na tom budou kryptoměny za deset let? Podle optimistů je bude používat víc než miliarda lidí. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

V současnosti se počet uživatelů kryptoměn a majitelů digitálních aktiv pohybuje mezi 200 až 300 miliony. Mezi lety 2018 a 2020 jejich počet narostl o 190 procent, loni se podle propočtů platformy Crypto.com dokonce téměř ztrojnásobil.

Možná i proto zmíněná kryptoburza začátkem roku predikovala, že hranice miliardy uživatelů padne už na jeho konci. Optimistická předpověď ale vycházela z těžko udržitelného tempa růstu. V první půli letošního roku pak většina kryptoměn schytala těžký úder, který euforické predikce utlumil.

Nikde to nebylo viditelnější než u vůbec té největší kryptoměny: bitcoinu. Zatímco ještě koncem loňského roku to vypadalo, že brzy překoná hranici 70 tisíc dolarů (1,7 milionu korun), dnes jeho držitelé každý den napjatě sledují, zda je pod, nebo nad 20 tisíci dolary (480 tisíc korun).

Vývoj kurzu bitcoinu

Zdroj: peníze.cz

Kryptoměny mají tu smůlu, že jsou stále považovány za riziková aktiva, kterých se při krizích zbavují investoři ze všeho nejdřív. Propad akciových trhů v USA, během něhož oslabují hlavně akcie technologických firem, se tak na nich projevuje silněji než na jiných investičních nástrojích.

Do toho se kryptoměny musejí vyrovnávat i se zvyšováním úrokových sazeb ze strany americké centrální banky Fed a negativní efekt na jejich hodnotu má i nejistota spojená s ruskou agresí na Ukrajině. Navíc přetrvává i efekt koronavirové pandemie v podobě narušení dodavatelských řetězců.

A pak je tu ještě jeden zásadní problém: kvůli velké volatilitě kryptoměn jsou stále silněji slyšet hlasy volající po jejich regulaci. A to včetně Evropy, tedy potažmo i Česka. Nařízení s názvem MiCA (Markets in Crypto Assets) má už svůj konkrétní návrh.

Podle šéfa Coinbase se v příštích letech bude významná část hrubého domácího produktu odehrávat v bitcoinové ekonomice.

Kryptooptimismus

V kryptosvětě navzdory tomu převládá optimismus. Jen se z krátkodobého stal střednědobý a dlouhodobý. Velké platformy a jejich přední představitelé se předhánějí v nastiňování růžových scénářů o tom, jak populární budou kryptoměny za deset let.

Problémy Coinbase

Coinbase krypto
viewimage / Shutterstock.com

Brian Armstrong si pozitivní přístup udržuje i v současné nesnadné době, která se čím dál víc projevuje i na jím vedené firmě. Kryptoburza Coinbase v květnu ohlásila propad celkových příjmů o 35 procent a v červnu už začala propouštět, když se zbavila 18 procent své pracovní síly. Šéf Coinbase to vysvětluje tím, že jak firma dosáhne určité velikosti, obvykle zpomalí a stane se méně efektivní.

Ty skutečně obrovské – jako například Tesla, Amazon či Meta – si však dokážou udržet energii z doby svého vzniku i ve chvíli, kdy se stanou opravdu velkými a překonají hrozící období stagnace. Coinbase však naplánované zefektivnění procesů zatím příliš nepomáhá. Jen od začátku ledna propadl kurz jejích akcií o téměř 80 procent.

Například Brian Armstrong, výkonný ředitel přední kryptoburzy Coinbase, na květnové konferenci Milkenova institutu v Los Angeles prohlásil, že do roku 2032 se do „ekosystému digitálních aktiv“ zapojí už zmíněná miliarda lidí. A nezůstalo jen u jednoho odvážného tvrzení. Podle Armstronga se v příštích deseti až dvaceti letech bude „významná část hrubého domácího produktu odehrávat v bitcoinové ekonomice“.

„Trend kryptoměn nabízí uživatelům řadu přínosů a má potenciál způsobit revoluci v globálním finančním ekosystému,“ myslí si Anton Ruddenklau, šéf fintechové divize poradenské společnosti KPMG. „Kryptoměny však stále čelí významným výzvám a bez institucionalizace – rozsáhlé účasti rozvíjejících se a tradičních společností poskytujících finanční služby – zůstávají jejich vyhlídky na úspěch omezené a nejisté.“

Podle Ruddenklaua je ale důležité poznamenat, že kryptoaktiva neplní primární funkce peněz jako prostředku směny a uchovatele hodnoty a nejsou považována za životaschopnou náhradu hotovosti a vkladů. „Hotovost je stále králem – alespoň prozatím,“ upozorňuje expert KPMG.

Ve světlé zítřky bitcoinu věří ekonom Josef Tětek, ambasador hardwarové peněženky Trezor. „Počet držitelů a uživatelů bitcoinu dlouhodobě poroste. Za deset let bude mít za sebou už přes dvacet let existence, lidé mu s postupujícím časem budou více věřit a nebrat jej jako něco pomíjivého,“ uvedl Tětek pro Finmag.cz.

„Naopak důvěra ve státní peníze bude nadále klesat. Myslím, že během příštích deseti let uvidíme ve státních měnách velké turbulence, třeba vysoké míry inflace i kolapsy měn. Nebyl bych si ani jistý tím, že tu za deset let bude euro,“ předpovídá Tětek.

Zároveň ale nevěří jiným kryptoměnám než bitcoinu: „Myslím, že za deset let většina těch dnešních nebude ani existovat.“

Podle modelu Libertex by v roce 2032 měla cena za bitcoin už dávno překonat hranici milionu dolarů.

Bitcoin za milion dolarů

Stejně jako Coinbase i ostatní platformy, směnárny a burzy očekávají, že se napjatá situace dřív nebo později uklidní. A jak se stabilizují akciové trhy, dojde k opětovnému růstu bitcoinu, etherea a dalších velkých, ale i menších kryptoměn. V sázce je pak nejen návrat k předkrizovým kurzům, ale i jejich růst. Podle některých dokonce raketový.

Krypto v roce 2012

Když už se zaobíráme tím, jak bude vypadat svět kryptoměn za deset let, podívejme se i o deset let nazpět. V roce 2012 měl bitcoin za sebou první rapidní vzestup, když se z centů z předchozích let dostal v polovině předchozího roku krátce až k téměř 30 dolarům. Poté však zase klesl a během zmíněného roku 2012 se většinu času pohyboval kolem pěti dolarů. Koncem roku ale akceleroval a v dubnu 2013 vyletěl na tehdy závratných 230 dolarů.

Většina dalších kryptoměn byla v té době ještě „na houbách“. Ethereum vzniklo až v roce 2015, tehter v roce 2014 a dogecoin, který byl původně parodií na bitcoin, ještě o rok dřív.

Když zůstaneme v horizontu deseti let, jednu velmi odvážnou predikci najdeme u burzy Libertex, která kromě kryptoměn obchoduje i s běžnými akciemi. Podle jejího modelu, vypočítaného na základě dosavadního vývoje a nejrozšířenějších predikcí na trhu, by v roce 2032 měla cena za bitcoin už dávno překonat hranici milionu dolarů (dojde k tomu prý v prosinci 2030). Jedním z důvodů je prostý fakt, že většina z 19 milionů bitcoinu v oběhu už bude vytěžena.

Zajímavý je i pohled do ještě vzdálenější budoucnosti, konkrétně do roku 2050. V tomto směru je Libertex už opatrnější a naznačuje dva možné směry vývoje. Jako ten pravděpodobnější uvádí stav, kdy bude bitcoin celosvětově přijímaný a respektovaný a jeho hodnota může překonat veškerá představitelná měřítka a pohybovat se v řádu milionů dolarů, s tržní kapitalizací v bilionech dolarů.

„Ve velmi dlouhém období bude cena bitcoinu ve státních penězích nekonečná, jelikož nebude nikdo, kdo by ho prodal za peníze s neomezenou peněžní zásobou,“ myslí si Tětek.

Tvrdá regulace je z dlouhodobého hlediska asi největším rizikem pro kryptoměny. Navíc nejde o žádnou marginální hrozbu.

Hrozba regulace

Druhá varianta je pro všechny držitele bitcoinu mnohem pesimističtější. Podle ní se vlády jednotlivých zemí rozhodnou přijmout zákony na tvrdou regulaci kryptoměn, což by předznamenalo návrat do časů, kdy se jeden bitcoin prodával za deset, maximálně pak za sto dolarů.

Krypto MiCA
Shutterstock

Revoluce v regulaci kryptoměn. Jaké změny přinese evropské nařízení MiCA?

Svět kryptoměn čekají velké změny. Po letech volného přístupu a do jisté míry i právního vakua přichází první výrazná regulace nazvaná Markets in crypto-assets (MiCA). Mimo zavedení jednotných pravidel pro členské státy EU slibuje především ochranu uživatelů. Co všechno se tedy změní?

Právě tvrdá regulace je z dlouhodobého hlediska asi největším rizikem pro kryptoměny. Navíc nejde o žádnou marginální hrozbu. Vyzývají k ní vlivní ekonomové, bankéři i politici. Podle některých expertů by dokonce svět kryptoměn mohla úplně potopit. Tvrdý zákaz v Číně, Iráku, Egyptě či Bangladéši asi moc lidí nepřekvapí. Nenápadné snahy o omezení kryptoměn se ale objevují už i v USA.

Administrativa prezidenta Joea Bidena začala návrhem nové legislativy, která by zavedla regulace na stablecoiny, tedy unikátní typ kryptoměn, jejichž hodnota je navázána na americký dolar. A to může být jen začátek. Obavu z nedostatečného dohledu nad kryptoměnami nedávno projevil třeba i šéf Fedu Jerome Powell.

S tvrdou kritikou kryptoměn se přidala i prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. „Nemají žádnou hodnotu, nejsou na ničem založené, neexistuje žádné podkladové aktivum, které by fungovalo jako záchranná kotva,“ uvedla nedávno v rozhovoru pro nizozemskou televizi.

Lagardeová se zaklíná reálnou hrozbou, že někteří lidé neodhadnou míru rizika a přijdou o všechny své úspory. Cesta k ochraně nezkušených investorů podle ní vede právě přes regulaci kryptoměn.

„Regulace ze strany vlád je především špatnou zprávou pro kryptoměny, které se pouze tváří decentralizovaně, ale přitom mají své vůdce, nadace, jsou předtěženy, a tak dále. Bitcoin regulace přežije, většina kryptoměn nikoli,“ předpovídá Tětek.

V adopci bitcoinu pro běžné platby jsou napřed v rozvojových zemích, protože tam nefungují konvenční platební systémy.

Optimismus investorů

Investoři ale i přes současné problémy a možná další rizika kryptoměnám věří.

Anketa

Jak na tom budou kryptoměny za 10 let?

Podle nedávného velkého průzkumu směnárny Bitstamp, do kterého se zapojilo přes 28 tisíc investorů ze 23 zemí, si 88 procent institucionálních investorů a 75 procent retailových investorů myslí, že se kryptoměny do roku 2032 stanou součástí mainstreamu. Čtyři pětiny institucionálních investorů pak dokonce očekávají, že kryptoměny do té doby předstihnou tradiční investiční nástroje.

Zajímavostí je, že kryptu mnohem víc věří lidé v rozvojových zemích, kde ho jako důvěryhodnou investiční příležitost vidí 79 procent respondentů, zatímco ve vyspělých zemích „jen“ 62 procent. „V adopci bitcoinu pro běžné platby jsou napřed v rozvojových zemích, protože tam nefungují konvenční platební systémy, internetové bankovnictví či platební karty,“ vysvětluje Tětek.

„Tyto oblasti provedou obdobný leapfrogging v oblasti peněz, jako tomu bylo u telekomunikace, kdy rovnou přešli na mobilní telefony, aniž by kdy používali pevné linky,“ doplňuje s tím, že bitcoin se stane mainstreamovou záležitostí napřed v oblasti globálního jihu, zatímco Evropa a Amerika budou spíš skanzenem, čemuž podle něj jde postoj místních regulátorů naproti.

Miliardy v pohybu - investiční speciál Finmag.czNextPage Media

Kam dál? Kryptoměny na Finmagu:

NABITÝ LETNĚ-PODZIMNÍ FINMAG

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Každý investor by měl v noci klidně spát,“ řekl Dominiku Stroukalovi Jan Sýkora, spolumajitel investiční skupiny Wood & Company. V příštích 18 měsících podle něj uvidíme celou řadu úžasných příležitostí.

FIN. Hudební byznys: Jak udělat velký a cenově dostupný festival • V kanceláři šéfa Kebooly • Jakub Žofčák o byznysu s přežitím • V hlavě podnikatele a filantropa Jana Školníka • Robert Vlach o zanedbané cenotvorbě freelancerů a nutnosti zdražovat

MAG. Korsika má svá specifika. Kromě divokých prasat na plážích a kaštanového piva i originální způsob vyřizování účtů • Otevřít kavárnu ve druhém patře, a ještě nad hampejzem – to může udělat jen blázen. Café Louvre slaví 30 let • Nejlepší vývrtka na světě má sto padesát let. Všem Francouzům na vztek ji vynalezl Němec

Autor článku

Adam Štěpánek

Adam Štěpánek

Editor Finmag.cz. Začínal ve sportovních redakcích, poté se přeorientoval na byznys a jako redaktor a posléze editor působil na webech týdeníků Euro a Hrot. Zajímá se o zahraniční politiku a rád se nervuje u sledování svých oblíbených sportovních týmů, ať už ze světa fotbalu (i amerického) či basketbalu.